neděle 12. prosince 2021

RK - 41. kapitola

Překlad: Lenny
Kor.: Lucianna


SAWYER

 

"Řekla jsem mu, že to bylo příjemné," zašeptám do telefonu.

 

Zápas začíná za dvacet minut, takže se schovávám ve skříni chemické laboratoře a mluvím s Dylan.

 

Opravdu nemám náladu na to, abych si znovu prohlížela ptáky.

 

Pokud tedy nepatří jistému quarterbackovi.

 

"Panebože," zvolá Dylan. "To jsi neudělala."

 

"Udělala."

 

Začne se hystericky smát. "Být tak mouchou na té zdi."

 

"Nechápu, co je na tom tak strašného, když mu řekneš, že náš úlet byl příjemný. Spousta věcí, které mám ráda, jsou příjemné. Třeba moje oblíbená mikina s kapucí. Moje oblíbené kalhoty na jógu. Moje oblíbené tričko Nicka Jonase-“

 

"Páni, uvědomuješ si, že jsi právě přirovnala Cole Covingtona ke své oblíbené mikině s kapucí, kalhotám na jógu a Nicku Jonasovi, že?"

 

"Co tím chceš říct?"

 

"Sawyer, máš ho ráda. Sakra, myslím, že ho možná dokonce miluješ.“

 

"Nemiluji."

 

"To teda jo."

 

"Fajn. Je tu silná přitažlivost. Ale víc si teď nejsem ochotná připustit.“

 

"Neboj se, tvá tajemství jsou u mě v bezpečí." Zasténá. "Než začne zápas, musím vyměnit prádlo. Uvidíme se na hřišti, Izzy. Už se těším, až uvidím, jak vrtíš zadkem. Zvlášť teď, když vím, že jsi to ty."

 

"Ha, ha, ha. Moc vtipné."

 

"Miluji tě."

 

"Miluji tě," řeknu, než zavěsím.

 

Téměř okamžitě mi telefon zavibruje příchozí zprávou.

 

Cole: Přijdeš dnes večer na zápas, že?

 

Sakra.

 

Oakley slíbil Scottovi, že nikomu neřekne pravdu, protože Scott nechce být nahrazen. To dítě zjevně sní o tom, že bude jednoho dne maskotem pro velké ligy, a myslí si, že když nebude maskotovat, nebo jak se tomu říká, na posledních zápasech sezóny, zanechá to nějakou vadu na jeho osobním záznamu.

 

Což znamená, že nemůžu nikomu říct, že jsem Izzy.

 

Ani Coleovi.

 

Což je vážně na nic, protože dnešní zápas je důležitý.

 

Ten, kdo vyhraje, bude hrát o pohár v šampionátu.

 

Nechci, aby si Cole myslel, že ho nepodporuji.

 

Nehledě na to, že jako jeho přítelkyně bych měla chodit na jeho zápasy.

 

Naštěstí jsem vymyslela plán.

 

Pokud Cole nehodí vítězný touchdown a Rytíři nedají gól tři minuty před koncem zápasu jako minule... nebudu muset jít na hřiště a tančit s roztleskávačkami.

 

Můžu se včas vytratit, abych se převlékla, a pak se vrátit a dělat, že jsem celý zápas viděla jako Sawyer.

 

Cole bude rád, že jsem tam byla, a já ještě splním slib, který jsem dala klukovi z deváté třídy s těžkou mononukleózou.

 

Vydechnu si.

 

Je těžké mít tajnou identitu. Začínám mít pro Supermana zcela nové pochopení.

 

Chystám se odejít, ale dveře se otevřou.

 

"Přestaň mě ignorovat," vybuchne Bianca.

 

Vrátím se do skříně v laboratoři.

 

"Neignoruji tě," řekne Oakley. "Byl jsem zaneprázdněn."

 

"Ano, zaneprázdněn s Morgan a Hayley."

 

"No, podle toho, co jsem slyšel, jsi byla s Hayley taky zaneprázdněna."

 

"Ach, žárlíš?" Bianca se vysmívá. "Dobře. Možná teď víš, jaké to je.“

 

Oakley si povzdechne. "Řekl jsem ti-"

 

"Drž hubu," zasyčí. "Pořád jsme ve škole. Někdo by nás mohl zaslechnout."

 

Ano, někdo možná. Co se to sakra děje?

 

Když o tom tak přemýšlím... nejsem si jistá, jestli chci znát odpověď.

