SH - 25. kapitola

 Překlad: Verča

Zack

Zack věděl, že se něco děje jakmile uviděl stát Sadistu se založenými pažemi na jeho masivní hrudi před červenou čárou namalovanou na zemi u vchodu do Redemption. Když ho Sadista zastavil s rukou na jeho rameni, měl silné podezření, že to s ním má něco společného.

„Promiň, Slayere. Červenou čáru můžou překročit pouze členové.“

„Mám kartu na tříměsíční vstup.“

Sadista odtáhl jeho masitou tlapu. „Ukaž.“

Zack mu podal kartu, kterou mu dala Shayla. Nebyl v Redemption týden, ale byl si zatraceně jistý, že platnost ještě nevypršela, protože ji měl jen měsíc a půl.

Sadista si prohlížel plastovou kartu. Pak ji rozlámal v jeho masivní pěsti a odhodil kousky na zem. „Vypadá to, že tvoje karta byla na tři týdny a ne na tři měsíce. Musel ses zmýlit.“

Zack byl rozčarovaný, ale ne překvapený. Za všechna ta léta v byznysu nikdy nepotkal takový tým, kde si všichni byli tak blízcí jako v Redemption. Oni byli skutečně rodina.

Zákaz vstoupit do Redemption znamenalo žádný trénink. Žádný trénink znamenalo žádný Torment. Žádný Torment znamenalo, že nedostane příležitost podrobit se testu. Až půjde po bývalém Shayly – a nic nezmění jeho odhodlání dát ji spravedlnost – bude to muset udělat, aniž by věděl, zda má sebekontrolu, aby se stáhl zpět, než se mu vyknou věci z rukou.

„Jsem tady, abych si zacvičil.“

Sadista pokrčil rameny. „Pro vstup potřebuješ nové členství a teď tam nikdo není.“

„Koupím si kartu pro celodenní vstup.“

„Už nemáme.“

Sakra. Potřeboval se zbavit části svého vzteku a frustrace ve vhodné MMA tělocvičně a ne ve studené, špatně vybavené hotelové tělocvičně, kterou musel po vyzvednutí jeho věcí u Shayly využít.

„Dobře, chlape. Dostal jsem zprávu. Padám odtud.“ Poraženě zvednu ruce. „Řekni všem sbohem. Vrátím se zpátky ke své práci a zítra odletím do New Yorku.“

„Takhle to je?“ Sadita se zamračil.

„Byl jsem tu kvůli koučování Shilly. Už mě nepotřebuje, a nechce mě vidět. Musím se vrátit zpátky do práce.“

„Děláš si ze mě srandu?“ Sadistům hlas stoupl nebezpečně vysoko. „Je to tvoje holka. Neodcházej pryč. Nevzdávej se, protože jsi ztratil tvou kartu.“

„Odcházím, protože mi řekla, že to je to, co chce.“ Jeho ruka se stočila do pěsti. „Myslíš, že je to pro mě snadné? Volal jsem ji. Psal jsem ji. Řekla mi, jak to cítí, takže si udělám několik zastávek a budu doufat, že vychladne, než se vrátím.“ Nevzdal to. Ještě ne. Ale chtěl jí dát nějaký prostor.

Sadista si rozhořčeně odfrkl. „Zradil si ji a teď ji opouštíš. Pěkný.“

Zack se naježil nad jeho sarkastickým tónem. „Viděl jsem ji, jak padala, když ji uhodila Sandy a sledoval jsem ji, jak padala v podzemním boji. Podle mě její reakce vypadaly úplně stejně. Dokonce jsem jí navrhl, aby po podzemním boji navštívila lékaře, ale řekla, že je v pořádku a já její rozhodnutí respektoval. Ale teď? Když mohla sotva stát? Nechtěla skončit, takže jsem udělal to, co jsem udělal, abych ji ochránil.“

„Tohle si říkáš, abys mohl v noci spát? Že ji udeřila do hlavy tak tvrdě, že mohla mít další otřes mozku?“

Zack zatnul jeho ruce a podíval se na něj. „Viděl jsem to.“

„Přes tvoje Okami-zabarvené brýle?“

„Nic nevíš,“ vyštěkl Zack. „Co se stalo s Gordon, byla noční můra mýho zasranýho života. Ano, možná mám komplex ohledně zranění mozku kvůli tomu, co se stalo s Okamim, ale ona sotva stála potom, co jí Gordon vyfaulovala. Mohl jsem ji prostě nechat jít zpátky do ringu, jak chtěla, a pokud bych to udělal, nebyl bych tu teď sám. Ale riziko bylo zasraně vysoké. Tak jsem řekl doktorovi o boji tak, jak jsem ho viděl já a on to ukončil. I když jsem ji tím ztratil, udělal bych to znova. Raději ať žije a nenávidí mě, než aby byla úplně pryč.“

Sadista přejel jeho rukou po čelisti a studoval ho. „Počkej tady.“ Nečekal na Zackovo odpověď, ale překročil červenou čáru a zmizel v Redemption.

