UTalon - 6. kapitola

 Překlad: Lucianna

Kapitola 6 – Talon

 

„Nechci slyšet další omluvy. Chci zatraceně vědět, kdy tady bude moje objednávka,“ zavrčím do telefonu, zatímco se dívám na dvoumilionový roubený dům, na kterém já a můj bratr, pracujeme už měsíce. Tenhle dům měl zvednout náš byznys ze země, stavba, která, jak doufáme, nás odliší od ostatních stavitelů v oblasti. Něco, co by bylo kurva mnohem snazší, kdybychom nebyli sráženi neustálými průtahy, nezdary a dodavateli, kteří s námi vyjebávají. Nebyli jsme v byznysu dlouho, a nemáme tu sílu, jakou mají někteří větší stavitelé, což jsme nepředpokládali, že by mohl být problém, dokud jsme nekopli do země.

„Je mi to líto, pane Maysone. Dodám vám termín dodání vaší podlahové krytiny, jakmile ho budu mít,“ řekne muž na druhém konci, a já si projedu rukou vlasy. S jen pár dalšími měsíci, zbývajícími do předání, a dalším zkurveným zdržením, ztrácím víru v dokončení domu včas, na jeho veřejné otevření, které jsme plánovali měsíce.

„Chci ji tady zítra. Vím, že byla doručená do vašeho skladu. Najděte ji a dostaňte ji sem, nebo si najdu jinou firmu, od které budu nakupovat.“ Ukončím hovor a strčím telefon zpátky do zadní kapsy.

„Ty máš jiného dodavatele, o kterém nevím?“ zeptá se můj bratr Bax ze strany, když nasupeně jdu k domu.

„Ne,“ odseknu.

„Jen se ptám.“ Povzdechne si, když zamíříme ke schodům na verandu.

Projdu vchodovými dveřmi, s ním za mnou, a naše kroky se rozléhají tím, z většiny prázdným, místem. „Nejsi unavený z toho, jak s námi vyjebávají?“ Pohlédnu na něj přes rameno.

„Víš, že jsem.“

„Možná když si budou myslet, že najdeme někoho jiného, doručí tu sračku, co jsme objednali, včas.“ Zastavím u velkého ostrůvku uprostřed v otevřené kuchyni, a pohladím rukou vršek nově položené, žulové desky, se silnými, zlatými a měděnými žílami, probíhajícími krémovou barvou kamene.

„Možná bys mohl mít pravdu, ale potýkáme se s těmito věcmi už měsíce, a nikdy jsem tě neviděl chovat se takhle.“

„Rozhlédl ses okolo?“ Mávnu rukou, abych obsáhl kuchyň a obývací pokoj, velká okna od podlahy ke stropu, která měla výhled na patnácti-akrový zalesněný pozemek, na kterém dům byl, skleněný krb v centru místnosti, který bude ústředním bodem, až bude dokončený, a hrubě tesané, dřevěné zdi. I s tou vší krásou okolo nás, tady je hromada sraček, které jsou nedokončené, a většina z toho proto, že máme opakující se problémy s dodavateli a zaměstnanci.

„Museli jsme prosit a žadonit o každou obyčejnou věc, kterou měli dodat.“ Zavrtím hlavou. „Do prdele, zrovna jsme získali pracovní partu, na které můžeme záviset, a nevím, jestli si to pamatuješ, ale máme slavnostní otevření domu, za méně než dva měsíce. Pokud to takhle půjde dál, jako doteď, není možné, abychom to dokončili včas, což znamená, že zrovna tak můžeme začít házet peníze ven těmi zkurvenými okny.“ Setkáme se pohledem a já znovu zavrtím hlavou. „Jsem unavený z těch blbostí.“

Rozhlédne se okolo, jeho oči se soustředí na všechnu tu nedokončenou práci, jak jimi pohybuje kolem místnosti. Vím, že vidí to, co já – chybějící kámen v podlaze okolo krbu, protože naše objednávka nebyla doručena kompletní, nedokončenou tesařskou práci nad krbem a dveřmi, a spoustu drobností, které přinášejí velké problémy. Když se jeho oči znovu setkají s mými, vypadá stejně frustrovaně, jako já se cítím.

