TG - 26. kapitola

 Překlad: Mishacka

Věděla jsem, že se tohle jednou stane. Samozřejmě, moje štěstí není nekonečné, ale nikdy mě nenapadlo, že se to stane zrovna v takové chvíli. Na pracovní slavnostní večeři Graysonova táty.

„S-snow,“ vykoktá muž a zírá mi do výstřihu. „Jsem velký fanoušek.“

Na talíř si položím brownie a rozhlédnu se kolem. „Omlouvám se, ale netuším, o čem tady mluvíte,“ je všechno, co ze mě vypadne. Další a další lži.

„Och,“ řekne a prohlédne si mě. „Jsi si jistá? Vypadáš přesně jako ona…“

Rozhlédnu se kolem a hledám Graysona, pak ho zahlédnu po boku staršího muže. Podívá se na mě a ve chvíli, kdy zahlédne moji tvář, tak přeruší rozhovor.

„Paris?“ zeptá se, když se postaví vedle mě. „Je všechno v pořádku?“

Muž si odkašle. „Omlouvám se, pane, moje chyba,“ řekne a odejde tak rychle, jako by mu za patami hořelo.

„O čem to bylo?“ zeptá se a vezme mě za ruku.

„Přišel mi říct, že je velký fanoušek,“ zašeptám pištivě.

Grayson stiskne zuby k sobě. „Nedělej si starosti. Už tě nebude nikdy obtěžovat.“

„Ty ho znáš?“ zeptám se a rozhlédnu se kolem.

„Jo, pracuje v hotelu. Nelam si nad tím hlavu, promluvím si s ním. Řeknu mu, že to ve skutečnosti byla tvoje sestra, která tam tančila a ty to držíš, jako její tajemství,“ řekne a ušklíbne se nad svým nápadem.

Zalapám po dechu. „To nemůžeš říct.“ I když London by to bylo jedno.

„Můžu a udělám. Neboj se,“ řekne a povzbudivě se na mě usměje. Ten jeho pohled říká ´O všechno se postarám.´ Vydechnu a přikývnu. „Táta chce, abych si promluvil s jedním důležitým manažerem. Chceš jít se mnou?“

„Ne, raději počkám tady,“ řeknu. Tam, kde je jídlo.

„Dobře, zdržím se jen pár minut. Během chvilky by měla dorazit Leah,“ řekne a před odchodem mě ještě políbí. Stojím tam a pak jsem si jistá, že se mi na zádech posunuli moje těsné šaty a tak chci odejít do koupelny, když se ke mně přidá Graysonova máma.

„Ahoj Paris, vypadáš, že se nudíš,“ řekne a posadí se vedle mě.

„Uhm, já,“ koktám a nevím, co bych téhle ženě řekla. Nahání mi strach.

Usměje se. „Taky se většinou nudím, věř mi. Ale musíš se přesto přenést. Já si většinou chodím promluvit s ostatními manželkami.“

„Dobře,“ řeknu a zdrženlivě se usměju.

„Nikdy jsem neviděla svého syna tak zamilovaného,“ řekne a nakloní hlavu na bok. „Prosím, neubližuj mu.“

Vykulím oči. „To bych neudělala.“ Ne vědomě.

„Mami, nech chudáka holku vydechnout,“ řekne vedle mě Leah. Cítím, jak k nám přijde.

„Jenom jsme si povídaly,“ zamumlá její máma. „Kde jsi byla?“

„Právě jsem dorazila. Přesto nechápu, proč tady taky musím být. Grayson se stará o obchod, ne já,“ řekne.

„Jsme tady, abychom podpořily otce.“

„Jdu k baru. Pojď, Paris,“ řekne a očima mě prosí, abych se k ní přidala.

„Je všechno v pořádku?“ zeptám se jí, když si objednáme pití. Má na sobě krátké žluté šaty, které jí moc sluší a obepínají ji jako druhá kůže.

„Víš, já to o tobě vím,“ řekne a napije se ze svého drinku.

„Cože?“ zeptám se a přemýšlím, jestli jsem správně slyšela.

Pořádně se napije ze své sklenice. „Chodím s Jakem. Zrovna jsem se to chystala říct Graysonovi,“ řekne a ušklíbne se. „Ale pak Jake šel a otevřel tu svoji pitomou pusu. Teď ho Grayson nenávidí a neexistuje k čertu způsob, jak by schválil, že spolu chodíme.“

Informace přijata. „Myslela jsem, že o tom Jake nikomu jinému neřekl?“ zeptám se suše a napiju se.

