UTalon - 10. kapitola

 Překlad: Lucianna

Kapitola 10 – Mia

 

Vklouznu do svých Tomsek, vezmu jeden ze svých tenkých, velkých svetrů ze skříně a zamířím dolů po schodech. Talon volal před hodinou, aby mi dal vědět, že bude doma kolem čtvrté, a že se s ním mohu sejít kdykoliv potom. Měla bych to brát chladně a počkat aspoň do půl páté, než odjedu, ale už jsem tu pochodovala čtyřicet minut a vím, že to tak dlouho nevydržím. Když dojdu do kuchyně, najdu Cece, sedět u ostrůvku, na kterém má notebook a prohlíží nemovitosti, což dělala i v době, když jsem se dostala domů brzy odpoledne.

„Měla jsi štěstí?“ zeptám se a kývnu na položku, kterou právě otevřela.

„Našla jsem pár míst, které by mohly přicházet v úvahu. Jen si nejsem jistá, jestli si můžu dovolit právě teď čtyřpokojový,“ řekne, když se skrčím, abych trochu pomazlila své holky, které mi krouží kolem nohou.

„Jsem si jistá, že Lola a Kate budou v pohodě sdílet pokoj. Proč se nepodíváš po třípokojových?“

„A co ty?“ zeptá se a zní nervosně, a já přestanu s tím, co dělám, abych se na ni opravdu soustředila.

„I kdybyste nakonec zůstali v tomhle domě, najdu si nakonec své vlastní bydlení. Miluji tě, ale nedělej si prosím starosti se mnou, když děláš tohle rozhodnutí.“

„Jsi si jistá? Chci říct, přišla jsi sem, protože…“

„Protože miluji tebe a své neteře,“ přeruším ji. „Nelituji toho, že jsem se sem přestěhovala.“

„Dobře,“ řekne tiše.

„Až máma s Chazem přijedou, možná by některý den mohli ohlídat holky a my dvě můžeme jít něco prohlédnout.“

„To bych ocenila,“ souhlasí a vypadá, že se jí ulevilo, a já se postavím. „Jdeš teď ven?“

„Jo, Talon říkal, že bude doma ve čtyři,“ řeknu jí a ona se podívá na hodiny, pak se vrátí pohledem ke mně, a zvedne obočí, když vidí, že stále zbývá třicet minut, než vůbec bude doma. „Ani nezačínej.“

„Já nic neřekla.“ Ušklíbne se a pak se zeptá, „Zůstaneš s ním znovu přes noc?“

„Ne, přijedu domů.“

„Neměj pocit, že musíš přijet domů. Plánovala jsem vzít zítra ráno holky do školy.“

„Budu na to myslet.“ Protočím oči. „Co budeš dělat, než se holky vrátí domů?“

„Prádlo, a možná objednám něco thajského k večeři. Kromě toho, budu dohánět učení, takže se nebudu cítit tak zavalená, tenhle týden.“

„Zábava.“

„Tolik zábavy.“ Zasměje se a já se usměji a pak se podívám na hodiny, abych zkontrolovala čas. „Páni, jsi na tom opravdu špatně.“

„Já vím.“ Ani se nesnažím lhát.

„Běž za svým chlapem. Pokud se neuvidíme večer, uvidíme se zítra.“ Zvedne se, dojde se mnou ke dveřím a já se zastavím, a ještě se trochu pomazlím s holkami.

„Kdybys mě potřebovala, budu mít zapnutý telefon.“

„Budeme tu bez tebe v pohodě.“ Otevře dveře a já vyjdu na verandu, když velká dodávky, která mi připadá trochu povědomá, zaparkuje za minivanem Cece.

„Kdo je to?“ zeptám se a pak vykulím oči, když vidím vystoupit Winstona, s velkým papírovým pytlíkem. „Vypadá to, že znovu držíš tajemství,“ zasyčím na Cece a ona se na mě podívá, zavrtí hlavou a vypadá zpanikařeně. Sakra, ona nevěděla, že přijede. Otočím se zpátky k Winstonovi a usměji se na něj, zatímco kráčí po chodníku. „Ahoj, Winstone.“

„Mio.“ Kývne bradou mým směrem a pak se soustředí na mou sestru. „Volal jsem ti.“

„Já vím.“ Koukám mezi nimi a přemýšlím, co se sakra stalo. Musí to něco být, protože on vypadá, jako by ji chtěl spolknout, a přitom jí zakroutit krkem, a ona vypadá, jako by ho chtěla políbit a nakopat mu zadek.

„Musíme si promluvit,“ prohlásí.

„Ne, nemusíme,“ odmítá to ona.

