RTD - 7. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Jade

Ve chvíli, kdy Lexi vešla do pokoje s rozmazaným obličejem a vzlyky chřestícími její štíhlou postavou, se mi obrátil žaludek naruby. Ať už mi Ryder neřekl cokoli, v mé mysli to vyvolávalo zmatek a já se obávala nejhoršího.

„Co se děje, zlato?“ Vystřelila jsem z postele, hlava se mi točila z příliš rychlého vstávání.

Stála tam s černými skvrnami od zničené řasenky jako medvídek panda, rty se jí třásly a v očích měla syrový strach. Nikdy jsem ji neviděla takhle rozrušenou, a to už jsem sestřenici viděla v dost špatném stavu.

„Ryder,“ zaskřehotala, hlas se jí zadrhl v hrdle a rukama si objala tělo, jak jí po tvářích stékaly slzy.

„Lexi,“ zařvala jsem a přestala se ovládat, když tam jen tak stála jako zasraná zombie. Vyrazila jsem dopředu, abych ji popadla za ramena a zatřásla s ní. „Kde je Ryder? Co se kurva stalo?“

Předklonila se a pozvracela si boty, pak se zhroutila na postel a vzlykala, jako by někdo umřel.

Oh můj zasraný bože.

„Lexi. Ježíši, mluv se mnou. Stalo se něco Ryderovi?“

Lexi na mě zírala, rty se jí prudce třásly a celý obličej měla zkřivený bolestí. Otevřela ústa, aby promluvila, ale nic z nich nevyšlo.

Dlouhé, studené prsty hrůzy mi sevřely vnitřnosti a tiskly je, až jsem málem omdlela. Muselo se stát něco vážného a strašlivého a já tam stála, bezmocná a vyděšená, dech se mi krátil v krátkých ostrých výdeších, jak jsem se snažila udržet dech, zatímco v hlavě, se mi přehrávalo milion scénářů, z nichž všechny zahrnovaly Rydera a spoustu zasrané krve.

Měla jsem poslechnout své instinkty. Měla jsem odmítnout jít do toho zatraceného klubu. To místo bylo zasraně prokletý.

„Došlo ke střelbě.“

„Bože, ne! Ryder…“

Lexi zavrtěla hlavou ze strany na stranu. Oči měla vytřeštěné. „Ne, Ryder ne. Cobra, Mia a děti. Před branami. Všude je krev, řekl to Logan. Nejsem si jistá, jestli jsou Mia a děti v pořádku, ale Cobra má prostřelenou hlavu.“

Vnitřnosti mi zaplavila úleva, že to nebyl Ryder, přesto mi vyschlo v ústech a zrychlil se mi tep, jak mě naplnila hrůza. Jak se to mohlo stát? Copak jsme sem nepřišli, abychom byli v bezpečí?

Lexi měla vytřeštěné oči a její tělo se chvělo. „Ale Ryder… šel jim ven na pomoc. Mám hrozný strach. Co když Ryder nedokáže střelce zastavit?“

Ruka mi vylétla k ústům. „Cože? Proč by Ryder dělal takovou šílenou věc?“ Kolena se mi podlomila a já se svalila na postel vedle Lexi. Vědomě jít do nebezpečí bylo šílené. „Bože, co když ho taky zastřelí?“ Projela mnou směs strachu a paniky. „Musím ho zastavit.“ Třela jsem si břicho, jak mi v ústech stoupala hořká chuť, a bojovala jsem s nutkáním zvracet. „Nemůžu se vyrovnat s tím, že ztratím Rydera. Děti ho potřebují. Kurva, já ho potřebuju.“

Když jsem se chtěla znovu zvednout z postele, Lexi se vymrštila a chytila mě za zápěstí. „Ne, počkej. Ryder řekl, abych tě udržela tady. V pokoji. Musíme se schovat.“ Strach v jejím hlase a v očích byl tak zdrcující, že se mi chtělo zvracet. Ale musela jsem to přetlačit. Teď nebyl čas na slabost.

Musím vědět, jestli je Ryder v bezpečí.

