MTTOD - 18. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

 

Timothy

Když se Timothy probudil, první věc, kterou si uvědomil, byl pocit teplé kůže na jeho.

Usmíval se ještě předtím, než otevřel oči, naplněný hlubokou radostí, že je konečně úplný. Jeho družka mu spočívala v náručí – ale spojení šlo ještě hlouběji. Ale Lianinu přítomnost cítil i ve svém srdci.

Bylo to, jako žár, který mu naplňoval hruď konstantním světlem a teplem.

Poprvé v životě se cítil naprosto v klidu.

Dříve tu vždycky byl zvláštní neklid, který ho poháněl od oceánu k oceánu a od města k městu, když hledal večírky, festivaly a slavnosti. A přestože miloval společnost lidí a vzrušení ve všech těchto událostech, nikdy to nestačilo.

Dokonce i v dokonalém ráji tropického ostrova, i když plaval korálovým útesem, obklopen barevným, lesknoucím se podmořským životem v celé své slávě, se po několika dnech neklid vrátil a pobízel ho přesunout se zas jinam.

Ale teď, poprvé, ho ten neklid opustil.

Rty se mu zakřivily do úsměvu, když otočil hlavu a přitiskl polibek na temeno Lianiny hlavy.

Zareagovala tím, že se přitulila blíž a spokojeně vzdychla, stále ztracená ve svých snech.

Tak takové to je, být spáření. Není divu, že mě Gregory a Damon škádlili.

Už na ně nemohl být naštvaný. Nevěděl, že duše tak neklidná jako ta jeho se může okamžitě cítit tak naprosto klidná a plná radosti.

Drak v něm pyšně stočil ocas, majetnicky kolem těla. Timothy cítil stejnou nevěřícnou pýchu a něhu, když se podíval dolů na Lianu, která mu spala v náručí.

Nebylo vůbec tak, jak by si myslel, že jeho spáření půjde – ale měla pravdu.

K čertu s hedvábím, perlami a drahokamy. Jediným pokladem, který potřeboval, bylo světlo její lásky, která ho ještě teď hřála.

Opatrně trochu ohnul zápěstí. Necítil žádnou bolest. Když spal, zranění se úplně uzdravilo.

Bylo zvláštní, že byl vůbec zraněn. Jeho vodní štít ho měl před ohněm chránit – ale zřetelně si vzpomněl na pocit útoku draka ohně bez námahy pronikajícího jeho štítem.

A přesto to nebylo cítit jako oheň. Teplo bylo zahalené ve tmě – znepokojující pocit stínu a kouře.

Timothy zamyšleně natáhl ruku a přitiskl ji k holé skále. Do kamene poslal malý pulz energie – a po chvíli pocítil na prstech malou dávku energie.

Damon. Drak Země obdržel jeho dřívější zprávu – a pravděpodobně netrpělivě čekal na další.

Timothy se zhluboka nadechl a zavřel oči.

Nebylo snadné vytvořit takovéto spojení. Kámen zpíval, stejně jako voda – ale každý svým vlastním hlasem.

Vyslat jednoduchou zprávu, obrázek o něm a Lianě, že jsou v bezpečí a skrytí v jeskyni, aby se uzdravil, byl relativně snadný.

Ale pokusit se skutečně s Damonem mluvit přes vodu a skálu byla jiná věc.

V bezpečí, poslal znovu. Unikli jsme. Jsem uzdraven. Spáření.

Jeho drakovi unikl výbuch šťastného a ohromujícího štěstí, který vibroval skálou.

O chvíli později se zdálo, že kámen v odpovědi pobaveně zaduněl.

Damon si samozřejmě myslel, že je zábavné, že jsem se konečně usadil.

Timothy nedokázal zcela potlačit úsměv, přestože věděl, že draci ohně ještě nebyli poraženi.

O chvíli později mu kámen poslal jiný obrázek.

Draci stoupající po obloze. Únik. Svoboda.

Timothy s úlevou vydechl. Jak doufal, ostatní mohli snadno uniknout poté, co rozptýlil jejich mocného nepřítele.

Pak mu skála znovu na dlani zapulzovala a v mysli se vytvořil jiný obrázek.

Vyvýšená hora korunovaná mraky. Obří jeskyně. Někdo čeká.