Co to sakra? Zack byl v pokušení odejít, ale zvědavost a hluboká neochota vrátit se zpátky do jeho hotelu, ho držela na místě.

O několik minut později se Sadista vrátil. „Predator na tebe vzadu čeká.“

Zmatený Zack se zamračil. „Proč?“

„Má extra členskou kartu.“

Kdyby Zack tu kartu tak moc nechtěl, smál by se. Ale on ji chtěl. Ačkoliv to byl pouze týden, co nebyl v Redemption, stýskalo se mu po trénování, kamarádech, vůni vinilu a potu, zvuku bouchání do pytlů, činek a běžeckých pásů. Chyběl mu sport, který byl v jeho životě už tolik let, endorfiny, které tlačily jeho tělo do maxima a naděje, že jednoho dne bude schopný znovu bojovat v ringu.

„Jsem náborář. Nejsem bojovník.“

„Tak si překontroluj Predatora,“ navrhl Sadista. „Každý si myslí, že je dost dobrý na to, aby šel k profesionálům. Možná s ním budeš chtít podepsat smlouvu, než zamíříš pryč z města. Nechceš, aby ti ho přebrali Radical Power. Slyšel jsem, že tady čenichají.“

Zack si povzdechl. „Predator je pouliční bojovník. Má toho hodně k odnaučení.“

„Slyšel jsem, že ty jsi taky začínal jako pouliční bojovník.“ Sadista za sebou zavřel dveře. „Možná se s ním můžeš odnaučit pár věcí. Nebo jsi možná hodně vystrašený. Chápu to. Celá ta Okami záležitost. A pak Shayla obdržela několik úderů do hlavy, všechno se to vrátilo…“

„Táhni do prdele.“ Přesně věděl, co Sadista dělal a bylo těžké tomu odolat.

„Jo, to je přesně to, co by ti Predator udělal, kdyby si s ním bojoval. V podzemí je neporazitelný a je to zatraceně špinavý bojovník. Kdyby se chtěl člověk dostat až na hranice svých možností, nejlepší způsob, jak toho dostáhnout, by byl pouliční boj v uličce s Predatorem. Ale já si myslím, že se příliš bojíš postavit se mu. Sakra, kdybych měl o dvacet kilo míň, trávil čas tajemnými operacemi a byl trénován na tajné akce v CIA jako on, stejně bych se bál.“

Zack  neskočil po návnadě. „Řekl ti někdy někdo, že jsi bastard?“

Sadista se zasmál. „Říkají mi, že jsem sadista. Ale dneska jsem milý chlap a dávám ti možnost jít na parkoviště za Redemption, místo toho abych tě zvedl a hodil vlkům za zrazení našeho spoluhráče. Tohle je druh volby, který jsi ji nedal.“

Sadista měl pravdu. Když viděl, jak Gordon jejím kolenem udeřila Shaylu do hlavy, jediné na co mohl myslet bylo to, jak zatraceně dostat Shaylu z toho boje, aby neskončila jako Okami. Stejně tak nemilosrdný byl tu noc, kdy odešel a nechal ji v Glenwoodu.

„To mě zanechává s volbou, že žádná volba není.“

Sadista se zašklebil. „Pravděpodobně bys mi mohl utéct, ale mám pocit, že nejsi ten druh muže, který by odmítl výzvu. A Predator je jedna pekelná výzva.“

„On není Torment.“

„Na Tormenta nejsi připraven.“

Zack přemýšlel nad bojovníkem v těžké váze. Zítra letěl do New Yorku, aby podepsal smlouvu s novým bojovníkem z Bronxu, a když tam bude, plánoval se vydat na lov na Damiana. Tohle byla skvělá šance, aby se opravdu otestoval proti důstojnému protivníkovi. Predator nebyl Torment, ale byl mu zatraceně blízko. „Jdu do toho.“

„Hodnej kluk.“ Sadista ho poplácal po rameni. „Většina týmu už by tam měla být. Přál bych si, aby tu Shayla mohla být. Miluje sledovat Predatora při boji.“

„Říkal jsi, že byl u CIA?“ Musel prodloužit jeho krok, aby se udržel u Sadisty.

