ETS - 4. kapitola

 Překlad: Lucianna

Kapitola 4 – Andy

Uběhly dva týdny, a rozneslo se, že budu brát dalšího agenta. Odpověď na tuhle novinku, byla ohromující, mírně řečeno. Dostávali jsme tolik e-mailů každý den, že náš server málem zkolaboval… dvakrát. Ta těžká část, byla vytřídit čerstvé absolventy, kteří neměli zkušenosti, ale mysleli si, že by bylo cool, poflakovat se, se sportovci.

Kvůli tomu chaosu s pracovními věcmi a přetrvávajícím pocitem viny ohledně té věci s Loganem, ačkoliv jsem od toho večera nepropásnul ani jeden jeho zápas, jsem se rozhodnul v pátek vyklouznout z práce dřív a přijmout Brodyho nabídku, vzít děti na víkend k jezeru. Byla to rychlá – hodinu a půl dlouhá cesta z našeho domu, a Becca a Logan, byli nekonečně nadšení, že uvidí své kamarády. Zatímco jsem se těšil na to, být se svými dětmi, lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem nebyl stejně natěšený na ta nacpávací, domácí jídla od Sophie, Brodyho tchýně. Ta žena byla silou, se kterou se musí v kuchyni počítat, a k Brodyho štěstí, předala spoustu těchto schopností jeho ženě, Kacie.

Vjeli jsme na příjezdovou cestu k domu Brodyho a Kacie, a než jsem vůbec zaparkoval auto, děti už se hrabaly ven.

„No! No!“ zavolal jsem, ve snaze se nesmát. „Můžete prosím počkat s otevíráním těch dveří, až zastavím auto? Věřte mi, pohotovost není zábavné místo, kde strávit víkend.“

Zaparkoval jsem a náš víkend u jezera, oficiálně začal.

Brody a Kacie, postavili velký dům, pro svou malou růžovou armádu, na stejném pozemku, ale asi sto yardů od Cranberry Inn, penzionu její mamky. A když říkám, že postavili velký dům, myslím velký dům. Byl to venkovsky vypadající, monstrózní dům, s pěti ložnicemi a pěti koupelnami, s jezerem hned za jeho velkým dvorkem. Děti a já, jsme vzali své batohy z kufru a vystoupali po bílých, dřevěných schodech na jejich verandu. Zvedl jsem ruku, abych zazvonil, ale než jsem mohl stisknout tlačítko, Becca otevřela dveře a vplula kolem mě dovnitř, jako by jí to tam patřilo.

„Becco!“ zavolal jsem z verandy.

Kacie se smála, jak šla ke vchodovým dveřím, utírajíc si ruce do utěrky. „Och, pojďte dál.“ Mávla na mě. „Rodina nemusí zvonit. Že ne, zlato?“ Sklonila se a zvedla Beccu do náruče.

Becca objala rukama i nohama Kacie, jako pavoučí opička. Když Logan kolem nich proběhl dozadu do domu, Emma – Brodyho a Kacie, čtyřletá – se rozběhla ke své mámě, ale zarazila se, když mě uviděla. „Ahoj. Nashledanou.“ Zahihňala se a zmizela zpátky dozadu do domu.

„Jak se máš, holčičko? Moc jsi mi chyběla,“ řekla Kacie, když Beccu pořádně sevřela.

„Vypadl mi další zub!“ Becca otevřela pusu doširoka a ukázala na mezeru, kde býval vrchní přední zub.

Kacie vystřelilo obočí nahoru, když nedočkavě nakoukla Becce do pusy. „Páni! Podívejme se! Dala sis ho pod polštář pro Zoubkovou vílu?“

Becce poklesla tvář. „Dala, ale ona nepřišla.“

„Nepřišla?“ Kacie vystrčila spodní ret a střelila po mě rychlým, zlostným pohledem.

„No, přišla, ale až další den. Zub mi vypadnul v sobotu, a táta říkal, že nejspíš nepracuje o víkendu.“

„Och, aha.“ Kacie sevřela rty, ve snaze se nesmát. „No, tvůj táta má nejspíš pravdu. Dokonce i víly potřebují sem tam volný den, co?“

Becca přikývla a vykroutila se jí z náruče dolů. Když odběhla za zvukem dalších huhňajících se dětí, Kacie se na mě podívala a zavrtěla hlavou.