Byl povolán do Sky Home, sídla rady elementů. Přesně, jak očekával.

Timothy poslal zpět kladný puls energie.

A pak se v jeho mysli vytvořil váhavý finální obraz, jako by se skála zdráhala být nositelem špatných zpráv.

Na obloze stoupá griffin – sám. Někdo byl ztracen. Nejistota. Smutek.

Griffin byl Jared. Jared, který nesl Braedena ve svých drápech naposledy, kdy ho Timothy viděl.

Timothy zaťal prsty, zaplavil ho náhlý nápor bezmocného hněvu a zrady.

Braeden byl ztracen. Jared ho nedokázal odvést do bezpečí.

Timothy nedokázal ani říct, proč se cítil zármutek. Braeden je zradil. Braeden se pokusil utéct zpět k drakům ohně.

Nikdy nebyl náš přítel. Byl to náš vězeň.

Po sdílení borůvkových palačinek a hesla k Netflixu, však nebylo těžké cítit osobní pocit zrady. I když to Timothy nenáviděl, začal draka ohně vnímat spíše jako mladšího bratra.

Měl jsem to vědět lépe. Je to drak ohně. Bez ohledu na cokoliv nic to nemění.

Timothy neochotně poslal poslední dávku potvrzení. Pak se opatrně posadil.

Jeskyně za vodopádem byla stále plná jemného modrého světla. Voda narážela skálu pod nimi. Přes clonu padající vody, která je chránila před vnějším světem, viděl, že je venku stále světlo.

Jak dlouho spal? Teď muselo být odpoledne. Byl úplně uzdraven; před soumrakem by se mohli snadno dostat do Sky Home.

A pak budou muset najít strategii řešení jejich nového nepřítele. Pouhý drak ohně by ho nikdy neměl tak těžce zranit.

„Hej,“ zamumlala Liana ospale a se zívnutím se protáhla. „Jak se cítíš?“

„Jako nový.“ Natáhl zápěstí, aby si ji mohla prohlédnout.

„Hmm.“ Liana nebyla spokojená, dokud si pořádně neprozkoumala i jeho hruď.

Ale její pečlivé prsty neměly co najít. Jeho kůže byla hladká, úplně zahojená, s výjimkou malé jizvy na hrudi.

To dokazuje, jak blízko měli k tomu, aby mě zabili. Pro chiméru to bude zajímavé.

Kdo ví, možná z té jizvy, která mu po útoku zůstala, bude chiméra schopen získat nějaké informace…

„Vypadá to úplně uzdravené,“ připustila Liana konečně.

S kůží a obnaženými ňadry osvětlenými měkkým světlem, které vyplňovalo jeskyni, vypadala nádherně.

„Vypadáš jako mořská víla,“ zamumlal Timothy a jemně jí sevřel prsty na boku. „Jako siréna.“

Tiše se zasmála, a když se na něj podívala, oči se jí naplnily něhou a vzrůstajícím teplem.

„Ne siréna ne. Nechtěla bych lákat námořníky na smrt. Koneckonců, už mám vše, co chci.“

„Přesně tak,“ řekl chraptivě a strčil ji zpátky do chladného mechu.

Její měkké tělo se proti jeho uvolnilo, rty se jí rozevřely, když ji hladově líbal. Potřeba uvnitř něj vzrostla, jako by jeho část stále nemohla uvěřit, že byla skutečně jeho…

A pak světlo v jeskyni začalo pomalu pulzovat. Když se neochotně stáhl a podíval se na vodu, viděl, že s každým pulzem modré světlo sláblo.

Krystaly, které jeskyni vyplňovaly, také ztratily lesk. Jas se pomalu vytrácel, jako by se jeskyně loučila.

„Je něco špatně?“ Zeptala se Liana, když se znovu bez dechu posadila.

Timothy se zachechtal, pobavenější než naštvaně.

„Nic není špatně. Ale myslím, že řeka, která nás zachránila, věří, že je čas, abychom odešli. A je to asi správné. Ochránila nás dobře.“

„A zachránila ti život.“ Liana se posunula vpřed, dokud nedosáhla do vody. Položila do ní ruku.

„Děkuji,“ řekla tiše.

Na okamžik jí vytrysklo modré světlo a obalilo ji, až svítila s ním.