„To je druhé tajemství v Redemption, ale on to popře, takže se ho neptej. Jestli se někdy setkáš s jeho ženou, Siou, a bude opilá, má pěkný příběh o tom, co se stalo, když byla unesena a to ti řekne docela dost.“

„A co je první tajemství?“ Nechtěl to vědět, ale zeptal se. Všechno o Redemption ho zajímalo, od historie k bojovníkům k jejich příběhům k jejich poutům.

„Shillina nehoda, nebyla nehoda.“ Sadista se prudce nadechl. „Pravděpodobně o tom víš víc, než my. Když sem poprvé vešla, byla troska. Všechny ty modřiny, podlitiny…Řekla nám, že spadla ze schodů. Torment se ji pokusil dostat do rehabilitačního centra, ale trvala na tom, že se chce naučit MMA. To byl okamžik, kdy jsme věděli, že v jejím příběhu bylo něco víc. Nevypadáš tak, jak vypadala ona, kvůli pádu ze schodů.“

Zack se zastavil uprostřed cesty. „Vím, co se stalo. Proč mi to říkáš?“

„Jsou tu benefity, které máš kvůli historii v CIA. Přátele, kterým se můžeš ozvat pro laskavost. Predator je ochranářský, zvlášť pokud jde o tým. Možná je přesvědčí, aby kvůli tobě udělali menší průzkum ohledně osoby, kterou se snažíš najít.“

„A jaká je cena za tu informaci?“

Sadista pokrčil rameny. „Musíš být součástí týmu.“

Predator na něj čekal v uliččce, na sobě měl tričko, bojové kraťasy a běžecké boty. Dva bojovníci z Redemption byli na jejích koncích kvůli hlídání. Torment se ležerně opíral o dveře, jako by věděl, že se Zack objeví. Zack byl rád, že na sobě měl tepláky. I když vždy jako dítě bojoval v džínách, sportovní oblečení mu poskytovalo větší rozsah.

Nebyla vyřčena žádná slova. Nebyly nutné. Tohle byl podzemní boj. Žádná pravidla. Žádné limity. Žádná milost.

Boj začal Tormentovo kývnutím. Predator neztrácel čas a rychle se rozeběhl, aby dal Zackovi pěstí do obličeje. Zack přivítal bolest, zasloužil si to. Rozkročil se do bojového postoje, odrazill jeho útok levou rukou. Predator vykopl levou nohou a Zack se otočil a pokusil se Predatora kopnout zezadu, ale snadno to zablokoval. Predator se mu odměnil pravým hákem a rozřízl mu čelo. Krev mu stékala přes jeho obočí do oka, setřel si to. V břiše cítil známé chvění, jak se zvíře, které v sobě zamkl, dralo na povrch.

Bojování s juniory a bojovníky na střední úrovni nebylo snadné. Ale Predator byl jiná liga. Poprvé se Zack cítil mimo hru, nepřipravený a vědom si toho, že nebyl ani kousek blízko úrovně, v níž byl před čtyřmi lety. Ačkoli to nenáviděl, připustil si, že by v ringu s Tormentem nevydržel ani tři minuty.

Predator nastoupil s jeho pravačkou do Zackovo hlavy. Zack se uhnul stranou, ale Predator byl pryč, když se otočil, pohyboval se jako duch. Byl všude a nikde. Rány přicházely tvrdě a rychle, bez jakéhokoli plánu, až na to, že nikdy nezasáhl stejné místo dvakrát. Používal pohyby, za které by ho v povoleném boji diskvalifikovali, a i přes všechny Zackovo dovednosti se nemohl dostat dostatečně blízko, aby srazil Predatora na zem, kde by měl výhodu.

Otřel si pot z čela, zhluboka se nadechl, zatímco Predator se jeho směrem posmíval.

„To je všechno, Slayere? Dej mi vědět, až skončíš s rozcvičkou a já budu moct opravdu začít.“

Zack byl zvyklý na urážky. Když profesionálně bojoval, bylo to součástí show. Fanoušci rádi slyšeli, jak si bojovníci navzájem vyhrožovali, a jejich scénářové komentáře byly vrcholem při vážení. Ale tady, kde nebyli žádní fanoušci, bral Predatorovo komentář jako oznámení, že Zack nebyl hoden toho, co v sobě Predator zadržoval.

Nebyl hoden.

To byl příběh jeho života.

Predator se bez varování přihnal a natlačil ho proti budově. Přidržoval si ho a začal mlátit do hlavy. Zack vystřelil taky pár ran, ale Predatoro ho neustále mlátil, a Zack byl náhle vhozen do brutální minulosti.

