PAtoZ - 3. kapitola

Překlad: Lusesita

Kor.: Štěpánka

Matt

SNAŽÍM se nebýt úplně běsný a zcela selžu. Posledních pár týdnů jsem vynaložil úsilí, abych překonal své výhrady k této cestě. Jo, chybí mi Super Bowl. Jo, musím sledovat svatbu dvou lidí, které můžu sotva vystát, ale je to cesta zdarma do Paříže pro mě, mého přítele a nejlepšího kamaráda. Cole pro mě není žádnou hrozbou. Namlouvám si to stále dokola. Snažil jsem se být racionální, ale emoce převáží.

Sledovat Jareda a Colea spolu v hale zničilo jakýkoli pokus o racionalitu. Vytočilo mě to. Nepomohlo ani to, že se na mě Jared šklebí, jako by to celé byla hra. A nepomáhá ani to, že Angelo a Zach stojí na druhé straně výtahu, nedívají se na mě a dělají, co můžou, aby předstírali, že netuší, o co jde.

Všichni si myslí, že jsem blázen, a na určité úrovni vím, že mají pravdu, ale to nemění fakt, že jsem se nemohl dívat na Jareda s Colem. Nesnáším pomyšlení na všechen ten čas, který strávili společně, a vážně nesnáším, když je vidím, jak se navzájem dotýkají.

Zachův a Angelův pokoj je na opačné straně, takže se u výtahu rozdělíme. Jdu za Jaredem do našeho pokoje. Je to apartmá, až směšně přezdobené, a zdá se, že podtrhuje skutečnost, že sem nepatřím.

Poslíček už nám přinesl kufry a nechal je v našem pokoji. Cítím, jako bych měl na sobě šaty už celé roky, a toužím se vysprchovat. Na druhou stranu vím, že Jared pravděpodobně myslí na to samé. Myslím, že ho nechám jít prvního, protože rozhodně nemám náladu na společné sprchování.

„Víš,“ promluví na mě Jared přes rameno, „jestli se po celou dobu tady budeš takhle zlostně mračit, uženeš si jen bolest hlavy.“

„Jsem rád, že se bavíš.“

„No tak, Matte,“ kárá mě. „Má to být zábava.“

„Sledovat Colea, jak má ruce všude na tobě, není moje definice zábavy.“

Má na sobě už jen boxerky. Přistoupí ke mně blíž a začne mi rozepínat kalhoty. Šklebí se na mě, zatímco to dělá. „Budeš takhle žárlivý celý týden?“

„Možná.“

Vklouzne mi rukou do kalhot. Dělám, co můžu, abych ho ignoroval. Nejsem moc úspěšný, ale pořád jsem naštvaný a rozhodnu se, že ho nenechám mě rozptylovat.

„S Colem se známe už dlouho –“

„Já vím.“

„Takže co tě přimělo si teď myslet, po všech těch letech, že se staneme něčím víc než kamarády? Bude se ženit, Matte.“ Jeho ruka se na mě stále pohybuje, a i když chci zůstat naštvaný, další části mého těla nejsou stejně odhodlané. „Miluju tě, ne jeho. Vážně si myslíš, že se to najednou změní?“

Myslím si to? Ne, vážně ne. Nebylo to tak, že bych si myslel, že Jared chce Colea místo mě. Je to skutečnost, že Cole už Jareda měl. Je to jejich společná minulost, co mě sere. Nutím se, abych procedil slova skrz zaťaté zuby. „Nemůžu ti dát nic, co bys už neměl s ním.“

To ho překvapí natolik, že přestane pohybovat rukou. Zmateně zamrká. „To si vážně myslíš?“

„Ty jsi ten, kdo stále poukazuje na to, jak dlouho se znáte! To mě nutí přemýšlet o všem, co jsme dělali, a že jsi to s ním dělal jako s prvním!“

Na chvíli má slova vstřebává, a pak se v jeho očích objeví zlomyslný záblesk. Hravý úsměv se mu pomalu rozšiřuje po tváři. „Všechno ne,“ řekne a políbí mě. Sundá mi tričko a začne mi stahovat kalhoty přes boky. „Je hodně věcí, které jsem s ním nikdy nedělal. Nech mě, ať ti je všechny povím. Nikdy jsem s ním nejezdil na horském kole. Nikdy jsem s ním nesdílel spací pytel.“ A zatímco mluví, pokračuje v mém svlékání. Jeho ruce jsou všude, jeho rty nachází mezi větami ty mé. „Nikdy jsem s ním nekempoval. Nikdy jsme nehledali kešky.“ Okusuje mi ušní lalůček, zatímco jednou rukou se vrátí k mým slabinám. „Nikdy jsem s ním nežil. Možná jsme měli sex, ale nikdy jsme nebyli partneři. Nikdy jsem neusnul v jeho náruči. Nikdy jsem se neprobudil s tím, že by mě líbal na krku nebo mě tahal za vlasy.“

Mé odhodlání zůstat naštvaný slábne. Částečně kvůli němu; jeho pevnému, štíhlému tělu a jeho pohybujícím se rukám. Kvůli jeho rtům na mých a způsobu, jakým používá zuby, když je agresivní. Je to vůně jeho kadeří a tiché zvuky, které vydává, když mu začnu dotyky oplácet.

Ale nejvíc to jsou jeho slova. Připomíná mi, proč jsme spolu tak dobří, všechny důvody, proč jsme byli tak dlouho kamarádi, než se z nás stali milenci, všechny důvody, proč jeho přátelství s Colem nikdy nepřerostlo ve víc.