„Taky, že neřekl, ale musel mi vysvětlit, proč ho Grayson tak najednou začal nenávidět. A proč ho Grayson zmlátil,“ řekne.

„Doprdele, omlouvám se. Nechtěla jsem, aby se to takhle všechno semlelo. Pokoušela jsem se s Grayem o Jakeovi promluvit…“

„Není to tvoje chyba, Paris. Jake neměl nic říkat. A jen tak pro záznam, já tě neodsuzuji. Jsem si jistá, že jsi proto měla svoje důvody. Jsi dobrý člověk.“

Ztěžka si povzdechnu. „Díky,“ řeknu a cítím se trochu trapně. „Pokusím se ještě s Graysonem promluvit.“

„Nelam si s tím hlavu. Není to tvůj problém, ale můj. Mám pár triků v rukávu, jak jednat se svým bráškou,“ řekne a v očích má ďábelský lesk.

Zasměju se. „Stále zapomínám, že jsi starší.“

„To je tím, že on je tak vysoký a já malá,“ řekne, usměje se na mě. „A protože on je tak panovačný a náročný.“

Obě se tázavě podíváme na jednoho muže, vypadá to, že každá mluvíme o někom jiném. Má na sobě perfektně padnoucí oblek a já se nemůžu dočkat, až ho z něho strhám.

„Nemáš pravdu,“ řekne Leah a zakroutí hlavou. „Ale jsi pro něj ta pravá. Jsme šťastná, že je Dylan mimo hru.“

Při zmínce jejího jména moje nálada trochu povadne. „Je tady? Neměla by tady být, když jsou vaši rodiče přáteli?“

Leah postaví svoji prázdnou skleničku na bar a ukáže barmanovi, že si přeje další. „Její táta je tady. Nevím, jestli přišla taky. Zrovna teď nepatřím mezi její oblíbence. A než zase začneš, tohle taky není tvoje chyba,“ řekne, než se za to stihnu taky omluvit.

„Za to se omlouvám, zlato,“ řekne Grayson, když se vrátí. Obejme mě a pak se zaměří na svoji sestru.

„Kde sis nechala šaty?“ zeptá se a zamračí se na ni. Podívá se na svoje šaty a pozvedne na něj obočí.

„Co ti vadí na mých šatech?“

„Co takhle chybějící látka?“ zeptá se a políbí mě na vršek hlavy.

Leah se narovná a semkne k sobě rty. „Jako kdyby šaty Paris toho zakrývaly mnohem víc.“

„Jo, ale Paris je sexy, ty jsi…“

Leah zalapá po dechu. „Já jsem co?“ zavrčí a přimhouří oči.

„Moje sestra,“ řekne jednoduše a odpudivě zírá na její šaty.

Šťouchnu do něj loktem. „Dej jí pokoj. Vypadá nádherně.“

„Děkuji ti, Paris,“ řekne Leah a vražedně se na Graysona podívá.

„Nemyslel jsem tím…“ začne Grayson, ale pak s uvědomí, co řekl. „Samozřejmě, že jsi nádherná, Leah.“

„Jo, jenom spoře oděná,“ zamumlá ke svému pití.

„Doufám, že se nechystáš zpátky domů řídit,“ řekne Grayson, když ji sleduje.

„Ne, můžeš mě cestou vyhodit,“ odpovídá.

„Dobře,“ řekne, ale pořád si ji prohlíží.

„A teď, když děláš Paris společnost, tak můžu jít a zařadit se mezi lidi,“ řekne, postaví se a vypaří se pryč.

„Co se to s ní děje?“ zeptá se a kousne do rtu.

„Když pominu tvoje nemístné poznámky?“ zeptám se ho a skryji úsměv. „Kam zmizel všechen tvůj šarm?“

Zkroutí rty do úsměvu. „Myslím, že jsem ho všechen vyčerpal na tebe. Teď už pro ostatní ženy nezbylo.“

„Tak ostatní ženy, jo?“ zeptám se a předstírám, že jsem ho nepochopila.