„Neříkej mi, jak mám žít svůj život, chlapče. Víš, proč se tvoje matka zabila? Protože za syna měla zasranej bezcennej kus hovna. Pokud chci pít, budu zkurveně pít. Pokud tě budu chtít udeřit, aby si zavřel hubu, pak tě udeřím. Myslíš si, že mě můžeš zastavit? Mysli znovu. Jsi nic.“

Buch. Buch. Buch. Predator se nezastavil, držel Zacka u zdi. Zack se pokusil odhodit ho od něj, několikrát ho udeřil, ale neměl dostatek místa, aby rány byly silné. Kopl ho kolenem a spadl dozadu, pak vstal.

„Jsi nic, Graysone. Odpadlík. Bydlíš se sestrama v zasraným přívěsu. Tvoji rodiče jsou odpadky. Tvoji prarodiče jsou odpadky. Máš to v krvi. Nejsi hoden mé sestry. Jestli tě poblíž ní zase uvidím, tohle bude nic v porovnání s tím, co ti udělám.“

„No, tak, Slayere. Tohle je ubohý. Jsem znuděný z mlácení do tvého ošklivého obličeje. Dělej něco, nebo usnu. Jak jsi mohl vyhrát ten zasraný titulový pás, když ani nevíš, jak bojovat?“

„Čtyři.“ To slovo mu vypadlo ze rtů dřív, než ho mohl chytit. „Vyhrál jsem čtyři pás. Ne jeden.“ Do jeho těla pronikl adrenalin, zbavil ho zamlžené mysli a uvolnil hněv, který držel pod kontrolou. Byl nejlepší bojovník ve střední váze v zemi. Hvězda MEFC. Přišel z ničeho a udělal ze sebe něco tvrdou prací a obětavostí.

Byl hoden.

Hoden respektu.

Hoden baleríny, která mu ukradla srdce.

Vymrštil levou pěst, nic ho nedrželo zpátky, hnal se dopředu. Zapojil se pěstmi a kopanci, udeřil ho do břicha, díky čemu Predator spadl na kolena. Zack popadl Predatorovo triko a zvedl jeho ruku, aby zasadil knockout.

A pak Predator zaklel.

Zack se nadechl, to slovo v něm odemklo vzpomínku na jeho poslední boj.

Okami zaklel.

Spadl na kolena, když Zack zasadil poslední úder. Nebyly tam žádné známky. Žádné varování. Až do konce to byl boj jako každý jiný. A Zack to cítil. Byl pod kontrolou. Až poté, co propustil zvíře, si vzpomněl na každý detail boje – řev davu, vůně vinylu a potu, chuť krve v ústech, zuřivost v Okamiho očích. A poslední Okamiho slova.

Naser si.

Neudeřil muže, který byl dole na kolenou. Udeřil bojovníka, který se rozhodl riskovat tím, že vstoupil do ringu přes radu lékaře. Zack nebyl zodpovědný za Okamiho rozhodnutí. Možná si odpustí, protože byl hoden. Nejen jako bojovník, ale i jako muž. Tehdy byl pod kontrolou, stejně jako teď.

Uvolnil pěst, Predator vyskočil a jeho rukou přistál na Zackově bradě a pak na nose. Po chodníku se rozprskla jeho krev. Zack se nahnul dopředu a Predator ho udeřil kolenem. Zack schytával další a další rány, než spadl na zem a poklepal.

„Zavolejte někdo zdravotníka.“

„Hej, kámo.“ Sadista se přikrčil vedle něj a jemně ho zatračil dolů, když se pokusil vstát. „Pravděpodobně bude lepší, když si lehneš a odpočineš si. Naštěstí pro tebe, dneska má službu Makayla.“

„Jsem v pohodě.“ Zasípal Zack, zatímco mu do úst stékala krev. „Stačí mi jen nějaký led.“

„Jo.“ Sadista ho poplácal po rameni. „Určitě. A stejně na ni radši počkáme, pro jistotu. Tvoje žebra jsou nejspíš zlomená a tvůj nos možná bude taky potřebovat trochu narovnat.“

Zack zaťal zuby proti bolesti z každého nádechu. „Zítra ráno musím chytit let.“

„Myslím, že tu cestu budeš muset o pár dní odložit.“ Sadista naklonil hlavu ke straně. „Měl jsi výhodu, dokud ses nestáhl. Proč si to udělal?“

Zack ležel a zíral na nebe. „Protože jsem mohl.“