Jsem odhodlaný to dotáhnout do konce. Chci všem dokázat, že máme to, co je potřeba k tomu, postavit dům, který obstojí proti konkurenci. Energicky úsporný, ekologický, inteligentní dům, který se nepodobá ničemu, co v této oblasti staví kdokoliv jiný. Dům, který tu přetrvá stovky let, a dům, který bude rodina hrdě vlastnit. Ale aby k tomu došlo, něco se musí změnit.

„Přemýšlel jsem,“ řekne a já držím jeho pohled a doufám, že mi neřekne, že hází ručník do ringu, že to vzdává, jako jsme to už v minulosti mnohokrát oba udělali.

„O čem?“ opřu se o linku, jak čekám, až bude pokračovat.

„Jméno Mayson, má tady okolo velkou váhu. Možná můžeme požádat strýce Ashera, o spojení T&B s Mayson Construction. Pokud bychom měli Mayson Construction za zády, lidi nás možná začnou brát trochu víc vážně.“

Má pravdu. Mayson Construction tady je už roky. Každý v oblasti o nich ví, nejen díky jejich chytlavé reklamě se slogany jako „Nechte se chytit“, ale díky tomu že se o nich mluvilo. Mí strýcové a táta, když byl součástí byznysu, vystavěli firmu na upřímnosti a tvrdé práci. Vždy udělali to, co řekli, že udělají, včas, nebo dřív, a jejich práce byla a je, nejlepší v okolí.

„Dobře, zavolej strýci Ashrovi a požádej ho, jestli bychom si mohli s ním a ostatními, dneska večer promluvit,“ řeknu a on zvedne bradu. „Zatímco to uděláš, já dojedu vyzvednout bagřík z města, abych mohl srovnat dvůr. Chci, abychom byli zítra schopní začít s terasou.“

„Dám ti vědět, kdy se s nimi setkáme,“ odpoví a já, se zvednutím brady, zamířím ven z domu a přes dvůr ke své dodávce.

Když jsem v půlce cesty do města, zabzučí mi mobil a displej na palubní desce zabliká, když mi automatický hlas říká, že to je zpráva od Mii. Poprvé za dnešek, se usměji. Stisknu tlačítko přečtení a pak se usměji víc. „To jsem já. Jen ti posílám zprávu, protože… prostě proto. Doufám, že máš skvělý den.“

Když se dostanu do půjčovny, odepíšu jí, aby věděla, že ji dneska nebudu obtěžovat v práci, ale zavolám, jakmile budu moct. O hodinu později, když se dostanu zpátky k domu, ani se neobtěžuji jít zkontrolovat pokrok uvnitř. Místo toho, vyložím bagřík a dám se do práce. Strávím den rovnáním terénu, vděčný za rozptýlení zprávami od Mii, jak přicházejí.

V době, kdy končím, všechno, co chci dělat, je jít domů, osprchovat se, vypít pivo a mluvit s Miou, než se dostanu do postele.  O dvě hodiny později, se studeným pivem v ruce, se dívám na muže, shromážděné kolem stolu ve Winston´s, restauraci blízkého, rodinného přítele, příhodně pojmenované podle něj. Sleduji výrazy svých strýců, když Bax vyloží karty na stůl, a říká jim o domě, komplikacích, které máme a kolik očekáváme, že vyděláme, pokud prodáme dům za cenu, kterou jsme stanovili s našimi věřiteli. Ačkoliv tito muži jsou rodina, stále je to byznys, takže zadržuji dech, když čekám na jejich reakci, jakmile Bax domluví.

„Myslím, že bychom byli hloupí, kdybychom se s vámi nespojili, kluci,“ řekne strýc Asher a já se nadechnu.

