Tormented - 16. kapitola

 Překlad, kor.: Tým

Harrison

Sedět při projevech a ocenění bylo zasraný mučení. Uvolnil jsem si kravatu a rozepnul horní knoflík, aby se mi lépe dýchalo, ale nepomohlo to. Eva byla chladná a vzdálená, jako by udělala krok zpět.

Byla stále zamilovaná do Parkera? Řekla mi, že ho nenáviděla až do morku kostí, ale možná lhala i sama sobě. Chci říct, připravovala se na vdavky, když ho přichytila, jak smáčí jinde. To musela být nejhorší noční můra každé ženy - vzdát se pohádkové svatby a zjistit o muži, se kterým měla trávit zbytek svého života, že je to falešný podvodník.

Hodil jsem do sebe nápoj před sebou a ušklíbl se, když zasáhl můj prázdný žaludek. Chvíli jsem pomalu chlastal, zůstával střízlivý a vzdal se špatných návyků, abych získal nejsložitější ženu, jakou jsem kdy poznal.

Když jsem se podíval na Evu, všiml jsem si, jak má nastavenou bradu, když zírala před sebe. Byla tvrdým oříškem. Možná že přivést ji sem jako moje rande byla přece jen chyba. Senátor Parker jí stále nebyl ukradený, bez ohledu na to, jak moc to popírala.

Nasraný myšlenkou, že pro ni nejspíš nejsem nic jiného než povyražení, přivolal jsem číšníka a objednal si další drink. Potřeboval jsem ohnivou tekutinu, aby mě kurva uklidnila, než bych udělal něco hloupého, jako třeba praštil senátora do zasraného obličeje za to, že nedokázal odtrhnout oči od Evy.

Odkud se vzalo toto zelenooké monstrum? Vsadil bych svůj zasraný život na to, že nemám ani jednu žárlivou kost v těle, ale tam to bylo - číhající z temných koutů mého srdce a duše a vyzýval mě, abych to ignoroval.

Hlupák za mikrofonem představil senátora za velkého potlesku publika. Showtime. Parker se postavil a mrkl na Evu, než se vydal na pódium. Sráč.

Měl jsem toho dost. Než vystoupil po schodech, chytil jsem Evu za ruku a vytáhl ji ze židle opačným směrem. Když jsme opouštěli místnost, lidé na nás zírali a jejich oči nás sledovaly.

„Harrisone, kam jdeme?“ Z nervozity v Evině hlase se mi v hlavě rozezněly poplašné zvony. Už spadla do kouzla úhledného senátora, jinak by jí nevadilo, že jsme naším odchodem přerušili průběh.

„Tak daleko od toho kreténa, jak tě můžu dostat,“ řekl jsem tak klidně, jak jsem dokázal. Každý prvotní instinkt převzal mou mysl i tělo. Potřeboval jsem Evě ukázat, že já jsem její muž. Potřeboval jsem si ji nárokovat, označit jako svoji. Znal jsem jen jeden způsob.

Našel jsem prázdnou místnost a vtáhl Evu dovnitř, zavíraje dveře před vnějším světem. Vzduch byl vydýchaný a zatuchlý. Skrz zamřížované okno proudilo tlumené světlo a na opačné straně místnosti jsem viděl stůl a dvě židle.

„Harrisone? Co se děje?“ Evin hlas bez dechu měl v sobě paniku. Čeho se obávala? Že by nás její bývalý našel společně?

Seru na to.

Eva byla teď moje žena a já si ji nárokuju právě teď a tady. Připomenu jí, po čím ptáku touží. Po mém.

„Zatímco tvůj bývalý baví každého svým charismatem a vtipem, naplním tě svým ptákem a nechám tě křičet mé jméno. Chceš to, bejby? Budu tě šukat, zatímco se tam snaží předvést?“

Eva zvedla hlavu a její pohled se setkal s mým.

„Použij mě, Evo. Použij mě a mého ptáka, aby ses pomstila za všechno, co ti udělal. Dovol mi tě zbavit hanby a ponížení tím, že ho dostanu z tvého systému.“ Jedním rychlým pohybem jsem si rozepnul opasek a zip a uvolnil jako-kámen-tvrdýho ptáka.

„Bože, ano,“ vykřikla se zatajeným dechem. „Jak jsi to věděl?“

„Jen vím, co potřebuješ. Zbavím tě ho jednou provždy. Pojď na mýho ptáka tak divoce, jak potřebuješ, bejby. Dám ti všechno, co mám, slibuju.“

Eva přede mnou padla na kolena a sevřela erekci, několikrát energicky zapumpovala, než spolkla celou mou délku až do krku s dychtivými kloktajícími zvuky. Zasténal jsem, když se mi téměř podlomila kolena. Do prdele, chtěla sníst mého ptáka zaživa a já miloval každou sekundu.

Zatlačila mě dozadu na židli. Nikdy jsem neviděl, že by jí oči zářily tak, jako by byla posedlá démony.

Vydržel jsem několik dalších okamžiků sladkého mučení, když divoce sála a olizovala mýho ptáka, opřel jsem se o židli a užíval si potěšení a bolest, kterou na mě vypustila, nehty mi zarývala do kůže, když mě tvrdě kousla do ptáka.

„Kurva!“ zasténal jsem a nedobrovolně v reakci vykopnul nohou.

Odtáhla ruku a pleskla mě přes ptáka.

Mýho zasranýho ptáka.

Udeřila ho.

Jednou.

Dvakrát.