„To teda zatraceně musíme,“ zavrčí.

„Zcela určitě nemáme o čem mluvit.“

„Ty víš, že to je lež, Cece,“ odpoví s napjatou čelistí.

„Uhm… Co se tady děje?“

Kývnu mezi ně dva a Winston stočí svou pozornost ke mně, když Cece řekne, „Nic.“

„Tvoje tvrdohlavá sestra si myslí, že jsem ženatý, což zatraceně nejsem.“

„Nejsi?“ zamračím se, protože nejen Cece mi řekla, že je, ale řekl to i Talon.

„Žiji odděleně od své ženy už tři roky.“

„Odděleně, nejsi rozvedený, což znamená, že jsi stále dost ženatý!“ křikne Cece.

„Jen ze zákona,“ odpoví, a zní naštvaně a otráveně.

„Ano, Winstone, v očích zákona, jsi stále ženatý, což znamená, že jsi ženatý!“ Cece vyhodí ruce do vzduchu a těsně mine mou tvář.

„Uhm… Já jdu.“

„Cože?“ vykřikne Cece a snaží se mě chytit.

„Je zcela jasné, že vy dva máte věci na probrání.“ Spěchám po schodech, než mě může zastavit. „Zavolej, kdybys mě potřebovala.“

„Nesnáším tě!“ zaječí.

„To není pravda!“ zavolám přes rameno. Když se dostanu do svého auta, sleduji, jak pokračují v hádce a sotva nastartuji motor, vidím Cece, jak konečně otevře dveře a pustí ho dovnitř.

Pokud bude večer vzhůru až se dostanu domů, zeptám se jí na to, ale něco mi říká, že Winston ji nahání. A i když by možná měla zájem, skutečnost, že Mike podváděl a Winston je technicky ženatý, znamená, že tímhle směrem nepůjde.

O dvacet minut později, vjedu na Talonovu příjezdovou cestu, zaparkuji a pak vezmu telefon, abych mu poslala zprávu, když nevím, jestli je doma. Ještě, než můžu dopsat zprávu, otevřou se mé dveře a Talon se přese mě naklání a rozepíná mi pás, aby mě mohl vytáhnout z auta ven. Bez váhání ho obejmu kolem krku a když zakryje má ústa svými, dotknu se jazykem jeho spodního rtu a zakňourám, když ovládne polibek a strčí mi jazyk do úst.

Logicky vím, že bych si měla dělat starosti z mé touhy po něm, ale to mě nezastaví od propadnutí jeho polibku, nebo omotání nohou kolem jeho pasu, když mě zvedne ze země. Když se dostaneme dovnitř, zastaví v chodbě, otočí se a přitiskne mě na zeď, a já se sápu po jeho tričku, dokud ho rychle nesvlékne a nehodí na zem, zatímco ústy znovu najde moje rty.

Zavrtím se proti němu, jak mě nese domem a když se dostaneme ke dveřím jeho ložnice, odtrhne ode mě ústa. „Sakra, sakra, sakra.“

„Co?“ Olíznu mu krk a oždibuji ho pod bradou.

„Kondomy.“

„Kondomy?“ zopakuji nepřítomně, a setkám se s jeho žhavým pohledem, který zcela jistě musí vidět i v mých očích.

„Nemám žádné kondomy.“ Položí si své čelo na mé, zatímco zavře pevně oči.

„Och,“ zašeptám, zatnu mu prsty do ramen a zním stejně zklamaně, jako on vypadá.

„Nechal jsem se unést.“ Sevře mi zadek a pak povolí své sevření a já sundám nohy z jeho pasu.

„Myslím…“ zasměji se, uvědomujíc si, že tohle je poprvé, co jsme promluvili, od té doby, co mě vytáhl za auta. „Myslím, že jsme se oba nechali unést.“ Položím si čelo na jeho hrudník, třesou se mi ramena a pak mi unikne veselé odfrknutí, které nedokážu zadržet.

„Zlato.“ Sevře mě.

„Promiň.“ Zakloním hlavu a usměji se. „Není to legrační. Já jenom, že jsem se ani nedostala k tomu, abych ti řekla ahoj.“

Jeho pohled se zjemní a rty se mu zkroutí do úsměvu, když mi prsty projede vlasy. „Je mi to líto.“

„Mě ne.“ Položím ruce na jeho hruď a on je zakryje svými.

„Co takhle jít ven na večeři?“

„Večeře zní dobře.“

Udělá krok zpět, pustí mě a já sklopím pohled k jeho hrudi a tomu ostrému V, mizejícímu ve vršku jeho džínů, a olíznu si rty.