„Myslím si to samé,“ souhlasí strýc Cash, sedící vedle mě a poplácá mě po rameni. „Kurva, kéž bychom šli do takového luxusu před pár lety.“

„Souhlasím,“ vloží se do toho strýc Trevor a zvedne své pivo naším směrem.

„Dobře, udělejme to. Budeme stát za vámi a ujistíme se, že máte všechno, co potřebujete, a zítra, se stavíme v domě, abychom zjistili, koho bude potřeba zavolat,“ řekne strýc Asher, dívajíc se mezi mnou a Baxem.

Tíha, o které jsem ani nevěděl, že ji nesu, se zvedla z mých ramen a já se podíval na svého bratra, s vědomím, že celá ta sračka, co jsme dělali, všechny ty práce, co jsme měli, nás přivedla sem. „Budete na nás hrdí.“ Rozhlédnu se kolem stolu.

„To už jsme,“ prohlásí strýc Asher pevně. „O muži to hodně vypovídá, když je ochotný požádat o pomoc, když ji potřebuje. Jsem na vás hrdý, chlapci.“

Tvrdě polknu a nakloním k němu své pivo, než se napiji. Vědomí, že máme tyhle muže okolo, za svými zády, mi přináší pocit úlevy, ale stále máme před sebou spoustu překážek, než budu schopný volně dýchat.

„Není to ta holka z nemocnice?“ dloubne mě Bax do ramene a já následuji jeho pohled přes místnost ke stolu, kde sedí Mia, obklopená třemi dívkami. Předtím mi říkala, že bere své neteře ven na jídlo. Ani jsem nepřemýšlel o tom, zeptat se kam.

„To je.“ Jako by cítila můj pohled na sobě, zvedne hlavu a její oči zaplanou poznáním, pak nakloní hlavu na stranu a usměje se, zvedne ruku a zamává prsty. Kurva, pokaždé, když se na ni podívám, mám pocit, jako by mě někdo praštil do žaludku. A když je roztomile trochu otravná, jen mě to nutí ji chtít ještě víc. Nezamávám na oplátku; místo toho odstrčím židli od stolu a postavím se. „Budu hned zpátky.“

„Kdo je to?“ zeptá se strýc Trevor. Otočím se k němu a než mohu odpovědět, zvedne koutky úst do úsměvu. „No, do prdele.“

„No do prdele, co?“ zeptá se Bax, zjevně zmatený jeho tónem.

„Vysvětlím ti to,“ řekne strýc Cash.

„Všechno, co můžu říct, je… Buuum.“ Strýc Asher se zasměje.

Zavrtím na ně hlavou a opustím stůl, i s pivem, které nesu přes restauraci. Když dojdu ke stolu, kde Mia sedí, usměje se na mě, zatímco Ruby se zvedne na sedačce a vykřikne, „Talone!“

„Ahoj, holčičko.“ Zvednu pěst a ona do ní ťukne svou, a pak se podívám na její tetu.

„Ahoj.“

„Ahoj.“ Podívá se na dívky, sedící vedle ní nalevo. „Kate.“ Přitáhne dívku blíž k sobě. „Lolo, tohle je můj kamarád Talon.“

„Ahoj,“ řeknou obě naráz, a ačkoliv ty dvě dívky vypadají hodně podobně, stále je můžete odlišit, díky pize krásy na tváři Kate, a ďolíčků na té u Loly.

„Obě vás rád poznávám.“ Vytáhnu židli a posadím se.

„Je legrační tě tady vidět,“ řekne Mia tiše, když se dívky vrátí k hraní na svých iPadech před sebou, a Ruby skáče ze židle na židli kolem stolu, dokud nepřistane na té vedle mě.

„Mám novou hru,“ řekne mi, položí svůj přístroj na stůl vedle mě a klekne si na židli. „Chceš vidět, jak hraji?“

„Jistě,“ odpovím a ona se usměje a pak skloní hlavu a vrátí se ke hraní.

