CP - 22. kapitola

Překlad: Lenny

Kor.: Lucianna

DYLAN

"To bylo úžasné," řekne Sawyer ze svého místa na podlaze v koupelně.

I přes pulzování v ruce a krev, která mi stéká ze rtu kvůli jedinému úderu, který mi Britney uštědřila, musím souhlasit.

Během skoro 15 minut, se Sawyer postavila sama za sebe a já vymlátila hovno z holky, která mě v dětství terorizovala.

Bylo to šílené, kolem nás se vytvořil kruh návštěvníků party a někdo změnil hudbu na tematickou píseň Rocky.

Cole a Oakley se nás snažili od sebe odtáhnout, ale kdykoli mě nebo Sawyer odtáhli, zahájili jsme spolupráci, abychom zajistily, že Britney a její kamarádka nebudou mít navrch.

Bylo to tak špatné, že museli zavolat na posilu Jace, protože jedna polovina lidí kolem se nechtěla zapojit a druhá polovina nechtěla zastavit zábavu.

Pohled na Jaceovou tvář, když mě odstranil od své malé přítelkyně a poté ji vytáhl z podlahy, byl k nezaplacení.

Pohladím si rudé vlasy. "Dokonce se nám podařilo získat suvenýr."

Se smíchem se zvedne z podlahy. "Zítra budeme samej bolák."

Zašklebím se, když si prohlédnu klouby. Nejsou zlomené, ale jsou oteklé a pohmožděné. "Ani mi nemluv. Technicky je to můj druhý boj během jednoho týdne.“

Natáhne ruku a pomůže mi vstát. "Měla bys začít profesionálně trénovat."

"Pouze pokud můžu použít Britney jako boxovací pytel."

Pustím kohoutek a umyju si obličej, protože je stále lepkavý od limonády, kterou na mě nalil Jace.

"Do prdele," řekne Sawyer, když se podívá na hodinky. "Je jedna patnáct. Přijdu pozdě na večerku.“

Zatraceně. Byli jsme zalezlé v koupelně a dávaly se dohromady a čas nám musel uniknout.

Vytáhne telefon. "Pošlu zprávu tátovi a řeknu mu, že budu doma, jakmile tě vysadím."

"Ne, svezu se s Oakleym. Pokud teď odjedeš, vrátíš se včas domů.“

Ostražitě se na mě podívá. "Jsi si jistá? Nechci tě tu nechat napospas. Navíc Oakley pil.“

"Ano, ale já ne. Jsem si jistá, že nebude mít problém s tím, že budu řídit já.“

Poté, co ji rychle obejmu na rozloučenou, doprovodím ji k její dodávce a začnu hledat svého nevlastního bratrance.

Myslela jsem, že bude pořád v obývacím pokoji, ale není po něm ani stopy. Polovina lidí, kteří tu byli, jsou teď pryč a já vážně doufám, že on není jedním z nich.

Přistoupím ke dvěma mužům, kteří sedí na gauči. Jejich rudé oči a způsob, jakým se sklánějí – nemluvě o velké vodní dýmce, kterou sdílejí – mi říká, že jsou to Oakleyho lidé a mohli by mi říct, kde by mohl být.

"Ahoj."

Kluk s čepici zvedne hlavu. "Oh, do prdele. To jsi ty." Plácne kamarádovi na rameno. "To je ta, co šukala bratrance a která předtím zmlátila tu holku Britney."

Pokud už nikdy v životě neuslyším o té, která šukala bratrance, bude to příliš brzy.

Jeho přítel vyfoukne velký obláček kouře a zakašle. "Jsi legenda, Bí. Velký respekt." Ukáže na svou vodní dýmku. "Chceš to zkusit?"

"Vážím si této nabídky, ale vlastně hledám Oakleyho. Viděli jste ho?“

Oba si vymění pohled.

"Ne," řekne jeden z nich. "Od rvačky ne."

"Ale Cole je venku ve vířivce," dodá jeho přítel. "Kámoš-O je možná s ním."

"Jo díky."

Začnu odcházet, ale zastaví mě.

"Hej, Bí. Možná příště, až se budeš rvát, můžeš ukázat kozičku nebo tak něco." Naznačí imaginární basketbalové míče. "Zkusit to rozšířit na síti a dát tomu nový rozměr. Víš, co tím myslím?“

Bože, pomoz mi, když si od těchto kluků nechám poradit v sociální oblasti nebo v kariéře.