Zvedne ruky nad sebe. „Víš, jak jsem to myslel.“

„Ne, nevím, vysvětli mi t, prosím.“

„Jsi jak osina v zadku, víš to? Moje osina v zadku,“ řekne a v očích mu jiskří smíchy. „Co piješ?“

„Vodku. Dáš si taky?“ zeptám se a nabídnu mu.

Skloní se a políbí mě, vsaje můj ret. „Ne, díky. Musím řídit.“

„Můžeš se jenom jednou napít,“ řeknu.

„Mám cenný náklad, který musím dopravit bezpečně domů,“ řekne a pohladí mě prstem po dlani. Vždycky se mě rád dotýká, dokonce i když je to takové lehké pohlazení, jako tohle.

„Můžeš jít mezi lidi,“ řeknu mu. „Já jsem tady sama v pohodě.“

„Takže to znamená, že můžeme jít?“ zeptám se a snažím se neznít moc nadšeně.

Zazubí se. „Za chvilku, zlato. Pojď, najdeme Leah. A pak jí musím složit nějaký kompliment anebo udělat něco jiného, abych si ji usmířil. Máš nápad?“

Vím, jak by si ji mohl usmířit. Dovolit ji chodit s Jakem bez toho, aby ukázal svoji tvář psychotického bratra.

„Jen ji dej najevo, že ji máš rád a budeš ji vždy podporovat,“ navrhnu a pokrčím ramenem.

Podívá se přímo na mě. „Víš něco, co já ne?“

Povzdechnu si a přitulím se k němu. „Tvoji sestru mám opravdu ráda.“

„Dobře, to jsem moc rád,“ řekne, přitiskne si mě k sobě blíž. „Aspoň to mám tak jednodušší.“

Rozhlédnu se kolem. „Může nás vidět tvůj táta.“

„Tak to se můžeme třeba vypařit pryč?“ zeptá se a zakývá na mě obočím. „Promiň, že jsem tě stáhnul sem.“

„Je to další část obchodního světa tvého táty. Chápu to,“ odpovídám. „Raději tady budu stát vedle tebe, než sedět doma a jenom si po tobě stýskat. A taky můžu nosit opravdu krásné šaty.“

„Ty šaty mě připraví o rozum,“ řekne a rukama mi přejede po bocích.

„Graysone,“ napomenu ho tiše a odstrčím mu ruce pryč.

„Synu, jak to dneska šlo?“ zeptá se jeho táta. Podívám se na něj a snažím se vypadat spořádaně.

„Dobře,“ odpovídá Grayson. „Promluvil jsem si s několika investory a o něco více jsem je zasvětil.“

Přikývne a pak se na mě lehce usměje, než odejde pryč. Cítím, že na mě Grayson zírá a tak se otočím tváří k němu. „Miláčku,“ řekne a usměje se.

„Co je?“

„Ty se bojíš mého táty?“ zeptá se a třese se tichým smíchem.

Přimhouřím oči. „To není vtipné.“

„Ale je,“ odpovídá.

„Ne, není. Jsem bývalá striptérka. Jednoho dne to zjistí a pak mě začnou nenávidět a pokusí se mě dostat z tvého života, aby sis našel někoho lepšího. Takže ano, oba dva mě trochu děsí.“

Z tváře se mu vytratí veškerý humor. „Miláčku, nezajímá mě, co si myslí. Důležité je, co si já myslím. Miluji svoji rodinu, ale oni můj život neřídí.“

„Přesto je jejich názor důležitý,“ řeknu a sklopím pohled. Pomalu mi zvedne hlavu a zadívá se mi do tváře.

„Miluji tě. A na tom nikdo nic nezmění, ať řeknou cokoliv. Znám tvoje skutečné já – oni ne. Miluji na tobě úplně všechno.“

„Všechno?“ zeptám se pochybovačně.

„Jo, protože tě chci přesně takovou, jakou jsi. Nechci, aby ses změnila. Dokonce, i když jíš ke snídani najednou čokoládu s marmeládou. Myslím si, že je to nechutné, ale jsi to ty, takže je to v pohodě.“

Nad jeho komentářem se zasměju. „Občas jsi šílený.“

„Šílený kvůli tobě. A teď jdeme najít Leah a pak se ujistím, že dostaneš něco k jídlu,“ řekne a pomůže mi na nohy.

„Graysone?“

„Ano?“ odpovídá a věnuje mi plnou pozornost. Tohle miluji.

„Zasraně moc tě miluji.“