SH - 18. kapitola

 Překlad: Verča

Zack

Zack vjel jeho pronajatým SUV do ulice lemované stromy. Dům v srdci Bellevue koupil pro Viv a Lily po jeho prvním roce v profesionálním okruhu a nechal je vybrat si, jaký bude jejích první skutečný rodinný dům. Lily se zamilovala do seattleských stezek, lesů a otevřených prostorů, perfektní pro její dva psy. Viv byla unešená jedinečným architektonickým řešením domu, bylo to něco mezi švýcarskou chatou a gotickým zámkem, se všemi těmi vysokými vrcholy, ozdobnými lištami a pohádkově modrou barvou.

Snažil se je navštěvovat jednou nebo dvakrát do měsíce, plánoval své lety tak, aby mohl trávit víkendy s jeho sestrami. Když byla Viv nemocná, byly návštěvy nezbytností, ale teď jim pomáhal s domem a jezdil za nimi kvůli potěšení z jejich společnosti.

Když vešel do místnosti, vylekalo ho zapištění. O chvíli později ho obklopily měkké paže, a jeho hruď pokrývala hromada hnědých kudrlin.

„Lily.“ Objal svou sestru. „Je dobré být doma. Jak se máš?“

„Dobře.“ Naposledy ho stiskla a odstoupila, když ho její dva zlatí labradoři přišli pozdravit.

Zack si klekl a pohladil Chloe. Ringo čenichal kolem jejího boku, natáhl se, aby pohladil i jeho. Jednoho dne, pokud se usadí, pořídí si své vlastní psy a velký dvorek, ačkoli s tím, co se teď děje, to asi nebude brzo.

Obrátil svou pozornost zpět k Lily, bavili se o její firmě a novém snoubenci. Optimistické a energické Lily se vždy podařilo udělat více věcí za den, než by udělalo několik lidí za týden. I když byla Viv nemocná, dařilo se jí držet krok s jejím tréninkem na maraton, podnikáním, starostí o dům a psy a dobrovolničením v nemocnici, kde se Viv léčila. Ze tří sourozenců se jí jako jediné podařilo překonat trauma z minulosti a osobně i profesně uspět.

„Kde je Viv?“

„Je ve svém ateliéru a dokončuje několik návrhů. Půjdu udělat něco k obědu.“ Stiskla mu paži. „Jak dlouho zůstaneš?“

„Jsem tu jen na víkend. Na nějakou dobu jsem si vzal volno…“

„Volno?“ Liliiny oči se rozšířily. „Od kdy si ty bereš volno?“

Zack pokrčil rameny, zdráhal se sdílet jeho důvody s Lily. I když měl svou sestru rád, měla ve zvyku klást příliš mnoho otázek – nepříjemných otázek, na které si byl zatraceně jistý, že neměl odpovědi. „V Bay Area jsem měl nějaké věci k vyřízení.“

Její rty se přitiskly k sobě a pozvedla obočí, ale rychle utekl, než mohla Lily začít s  jejím vyslýcháním, a zamířil do Vivienina studia.

„Hej, Viv.“ Vstoupil do kdysi prostorné jídelny, teď šperkařského studia. Žlutě vymalované zdi lemovaly bílé police s boxy plných korálků, drátků, kamínků a pájecího zařízení.

Viv vzhlédla a usmála se. Její blonďaté vlasy vyrostly od té doby, co ji viděl naposledy, teď dosahovaly k jejím ramenům. Milovala jasné barvy a dnes na sobě měla zářivě tyrkysové triko, díky němuž se zdály její vlasy ještě světlejší, než byly.

„Ahoj, Velký Bratře.“

Přešel přes místnost, aby ji objal, a ona vstala a pozdravila ho. Nikdy se nevrátila na původní váhu, kterou ztratila během první bitvy s leukémií, a obával se, že pokud se její nemoc vrátí, nebude mít sílu na další chemoterapii.

„Byl jsi tady před pár týdny. Co tě sem přivádí?“

„Netrávím s tebou tolik času, co bych měl.“ Posadil se na židli vedle ní a dával pozor, aby nerozhýbal korálky, které položila na její pracovní stůl. „A vzal jsem si na nějakou dobu volno. Byl jsem zrovna v San Francisku, takže to byl rychlý let domů.“

„No, vždycky tě ráda vidím. Doufám, že konečně potkáš snoubence Lily. Je docela úlovek.“

Viv se nikdy nehrabala ani neslídila v jeho životě. Ne že by nesnášel Lilyiny otázky, ale i jako kluk si vážil svého soukromí. Viv vždy respektovala jeho potřebu nechat si své myšlenky pro sebe.

