Tormented - 18. kapitola

 Překlad, kor.: Tým

Eva

Neděle byly mým oblíbeným dnem v týdnu. Nechápejte mě špatně - svou práci jsem milovala a nevyměnila bych ji za nic na světě. Ale neděle pro mě měla zvláštní druh magie. Obzvláště ta rána, když jsem se probudila se slunečním paprskem proudícím z okna a Harrisonovo teplé tělo mi leželo za zády s nohou přehozenou přes mou a jeho dech na krku.

Ale toto nedělní ráno tomu tak nebylo. Venku zuřila pekelná bouře, která mlátila větvemi stromu o okno, a vítr vyl. Otřásla jsem se, přitáhla si deku k bradě a povzdechla si. Žádný Harrison, ke kterému bych se přitulila.

Na pár vteřin mě zaplavilo zklamání, že opustil postel. Stále jsem o tom přemýšlela, když se lahodná vůně slaniny vplížila k mému vědomí a já jsem znovu hluboce začichala. Zakručelo mi v žaludku a vzpomněla jsem si, že jsem noc předtím neměla slušnou večeři.

„Dobré ráno, sluníčko.“ Harrison stál ve dveřích své ložnice a vlasy měl rozcuchané v místě, kde jsem mu je noc předtím prsty čechrala. Usmála jsem se a vzpomněla si, jak jsem mu za hladké prameny zatahala pokaždé, když jeho hlava zmizela mezi mými stehny. Nikdy jsem neměla milence, který mě dokázal jíst jako Harrison, a někdy byly pocity tak intenzivní, že mé ruce komunikovaly za mě.

Od srce jsem se zasmála. „Dobré ráno krasavče.“

Harrison na sobě měl jen klobouk a pantofle šéfkuchaře, překřížil si ruce na holé svalnaté hrudi a zamával na mě pérem. Vypadal zasraně směšně, přesto tak bolestně rozkošně zároveň.

„Jsi připravena na snídani?“ Zářil.

„Hm, něco jiného než tvoje klobása v nabídce?“ zeptala jsem se a sledovala jeho erekci, zatímco jsem se překulila na bok, když záchvaty smíchu otřásly mým tělem. „Myslela jsem, že cítím slaninu?“

Vzal svýho ptáka do pěsti a několikrát zapumpoval. Oči se mi rozšířily, když se mi začaly sbíhat sliny. Vzrušilo mě to jako nic jiného, když jsem sledovala muže, jak si tak sebevědomě hraje se svým nástrojem.

„Tento hezký exemplář je dezert, bejby. Protože vím, že se nemůžeš nabažit mého ptáka. Ale nejdřív mám palačinky s křupavou slaninou, tekutými vejci, javorovým sirupem a čerstvě uvařenou kávu. Jak to zní?“

„Opravdu? To všechno jsi udělal?“

„Samozřejmě. Je to Jadeina oblíbená snídaně. Dělal jsem jí to v neděli… zvláště v bouřlivých dnech. Nesnáší bouře, víš, a není nad vůni slaniny, která by ti odvrátila mysl od mizerného počasí.“

Způsob, jakým jeho oči změkly, když mluvil o své sestře, mi roztavil srdce. V těch vzácných okamžicích, kdy mi Harrison poskytl záblesky svého nitra, jeho jemné stránky, se kterou tak tvrdě bojoval, aby ji před všemi skryl, jsem si nemohla pomoct, ale nechala jsem ho vklouznout jen trochu hlouběji pod mou kůži.

„To z nás dělá dvě. Od dětství mě bouře vždy znervózňovaly.“ Hned za oknem práskl blesk. Vyskočila jsem a celé tělo se mi napnulo. „Nikdo mi však nedělal palačinky a slaninu, aby mě dostal přes bouři.“

Odstrčil své velké tělo od zárubně, o kterou se opíral, a několika dlouhými kroky přešel místnost. „Počkej, až ochutnáš mou. Na všechno ostatní zapomeneš, až se zaboříš do mých nadýchaných palačinek.“ Posadil se na okraj postele, vzal obě mé ruce do svých a palci mi třel dlaně.

„Rozbíjíš mě. Vypadáš tak -“

Vytáhl Zoolanderův výraz. „- Směšně dobře vypadající?“

„Jo. Díky kuchařské čepici vypadáš jako mistr kuchař a ty pantofle jsou rozkošné.“ Přesně tak, znovu jsem se smála.