 

"Přijdu večer, až Cole usne," řekne. "Pak si můžeme promluvit."

 

Promluvit o čem?

 

"Ne," zavrčí Oakley. "Není o čem mluvit. Ať už si myslíš, že se ti v té tvé nemocné, zvrácené, podělané psycho hlavince děje cokoliv, je to špatné.“

 

Ježíši, Oaku. Trochu kruté.

 

"Víš co?" Řekne Bianca. "Máš pravdu. Jen se ujistím, že tátovi řeknu, že prodáváš drogy z jeho domku pro hosty, a že jednou v noci si s jeho dcerou - “

 

"Už jsem ti to říkal. Ta noc byla chyba."

 

Ach ne. To je špatné Oakley. Špatné.

 

Nejdřív jeho macecha. Nyní Bianca.

 

Jako by jeho pták dával přednost dívkám, které se k němu vůbec nehodí.

 

Jace a Cole ho za to doslova zabijí.

 

A to ani neberu v potaz Dylan.

 

Jdou na mě mdloby.

 

Nemůžu dýchat.

 

Ale hlavně? Vážně si přeju, abych se schovala v knihovně.

 

"Ale ty -" snaží se Bianca říct, ale Oakley ji znovu přeruší.

 

"Dostaň to do té své tvrdé palice, dítě. Nechci tě. Nikdy tě chtít nebudu a určitě tě nikdy neošukám. Nezáleží na tom, jestli je ti šestnáct nebo sto šestnáct. Pokud jde o mě, jsi Satan v šatech. Jediný důvod, proč tě toleruji, jsou tví bratři.“

 

Páni, kámo. Chápu, že to musíš ukončit, ale mohl bys být ještě větší kretén?

 

"Ale -" začne Bianca říkat.

 

"Klidně to řekni tátovi. Řekni to svým bratrům. Řekni zatracenému poldovi, že prodávám drogy, pro mě za mě. Nemůžeš mě zmanipulovat, abych tě ošukal, protože to se nikdy nestane."

 

No, do háje.

 

"A až mi příště vlezeš do postele, když budu spát, zavolám Morgan a nechám ji, ať si to s tebou vyřídí. Jasný?"

 

Dobrý bože. Bianca je ním úplně posedlá.

 

"Jsi takový debil," řekne Bianca přidušeně.

 

Člověče. Popravdě řečeno jsem si myslela, že ta holka není schopná cítit emoce.

 

Tedy kromě vzteku a manipulace.

 

"Jen abys věděl, tu noc, kdy jsem se k tobě vplížila, bylo výročí Liamovy smrti. Šla jsem tě tam hledat, protože Jace byl zaneprázdněn Dylan, Cole o něm nikdy nechce mluvit a můj táta není nikdy doma.“ Hlas se ji zlomí. "Moc mi chybí ... ale to nikoho nezajímá." Roztřeseně se nadechne. "Vždy jsi byl tak milý a chápavý. A ať jsem ti řekla cokoli, nikdy jsi mě za to neodsuzoval. Myslela jsem, že jsem s tebou v bezpečí, Oakley. Až do té noci."

 

"Já ne ..."

 

"Na tom nezáleží." Odkašle si. "Ale když už jsi na to očividně zapomněl. Byl jsi to ty, kdo mě políbil. Ne naopak.“

 

"Nevěděl jsem -"

 

"Jo, já vím. Myslel sis, že jsem Hayley. Nebo Morgan. Nebo jakákoliv děvka, o které sis myslel, že sis ji přivedl domů, když jsi byl té noci úplně sjetý. Promiň, ale byla to jen psychopatická sestřička tvých kamarádů, která se potřebovala vyplakat na rameni, aby se neutopila v zasraným bazénu.“

 

Sevře se mi srdce. Mám co dělat, abych tam hned nevyběhla a neobjala ji.

 

"Bianco -"

 

Uslyším ostré plácnutí kůže na kůži. "Nech mě na pokoji."

 

Oakley se pokouší znovu promluvit, ale Bianca to nedopustí.

 

"Ne." Tiše zavrčí, jako by se ho snažila fyzicky odstrčit, ale nešlo jí to. "Nedotýkej se mě, kurva. Odejdi."

 

O chvíli později se dveře třídy zavřou ... a zároveň mi zavibruje mobil s další zprávou od Colea.

 

Cole: Zase se na mě zlobíš? Nebo musím zahájit pátrací akci, protože tě někdo unesl?

 

Sawyer: Ne. Promiň, učila jsem se. Na zápase budu. Slibuji.