„Co?“ pokrčil jsem nevinně rameny.

„Nejspíš nepracuje o víkendech?“ zopakovala sarkasticky a ušklíbla se, když přišla a věnovala mi objetí a polibek na tvář.

„Co jsem jí měl říct?“ Sklonil jsem se a rychle ji políbil taky. „Že Zubní víla měla o jedno pivo víc a usnula při sledování SportCenter? Bylo jednodušší říct, že měla volný víkend.“

Kacie protočila hlavě oči. „Chlapi.“

„Co chlapi? Mluvíš o tom, jak úžasní jsme?“ nafouknul Brody hruď, když vešel do místnosti, a nesl tleskající batole, Grace, v náruči.

Kacie vystrčila bok a zkřížila si ruce na hrudi, když se podívala na Brodyho. „Andy mi právě vyprávěl, jak u nich doma není zubní vila zrovna nejspolehlivější.“

„Vlastně, Becca, jí to říkala,“ opravil jsem ji se smíchem. „Napráskala mě.“

„To se stává i nejlepším z nás,“ řekl Brody, když přišel a potřásl mi rukou. „Jsem šťastný, že ses rozhodl přijet, brácho.“

„Já taky. Potřeboval jsem pauzu z kanceláře.“ Povzdechl jsem si. „A ze života obecně.“

Brody ukázal k černé tašce, kterou jsem měl přes rameno. „Tak co je potom tohle?“

Pokrčil jsem rameny. „Přinesl jsem si sebou trochu práce, jen pro případ, ale doufám ve výmluvu, abych to nedělal.“

„Omluva číslo jedna: dostaň svůj zadek na terasu a pomoz mi ugrilovat večeři.“ Brody se zasmál, když podal batole s měděnými vlásky Kacie. Grace, která ze mě nespustila své zelené oči, od té doby, co ji Brody přinesl do místnosti, nakrčila svůj malý nosík, když se usmála a dál tleskala svýma malýma ručičkama.

„Vypadá přesně jako ty, Kacie.“ Natáhl jsem se a jemně přejel prstem po její tvářičce.

Kacie se podívala na Grace. „Myslíš? Někdy si myslím, že ano, a pak jindy si myslím, že vypadá přesně jako Brody.“

„Och ne, ona je příliš roztomilá na to, aby vypadala jako Brody,“ zažertoval jsem, a rychle se připravil na ránu, kterou jsem zahlédl koutkem oka, přicházet od Brodyho. Přistála mi s žuchnutím přímo na paži.

*****

O půl hodiny později, Logan a Becca neztráceli čas a byli v jezeře s Lucy a Piper, Brodyho desetiletými, nevlastními dcerami, zatímco Brody kouzlil na grilu a já se díval.

„Nemůžu uvěřit, že tu žijete,“ řekl jsem nevěřícně, vrtíc hlavou, když jsem zíral na to klidné jezero.

Brody na mě nakouknul, zatímco nastavoval hořáky na grilu, pak se postavil a následoval můj pohled k vodě. „Je to úžasné, že jo? Trochu jako přijít domů do ráje, na konci dlouhého dne.“ Poplácal mě rukou po rameni a vrátil se zpátky k potýkání se s teplotou na grilu.

Stočil jsem pozornost od vody, ke dvěma tuctům hovězích karbanátků, které se dělaly na roštu, a stáhnul jsem obočí. „Proč vůbec děláš tolik burgerů? Přijdou na večeři i rodiče Kacie?“

A právě tehdy, jako na povel, se otevřely posunovací dveře a na terasu vstoupil Viper, a vyhodil ruce do vzduchu. „Jsem tady, mrchy! Párty může oficiálně začít!“

Zíral jsem na něj s kamenným výrazem. „Do prdele. A je tu víkend.“

Brody se nahlas zasmál. „Sorry, že jsem ti to neřekl. Nebyli jsme si ani jistí až do doby před pár hodinami, že to stihnou.“

Viper, jehož skutečné jméno bylo Lawrence Finkle, byl nejen klient, jako Brody, ale taky jeden z mých dobrých přátel. Taky byl trochu šílenec, jako Brody, jen o moc hlučnější. Taky měl jedno z největších srdcí, z těch co jsem znal.

Přispěchal, zvedl mě v medvědím objetí a přitiskl mi paže k bokům. „Víš, že jsi nadšený, že mě vidíš, Shawe. Nezkoušej to skrývat.“ Když mě pustil dolů, nedbale mě políbil na tvář.