Jakmile zapomene, že bych se měl dívat, podívám se na její tetu. Ježíši, jak dlouho mi bude trvat, než si zvyknu se na ni dívat? „Nevěděl jsem, že tu budeš.“

„Cece tady pracuje.“ Zvedne bradu a kývne směrem k baru, a já se otočím abych se podíval přes rameno, a vidím Cece, mluvit se zákazníkem. „Holky i já, jsme měly náladu na burgery, tak jsme se rozhodly jít sem.“

„Nejlepší burgery ve městě.“ Usměji se a ona přikývne. „Winston je blízký mé rodině. Když se přestěhoval do města, stavěl mu můj strýc dům, hodně se od té doby sblížili.“

„Pracovala jsem tady, zatímco byl autosalon zavřený a trochu jsem ho poznala. Vypadá jako dobrý chlap.“

„To je.“ Sakra, nesnáším, že se jí právě teď nemůžu dotknout.

„Takže, kdo jsou ti muži u stolu, kteří nás sledují přes místnost?“ zeptá se, a po tvářích jí stoupá červenání, nejspíš proto, že všichni tam sledují naši komunikaci.

„Mí strýcové a bratr. Nejspíš si pamatuješ, že jsi viděla Baxe se mnou ten večer v nemocnici.“

„Pamatuji.“ Skousne si vnitřek tváře, něco, co vypadá, že dělá, když je nervosní. „Právě vám donesli ke stolu jídlo.“

Podívám se tím směrem a vidím tam naši servírku, s našimi jídly – ne, že by to vypadalo, že by si toho někdo z mužů u stolu všiml, když všechny jejich oči, byly přilepené na nás. Kurva.

„Vadilo by vám, lidi, kdybych se k vám připojil na večeři?“ otočím se zpátky k ní a ona se podívá na své neteře, které jsou stále zaneprázdněné.

„To bych ráda, ale…“ podívá se mi přes rameno. „… myslíš, že to nebude tvé rodině vadit?“

Osobně, je mi naprosto fuk, jestli ano, ale vím, že nebude. Všichni to budou chápat. Bax možná ne, ale pochopí, až se bude cítit stejně, jako já teď. „Nebude.“

Začnu se zvedat, když mi na rameni přistane ruka. „Talone.“ Zakloním hlavu a usmívajíc se tvář Cece. „Mia mi neřekla, že dneska večer přijdeš s ní a s holkami.“

„To proto, že nepřišel s námi. Přišel sem, se svými strýci a bratrem,“ prohlásí Mia, a její sestra se na ni chvíli dívá, než se rozhlédne po vidím restauraci. Poznám moment, kdy spatří stůl, kde je moje rodina, protože její ústa se zformují do malého O a vykulí oči. „Uhm… wow, okay. Takže svou žhavost máš zaslouženě.“ Tváře jí ztmavnou do roztomilého odstínu růžové. „Chci říct… myslím… to je fuk. Hned se vrátím. Musím jít zkontrolovat jídlo pro své děti.“

Ušklíbnu se a slyším Miu, jak se zahihňá, když ji sledujeme utíkat pryč. Ale pak se zamračím. Winston předstoupí před Cece, chytne ji za ramena a nakloní obličej blíž k ní. Moje zamračení se ještě zvětší, když ji vidím zavrtět hlavou a jeho výraz se zjemní. Znám Winstona a vím, že je ženatý – ne proto, že by mluvil o své manželce jako můj táta, strýcové a bratranci mluví o svých ženách, ale proto, že si ona dává záležet, aby se ukázala na kterékoliv události, na kterou ho moje rodina pozvala. Taky vždycky udělala dojem, a ne ten dobrý.

„Och můj Bože,“ zašeptá Mia a já se otočím k ní a sleduji, jak zavrtí hlavou. „On je do ní naprosto blázen, a ona do něj.“

„Tak to zatraceně doufám, že ne,“ prohlásím a ona vykulí oči, když se naše pohledy setkají.