„Jaký je?“

„Neřeknu ti nic moc, jen že je milý a že s Lily zachází dobře.“ Viv se zašklebila. „Dny, kdy ses snažil vyděsit naše kluky, sledovat nás na večírky, nebo ses objevil na Pine Ridge, abys zničil naše rande, jsou dávno pryč. Šetři si to přehnané ochranářství pro ženu tvých snů.“

Zamračil se, když jejím citovým komentářem zasáhla citlivé místo.

Pokrčila její obočí. „Co se děje?“

„Našel jsem Shaylu.“ Byla úleva říct tyto tři slova, která tak drasticky v krátké době, změnila jeho život.

Viviin obličej zněžnil. „V San Francisku?“

„Jo.“

„Jak se má?“

„Vdala se.“ Kurva. Z toho všeho řekl tohle. Nemohl říct, že se má dobře. Nebo, že dělá MMA. Nebo, že už není balerína. Nebo, že je krásnější, než když ji opustil. Prostě se vdala. Ale tohle bylo v jeho mysli od té doby, co ji znovu uviděl. Shayla patřila jinému muži, když měla být navždy Zackova. „Byla vdaná,“ opravil se. „Už není. Nevyšlo to.“

„Ach, Zacku.“ Zakryla její rukou jeho a byla zticha. Viv nesoudila, nenabízela její názor, pokud jste se neptali. Chápala, že si někdy potřeboval promluvit, a vždycky tam byla, aby ho vyslechla.

Jeho srdce se mu sevřelo při pomyšlení, že jednoho dne tu možná Viv s velkým srdcem a jemným úsměvem nebude. Ale odsunul to stranou. Právě absolvovala několik testů. Nic víc.

„Koučuju jí.“

„Myslela jsem, že je baletka.“ Sedla si na její stůl a zvedla kus drátku.

„Měla nehodu, zlomila si nohu, takže už nemohla dál tancovat. Začala dělat MMA. Teď pálí amatérský okruh. Našel jsem ji, když jsem přišel do její tělocvičny nabrat dalšího bojovníka. Myslel jsem, že ji budu schopný dostat k profesionálům.“

„Takže se ti podařilo napravit věci mezi vámi?“ Viv byla jediným člověkem, kterému řekl, co se stalo té noci, kdy opustil Shaylu. Bylo to poprvé, co navenek nesouhlasila s jeho činy. Kdyby se Shayla o dva dny později nepřestěhovala do New Yorku, nebyl by schopný zastavit ji od úklidu nepořádku, který udělal.

„Ne tak úplně.“

„Ah. Problémy v ráji.“

Přejel si jeho rukou přes obličej a vrátil se k jedné věci, kterou nemohl dostat z mysli. „Vdala se, Viv.“

Vytáhla z boxu modrý skleněný korálek. „Věděl jsi to. Pokud si to dobře pamatuju, jel si do New Yorku proti naší radě a viděl jsi ji s jejím manželem.“

„Ale teď není vdaná a já ji vidím každý den.“

V jedné ruce držela drátek a tou druhou na něj navlékla korálek. „Proč tě to tolik trápí? Myslel sis, že se s nikým nebude stýkat? Nejsem překvapená, že v ní někdo viděl to, co ty. Rozhodla se. Nemůžeš být naštvaný, že využila příležitosti, kterou jsi ji dal. Vím, že jsi ji nikdy nepřestal milovat, protože ses nepohnul dál. Ale ona ti nezlomila srdce tak, jako jsi to udělal ty jí.“

„Nevytahuj tyhle sračky,“ řekl hrubým hlasem.

Natáhla se pro další korálek. „A nedělej ze sebe andílka.“ Když trhnul jeho hlavou, zasmála se. „Myslíš si, že s Lily nevíme o těch ženách? Sledujeme tě online. Víme o všech, které byly viděny s naším Velkým Bratrem.“

Zack se naježil. „Žádnou z nich jsem nemiloval. Toho chlapa, za kterého se vdala, milovala.“

„Neexistuje konečná míra lásky.“ Viv navlékla poslední korálek a pak zavřela zapínání, které to všechno drželo pohromadě. „Je to jako tenhle kruh. Nekonečný.“

„Myslím, že ji ublížil, Viv.“

Její úsměv zmizel. „No, pak doufám, že je hodně hodně daleko. U našich kluků sis udělal jméno ještě předtím, než si začal s MMA. Nedokážu si představit, co bys udělal teď.“

Zack si hrál s jedním korálkem na stole. Proto Shayla nebyla sdílná v tom, jak její manželství skončilo, proto se pokusila ukončit rozhovor? Chránila tím svého ex?