„Vezmu si tričko.“ Slyším v jeho hlase úsměv, ale ani nezvednu hlavu, abych to viděla. Místo toho, si dávám načas se sledováním jeho napínajících se zádových svalů, jak jde do svého pokoje.

Když je z dohledu, zhluboka se nadechnu a pak projdu chodbou do prádelny. Překročím branku, která má držet koťata uvnitř a posadím se na dlažbu podlahy, a zvednu jedno ze dvou šedých koťat, které je vzhůru, ta dvě zbylá jsou skoro čistě bílá. Soma přeskočí branku, aby se ke mně připojila a otře se o mé koleno, takže ji trochu pomazlím, když se ostatní tři miminka, která musela ucítit mámu, začnou pohybovat okolo.

Když všechna začnou mňoukat, lehne si a já se usměji, jak se kotě v mých rukou, začne kroutit. Položím ho blízko Somy, a sleduji je, jak se začnou krmit, a máma je čas od času odtáhne, aby je umyla – což se jim moc nelíbí, jak se zdá.

„Došlo mi, že budeš tady.“ Vzhlédnu a najdu Talona, opřeného ramenem o zárubeň dveří, jak mě sleduje s pažemi zkříženými na své, tričkem zakryté hrudi.

„Promiň, nemohla jsem si pomoct.“ Postavím se, opráším si zadek a pak přijmu jeho ruku, abych překročila zpátky branku. „Až budou trochu starší, měla bych sem vzít holky. Určitě by si s nimi rády pohrály a pro koťata by to také mohlo být dobré, mít nějaké zkušenosti s dětmi.“

„Taky bys měla přivézt své psy, abychom se ujistili, že ony a Soma spolu vyjdou, než budu mluvit se svou sestřenicí o tom, že bych si ji nechal,“ řekne, když mě vede domem.

Otevřu pusu, abych se ho zeptala, proč by mělo záležet na tom, jestli s ní moje holky vyjdou, ale pak mi žaludek udělá kotrmelec, když si uvědomím, že tady chce mě a mé psy tak často, že je zahrne do svého rozhodnutí. „Sakra.“

„Cože?“ Otočí se, aby se na mě podíval, když dojdeme ke vchodovým dveřím.

„Uhm… sakra, já mám hlad,“ zalžu a setkám se s jeho hřejivým pohledem, těsně předtím, než se jeho rty dotknou mých. Když se odtáhne, chci ho obejmout kolem krku a zvednout se na špičky, abych dostala víc, ale mám pocit, že když to udělám, ani jeden z nás nebude schopný se odtrhnout, takže se udržím na uzdě.

„Pojďme ti sehnat něco k jídlu.“

„Jo.“ Odkašlu si. „To bude nejspíš moudré.“

„To bude rozhodně moudré,“ souhlasí a spustí svůj pohled k mým ústům, než zavrtí hlavou a otevře mi dveře.

Když se dostaneme na příjezdovou cestu, vezmu si kabelku a mobil ze svého auta a pak nasednu do jeho dodávky. Jakmile jsem připoutaná, políbí mě – vlhce, žhavě a hluboce – než se odtáhne a zabouchne moje dveře. Sleduji ho, jak obejde kapotu a sevřu stehna k sobě, abych uklidnila tu nenaplněnou touhu, která se mi usadila mezi nohama.

„Jak to, že chlap, který vypadá jako ty, nemá žádné kondomy?“ vyhrknu, když otevře dveře, aby nasednul za volant a on se zarazí, s rukama na volantu, a pohledem na mě. Zadržím dech, protože nevypadá šťastný z mé otázky. Vlastně, vypadá tím otrávený. „Promiň, ani nevím proč jsem se zeptala… teda, vím proč, ale neměla jsem se na to ptát,“ zabručím a zavrtím se na sedadle.

Bez odpovědi nasedne, zabouchne dveře a nastartuje motor, a pak vycouvá z příjezdové cesty. Když vyjede na hlavní silnici, vidím, jak mu cukne v čelisti, než na mě rychle pohlédne. „Co jsem zpátky v Tennessee, jsem se soustředil na svůj byznys, ne na sex.“ Klouby mu zbělají, jak drží volant. „Dokonce ani předtím, jsem nebyl na jednorázovky s náhodnými ženami. Nikdy nebylo mým stylem šukat bez toho, aby tam bylo aspoň nějaké spojení.“

Obrátí se mi žaludek a sbalím ruce do pěstí. Opravdu tohle nechci vědět. Mám pocit, jako že to, co máme, není vlastně nic zvláštního; je to prostě jen část toho, jaký je, což není překvapivé, vzhledem k tomu, co o něm vím.