Otřel jsem si tvář hřbetem ruky a zasmál se. „Jsem vždycky šťastný, když tě vidím, Vipere, pokud to není ve zprávách, nebo v poutech.“

„Už jste skončili s muchlováním?“ zavtipkovala Michelle, Viperova žena, když vyšla ven na terasu.

„Vážně.“ Viper udělal krok zpátky a hravě se na mě mračil. „Nemůžu tohohle chlapa od sebe udržet. Říkal jsem ti, Andy, jsem teď šťastně ženatý. Mezi námi dvěma je konec!“ Dal Michelle ruku kolem ramen, když se naklonil dolů a políbil jejich spícího syna na čelo.

Ohlédl jsem se na Brodyho a protočil oči. „Možná se stejně nakonec schovám ve svém pokoji a budu pracovat celý víkend.“

„O-ou!“ zavrtěl Viper vehementně hlavou. „Tenhle víkend neexistuje žádné slovo na P. Pokud ucítím, že jen myslíš na práci, hodím si tvůj zadek přes rameno a hodím tě do jezera.“

Těkal jsem pohledem mezi Viperem a Brodym, který jen pokrčil rameny. „Nejspíš si nedělá srandu.“ Zasmál se Brody.

„Páni! Tady je opravdu spousta dětí!“ prohlásila Kacie, když vyšla na terasu a rozhlédla se po dvorku. „Podívejme… čtyři naše, tři Vipera a Michelle, a Andyho dvě… páni! To bude zábavný víkend.“

„Je to poprvé, co je máme všechny pohromadě?“ zeptala se Michelle, houpajíc se lehce sem a tam.

„Myslím, že jo. Rozhodně poprvé od té doby, co se narodil tenhle andílek. Tak, teď je řada na tetě Kacie…“ Natáhla se a vzala Michelle Michaela z náruče.

„Zlato, on spal,“ stěžoval si Brody.

„A stále spí, zlato.“ Hravě na něj vyplázla jazyk. „To je ta nejlepší věc na novorozencích, jsou prostě jako malé kabelky. Můžeš je vzít kamkoliv a dělat s nimi cokoliv, a oni vždycky spí.“ Sklonila se a mazlila se nosem s Michaelovou růžovou tvářičkou.

„Už jsou mu dva měsíce. Už mi nepřipadá jako novorozenec,“ řekla Michelle, dívajíc se smutně na něj, zatímco mu uhladila rozcuchané vlásky na hlavičce.

„Cokoliv, co není hubaté, nebo nekňourá kvůli oblečení, které jí vybereš ten den, mi připadá jako novorozené,“ zavtipkovala Kacie. Přiblížila k němu tvář a zhluboka se nadechla. „Navíc stále voní novotou. Kdyby jen mohli dávat tuhle vůni do lahví. Je to opojné.“

„O-ou.“ Zasmál jsem se a plácnul Brodyho do ramene. „Má ten pohled v očích, kámo. Asi bys měl přistavět k domu.“

Kacie vylétla hlava nahoru a vykulila oči. „Och, ani náhodou! On je roztomilý a tak, ale moje děloha má na sobě vývěsku Dovolená, a ještě chvíli tam zůstane. Pro teď si jen budu půjčovat miminka jiných lidí.“

„No, my víme, že já nemůžu mít další.“ Michelle zavrtěla hlavou. „Vypadá to, že jsi na řadě, Andy.“

Všechny pohledy se přesunuly na mě.

Vykulil jsem oči, když jsem zíral zpátky na ně, a moje oči se rychle pohybovaly z jedné jejich tváře na druhou. „Uh…“ vykoktal jsem a přemýšlel, jak změnit téma. „Kdo je připravený jíst?!“

*****

Po večeři a další asi hodně v jezeře, všechny děti, kromě Michaela a Grace, odpadly v Brodyho a Kacie velkém suterénu, při sledování Ledového království. Šel jsem dolů, nakouknout na Beccu a Logana, po špičkách překračujíc těla, ležící vedle sebe, jako sardinky. Byl to opravdu úžasný pocit, vidět své děti, spát v tom samém pokoji, s dětmi mých nejlepších přátel.