„Pokud ji ublížil, je to moje chyba. Dostal jsem ji tam. Byla moje a já jsem tam nebyl, abych ji ochránil.“

„A možná bude zase tvoje, pokud to nepoděláš. Ochutnala to, co je tam venku, a tys to nebyl. Ale za její výběr neneseš odpovědnost. Pokud se dáte znovu dohromady, aspoň budeš vědět, že je s tebou proto, že chce být s tebou a ne proto, že nemá jiné možnosti.“ Naklonila hlavu na stranu, studovala ho. „Proto ji koučuješ? Chceš ji dostat zpátky?“

„Potřebovala pomoc.“

„Znamená to, že se taky vrátíš do klece?“

Zack zavrtěl hlavou. Když v podzemí vstoupil do ringu, aby ochránil Shaylu a svět neskončil, krátce uvažoval o tom, že bude zase bojovat. Ale není to tak jednoduché jako spadnout z koně a znovu nasednout. Měl otcovo geny, i když jeho hněv nebyl probouzen pitím, ale strachem o někoho na kom mu záleželo a byl v nebezpečí. Aspoň si to myslel, než bojoval s Okamim. Ten vůl byl vytrvalý a pohrával si s ním, dokud ho nesložil.

„Zemřel člověk. Na to nemůžu zapomenout.“

„V té kleci zemřeli dva lidé,“ řekla pevně. „A teď v jednom z nich, ten který si vzal na jeho bedra vinu, za něco, za co nemůže, vidím záblesk života. Nejsi zodpovědný za rozhodnutí jiných lidí – ať už to bylo s Okamim, který vstoupil do klece, přestože věděl o riziku, nebo se Shaylou, která vstoupila do špatného vztahu. Nemůžeš všechny zachránit, Zacku. A nemůžeš přestat žít.“

Zvedl krabičku s korálky, zíral na ni a pak ji položil zpátky. „Nemusela se vdát tak rychle. Bylo to jako kdybych pro ni nic neznamenal.“

„Jsem si jistá, že to ona si myslela, že pro tebe nic neznamenala, když jsi ji odhodil a odešel.“ Podala mu náramek, který právě dokončila. „To je pro Shaylu. Tak potkala někoho jiného. Tak rychle skočila do něčeho, co mi zní jako odrazový vztah. Je to naprosto pochopitelné. Milovala svého otce a ztratila ho, a pak ztratila tebe. Pravděpodobně to byla jedna z věcí, které se bála nejvíc. Co měla dělat mladá a osamělá žena v cizím městě, když jí nějaký muž nabídl to, co potřebuje?“

„Co potřebovala?“

„Bezpečí. Jistotu. Lásku. Všechny věci, které se očekávají od partnera. Nebo otce.“ Stiskla rty k sobě a zírala na její korálky. Nikdy nemluvili o jejich otci, a Zack vždycky předpokládal, že jejich starého muže nesnášela stejně jako on. Ale teď, když si to zpětně přehrával, uvědomil si, že jejich otec nikdy Viv neudeřil. Nikdy na ni nekřičel, ani ji neuhodil. Ve skutečnosti, když byl střízlivý, s ní trávil víc času, než se Zackem nebo Lily, a často mluvil o tom, jak moc Viv vypadala jako její máma.

Chyběla mu.

Zack strávil nenáviděním svého otce dlouhou dobu, až úplně zapomněl na muže, kterým byl předtím, než jeho matka zemřela – muže, který se snažil zajistit svou rodinu, který byl zničen závislostí jeho ženy, a který svou ženu natolik miloval, že se obrátil k lahvi, aby se vypořádal s bolestí, když zemřela.

Možná přece jen neměl špatné geny.

Otřesen odhalením náhle vstal. „Nepřišel jsem tě navštívit kvůli přednášce. Svůj život si dokážu vyřešit sám.“

Viv se jen zasmála. „No tak to nevím. Ostatním vždy pomáháš, ale sobě si pomoct nenecháš. Stejně jako teď. “ Popadla jeho paži, když šel ke dveřím, její uchopení bylo překvapivě silné. „Pokud vyřešíš to, co je mezi tebou a Shaylou, možná budeš schopný opravit to, co je uvnitř tebe, aby ses mohl vrátit k tomu, co máš rád.“

„Nejsem zlomený,“ řekl a jemně ji odsunul ruku.

„Neprojdeš si takovým dětstvím, jako jsme měli my, bez jizev. Ale ty za nic nemůžeš. Máma si vybrala drogy, které ji dovedli až k smrti. Táta se rozhodl pít a všechen jeho hněv si odnesl ty. Jejich rozhodnutí znamenala, že jsme byli sami, a ty ses o nás postaral, jak nejlíp si uměl, stejně jako ses nejlíp postaral o Shaylu, ale ta taky udělala své volby. Máš na sobě příliš mnoho přítěže, Zacku. Nejdřív si musíš sám odpustit, abys mohl očekávat odpuštění od kohokoli jiného.“

„Nikdy jsem si neuvědomil, že jsi tak panovačná.“ Strčil si náramek do jeho kapsy.

Vzhlédla a ušklíbla se. „Učila jsem se od nejlepšího.“