"Jistě. Uvidím, co se dá dělat."

Mávnu jim, nechávajíc je u vodní dýmky a vydám se ven.

Drobné světelné řetězce osvětlují cestu vedoucí k velké vířivce umístěné na druhé straně terasy.

A přesně jak řekli, najdu Colea.

S výjimkou několika lidí, kteří vytuhli na terasových židlích, je úplně sám.

Je však velká šance, že bude vědět, kam Oakley šel.

Jeho oči jsou zavřené a zadní část hlavy spočívá na římse vířivky, když se přiblížím.

Je tak uvolněný, že si musím odkašlat, abych upoutala jeho pozornost.

"Hej, promiň, že tě obtěžuji, ale doufala jsem, že víš, kde je Oakley. Potřebuji odvoz domů.“

Otevře jedno oko. "Nepřišlas sem se Sawyer?"

"Ano, ale řekla jsem jí, aby šla domů, protože by se opozdila na večerku."

Natáhne ruku a chopí se kelímku poblíž. "Naposled jsem ho viděl hned po tom, co jsme udělali přítrž tvé potyčce s Britney a Casey." Ležérně se napije svého drinku. "Zkusila jsi mu zavolat?"

"Jo." Otočím se na patě připravená vrátit se dovnitř. "I tak děkuji. Užij si zbytek noci.“

"Ne tak rychle." Poplácá okraj vany. "Vstup do mé pracovny. Musíme si trochu popovídat.“

Cokoli má ve svém kelímku, musí to být silné. "Nemám plavky."

Rty mu škubnou. "Nic, co jsem předtím neviděl."

"Promiň, já ... ne."

Pokrčí rameny. "Jak chceš." Zvědavost mu protančí tváři, když se přesune na okraj vany, blíže ke mně. "Ale nemůžu si pomoct, ale zajímalo by mě..." Jeho hlas se odmlčí a vyzívá mě, abych si buď zbytek jeho prohlášení domyslela, nebo se ho zeptala.

"Dobře, sem s tím. Co tě zajímá?“

Jeho výraz se změní na andělský. "M-m-možná, kdybych m-m-mluvil t-t-takhle."

Je to jako přímá rána do břicha. Než se můžu zastavit, vrazím mu facku. "Co to s tebou kurva je?"

Usínala jsem v slzách, poté co jsem zjistila, že Liam umřel, a znova poté, co se ukázalo, že Jace už se mnou nechce mluvit, a ztratila jsem ne jednoho, ale dva lidi, na kterých mi záleželo.

Nakonec jsem se přinutila zastrčit své pocity ohledně Liamovy smrti do stejné krabice s mojí matkou.

To, že se jeho identické dvojče posmívá jeho památce, je nejen vyloženě bezohledné, ale na povrch to vyšle příval bolesti.

Slzy mi tryskají do očí a svírám hruď.

Liam by tu měl být ... ale není. Můj přítel se nikdy nevrátí.

"Je mi to líto," zašeptám, když můj mozek zpracuje to, co jsem udělala. "Je mi to moc líto."

Cole začne něco říkat, ale já už běžím zpět do domu.

Příliš to bolí. Nemůžu dýchat. Nemůžu ...

Narazí do mě síla a zaklopýtám, ale mou paži zachytí ​​ocelový stisk, který mě narovná, než spadnu na zadek.

"Dávej pozor, kam jdeš," štěkne Jace.

Skutečnost, že je bez trička a za ním jsou dvě dívky v bikinách, je nepodstatná. Zaměřuji se na tetování na jeho hrudi.

Slova My Brother’s Keeper /Byls můj bratr/, napsaná tlustým černým písmem, jsou usazena nad dvojicí složitých andělských křídel rozkládajících se nad každým prsním svalem.

V krku se mi nahromadí boule, když mě zaplaví nová vlna bolesti. Liam.

Impulzivně přejdu prsty po inkoustu.

Jace se ostře nadechne ... a pak mi odrazí ruku. "Nedotýkej se mě kurva."

"Já -" zavrtím hlavou a cítím se hloupě, že jsem udělala něco tak osobního. Tak necitlivého. "Omlouvám se."

Obtočím ruce kolem sebe a protáhnu se kolem Jace a dívek v bikinách.

Potřebuji najít Oakleyho, abych mohla odejít. Být tady a vypořádat se s těmito pohřbenými emocemi ... to je příliš.