Kacie seděla v předním obýváku s Michelle, která kojila Michaela, zatímco Brody a Viper, byli v garáži a hráli si s Brodyho novou čtyřkolkou. S vědomím, že příští týden na mě bude čekat halda práce, pokud aspoň nenakouknu na některé ze životopisů, které přišly, rozhodl jsem se riskovat Viperovo varování a vzít si pracovní tašku z pokoje pro hosty.

Byl jsem u čtvrtého životopisu a udělal u nich pár poznámek, než jsem uslyšel Vipera křičet, „Co to sakra děláš?“

Vzhlédl jsem právě včas, abych uviděl Brodyho, jak ho plácnul zezadu do hlavy. „Pšššt!“

Viper sebou cuknul a zašeptal, „Promiň. Zapomněl jsem, že je tady osm tisíc dětí.“

„Já nepracuju, jen se… dívám.“

Viper si sednul ke kuchyňskému stolu ke mně, zatímco Brody přešel k lednici a vyndal tři piva, poslal dvě mě a Viperovi, a otevřel svoje.

„Díváš, jo? Díváš se na co?“ Viper se natáhl a vyškubnul mi jeden životopis. „Seth Tanner,“ četl nahlas. „Hlavní obor sportovní management na Univerzitě Wisconsin-Madison. Má tři roky praxe s Brilliance Sports a čtyři roky s GWA Sports Management Group. Má rád dlouhé procházky na pláži, karaoke a cunnilingus.“ (orální stimulace ženského orgánu – pozn.překl. :-D )

Brody se snažil zakrýt si pusu, jak začal kašlat, ale místo toho vyprsknul pivo mezi prsty a postříkal pár papírů.

„Můžeš mi to dát?“ Vytrhnul jsem papír od Vipera, když Brody, stále uprostřed záchvatu kašle, běžel ke dřezu, umýt si ruce.

„Do prdele. To bylo strašně srandovní,“ vykřiknul Brody. „Ale nevím, jestli bych měl být hrdý, nebo si dělat obavy, že vůbec víš, co to slovo cunnilingus, skutečně znamená.“

„Vím, co znamená?“ Viper spojil prsty za hlavou a ušklíbnul se. „Já to slovo vymyslel. Že jo, zlato?“ zavolal do obýváku.

„Co?“ zavolala Michelle zpátky, aniž by měla ponětí, o čem jsme mluvili.

„Ale nic,“ odpověděl Viper. Opřel si lokty o stůl a podíval se znova na štos papírů. „Co to všechno vůbec sakra je? Proč si prohlížíš životopisy?“

„Jsem překvapený, že tě Brody nezasvětil.“ Pohlédl jsem směrem ke dřezu, koutkem oka. „On je na sebe tak zatraceně hrdý kvůli svému nápadu, že to připomene pokaždé, když dostane šanci.“

Brody si sednul zpátky se stolu a povzdechl si. „To je proto, že jsem zatracený génius. Ty, bys měl platit mě, že jsem s tím přišel.“

„Každopádně,“ protočil jsem oči a podíval se zpátky na Vipera, „nabírám do firmy dalšího agenta. Rozrůstá se to tak moc, že už to sám nezvládnu.“

Viper nafouknul tváře a sevřel rty, jak se snažil potlačit smích. „To je to, co říkala.“

Brody se začal smát tak moc, že mu hlava spadla na stůl a otřásala se mu ramena.

„Sakra. Právě jsem si uvědomil, že vy dva, jste pár sedmiletých harantů.“ Povzdechl jsem si, zatímco jsem se taky snažil nesmát.

„Dobře, dobře. Tentokrát budu vážný, slibuju.“ Viper si zatahal za bradu, jako by si chtěl srovnat obličej. „Nechci zvětšovat Brodyho ego ještě víc, než už je, ale vážně si myslím, že je to skvělý nápad. Pak budeš moc vypadnout z kanceláře a častěji si zašukat – chci říct, strávit víc času se svými dětmi.“

V tuhle chvíli, Brody prakticky hyperventiloval od toho, alkoholem vyvolaného, záchvatu smíchu.