Timothy cítil, jak se mu v hrdle zachytil dech. O té mořské panně předtím žertoval – ale v tu chvíli vypadala jako bohyně oceánu nebo možná víla hlídající pramen.

Byla krásnější než cokoli, co kdy viděl – a voda jí zpívala, zatímco zpívala pro jeho draka, melodii plnou radosti.

„Paní vody,“ zašeptal, když se na ni v hrdém úžasu podíval. „To jsi.“

Liana se zasmála, vstala a natáhla k němu ruku.

„O tom nic nevím,“ řekla, „ale vím, že tato řeka byla pro nás dobrá. A také doufám, že si stále pamatuje, kde nás našla – protože tam je naše oblečení.“

Timothy se zasmál a přistoupil blíž, až dokázal kolem ní ovinout ruce. „To brzo zjistíme, že?“

***

Naštěstí bylo jejich oblečení, kde ho zanechali a řeka je nesla přímo zpět na toto místo.

Timothy necítil v této oblasti žádné známky draků ohně – ale draci ohně je už nejednou překvapili. Tentokrát byl odhodlaný, že se to už nebude opakovat.

Poté, co se spěšně oblékli, se přeměnil a společně vzlétli.

Byl zcela uzdraven; jeho pravé křídlo se pohybovalo bez sebemenšího záblesku bolesti. Potěšen tímto objevem rychle dosáhl výšky, dokud konečně nepronikli skrze mraky. Pak stoupali zlatým slunečním světlem.

Timothy se nadechl vzduchu a jeho drak se potěšil svobodou být znovu nahoře. Přesně tady měl jeho drak být.

Navíc se jeho drak konečně dostal do plné moci. Když mezi nimi pulzovalo pouto druhů, byl jeho drak silnější než kdy předtím. Přestože letěl tak rychle, jak jen dokázal, vůbec se neunavoval.

A malé molekuly vody v oblacích pod nimi k němu zpívaly, připravené následovat jeho každý příkaz.

Každý jiný den se mohl před Lianou předvést. Dokázal, aby pršelo; mohl by k nim dokonce přitáhnout dešťové kapky, až se kolem nich ve světle slunce rozšířila duha.

Ale dnes museli být opatrní, a tak se Timothy soustředil na to, aby Lianu dopravil co nejrychleji a nejbezpečněji do Sky Home.

Když přistáli na skalním výběžku, který vedl do komnaty rady, cítil, že na ně už uvnitř někdo čekal. Jeskyně vibrovala známou silou vzduchu a Země.

„Nedopusť, aby tě chiméra vyděsil,“ zamumlal Lianě, jakmile se proměnil zpět. „Nejprve zastrašuje, ale ve skutečnosti není tak špatný.“

Liana zvedla obočí. „To zní příjemně. Ale vsadím se, že nebude ani o polovinu tak strašidelný jako můj rok v zákaznické podpoře.“

Timothy překvapeně a pobaveně odfrkl. „A nikdo tady tě nemůže vyhodit, i když tě vyděsí. Jsi moje družka. Nyní jsi paní vody.“

„Paní vody,“ opakovala Liana a zhluboka se nadechla. Pak se na něj jemně a něžně usmála – stejný úsměv, jaký mu dala, když se probudili v náručí. „Veď mě, můj oceánský draku.“

Když vešli do velké jeskyně, ve které byla umístěna rada elementů, viděl, že na něj už Damon a Gregory čekají. Byli ve své lidské podobě a jejich družky stály vedle nich.

V zadní části jeskyně blikaly stíny – Gareth, chiméra, se účastnil.

Timothy vykročil a stiskl Lianinu ruku.

Damon vypadal velmi vážně, ale Gregory se usmál, jakmile ho uviděl, udělal krok vpřed, aby mu stisknul rameno.

„Dokázal jsi to!“ Řekl Gregory. „A vypadáš dobře.“

„Všechno se uzdravilo,“ potvrdil Timothy a přikývl Damona.

S drakem Země vždycky dobře nevycházel – ale teď byli spojenci v boji proti drakům ohně. Jejich obvyklá hádka mohla počkat, až se s touto hrozbou vypořádají.

„Tohle je Liana, moje družka,“ řekl Timothy, neschopný zadržet široký úsměv, když se v něm znovu vzedmulo štěstí.