 

Není to lež.

 

Cole: Super. Později, Pánbíčkářko.

 

"Už můžeš vylézt ze skříně, Sawyer," odsekne Bianca. "Nebo bych měla říct ... Izzy."

 

Do prdele.

 

"Jak jsi to věděla?" Řeknu a udělám pár váhavých kroků.

 

"Protože Scott má mononukleózu a já zaslechla, jak ta husa Morgan říká Casey, že za něj zaskakuje Oakley. Jenomže Oakley měří metr osmdesát a Scott metr šedesát. Kostým by mu neseděl.“

 

"Ach. Ale jak jsi věděla, že jsem to já?"

 

"Scott neskáče jako Jack in the Box /čertík z krabičky/, kdykoli je můj brácha na hřišti. A taky mu celou dobu nekouká na zadek.“

 

To je fakt.

 

Teď, když máme tohle za sebou.

 

"Hele, zaslechla jsem, co se stalo. Je mi to líto-"

 

"Nemusí." Bezcitně se usměje. "Bože, ty sis myslela, že to bylo skutečné?" Protočí očima. "Jen jsem si z něj dělala prdel, protože jsem byla naštvaná, že mě odmítl."

 

Nemůžu si pomoct, ale ať dělá co dělá, mám pocit, že celá ta její suverénnost, je teď jen divadlo.

 

Musela se to naučit od Colea.

 

Ty její velké hnědé oči se zostří jako žiletky. "Ale aby bylo jasno, jestli někdy někomu řekneš, co jsi zaslechla, můžeš se se vztahem – falešným nebo ne – s mým bratrem rozloučit." Přiblíží se nepříjemně blízko k mému obličeji. "Protože ti vyrvu srdce z tvé zatracené hrudi a sním si ho ke svačině. Jasný?"

 

´Ďábel v šatech? To by sedělo.

 

"Neřeknu to živé duši."

 

"Dobře." Věnuje mi přeslazený úsměv. "Teď řekni Izzymu, ať si pohne zadkem. Casey nás chce mít za pět minut na hřišti."

 

S tím zamíří ke dveřím.

 

"Bianco."

 

Ani se nehne, aby se otočila. "Co?"

 

"Kdyby sis někdy potřebovala s někým promluvit... jsem tady."

 

"Ježíši Kriste. Přestaň být taková vlezprdelka, Churchová. Přestože si jen pětka, můj bratr se do tebe nějak zamiloval. Gratu-kurva-luji.“



81 komentářů:

  1. Bianca je mrcha vsech mrch . Moc dekuji

    OdpovědětVymazat
  2. Ona je fakt Satan!🤡 Děkuji mnohokrát. 👍👏❤

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za super preklad a korekciu.

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujeeem. Som zvedavá na pokračko :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ďakujem za preklad. Deni

    OdpovědětVymazat
  6. No myslím, že Biankin pád na hubu bude bolestivý....
    Ďakujem 💜💜💜

    OdpovědětVymazat
  7. Fuuuu to bude ale ťažký príbeh o Bianke a Oakleym, teda predpokladám, že budú mať vlastný príbeh 😬 dik za super preklad a už sa neviem dočkať pokračovania 😉

    OdpovědětVymazat
  8. Mockrát děkuji za další kapitolu.☺☺☺O.H.

    OdpovědětVymazat
  9. Ďakujem za kapitolku 😍

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za skvělou kapitolu 😊🥰

    OdpovědětVymazat
  12. Ďakujem holčičky za skvelý preklad a korekciu 💖💖💖 Veľmi moc sa teším na ďalšiu kapitolu 🥰🥰🥰

    OdpovědětVymazat
  13. Oakly nejako moc protestuje 🤔… dalo sa čakať, že Bianca takto zareaguje… s Coleom sú obaja rovnaký… ani jeden nedá najavo, že sa cítia ublížení a radšej útočia na druhých… ďakujem za kapitolu🙂

    OdpovědětVymazat
  14. Diki za kapitolu a preklad ❤️😍

    OdpovědětVymazat
  15. Skvelé ❤️ veľmi pekne ďakujem ❤️

    OdpovědětVymazat
  16. Moc děkuji za skvělou kapitolu a těším se na pokračování 😊

    OdpovědětVymazat
  17. Ďakujem za super preklad a korekciu 🙂.

    OdpovědětVymazat
  18. Děkuji moc a těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  19. Moc děkuju za další skvělou kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  20. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)