„Uhm,“ zamumlá a já na ni přimhouřím oči, ale ona jen rychle pohlédne přes moje rameno. „Myslím, že tvoje rodina se snaží upoutat tvou pozornost, aby ti dali vědět, že máš u stolu jídlo.“

Chci jí říct, že je mi to naprosto jedno, ale vím, že s jejími neteřemi u stolu, se aspoň musím snažit kontrolovat, co řeknu. Odstrčím se od stolu a Rubyin pohled vylétne ke mně. „Hned se vrátím, maličká.“

„Dobře.“ Usměje se a já se postavím.

Opustím své napůl vypité pivo a zamířím přes restauraci tam, kde sedí mí strýcové a bratr. Když dojdu k jejich stolu, podívám se na ně. „Doufám, že vám nevadí, když se na večeři připojím k Mie.“

„Nevadí nám to,“ řeknou moji strýcové, ale neslyším to samé od svého bratra, tak se na něj podívám.

„Běž večeřet se svou dívkou.“ Ušklíbne se. „Jsem šťastný, že jsi to ty a ne já.“

„Ou, kámo, až se ti to stane, budeš zpívat jinou písničku.“ Strýc Cash se zasměje.

„Kurva ne, nebudu. Vím přesně, co se stane, když Maysonovi rozvíří prach, a nechci žádné takové drama.“

Žaludek se mi zkroutí, protože můj brácha se neplete. Pokaždé, když nějaký člen mé rodiny najde lásku, zatraceně nejde o srdíčka a růže. Jsou to spíš únosy, stalkeři, rodinné sračky, nebo celá řada dalších dramat. Nechci přemýšlet, co by mohlo přijít do cesty mě, takže vezmu svůj talíř ze stolu. „Pokud jste s tím všichni v pohodě, uvidíme se zítra ráno v domě.“

„Uvidíme se,“ slyším ozvěnu za sebou, když jdu přes restauraci, sledován Miou. Když dojdu ke stolu, Ruby se rozsvítí oči, jak si sednu a pak mi sebere z talíře hranolek. „Díky.“

„Nemáš za co.“ Usměji se na ni a ona se usměje zpátky.

„Podává se večeře,“ prohlásí Cece za mnou, a Ruby rychle odstrčí po stole svůj tablet, aby její máma mohla před ní položit talíř. Pomůžu Cece s ostatními talíři a jakmile jsou všechny rozdány, strčí si tác pod paži. „Všechno v pohodě, lidi?“

„Myslím, že prozatím jsme v pohodě,“ odpoví Mia, když vezmu kečup zprostřed stolu a naliji trochu Ruby na talíř.

„Vrátím se vás zkontrolovat, až obejdu své stoly.“ Cece mě poplácá po rameni, než odejde.

„Ty jsi přítel tety Mii?“ zeptá se Lola a sleduje mě, zatímco si Mia vezme kečup, který jí podávám.

Začnu otevírat pusu k odpovědi, ale Mia mě předběhne. „Je to můj kamarád, zlato.“

„Já vím.“ Lola protočí oči. „Ale je to i tvůj přítel?“

„Ne.“ Mia se zasměje.

Usměji se jejímu zklamanému výrazu na tváři a pak se připravím, když na mě přimhouří oči. „Nemáš ji rád?“

„Samozřejmě, že ji má rád,“ vloží se do toho Ruby. „Všichni mají Miu rádi.“

„Máš?“

„Mám,“ řeknu a Kate vypadá, že mi hned věří, ale Lola mě chvíli pozoruje, než vypadá spokojená s odpovědí, kterou vidí.

„Dobře, holky, jezte,“ nařídí Mia a ty tři se pustí do svých jídel.

Zvednu svůj burger, abych udělal to samé, ale všimnu si, že pozornost Mii, se přesune k něčemu za mým ramenem, a její výraz se změní na znepokojený. Otočím se a skenuji místnost. Tehdy uvidím muže, mířící k Cece, s jasným vztekem ve svých rysech. Aniž bych to věděl, pochopím, že to je Mike, bývalý Cece.