Nechá je, aby ho poškádlili, že si jako poslední našel družku. Na tom vůbec nezáleželo, teď když našel Lianu.

Nebo by se mohli spojit s griffinem, který ve skutečnosti nebyl členem rady – ale přesto byl nyní posledním nespojeným měničem Sky Home.

S výjimkou chiméry, samozřejmě – ale prokletý Gareth nikdy družku mít nebude.

„Liano, tohle je Gregory, drak bouře a jeho družka Naomi. A tohle je Damon, drak země a jeho družka Autumn.“

„Jsem tak ráda, že jsme se s tebou konečně setkaly,“ řekla Naomi vesele. Teď byla docela viditelně těhotná. Když potřásla Lianinou rukou, po tváři se jí rozšířil nakažlivý úsměv. „Je mi líto, že naše malé setkání nevyšlo. Všichni jsme o vás měli strach. Ale teď, když jste se bezpečně vrátili zpět, musíte být unavení.“

„Připravili jsme pro vás pokoj,“ dodala Autumn, „nebo jsme se pokusili pomoci Ginny, jak jen nám to dovolila.“

„Což nebylo moc,“ řekla Naomi suše.

„Ale v kuchyni je jídlo. Musíte být hladoví, oba.“

Jako by na příkaz Timothyho žaludek zavrčel. Od snídaně to byla moc dlouhá doba.

„Draku vody, pojď dopředu,“ ozval se ze stínů hlas chiméry. „Nech mě slyšet, co se stalo.“

Tolik k jídlu…

S omluvným úsměvem svým přátelům Timothy kráčel ke konci jeskyně, kde se shromažďovaly stíny. Lianina ruka byla stále v jeho.

„Napadli nás draci ohně. Pravděpodobně jsi o tom už slyšel,“ řekl Timothy. „Ale důležité je, že mezi nimi byl jeden, který byl jiný. Byl silnější než jakýkoli drak ohně, se kterým jsem se kdy setkal.“

„Jak se liší?“ zeptal se chiméra zamyšleně.

„Bylo to stvoření ohně a kouře. Stínů.“ Timothy zaváhal a dotkl se své hrudi. „Když zaútočil, bez námahy pronikl vodním štítem. Oheň by toho neměl být schopen. Ale byl to oheň zabalený v temnotě.“

„A ta temnota ho zranila,“ dodala Liana tiše. „Viděla jsem, jak se mu šíří přes hruď. Jako úponky stínu.“

„Stín a kouř,“ zabručel chiméřin hlas. „To je známé.“

„Cítil jsem stejný pocit stínů a kouře, když zaútočili na Sky Home,“ řekl Damon. „Kámen mi měl říct, co se děje – ale byly zabalené ve stínu, a dokonce jsem je ani neviděl.“

„Naše podezření bylo správné,“ řekl Timothy. Očima zalétl k tajemnému čtvrtého soklu nesoucího symbol ohně, který se záhadně objevil v sálu rady poté, co draci ohně zaútočili na Sky Home. „Existuje velká nová hrozba. Pán ohně. A jeho síla je dost velká, aby čelila té naší.“

Chiméra zařval.

„Je to přesně tak, jak jsme se obávali,“ zavrčel. „Musíme se s touto hrozbou vypořádat. Svět je ve větším nebezpečí než kdykoli předtím. Už se neskrývají – a pokud je mezi nimi pán ohně, první po tak dlouhé době, dokud bude existovat tato rada, musíme tuto hrozbu odstranit. Představte si zkázu, kterou by mohl způsobit, kdyby zaútočil na město lidí…“

„Teď jsem silnější než předtím,“ řekl Timothy. „Našel jsem svou družku. Ať už mi udělal cokoli – tak snadno mou obranu už neprolomí.“

„Všichni tři jste spáření,“ řekl chiméra zamyšleně. „Tři alfa draci, vládnoucí vzduchu, zemi a vodě. Tři lidské družky. Taková věc se ještě nikdy nestala. Zajímalo by mě…“

Hlas chiméry ustal. Stíny znovu blikaly. Timothy viděl, jak se hadí ocas otáčí sem a tam, a pak se na zlomek vteřiny objevila hlava kozy, než se stín stáhl a proměnil se v lva.