Vyškubla jsem se z Lexiina sevření. „K čertu s tím, že tu zůstanu a nebudu vědět, co se děje.“ Odstrčila jsem vlastní strach, sáhla po telefonu a spěšně prolistovala seznam kontaktů. „Volám Harrisonovi. On bude vědět, co dělat, a pošle nám na pomoc svůj tým.“

„Ryder řekl Hammerovi, aby zavolal Harrisonovi. Jsem si jistá, že už je na cestě.“

„Tak já zavolám taky, kdyby se náhodou Hammer nemohl dovolat.“ Hovor přešel rovnou do hlasové schránky. Ušklíbla jsem se, když jsem znovu listovala a hledala Savageovo číslo, a stiskla zelené tlačítko. Během tří zazvonění se na lince ozval Savageův hluboký hlas. Málem jsem se rozplakala úlevou.

„Jade, jsi v pořádku? Harrison právě mluvil s chlapíkem ze Scorpio Stingers. Máme o tebe strach.“

„Savagei, nevím, co se stalo, ale mám strach,“ vydusila jsem.

„Jsme na cestě. Drž se dál od oken. Jeden z nás si pro tebe přijde, až to bude bezpečné. Jsi sama?“

„Ne, je tu se mnou Lexi. Prosím, pospěš si.“ Nedokázala jsem zabránit panice, která mi rozechvívala vnitřnosti. Hlas se mi zadrhl. „Ryder je v nebezpečí, myslím, že postřelili i Cobru a možná i Miu a děti. Nejsem si jistá.“

„Zůstaň v bezpečí, dokud se tam nedostaneme, Jade,“ přikázal Savage přísným hlasem.

„Budeme.“

Jakmile jsem zavěsila, zamířila jsem ke dveřím. Srdce mi bušilo v uších a hlava se mi točila, ale nenechala jsem se tím zastavit.

„Kam jdeš?“ Lexi se zeptala vysokým hlasem.

„Jdu se podívat, kde je Ryder. Zblázním se, jestli tu budu muset sedět a čekat.“

„Jade, to nemůžeš. Copak jsi neslyšela, co říkal Savage? Musíme zůstat tady. To mi Ryder řekl taky.“

„Srát na to. Jestli Rydera zraní, nebo ještě hůř, zabijí… bože, na to nechci ani pomyslet.“ Přiložila jsem si konečky prstů k chvějícím se rtům, abych je zklidnila. „Tohle je věc života a smrti, Lexi. A já si tady budu kousat nehty a bude mi špatně, zatímco se to bude dít.“

„Hm… máš dva velmi dobré důvody, proč zůstat v bezpečí. Harrison i Ryder budou pekelně naštvaní, jestli se tobě nebo dětem něco stane. Musíš poslechnout, Jade.“ Její oči mě prosily. „Musíš tu zůstat se mnou.“

Zvažovala jsem její slova celých pět vteřin. Měla pravdu, ale nevědět bylo mnohem horší. Ryder by se nezastavil před ničím, aby zachránil svého nejlepšího přítele a bratra, dokonce by riskoval i vlastní život. Ale teď bylo všechno jinak. Už nešlo jen o jeho motorkářskou rodinu a já se nemohla ubránit úvahám, jestli na to Ryder myslí.

Myšlenka na to, že bych byla po klubu až na druhém místě, mě rozčilovala. Nežárlila jsem na jinou ženu, protože jsem věděla, že Ryder má oči jen pro mě, přesto jeho oddanost klubu, Cobrovi a jeho bratrům sahala mnohem hlouběji, než jsem chápala i já.

„Lexi, já to risknu. Možná mě Ryder bude potřebovat, a já chci být u toho, až se tak stane. Počkej tady, dokud si pro tebe nepřijde Harrison nebo Savage, ano?“

S nohama, ztěžklýma, jako by mi je někdo zabetonoval, a srdcem těžkým jako kámen, jsem se vydala do klubovny. Alespoň jeden z ostatních kluků by mě mohl zasvětit do situace.

V krku mě pálilo a za víčky se mi draly slzy. Prostě jsem nechtěla žít bez Rydera.