„Co máme my, je jiné, takže nezkoušej použít tuhle informaci k tomu, aby sis postavila zpátky své obranné zdi a odstrčila mě pryč. Zeptala ses na otázku, Mio. Jen jsem upřímný,“ zavrčí.

„Dobře,“ souhlasím tiše.

„Sakra, kdybys věděla jen polovinu toho, na co myslím, když přijde na tebe, vyskočila bys z dodávky.“

„To nevíš,“ bráním se.

Pohlédne na mě se zvednutým obočím. „Trvalo ti týdny, než jsi souhlasila, že si se mnou vyjdeš. Jsi připravená začít mluvit o budoucnosti?“ Žvýkám si vnitřek tváře, místo abych odpověděla ne, a on zamumlá, „Myslel jsem si to.“

Usadí se mezi námi ticho a já zatnu čelist, jak se snažím potlačit slzy, deroucí se mi do očí. Kéž bych nebyla tak pokažená, ale pravda je, že pokaždé jsem našla důvod utéct každému vztahu, ve kterém jsem byla. Našla jsem něco na každém muži, se kterým jsem chodila, aby pro mě bylo snazší odejít pryč dřív, než bych se zapletla hlouběji. Než bych skončila zraněná. Také jsem nikdy necítila to, co teď, ani jsem nic nechtěla tolik, jako chci tohle.

„Většina mužů, které jsem znala, podváděla, lhala a odešla pryč, aniž se sotva ohlédla zpět.“ Při polknutí mě až bolí krk. „Můj táta mě naučil už v dětství, že je na mě snadné zapomenout, takže vždycky odejdu dřív, než mohu být opuštěna,“ přiznám mu, když zajede na parkovací místo před malou kavárnou uprostřed města. „Chci věřit, že tohle je skutečné; jen je to pro mě těžké.“

„Nezjistíš, jestli je tohle skutečné, pokud budeš stále jednou nohou ze dveří, zlato.“ Vezme mě za ruku.

„Máš pravdu.“ Roztřeseně se nadechnu. „Byl jsi tak sladký, a já jsem pokažená. Nezasloužíš si moje dramata.“

„Pojď sem.“ Odepne můj pás, pak mě lehce zvedne přes středový panel mezi námi a usadí si mě na klín.

„Vidíš? Dokonce i teď, jsi hodný,“ vykřiknu a on se ušklíbne. „To není legrační, Talone. Snažím se tě varovat, že jsem šílená.“

„Mám rád tvou šílenost.“ Proplete si prsty v mých vlasech na spánku a jeho výraz změkne. „Ti muži, které jsi znala, byli idioti, zlato. Já ti to nikdy neulehčím, abys odešla, ani tě nenechám mě odstrčit bez boje.“

Brada se mi třese a já sklopím hlavu na jeho klíční kost, abych skryla slzy, kterých mám plné oči. Měla bych se cítit zahanbená, že jsem se před ním takhle složila, ale všechno, co cítím, je úleva, jako by mi někdo zvedl tíhu z ramen, teď když zná některé z mých strachů.

„Promiň,“ zašeptám, odtáhnu se od něj, když slzy poleví a jeho výraz se zjemní, když mi projede prstem pod očima, aby otřel vlhkost ze slz na tvářích.

„Nemusíš se omlouvat.“ Očima bloudí po mém obličeji a pak prsty sevře mou čelist. „Můj táta mi vždycky říkal, že všechny dobré věci v životě, jsou zasloužené, ne darované, Mio, a já mám v plánu si zasloužit každou tvou část, včetně tvé důvěry.“

„Ach Bože, budu znova brečet,“ zašeptám a krk mě pálí, novou vlnou slz.

„Už žádný pláč, potřebuješ něco sníst.“

„Přestaň být tak sladký a nutit mě k pláči,“ nařídím mu.

„Dobře, přestanu.“

„Lháři,“ zamumlám a on se usměje, a pak se nakloní dopředu, aby přejel svými rty po mých, než se se tiše zeptá, „Jsme teď v pohodě?“ Přikývnu a jeho pohled je vřelý. „Dobře.“

„Na škále od jedné do deseti, jak moc je zničený můj make-up?“

„Stále jsi krásná.“

Protočím oči a otočím se mu na klíně a pak si nastavím zrcátko. Když vidím řasenku, jak mi teče po tvářích, povzdechnu si.

„Nepředpokládám, že bys měl vlhký ubrousek, nebo něco, co bych mohla použít, co?“ zeptám se, zatímco se snažím otřít černou barvu pod očima a na tvářích, ale ani se to nehne.