„Zašukat si, by bylo fantastické – můj, vždycky-nadržený, nevyzrálý příteli – ale já nejsem zrovna ten typ chlapa na jednorázovky, a sotva mám čas na to, být s dětmi, tím méně na randění, takže pro teď, můj pták obrůstá pavučinami, a je to v pohodě.“

Viper zvedl ruce nahoru a dolů, ztuhle, jako robot. „Já. Nepočítám. Nemít. Jednorázovky.“

„Och, drž hubu.“ Vytáhl jsem vlhký ubrousek a hodil ho po něm. „Neměl jsi jednorázovku už několik let. Teď jsi stejný podpantoflák, přesně jako on.“ Ukázal jsem palcem na Brodyho.

„Hej!“ zamračil se Brody, a zvednul v obraně ruce do vzduchu.

„Já nejsem podpanto – ok, jen žertuji. Jsem naprosto pod pantoflem.“ Viper souhlasně přikývnul. „Co můžu říct? Moje žena má kouzelnou vagínu, která způsobila, abych zapomněl na všechny vagíny před ní.“

Brody se natáhl a bouchnul si s Viperem pěstí, zatímco já se naklonil na stole dopředu a protřel si dlaněmi oči. „Můžeme teď přestat mluvit o kouzelných vagínách?“

„Proč? Způsobuje to slovo na V, že se ti škubou pavučiny?“ zažertoval Viper.

„Dobře, dobře.“ Brody zvednul bílý papírový ubrousek ze stolu a zamával jím okolo. „Dost. Vážně, nech nás, abychom ti pomohli projít nějaké životopisy. Máš toho tady tunu na projití.“

„Já vím.“ Povzdechl jsem si. „A já bych rád, aby Ellie mohla začít domlouvat pohovory, v příštích pár týdnech.“

„Páni, pohnul jsi s tím rychle, co?“ Brody na mě zíral s obavou v tváři.

Přikývnul jsem. „Jo. Už je půlka června. Rád bych někoho sehnal a zachránil aspoň kousek léta s dětmi.“

„Co přesně hledáš?“ zeptal se Viper. „Chceš, aby už měl hromadu zkušeností, nebo chceš někoho čerstvě z vysoké, aby sis ho mohl vytrénovat?“

„Rozhodně chci někoho se zkušenostmi,“ odpověděl jsem, když jsem posouval papíry a hledal ten, co mě zaujal, „a pokud sebou přivede pár klientů, tak by to byl velký bonus.“

„Páni! Podrž si ptáka.“ Viper zvedl jeden ze životopisů a zíral na něj, s vykulenýma očima a pusou dokořán.

Brody se na mě podíval, ale já byl stejně zmatený, jako on. „Cože?“ zeptal se Vipera.

Viper přesunul pohled na mě. „Danicka Douglass, poslala životopis?“

„Vážně?“ Zvedl jsem prudce obočí, při tom jménu.

„Zjevně,“ řekl Viper, a podal mi papír. „Jak to, že to nevíš?“

Danicka Douglass, se pohybovala ve sportovním managementu pár let, ale už si udělala jméno. Nejen, že uzavřela několik zabijáckých dohod, nad kterými by každý agent slintal, ale dokázala si upsat i pár nejlepších národních sportovců.

Trevor Hutchins, nejlepší cornerback NFL. (cornerback – neznám americký fotbal, ale je to asi něco jako rohový obránce, nevím… proto používám angl. označení)

Sam Bulgart, nejlepší útočník NFL.

John Barker, nejlépe placený nadhazovač MLB, který náhodou také měl nejnižší ERA v Národní Lize.

Každý z těchto hvězdných sportovců, byl na jejím seznamu, a to pro mě rozhodně zvýšilo laťku.

„Ellie tiskla a zakládala životopisy do pořadače, jak přicházely,“ odpověděl jsem, aniž bych vzhlédl od papíru. „Neměl jsem šanci se na ně ještě podívat.“

„Kámo, ona by byla skvělý společník. Její sestava je pěkně šílená,“ řekl Brody.

Viper se naklonil blíž a zašeptal, „A stejně tak její tělo. Viděl jsi ji? Ježíši. Nemá přezdívku Double D, jen tak pro nic za nic.“

Stále zírajíc na její papíry, jsem se zamračil. „Neviděl jsem ji osobně, ale viděl jsem její fotky. Je roztomilá, to jo, ale mě víc zajímá klientela, kterou by přivedla sebou.“

„Pokud ji vezmeš do firmy, vyhodím tě a přejdu na její stranu,“ zažertoval Viper sprostým tónem.

„Koho vyhodíš?“ zazvonil hlas Michelle v kuchyni, a Viper se okamžitě narovnal, jako puberťák, chycený při kouření.

