CIM - 19. kapitola

 Překlad: Lucianna

Katy zavřela dveře omračujícího domu u jezera a usoudila, že i přesto, že už nebyla realitní agentkou, tohle by mohl být její nejlepší realitní počin. Nejen že našla perfektní dům pro Gunnara v rekordním čase, cena byla pod jeho rozpočtem a nabízel se ten nejhezčí výhled na vodu, jaký kdy kolem Bottomless viděla. Navíc, byl prázdný a čekal jen na jeho nastěhování. Pokud ho tohle místo neudělá šťastným, tak toho muže jednoduše nejde potěšit.

Nyní, všechno co potřebovala udělat, bylo ukázat mu dům a pak mu ukázat, kde to podepsat. Pohlédla na své hodinky; tři hodiny do západu slunce. Musel tohle místo vidět za denního světla, aby ho náležitě ocenil, a protože se měla zítra vrátit na stanici, bylo tohle odpoledne jejich jedinou šancí. Pomyšlení na to, že bude zpátky na stanici, u ní vyvolalo úsměv, když jen den předtím si myslela, že dělá svou poslední směnu vůbec. Jaký rozdíl jen pár dní, a jeden vážně důležitý rozhovor, může udělat v životě člověka.

Vytáhla telefon, napsala Gunnarovi zprávu s adresou a žádostí, aby se s ní setkal. Napsal zpátky s tím, jestli mu může dát dvě hodiny a, i když ji mrzelo, že musela čekat déle, než to uvidí, uvědomila si, že jí to dalo pěkné okno, aby se jela podívat na Quantum a zkontrolovat Shiloha. Byl v její mysli poslední dobou, jako kdyby něco na jeho životě, potřebovalo její pozornost. Navíc, opravdu chtěla vidět, co udělal se svými slepicemi.

Jakmile zaparkovala u stájí v Inglenook, zdálo se, že právě ta kuřata, chystala uvítací večírek, když se hrnula na dvůr, jakmile vypnula svou dodávku. Shiloh rozhodně nepřeháněl, když se s ní podělil o svůj drůbeží plán – kuřata všech představitelných barev a tvarů, vesele poskakovala po zemi: červená, hnědá, černá, bílá, kropenatá, nadýchaná a s chocholem. Dětská vize ji rozesmála a ona si nemohla představit lepší, inspirativnější a nápaditější místo, kde by mohl vyrůstat.

Vyklouzla z pickupu a okamžitě uslyšela volat své jméno.

„Katy! Hej, kamarádko Katy!“ Shiloh spěchal jejím směrem, a jeho tělo se pohybovalo, ne nepodobné těm kuřatům.

„Ahoj tobě,“ řekla a zvedla ruce pro velké objetí. „Jak se daří?“

„Velmi dobře. Skvěle.“ Ustoupil a rozzářil se na ni. „Moje slepice snáší všechny druhy vajíček, a paní Oceanová, je velmi šťastná z naší obchodní smlouvy.“

„Věděla jsem, že to dokážeš,“ řekla mu Katy. „Jsi úžasné dítě.“

Shilohova tvář se trochu napjala, a kolísala mezi nervosní a rozrušenou. „Nedělám už moc dětských věcí. Mám tady teď spoustu práce.“

„Och, vážně máš? Jaké práce?“

Jeho malá hruď se nafoukla aspoň o dvě velikosti. „Starám se o slepice úplně sám, pomáhám tady ve stájích a pro paní Oceanovou sleduji, kolik každá slepice snese vajec. Dokonce pomáhám někdy i mámě, s aktivitami pro děti.“

Bodnutí obavy, píchlo Katy do žeber. Usadil se v pohodě, vytvořil si pro sebe skutečné místo, ale ona najednou cítila obavu, že vyrůstá moc rychle. Ačkoliv zněl hodně jako dítě, které poznala v letadle, byla kolem něj nesourodá energie, jako by smích a rozmary, byly nahrazeny v jeho životě fakty a čísly. Když vzpomínala na jejich rozhovor v letadle, přemýšlela, jestli jen nenašel další způsob, jak se vyhnout svým strachům.

Když spatřila lavičku z klád, blízko stájí, střelila po něm Katy úsměvem a naklonila hlavu směrem k ní. „Pojď si na chvíli sednout.“

„Dobře, ale opravdu jen na chvilku. Mám hromadu věcí na práci, dneska.“

„Takže, co děláš ve volném čase?“ zeptala se, když se posadili vedle sebe, na chladné, ohoblované dřevo.