„To není něco, co bych vozil v autě.“

Nakrčím nos při představě, že bych čelila lidem takhle, jak vypadám, a otočím se na něj. „Vadilo by ti, kdybychom jen projeli drive-thru, někde a vzali si jídlo zpátky k tobě?“

„S tím jsem v pohodě.“

„Díky.“  Políbím ho na rty, pak na ďolíček v jeho tváři, než přelezu středový panel, zpátky do svého sedadla. Jakmile jsem připoutaná, vycouvá z parkoviště a zamíří k baru s hamburgery, kde se zásobíme burgery, hranolky a mléčnými koktejly. Pak cestou k němu domů, udělá zastávku v drogerii a když o pět minut později vyjde ven, nese dvě igelitky kondomů, a já vybouchnu smíchy.

*****

S těžkýma očima, si říkám, že bych se měla zvednout a jet domů, a zkontrolovat Cece, ale Talonovy prsty, klouzající mi nahoru a dolů po páteři, ztěžují dělat něco jiného než ležet tady. Také nepomáhá, že mám plné břicho, měla jsem pět orgasmů a muž, na kterém ležím, je mnohem pohodlnější než jakákoliv postel, na které jsem kdy ležela. „Myslím, že se něco stalo mezi Cece a Winstonem.“

„Co?“ zeptá se a jeho prsty se zastaví uprostřed mé páteře.

Zvednu hlavu, opřu si bradu o jeho hruď a on skloní bradu, aby na mě viděl. „Když jsem dneska odjížděla, Winston se ukázal u domu a můžu říct, že něco se mezi nimi stalo, protože se hádali o tom, že jí říká, že není ženatý, když technicky je, i když žije odděleně od své manželky už tři roky.“

„Nebyl jsem doma tři roky, zlato, a můžu ti říct, že Winston byl pozvaný na několik rodinných grilování, od té doby, co jsem zpátky, a jeho žena se vždycky ukázala a dávala jasně najevo, že je to její muž.“

„Ale možná…“

„Žádná ale,“ přeruší mě, přetočí mě na záda, takže se vznáší nade mnou. „Pokud má zájem o tvou sestru, měl by se rozvést se svou ženou a přerušit všechno spojení s ní, než ji začne nahánět. Tvoje sestra a ty holky, nepotřebují tenhle zmatek právě teď, a pokud si o ní vůbec dělá starosti, měl by to vědět.“

Srdce mi buší a jeho slova mi obejmou vnitřnosti a já ho obejmu pažemi a nahnu se nahoru, abych ho políbila. Když padnu zpátky do postele, zajmu jeho čelist rukou a přejedu mu tam prsty. „Já jen chci, aby byla moje sestra a neteře, šťastné.“

„Nový muž, přicházející do jejich životů, je šťastnými neudělá, zlato. Jen další komplikace, přes kterou se budou muset dostat. A pokud ten muž má s sebou tunu sraček, věci se jen víc zkomplikují.“ Pohled zamkne v mém a prsty mi odhrne vlasy z tváře. „Omlouvám se, zlato, ale nemyslím si, že je pro tvou sestru právě teď moudré, zaplést se s Winstonem.“

Nechci přiznat, že má pravdu, ale vím, že má. Winston je stále ženatý, a to by jen zkomplikovalo věci, když přijde na budování vztahu Cece s holkami. A to nemluvím o tom, že by to Mike mohl proti ní použít v probíhajícím rozvodu. Pokud by Mike zjistil, že má aférku se ženatým mužem, všechno, co řekla o jeho podvádění, by vyletělo oknem. „Máš pravdu, promluvím s Cece, abych viděla, kde je v tom celém ona.“

Políbí mě a pak se překulí na záda a upraví mě tak, abych byla opřená o jeho hruď, s uchem na jeho prsou. Poslouchám tlukotu jeho srdce a zavřu oči, když mi ten zvuk připomíná, že je skutečný, tohle je skutečné, a on není jen nějaký sen, ze kterého se probudím. Nikdy jsem nevěděla, že muži jako on existují, ale teď když to vím, nevím, jestli se budu schopná někdy pohnout dál. Zničil mě pro kohokoliv jiného, svou upřímností, sladkostí a láskyplností. A i když jsem vyděšená, při tom uvědomění, nezměnila bych nic. Skočila bych po hlavě z útesu, kdyby mi řekl, že budu v bezpečí v jeho náruči, až přistanu. A možná o to jde, věřit někomu natolik, že víte, že vaše srdce je v jeho rukou v bezpečí, že by si raději sám ublížil, než ublížil vám. Jak mé oči těžknou a tělo se uvolňuje, doufám, že mám pravdu.