„To ani náhodou,“ zašeptá Mia, když on dojde k její sestře a ukáže jí prstem do tváře, která zbledne, když mluví.

Začnu se zvedat, abych zasáhl, když Kate vykřikne, „Tati!“ uteče ze své židle a běží přes místnost.

„Do prdele.“ Mii pohled přelétne ke mně, když se postaví. „Můžeš tady zůstat s holkami minutku, zatímco já pro ni dojdu?“ zašeptá.

„Jsem tady.“

Přikývne a pak se podívá na Lolu, která stále sedí a vypadá rozpolceně mezi tím, následovat svou sestru, a zůstat u stolu. „Zůstaň tady prosím, zlato,“ prosí ji Mia.

„Ani se nehnu,“ odpoví tiše, dívajíc se na svou tetu, která se pak nakloní a políbí jí na tvář, než se otočí pohledem k Ruby. „Zůstaň s Talonem, zlobidlo.“

Můžu říct, že nechce, ale přikývne.

Sbalím ruce do pěstí, když Mia rychle přejde přes místnost a stojí mě to všechno přemáhání, když sestřin zkurvený ex, zavrtí na Miu hlavou. Zavrtí hlavou také a pak natáhne ruku ke Kate, která ji neochotně chytne. Zatímco Kate jde zpátky směrem k nám, Winston se postaví vedle Cece a zkříží ruce na hrudi, zatímco zlostně kouká na muže, snažícího se dostat do jejího osobního prostoru.

„Proč je táta tady?“ zeptá se Lola tiše a já se na ni podívám, a vidím její znepokojený výraz, jak sleduje své rodiče.

„On a mamka spolu jen mluví,“ řekne Mia, postrkujíc Kate zpátky na její místo. Přesunu svou židli tak, abych blokoval holkám výhled a pak vezmu Ruby iPad, zapnu ho a najdu něco, co by mohla sledovat a rozptýlilo by ji to.

„Nebude vám vadit, lidi, když se k vám připojíme?“ zeptá se strýc Trevor, položí talíř a posadí se, pak ho následuje i strýc Cash. Očekávám, že se k nám připojí i můj bratr a strýc Asher, ale otočím se a zachytím pohled na ně, jak jdou ven z restaurace, s Cece, Mikem a Winstonem, před nimi.

Otočím se zpátky ke stolu a představím je, pak se zaměřím na Miu, která sleduje dveře, zatímco mí strýcové – kteří měli děti a teď mají vnoučata – rozptylují holky, jako profíci. Když Miin pohled přejde ke mně, natáhnu ruku přes stůl a ona, bez prodlení zahákne svůj prostředníček za můj. Chci se zeptat, jestli je v pořádku, jestli ví, o co jde, ale s holkami tak blízko, to neudělám. Místo toho, se snažím chovat, jako by se nic nedělo, a po pár minutách, dělá ona to samé.

Nikdo z nás se nedotkne jídla, a i když sedím natočený tak, že nevidím na dveře, přesto poznám okamžik, kdy se její sestra a všichni ostatní, vrátí dovnitř, protože Mia napne svaly a pohled se jí naplní očekáváním. Ohlédnu se přes rameno a sleduji strýce Ashera a Baxe s Mikem v čele, jít k nám. Cece a Winston nejsou nikde v dohledu. Když ti tři muži dojdou ke stolu, Ruby a Kate vstanou, aby pozdravili svého tátu, ale Lola se nepohne, dokud jí Mia něco nezašeptá do ucha, čímž si vyslouží přikývnutí.

„Nevěděl jsem, že tu dneska budete,“ řekne Mike a dívá se na Miu s lítostí v očích, a pak políbí Kate na vršek hlavy. „Tak holky dojezte večeři s tetou Miou a jejími přáteli. Miluji vás a uvidíme se zítra.“ Bez protestu, se holky vrátí na svá místa u stolu, a pak, bez dalšího slova, se Mike otočí a zmizí.