Nakouknul na ni. „Já opravdu nemám rád volný čas.“

„Cože? Všechny děti mají rády volný čas. Kdy si hraješ, běháš a plaveš? A Inglenook musí být skvělé místo na jízdu na kole.“

Shiloh zavrtěl hlavou. „Nemám kolo.“

Katy se usmála. Konečně, něco o co se může postarat. „Och, to je snadné vyřešit. Jsem si jistá, že mí bratranci mají nějaké navíc. Můžu ti nějaké přivézt.“

Ještě víc zavrtěl hlavou. „Neumím jezdit,“ řekl tiše.

„Och. No, to je také snadné vyřešit. Můžu tě to naučit.“

S přimhouřenýma očima, na ni Shiloh nakouknul znovu. „Myslel jsem si, že jsi moje kamarádka.“

Katy se zastavil pulz. To byla divná reakce. „Jsem tvoje kamarádka, Shilohu. Přátelé se baví spolu a učí se jeden od druhého věci.“

„Co když se je nechci učit?“

„Je to proto, že se bojíš?“

Odvrátil pohled a zadíval se mezi stromy. „Proč se všichni vždycky takhle ptají? Copak nemůžu prostě nemít rád některé věci?“

Záchvěv v jeho hlase, bodnul Katy u srdce. Byl čas vycouvat. „Jistě, kámo,“ řekla. „Ty se musíš rozhodnout, co děláš rád. Přátelé se starají i o to.“ Usmála se na něj a čekala.

Po pár dlouhých chvílích, jí přikývl. A jedna strana jeho úst nabídla poloviční úsměv. „Díky, Katy,“ zašeptal.

„Samozřejmě.“ Pohlédla na hodinky. „Hej, stále mám trochu času. Nechceš se projet na koni?“

Shiloh znovu zavrtěl hlavou. „Minule to neskončilo příliš dobře.“

Katy se ušklíbla. „Jo, hádám, že máš pravdu. Ale přežili jsme, co? Dokonce jsme měli dobrodružství.“

„Nemyslím si, že mám rád dobrodružství.“

Zhluboka se nadechla. To dítě dneska prostě chtělo, aby šla jeho cestou. Myslí jí proběhla vzpomínka a trochu jí to zvedlo náladu. „Ale trochu jsme se bavili, ten den, ne? Vzpomínáš si, že jsme dokonce viděli toho orla bělohlavého?“

Shiloh vykulil oči. „Och, jo! To bylo vážně cool. Kéž bychom s ním mohli strávit víc času. Jmenuje se Telos, že?“

„Správně. Je to velmi speciální orel.“

Naklonil se na lavičce trochu blíž. „Jak speciální?“

Páni, to dítě skutečně milovalo ptáky. To si musí pamatovat pro budoucnost. „No, myslím, že má schopnosti a používá je na ochranu lesa a lidí v něm.“ Schválně vynechala to slovo „bůh“, protože by to mohlo komplikovat to, co byl jednoduchý nápad.

„Je něco jako superhrdina?“

Katy pokrčila rameny. „Něco takového. Kromě toho, že superhrdinové jsou vymyšlení, stvoření spisovateli a umělci. Telos je rozhodně skutečný.“

Shiloh si pomalu a dlouze vydechl. „Kéž bych věděl, kde ho najít,“ vydechnul.

„No, to je tak, nenajdeš ho. On najde lidi v problémech a pomáhá jim.“

Chlapec přikývl a podíval se znovu k lesu. Katy chvíli sledovala, jak se mu v hlavě točí kolečka, a pak se rozhodla, že potřebuje rozptýlení. „Pamatuješ si, jak jsem mluvila o mých bratrancích, kteří jsou asi ve tvém věku a žijí tady poblíž?“

„Jo,“ řekl, aniž by se na ni podíval.

„Co kdybych domluvila, aby sem přišli a setkali se s tebou?“

Shiloh stáhnul rty a zamžoural do dálky. Prostě jako by to vypadalo, že se jeho myšlenky mohly zatoulat, řekl, „Vsadím se, že by rádi viděli mé slepice.“

Katy se zasmála, hodně a nahlas. Tohle dítě bylo tedy něco. „Jsem si jistá, že ano. Předpovídám, že budete okamžitě kamarádi.“

Rozhodnutý, na ni pohlédl zářivýma očima. „Možná by mi mohli chtít pomoct sbírat vajíčka. Někdy tam jsou dokonce modrá!“

Její smích pokračoval, když se natáhla a rozcuchala mu vlasy. „Už nějaké to vajíčko viděli, kamaráde, ale nepochybuji, že vy tři, si najdete svůj vlastní druh vzrušení.“