TT - 18. kapitola

Překlad: Mirus

Kor.: Evudar

Trisha pozorně sledovala, jak si pět mužů sedá na svá místa, a připoutávají se. Jaron seděl napravo od ní a muž, který ten den, kdy se probudila, stál na chodbě, seděl po její levici. Ostatní tři muže Trisha neznala, ale nevypadali zrovna „přátelsky.“

Jaron ji poslední čtyři dny jejího zajetí tajně zásoboval jídlem a pitím. Pro případ, že by do její cely vešel někdo jiný, vše schovávala pod pryčnou. Kromě toho měla štěstí, že se muži necítili z její strany ohroženi a ani se necítili potřebu ji prohledávat. Během své práce u Boswella si vyvinula špatný zvyk všude sebou brát malý kapesní nůž. Jelikož uniforma neměla žádné malé kapsičky, tak zvolila možnost, která byla pro ženy na celém světě tou nejpřirozenější a schovávala ho ve své podprsence. Bylo to jako brát s sebou všude klíče nebo nosit náušnice, prostě ho tam strčila, ať šla kamkoliv. Pomocí tohoto nože odstranila ve své cele pár kovových lišt od pryčny. Pak o její hrubý okraj zaostřila konce tří lišt. Nakonec roztrhala přikrývku a omotala jeden jejich konec, aby ho použila jako rukojeť. Nyní byla vybavená třemi ostrými noži, které měla v úmyslu nemilosrdně použít při první příležitosti, která se jí naskytne. Každého muže pozorovala zvlášť a v duchu si dělala poznámky, kdo měl kterou ruku dominantnější, kde měla jejich uniforma slabiny, kterou nohou vykročovali jako první, jak se pohybovali, jaké měli zbraně a kde. Poslouchala, když se Jaron jednoho z mužů zeptal na malý měsíc, na kterém měli přistát.

„Slyšel jsem, že tento měsíc je dost nebezpečný. Těch pár kolonistů, kteří se tu snažili zabydlet, muselo svůj úmysl zrušit, protože místní zvěř prorazila jejich bezpečnostními systémy,“ řekl Jaron. „Je to tam, kde přistaneme, bezpečné?“

Jeden z mužů, který měl hlubokou jizvu přes celou tvář, se krutě zasmál. „Žádné místo není bezpečné. Ale my se tam dlouho nezdržíme. Jen tak dlouho, abychom jim naservírovali tu ženu k večeři.“

Pár mužů pohlédlo na Trishu a rozesmálo se. Trisha sklopila hlavu, aby muži neviděli, že protočila oči. Pokud by měla volit mezi přirozenými obyvateli měsíce a těmito týpky, tak by se rozhodla pro ten měsíc. Znovu se soustředila na rozhovor. Skoro to vypadalo, jakoby se jí Jaron snažil něco říct.

„Myslel jsem si, že Lord Raffvin chce tu ženu nechat naživu, dokud ji její druh nenajde? Tak proč má být na planetě zabita?“, zeptal se Jaron opatrně.

Jen z mužů se rozesmál. „No, zde do hry vstupuješ ty a Terac. Vy dva na ni budete dávat pozor, aby ji nesežrali dřív, než bude Raffvin připraven. Když zklamete, tak své lidi z té vaší malé vesnice už nikdy neuvidíte.“ Všichni muži se zase rozesmáli.

Trisha se rozhodla, že už slyšela dost. Otočila se na Jarona a nevinně se usmála. „Víš, jak se s touhle věcí lítá?“, zeptala se tiše.

Jaron rezignovaně pokrčil rameny. „Ne, já ne, ale Terac ano. Proč?“

Trisha se usmála a uvolnila ruce, které měla doposud zkřížené na prsou. Svůj pás rozepnula hned po startu. Ostatní muži byli stále připoutáni a tím se dostali do nevýhody. Musela zneškodnit tři muže, sedící naproti ní a pilota člunu. Asi za tři minuty dosáhnou oběžné dráhy měsíce. Raffvin nebude váhat a zaútočí dřív, než stačí přistát. Po přistání bude muset okamžitě zmizet a počkat, až ji Kelan najde. Nepochybovala o tom, že dokáže přežít. Husté lesy byly pro ni druhým domovem. S napraženýma rukama vystřelila úzkou uličkou a ještě ve výskoku prořízla dvěma mužům hrdlo, zatímco třetího kopla nohou. Překulila se na stranu a Zjizvenci uštědřila ránu loktem zrovna ve chvíli, kdy vytáhl laserovou pistoli a začal střílet. Trisha využila svého těla, aby mu zabránila v rozepnutí pásu. Natáhl svou masitou paži a podařilo se mu ji omotat Trishe kolem pasu. Pomalu začal své sevření utahovat. Trisha cítila na žebrech tlak, který hrozil, že ji přelomí jako párátko. Otočila v ruce jeden ze svých nožů tak, že ho držela špičkou k sobě. Poté hodila hlavou dozadu proti jeho nosu, který už mu před chvílí jednou zlomila a slyšela, jak kosti zachrastily znovu. Muž zařval vztekem a bolestí, ale Trisha svou akcí získala, co chtěla – uvolnil sevření kolem jejích žeber dost na to, aby mu mohla vrazit deset centimetrů dlouhý nůž mezi žebra. Cítila, jak sebou překvapeně škubl, když sebou prudce mrskla a druhým nožem mu prořízla krk. Krev začala stříkat na všechny strany. Trisha pohlédla na dva muže, na které zaútočila jako první. Jeden z nich už byl mrtvý a ten druhý umíral.