„Je zasraná zima, když vyklouzneš z teplé postele. Zvláště poté, co jsi byla přitulena k horkému a nahému tělu.“

„Proč ses tedy neoblékl?“

„Co, a připravit tě o úžasný pohled na moji klobásu?“

Položila jsem mu ruku na hruď a hladila ho po napnuté kůži. „Jsi úžasný, víš to?“

Milovala jsem tuto hravou stránku Harrisona. Není mnoho mužů, kteří měli sebevědomí, aby dokázali být směšní a sexy zároveň.

„Jsi to ty, kdo to ve mně probouzí, Evo.“ Naklonil se dopředu a políbil mě. Bylo to milé a něžné, ale s takovou vášní, že mi ukázal, že to, co řekl, myslel vážně.

„Pokud mě teď omluvíš, měl bych přinést ty palačinky, než zgumovatí a ze mě udělají lháře.“ Přitáhl přikrývky až k mé bradě, políbil na čelo, vypochodoval z místnosti a nechal mě s dokonalým výhledem na jeho zadek, usměvavou s rozmazaným pocitem v srdci.

Opatrně, Evo. Tento Harrison by tě mohl zaskočit a vklouznout do tvého srdce tak snadno.

Zhltala jsem palačinky, které byly zalité javorovým sirupem. Kontrast mezi jejich sladkostí a slaností slaniny byl dokonalou kombinací chuti.

„Bože můj, to byla nejlepší snídaně, jakou jsem kdy měla.“ Třela jsem si bříško a držela hrnek na doplnění kávy.

„Jo? Jste si tím jistá?“

Věděl jsem, kam tím směřuje.

„Samozřejmě jsem ještě neměla dezert, ale abych byla upřímná, myslím, že jsem se přejedla a teď jsem trochu příliš plná,“ škádlila jsemho. Přála jsem si, abych si mohla odskočit na vyžádání, jak to většina mužů dokázala, ale jediné, co jsem dokázala, byla malá, zatímco jsem si poplácala žaludek a podávala mu prázdný talíř. „Tvoje chyba, že jsi mě tak dobře nakrmil.“

Harrisonova tvář byla k nezaplacení. „Hádej co, bejby? Ušetřil jsem místo pro tvou sladkou kundičku. Pojď sem.“

Popadl láhev sirupu, strhl si klobouk z hlavy a ponořil se pod přikrývky na konci postele, přičemž jeho hlava trčela mezi mýma nohama.

„Arggghu, jsi zlobivý, zlobivý chlapec,“ řekla jsem, jen napůl vtipkovala, když jeho mokrá ústa zakrývala můj kopeček.

Slyšela jsem tlumené zvuky a zvedla deku, abych zkontrolovala, k čemu se chystá. Harrison pokapával lepkavou zlatou tekutinu po celé mé kundičce a břichu. Shodil přikrývky, přesunul se nahoru a nalil mi kapající sirup na prsa, jako by byl umělec.

„Tomu říkám snídaně. Správné množství sladkého a slaného,“ zamumlal chraplavým hlasem. Bože, bylo žhavé sledovat, jak to ze mě olizuje. Jak jsem sténala, zapomněla jsem na tu zuřící bouři venku, svírala jsem prostěradla, když sál, lízal a prolíbával si cestu po těle, dokud nedosáhl mých rtů.

Olízla jsem mu sirup z brady a ochutnala sladkost na jeho jazyku.

„Hmmm,“ zabručela jsem mu do úst.

„Jsi dost dobrá k jídlu, bejby, a já se tě nemůžu nabažit.“

„Teď je řada na mně,“ řekla jsem, když jsem ho převrátila. „Musím zjistit, jak chutná klobása a sirup.“

Oči mu zářily, když jsem vzala láhev a nalila velké množství na jeho ptáka. Sledoval, jak kape dolů jako zmrzlinový pohár.

„Do prdele, ženo, dej na mě ústa.“

Harrison mi sevřel vlasy a přidržel je na jedné straně, když jsem ho vzala dovnitř a ochutnala dezert. Olemovala jsem rty hlavičku a způsobila, že z jeho hrudi zadunělo silné zasténání. Olizovala jsem, oždibovala a cucala, škádlila ho, sugestivně polykala sladkou tekutinu kapající mi na rty. Jeho stisk pevněji stáhl mé vlasy a tlačil mě dolů, když zvedl boky a šukal mi do úst svým lahodným ptákem.

Odhodil hlavu a ohryzek se mu při mluvení pohyboval. „Každou neděli ti po zbytek života připravím snídani, pokud mi ho takhle vykouříš.“

„Slibuješ?“

„Slibuju.“