Bolest. Kurva, chystal jsem se omdlít. Zatnul jsem zuby, i když mi slzy zaplnily oči.

Znovu udeřila. Tvrději.

„Vezmi to, Harrisone, vezmi to všechno. Kvůli mně.“

Směs surového hněvu a bolesti v jejím hlase ochladila mou krev. Nikdy jsem netušil, že se pod jejím chladným a klidným zevnějškem ukrývá tolik vzteku a bolesti. Potřeboval jsem být mužem, který to od ní vezme všechno pryč. Potřeboval jsem, aby mě potřebovala, jako já potřeboval ji.

Co se stalo potom, mi vyrazilo dech. Eva si vytáhla šaty, obkročila mě a vsunula si mého bolavého ptáka do svého tepla. Skutečnost, že neměla spodní prádlo, mě ještě více vzrušila.

Vzala můj obličej do dlaní a zírala mi do očí, když na mně jezdila, stoupala a padala tvrdě a rychle, zatímco dýchala v krátkých, ostrých dávkách. Naklonila se ke mně a políbila mě, jazyk a zuby skřípaly, když si nárokovala moje ústa a ptáka.

Setkal jsem se s Evou.

Mohla dát tolik, kolik dokázala vzít.

„Evo, ty mě zabíjíš,“ zasténal jsem, když se zakousla do měkké kůže na spodní části krku, kde mi odsunula tričko. Kdyby mohla, sála by mi zasranou krev jako upír.

Tato žena. Měla mě vydaného na milost a nemilost, protože jsem zasraně toužil po všem, co na mě vytáhla. Všechno. Bolest, kterou působila mému tělu, byla čistá blaženost. Božské a očistné.

Jo, jsem pokroucený sráč. Eva to už věděla. Čím víc mě používala, aby se zbavila svého vzteku, tím lépe jsem se cítil. Na nějaké hluboké úrovni to věděla a v žádném případě se nedržela zpět.

„Pojď, Harrisone. Naplň mě svým spermatem. Označ mě jako svou. Potřebuji, abys vymazal každého ptáka, který ve mně kdy byl. Zvláště jeho. Prosím.“

Sevřel jsem jí boky a zvedl ji, ptáka stále uvnitř její kundičky. Prosila, abych do ní bušil, a já jsem vždy dával Evě, co chtěla.

Přesunul jsem se ke stolu a položil jí zadek na hladký povrch. Mozek se chystal explodovat a můj pták nebyl pozadu. Opřela se o lokty a odhalila krk.

„Kousni mě. Šukej mě. Vezmi mou bolest pryč,“ vykřikla a její hlas se ozýval v prázdné místnosti. Hruď se jí zvedla a třásla se potřebou.

Pochopil jsem. Jediný způsob, jak ji zbavit její bolesti, byla větší bolest. Lepší bolest.

Kousl jsem jí do kůže, nejprve do krku, pak do horní části prsou, kde se vlnění setkalo s látkou jejích šatů.

„Ach bože, ano.“ Zavřela oči a z koutků jí vytryskly slzy a stočily se jí do vlasů.

Blízko bodu zlomu jsem do ní bušil a vrážel ptáka do kundičky, takže ve tmě znělo hlasité pleskání naší kůže, které se setkalo s každým tahem.

„Více. Tvrději.“ Její hlas byl přiškrcen. Zoufalý.

V tomto tempu jsem ani já nemohl držet krok. Pot mi stékal z čela, když jsem vyvíjel každý atom energie, abych dával Evě to, co chtěla, ale nějak to nebylo dost, jako by to nestačilo.

Došlo mi, co potřebovala. S každým zrnkem něhy, které jsem v sobě měl, jsem si ji přitáhl k hrudi a zpomalil tempo, když jsem zachytil její ústa a jemně ji políbil.

Zasténala proti mým rtům, a nakonec to pustila. Kundičkou sevřela mýho ptáka, zatímco její tělo se kroutilo kolem mého. Současně jsem našel své uvolnění, pumpoval jsem do ní, když mě pořád dojila.

„Harrisone,“ zachraptěla roztřeseným hlasem.

Slyšet své jméno z jejích rtů, když vyvrcholila, bylo pro mě jako nebe. Moje to bylo jméno, které volala, když konečně dosáhla nirvány. Moje.

„Bejby,“ řekl jsem a popadal dech. „Jsi v pořádku?“

Než stačila odpovědět, dveře se otevřely a mozek mi probodlo jasné světlo. Když jsem se choulil nad Evou, zavřel jsem oči. Nějaký idiot vešel dovnitř. Kurva!

Hlas zařval: „Do zkurvené prdele! Zasraně tě zabiju!“

Otevřel jsem oči, otočil hlavu a zadíval se na vetřelce.

Ten hajzl nás našel. Můj pták byl stále uvnitř Evy. Ústa měl otevřená, když zíral ze mě na ni a zase zpátky.

Mým instinktem bylo chránit ji. Zakryl jsem její chvějící se tělo svým, když mi zabořila tvář do krku.

„Jdi do prdele,“ zakřičel jsem. „Nevidíš, že jsme zaneprázdněni?“

„Jak se kurva opovažuješ?“ Pryč bylo hladké hedvábné charisma.

Můj krevní tlak se zvýšil na nebezpečnou úroveň. „Vypadni odsud, debile. Šukám svoji ženu, kdy a kde chci. Eva je moje. Bylo by dobré, kdyby sis to zapamatoval, senátore.“