„Nechte mě,“ zařval hlas. „Potřebuji se podívat do svých knih.“

Stejně tak, jak náhle zmizely stíny, konec jeskyně se nyní naplnil neproniknutelnou temnotou.

„To bylo vše?“ Zeptala se Liana po chvíli.

Timothy pokrčil rameny. „Byl jsem si jistý, že by s tebou chtěl mluvit…“

„Nemůžu říct, že je mi líto, že jsem o tu příležitost přišla.“ Zazubila se na něj, i když v tom byla náznak nejistoty.

„Opravdu není tak děsivý, jak rád předstírá,“ řekl Timothy. „Vsadím se, že bude vyhledávat ve starých proroctvích, a zítra si vyžádá schůzi rady a ukáže se, že budeme muset najít prokletý prsten nebo tak něco.“

„Pokud vás kluky bude chtít poslat do Mordoru, jdu taky,“ řekla Liana pevně.

„Nebyl bych překvapen, kdyby ten drak ohně měl doupě v sopce,“ zamumlal Timothy. „A s tebou do sopky nepoletím.“

„Teď se nebudeme zabývat sopkami.“ Naomin rozhodný hlas prolomil jejich dohadování. „Potřebujete jídlo. Vím to, protože já mám hlad. Už jím za dva, pamatujete? A chci nějakou společnost.“

„Ano. Pojďme všichni společně na večeři,“ řekla Liana a usmála se na těhotnou ženu.

Na útok a děsivou chimérou téměř zapomněla, jak moc se těšila na setkání s lidskými družkami ostatních draků. Chtěla vědět tolik věcí.

„Málem jsme zapomněli,“ řekl Damon, jakmile se všichni usadili kolem obrovského kuchyňského stolu. „Gratuluji k tvému spáření!“

Zvedl sklenici vína a všichni ostatní ho následovali, jen Naomi namísto toho zvedla sklenici Ginniny domácí limonády.

„Bylo na čase,“ řekl Gregory a zazubil se na Timothyho. „Jaký je to pocit být konečně zodpovědným dospělým?“

„Hej, vždycky jsem byl zodpovědný,“ řekl Timothy a zděšeně překřížil ruce na hrudi. Pak se v něm znovu vzedmulo stejné jednoduché a ohromné štěstí, když se otočil k Lianě. Pouto mezi nimi pulzovalo teplem.

„Cítím se skvěle,“ dodal tiše a vzal ji za ruku. „Perfektně. Jako bych se konečně po dlouhé cestě vrátil domů.“

Liana mu vrátila úsměv a oči jí zářily štěstím.

Z druhé strany stolu zvedla Ginny, která byla dosud tichá, vlastní sklenici.

„Gratuluji,“ řekla tiše. „Jsem za vás všechny tak šťastná. Se všemi zde je Sky Home teď cítit jako skutečný domov.“

„Žiješ tady?“ Zeptala se zvědavě Liana.

Ginny pokrčila rameny. „Měla jsem pomáhat jen pár týdnů. Bydlím v Mountain View, Gregoryho městě. Ale při nedávném útoku se starý chiméřin domovník bál, takže se hned tak nevrátí – a někdo tu musí být, aby se o vše postaral.“

„Jsi to jen ty a on?“ Liana se zamračila. „Já bych se nudila.“

„Teď je to mnohem lepší, protože mi ho Autumn pomohla přesvědčit, aby sem dostal satelitní internet.“ Ginny se tiše zasmála. „Konečně můžu sledovat své pořady. Jen si představte, minulý týden se mě ptal, co sleduji, a myslím, že jsem ho teď udělala závislým na Game of Thrones.“

Liana si nemohla pomoct a zachichotala se a Timothy nedokázal zadusit své pobavené odfrknutí.

„Opravdu? Nedokážu si představit, že by to sledoval…“

„Ach, nedívá se na to.“ Ginny se zašklebila. „Každý den se mě ptá na poslední epizodu, kterou jsem sledovala, a pak se chvástá vším, co vše je špatně o dracích. Myslím, že si to docela užívá. Přemýšlela jsem o tom, že bych mu dala audioknihy.“

Gregory se opřel a ovinul paži kolem těhotné družky. „Cítím, že je to ten největší kontakt s jinou osobou, jakou měl po celou věčnost. Byl to dobrý nápad dostat sem nějaký internet – a to nejen proto, že teď můžeme konečně zůstat v kontaktu e-mailem.“

„Braeden rozhodně těžil z hýření na Netflixu,“ řekla Ginny a náhle ztichla a polkla. Otočila se k Damonovi. „Zatím o něm ještě nic nemáte?“

Damon tiše zavrtěl hlavou.