„Nikdy jsem s ním nebyl na fotbalovém zápase,“ pokračuje a táhne mě k posteli. Zasměje se slovům, která právě vyslovil. „Ve skutečnosti jsem s ním nikdy zápas ani nesledoval. Myslí si, že je to 'vulgární, brutální a strašně nudné, drahoušku'.“ Musím se tomu smát. Strčí mě na postel, jde ke kufru a vytáhne lubrikační gel. Stáhne si boxerky a vyleze na mě. Rukou pomalu klouže po mé délce a pokrývá mě gelem. Od výletu do Vegas máme anální sex častěji, ale pořád jen takto, když ležím na zádech a on je na mně. Třešinka na dort ukrytá vespod, tak tomu říká Jared a přijde mu to vtipné.

Modré oči má pronikavé, když se na mě dívá. „Víš, co dalšího jsem s ním ještě nedělal?“

„Co?“

„Tohle,“ řekne a napíchne se na mě. Je tak těsný a teplý. Zasténám, když se na mně začne pohybovat. Skloní se a tiše mi šeptá do ucha. „Nikdy jsem s ním nebyl dole (pozn. myslí tím být tím, kdo je ošukaný). Ani jednou.“ Jeho tón je škádlivý a zároveň bez dechu. „Záleží na tom, že jsem byl vždycky nahoře?“

Ať už byl ten argument racionální, nebo ne, to v tuto chvíli rozhodně nemůžu soudit, ale jeho slova zahrají na tu správnou strunu. Záleží.

„Nikdy nebyl nahoře. Přemýšlej o tom, Matte. Je menší než já. Nikdy mě nehodil na postel a neošukal.“ Kousne mě do krku. Jeho ruce jsou všude. Jeho bezdechý hlas v uchu, tělo stále se pohybující na mně. „Je to jiné. Pomáhá skutečnost, že mě nikdy takhle neošukal? Že mě vůbec nikdy neošukal?“

„Ano,“ připustím stejně bez dechu, jako je on.

„Chceš mi udělat něco, co on nikdy neudělal?“

„Ano.“

„Tak buď agresivní.“

Jen ta myšlenka mě přiměje zasténat.

„Převezmi kontrolu.“

„Och Bože –“

„Udělej mi to, co on neudělá.“

Chci. Opravdu chci.

„Ošukej mě!“ Prsty mi zaryje bolestivě do ramen.

„Jarede –“

„Ošukej mě!“

Jeho slova sepnou něco hluboko uvnitř mě. Má pravdu. Nechci tu pod ním ležet a nechat ho, aby vedl. Tentokrát ne.

Popadnu ho a přetočím nás, takže jsem nahoře. Zasténá. Zavře oči a vyklene se proti mně, když do něj přirazím. Zapomněl jsem na všechny důvody, proč je tato pozice tak dobrá. Můžu sledovat jeho tvář. Můžu mu ho jednou rukou honit, zatímco ho šukám. A jak už řekl, opravdu umím být agresivní. Proč se obvykle zdráhám nechávat ho být submisivní, mi není jasné, ale najednou, tady a teď, na tom nezáleží. Je to úleva, vrážet do něj rychleji a tvrději než předtím.

Odstrčí mi ruku ze svého ptáka, začne se hladit sám a já ho nechám. Přirazím.

Popadnu hrst jeho vlasů a zatáhnu, drsněji než obvykle, dost na to, aby jeho steny byly částečně z bolesti. Zaútočím mu na krk a šukám ho s větší silou. Nejsem si jistý, zda je přijatelné, aby se můj hněv a žárlivost přenesly do našeho sexu, ale stejně jsem to udělal. Řekl, že je můj, a někde v racionální části mozku vím, že má pravdu, ale chci to dokázat. Chci si ho označit. Nárokovat si ho způsobem, který je čistě primární.

Cítím, jak se mi jeho ruce zarývají do zad a zuby do ramene. Slyším jeho chraplavý výkřik a cítím, jak pode mnou vrcholí. To mě přivede až na okraj, ztratím se v něm. Držím ho pevně, vrážím do něj tak hluboko, jak můžu. Udělám se, a přitom myslím jen na jedinou věc: patří mi a nikdo mi ho nevezme.

Poté si ho přitisknu pevně k sobě a oba popadáme dech. A pak řekne: „To je to, co chci, aby sis pamatoval, Matte. Pokaždé, když začneš žárlit, pokaždé, když mu budeš chtít jednu ubalit, chci, abys myslel na tohle. A až se vrátíme zpět do pokoje, můžeš mě hodit na postel a udělat to znovu, když budeš chtít. Na tak dlouho, jak ti to bude pomáhat si zapamatovat, že ty jsi jediný, koho miluju.“

Povzdechnu si a držím ho ještě těsněji. Nerad připouštím, že můj vztek je pryč, ale je. Má žárlivost je zapomenuta a ničím v porovnání s dozvuky naší vášně. Políbím ho na krk.

„Jsi manipulativní bastard,“ prohlásím.

Zasměje se. „Učil jsem se od nejlepšího.“ Znovu nás přetočí a sedne si na mě. Rozkročí se a usměje. „Jsi pořád naštvaný?“

„Ne.“

„Dobře, protože to byla zábava.“

„Zranil jsem tě?“

„Ano,“ přisvědčí, ale kření se přitom od ucha k uchu. Vím, že si nestěžuje.

Natáhnu se a popadnu ho za vlasy. Nechá mě přitáhnout si ho dolů k polibku. „Najednou doufám, že na mě během tohoto výletu budeš hodně žárlit.“

Úsměv, kterým mě obdaří, je jedním z nejžhavějších, jaké jsem kdy viděl. „Přesně moje myšlenky.“