„Jezte, zlatíčka,“ pobídne Mia své neteře jemně, a Kate sklopí hlavu, zatímco Lola si tře rty o sebe. Obě možná nevědí, co se děje, ale zjevně jsou dost staré na to, aby přišly s pár svými vlastními představami.

„Co tohle?“ začnu a ty dvě přesunou pozornost ke mně. Cítím, že Ruby, rozptýlená svým iPadem, udělá to samé. „Pokud zhltnete své burgery, přesvědčím vaši tetu, aby vás vzala na zmrzlinu.“

„Jé! Zmrzlina!“ vykřikne Ruby a obě její sestry se usmějí, než začnou jíst.

„Opravdu?“ zeptá se Mia a zvedne obočí. „Doufám, že nemáš žádné plány po večeři, protože budu potřebovat tvou pomoc. Tři děti a FroYo, je výzva.“

„Pomůžu ti,“ ujistím ji.

„Vypadáš, že to máš pod kontrolou,“ prohlásí strýc Cash, čímž přitáhne mou pozornost. Setkám se s jeho pohledem, když se postaví, a ne úplně chápu ten pohled v jeho očích. Všechno, co vím, že mě to zahřeje v hrudi. „Uvidíme se zítra v domě.“

„Zatím.“ Dotknu se pěstí jeho a pak ucítím ruku na rameni a zakloním hlavu, abych zahlédl strýce Ashera. Neřekne ani slovo, ale pohled, který mi věnuje, jen způsobí, že ten hřejivý pocit v hrudi, expanduje. A stále se zvětšuje, když zvednu bradu na strýce Trevora a Baxe, než odejdou. Kurva, mám dobré muže ve svém životě.

„Hotovo!“ rozkřikne se Ruby s plnou pusou, než začne kašlat. Směji se, zatímco ji plácám po zádech a pak jí podám pití. Jakmile to sežvýká a spolkne, usměje se na mě. „Děkuji.“

„To není závod,“ zavrtí Mia hlavou, zvedne svůj burger a kousne si.

„Ale já chci zmrzlinu.“

„Zlatíčko, musíme dojíst všichni, než bude dezert,“ řeknu jí a ona si povzdechne.

S úsměvem zvednu svůj burger a kousnu si. I když už studený, stále je dobrý.

„Jste všichni v pohodě?“ zeptá se Cece a musí překvapit svou přítomností i Miu, soudě podle toho, jak vyskočí. Když se na ni podívám, můžu říct, že brečela, ale dala si čas na to, aby si upravila make-up, což je dobře, protože holky jsou už tak na hraně.

„Půjdeme na zmrzlinu!“ řekne Ruby mámě.

„Vážně?“ Cece se podívá na Miu.

„Talon uplatil holky, aby se najedly,“ přizná Mia.

Cece se na mě podívá a její oči se zjemní. „To zní jako zábava.“ Uhladí rukou Ruby vlasy na hlavě, než se skloní a políbí ji do vlasů. „Musím pracovat, ale uvidíme se, holky, ráno při snídani.“ Obejde stůl ke Kate a Lole, a obě je políbí.

„Uvidíme se, až přijdeš domů,“ prohlásí Mia, zcela jasně varovným tónem. Ty dvě mezi sebou vedou tichou konverzaci, když zírají jedna na druhou, než Cece pohlédne kolem stolu, tiše nařídí holkám, aby byly hodné, a pak zmizí.

Potom co holky dojí, následuji Miu na zmrzlinu do města a jíme venku. Nálada je lehká, i s těmi událostmi, které mají holky stále čerstvě v myslích. Když dojíme zmrzlinu, opustím Miu u dveří jejího auta s jejím slibem, že mi zavolá, až uloží holky do postele, a políbím ji na tvář.

Nasednu do svého auta a nastartuji, a slova mého bratra, která řekl předtím večer, mi zvoní v uších. Netěším se na jakékoliv drama, které se chystá objevit, ale bez pochyby vím, že se vypořádám s čímkoliv, pokud to bude na konci znamenat Miu po mém boku.