Michelle přešla ke stolu a posadila se vedle Vipera, a naklonila se, aby ho políbila na tvář. Jen pár vteřin za ní, byla Kacie, která si sedla Brodymu na klín.

Viper polknul. „Kde je Michael?“

„Spí v obýváku.“ Ukázala ke dveřím, kterými právě prošly. „Tak kdo koho vyhodí?“

„Och, jen jsme tak vtipkovali.“ Viper odbyl její otázku pokrčením ramen, ale byla řada na mě, abych se smál. Věděl jsem, že se uvnitř klepe a doufá, že nás neslyšela.

„Co je tohle všechno?“ zeptala se Kacie, a naklonila se přes stůl, aby se podívala blíž.

„Životopisy.“ Povzdechl jsem si a zíral na ohromující hromadu před námi. „Nabírám nového agenta, a tohle jsou jen někteří, kteří se přihlásili.“

„Páni! To je působivé, že tolik lidí, chce s tebou pracovat, Andy.“ Kacie se usmála.

„Díky, jen doufám, že najdu někoho, koho bych mohl tolerovat každý den. Dělal jsem tohle už tak dlouho sám, že myšlenka na předání kontroly, mě děsí.“

Michelle se natáhla a vzala vrchní list ze štosu, a její oči těkaly z leva doprava, jak ho četla. „Danicka Douglass. Och, žena! Vsadím se, že není moc sportovních agentek, že?“

„Páni! Žena v mužském světě. Musí být drsná. Je roztomilá?“ zeptala se Kacie nevinně, dívajíc se ze mě na Vipera a na Brodyho. Všichni tři jsme měli oči přilepené ke stolu, odmítajíc se na ně podívat. „Och, ale no tak!“ ušklíbla se Kacie. „Jsem dost zralá na to, abych zvládla to, když můj manžel uzná krásnou ženu.“

Nenaleť na to, chlape. Zavřená pusa. Hlava dole. Žádný oční kontakt.

Jako kdyby četl mé myšlenky, Brody zíral přímo dolů, bez úmyslu promluvit.

Jako jediný chlap v místnosti bez manželky, vzal jsem to za tým. „Uhm, je v pohodě, hádám.“

„Och, prosím tě. Vy tři jste hrozní lháři.“ Kacie protočila oči, když vytáhla telefon z kapsy a naťukala něco na obrazovce. „Podívám se sama.“ O pár vteřin později, se displej rozzářil a ona vykulila oči. „Páni.“

„Co?“ Michelle vyskočila a oběhla stůl, aby nakoukla Kacie přes rameno. „Nech mě se podívat.“ Jakmile se Michelle podívala na displej, vykulila oči přesně jako Kacie. „Do prdele. Ona není roztomilá, ona je žhavá. Podívej se na ten outfit. Vsadím se, že má stylistku.“

„Já si ani nevšimla jejího outfitu, byla jsem příliš zaneprázdněná pohledem na její tmavé, zářivé vlasy.“ Kacie dál palcem posunovala doleva, přejíždějíc fotky. „Víš, komu je podobná? Mile Kunis!“

„Pane bože, máš pravdu,“ přikývla Michelle.

Obě ztichly, civěly na Kaciein telefon, když přecvakávala z fotky na fotku.

Nakonec Kacie dala telefon dolů a sevřela rty, když si zkřížila ruce na hrudi. „Ok. Zapomeň na to. Nejsem zralá. Nemůžeš ji najmout.“

„Cože?“ zeptal jsem se já, Viper a Brody naráz.

„Souhlasím s tím, co řekla Kacie.“ Michelle zavrtěla hlavou, když se vracela na svou židli. „Je příliš krásná. Sorry. Opravdu dáváme přednost sedmdesátiletému muži, co nosí černé ponožky a sandály.“

„Počkej chvíli, počkej chvíli.“ Viper zvedl ruku. „Andy je zdravý, svobodný, plnoletý muž. Není absolutně žádný důvod, proč byste vy dvě, měly mít námitky k tomu, aby ji najal.“

Jak se dál dohadovali o tom, že se kluci nebudou poflakovat v mé kanceláři, kdybych se jí rozhodl najmout, udělal jsem si v duchu poznámku, že se musím nechat před pohovorem ostříhat, jen pro jistotu.