„Připomeň mi, abych tě nikdy nenaštval,“ zašeptal Jaron šokovaně.

„To rozhodně,“ zachraptěl Terac souhlasně.

Oba muži hleděli na Trishu se směsicí obdivu a uznání. Trisha chtěla zrovna odpovědět, když se pod nimi propadla podlaha, protože člun se najednou naklonil na stranu. Terac se okamžitě odpoutal a rozběhl do přední části člunu. Zbloudilá kulka muže, na kterého Trisha zaútočila naposledy, se odrazila, zasáhla pilota do hlavy a okamžitě ho usmrtila. Zatímco se Terac snažil dostat pilota z jeho křesla, nepřetržitě nadával.

„Některé kontrolní systémy vyhořely. Připoutejte se, bude to dost drsné přistání,“ zavolal dozadu Terac, který se snažil dostat člun, který mezitím vlétl do atmosféry měsíce, pod kontrolu.

Jaron uvolnil svůj pás a pomohl Trishe zpátky na sedadlo. Rychle připoutal nejdříve ji a poté sebe. Natáhl se po Trishe a rukama jí jemně přejel po těle.

„Co to děláš?“, zeptala se Trisha udiveně. Jak jí začala klesat hladina adrenalinu, roztřásla se.

„Jen tě vyšetřím, abych se ujistil, že nejsi zraněná. Také chci zkontrolovat tvé dítě,“ pronesl Jaron klidně, zatím se nad ni nakláněl.

Trisha zavřela oči a soustředila se na své nitro. Jsi ty a dítě v pořádku?“, zeptala se své dračice.

Druh naplácat na tvůj zadek! Řeknu druhovi, že ti má naplácat na zadek, syčela na ni její dračice. Nahnala jsi mi strach! Ty šílená! Řeknu druhovi, že ti má naplácat, protože jsi mi nahnala strach. Našemu dítěti se daří dobře, ale já mám strach!

Zatímco jí dračice dál spílala, protože zaútočila na muže a nepočkala na Kelana, musela se Trisha smát. Klidným hlasem jí vysvětlovala, že nadávat před dítětem není zrovna dobrý nápad, ale dračice ji ignorovala. Její dračice jen cenila zuby a tiše vrčela. Silné otřesy člunu přitáhly Trishu zpátky do reality.

Terac volal Jarona na pomoc. Jaron s panikou v očích vzhlédl a začal tahat za pás. Trisha mu položila ruku na paži a poté rozepnula ten svůj.

„Já jdu. Na své planetě jsem byla pilotkou. Možná budu schopná pomoct,“ zamumlala Trisha, když Jarona míjela.

Jarona vrhl na Trishu vděčný úsměv. „Ještě nikdy jsem na válečné lodi nebyl, dokud mě Raffvinovy jednotky nezajaly.“

Trisha se jen usmála a šla dopředu. Překročila mrtvé tělo pilota a vklouzla na sedadlo vedle Teraca. Rychle se připoutala a do ucha si zastrčila sluchátko.

„Řekni mi, co mám dělat,“ pronesla Trisha klidným hlasem.

„Chytni tu řadicí páku před sebou. Holoprojektor zobrazí hologram povrchu měsíce hned, jakmile proletíme vrstvou mraků. Drž loď stabilní, zatímco se budu snažit najít co možná nejlepší místo na přistání,“ řekl Teras chraptivě.

Trisha pomyslela na výcvik a na svůj čas coby pilotka. Na hysterický záchvat bude dost času, až bude v bezpečí Kelanovy náruče. Do té doby tu má úkol – musí se postarat o to, aby ona a muži, co tu uvízli s ní, přežili. Trisha se soustředila na obraz na holoprojektoru a udržovala kurs, když prorazili hustou vrstvu mraků.

„Vypadá to, že támhle je oblast dost velká na to, abychom tam mohli ve vektoru 8,3 přistát. Trisho, myslíš, že nás udržíš nahoře, zatímco se postarám, abychom se nepřevrátili? Levý motor totiž běží jen na dvacet procent.“

„Ty nás dostaň bezpečně dolů a já nás nejen, že udržím nahoře, ale dám ti i pořádnou pusu, drahoušku,“ pronesla Trisha s odhodlaným úsměvem.

Žádná pusa! Rty jen pro druha! Žádný polibek… žádné zabíjení… žádný boj… ne… ne… ne!, burácela její dračice a snažila se doslova omotat kolem jiskřičky v nitru Trishy.

Trisha se zamračila. Zatraceně! Ta malá jiskřička vážně roste dost rychle, pomyslela si udiveně.

Není tvá zásluha! Já se starám o naše dítě! Ty jsi příliš brutální, štěkala její dračice, dokud jí malá jiskřička neplácla přes nos. Vidíš! Vidíš, co ji učíš?

Trisha cítila, jak ji při ráně její malé jiskřičky zaplavuje teplo. Tak je to správně, Baby. Až budeš velká, tak ti ukážu všechny ty cool věci, které mě naučil můj otec. Počkej, až poletíme pro tvého dědečka. Nebude to trvat dlouho a ukáže ti, jak se skáče ze stromu na strom a hraje se na honěnou.

Když vybuchla smíchy, zatímco její dračice útrpně zasténala, že stejně jako Trisha bude mít i její otec na jejich jiskřičku, kterou se tak snažila chránit, špatný vliv, vrhl Terac na Trishu zmatený pohled.

Ano, pomyslela si její dračice naštvaně. Trishin druh jí musí naplácat na zadek.