Timothy si náhle uvědomil, že neviděl měniče griffina od doby, kdy dorazili do Sky Home.

„Kde je Jared?“

„Neboj se, je v pořádku,“ ujistil ho Damon. „Ale myslím, že se obviňuje, že ztratil Braedena. Nebyla to jeho chyba – co je jediný griffin proti dvaceti drakům ohně? Okamžitě se však vrátil, aby hlídal oblast. Myslím, že doufá, že najde stopu, kam by draci ohně mohli Braedena vzít.“

„No, kam ho vezmou?“ Timothy se přinutil ignorovat přetrvávající pocit obav pro jejich draka ohně. „Vsadím se, že jsou rádi, že ho mají zpátky. Pravděpodobně jim teď říká všechna naše tajemství, pěkně v bezpečí v jejich tajném doupěti.“

„Ne,“ řekla pevně Autumn. „Tomu nikdy neuvěřím. Chtěli ho zabít. Byl jsi tam, když se vloupali do jeho cely, vzpomínáš? Byli rozhodnutí ho dostat.“

„Co kdyby to všechno bylo součástí jejich plánu?“ Řekl Timothy. „Co kdyby nás jen chtěli přimět, abychom věřili, že je na naší straně, abychom mu věřili a mohl najít naše slabosti?“

Autumn pokrčila rameny. „Nevíme, dokud ho znovu nenajdeme. Ale byla jsem tam. Zachránil mi život. Bez ohledu na to, co říkáš – věřím mu. Změnil se. Nechce, aby komukoliv z lidí bylo ublíženo.“

„Pokud ho znovu najdeme,“ řekl Timothy temně. „Nelíbí se mi myšlenka, že je Jared úplně sám.“

„Bude v pořádku,“ řekl Damon. „Vzhledem k vzoru jejich útoků šli po nás třech – snažili se nám zabránit v hledání našich družek. Protože věděli, jak nebezpeční pro ně budeme, jakmile budeme mít přístup k naší plné moci.“

„Nepodařilo se jim to.“ Liana se naklonila k Timothymu. „Ale Timothyho skoro zabili. Nikdy jsem nic podobného neviděla.“

„Nebylo to cítit jako oheň – alespoň ne jako oheň, který použili předtím,“ řekl Timothy tiše. „Bylo to cítit – nějak poskvrněně. Temně.“

„Kdo ví, k čemu se v těch staletí strávených v temnotě dostali.“ Damon se na něho zamyšleně podíval. „Cítil jsem stejný pocit, když napadli Sky Home.“ V té době jsem nad tím nějak zvlášť nepřemýšlel, protože jsem myslel jen na záchranu Autumn. Ale máš pravdu – bylo to cítit, jako by jejich síla byla poskvrněna temnotou.“

„Možná se to stane, když se konečně objeví pán ohně,“ řekl Gregory. „V každém případě nezáleží na tom, odkud pochází. Budeme se s tím muset vypořádat, než budou moct zničit celý svět.“

„A jsem si jistá, že chiméra pro vás přijde s plánem,“ řekla Naomi pevně. „Ale prozatím si myslím, že bychom měli nechat tyto dva odpočinout. A kdo ví, možná se Jared v noci vrátí.“

„Bylo skvělé vás konečně potkat,“ řekla Liana, když vstali.

Timothy se protáhl, když vstal. „Zítra si společně dáme snídani.“

Přestože měl pravé zápěstí zcela uzdraveno a znovu získal svou plnou moc, byl to dlouhý a vyčerpávající den. A když jejich tajná jeskyně za vodopádem byla nádherná, těšil se na celonoční odpočinek se svou nádhernou družkou v náručí.

Zítra si zas budou dělat starosti s draky ohně. Zítra chiméra pravděpodobně přijde s nějakým strašným prastarým proroctvím, které pro všechny bude znamenat více tvrdé práce.

Dnes však chtěl jen odpočívat s Lianou v náručí a poslouchat tichý zvuk jejího dechu – s vědomím, že je konečně jeho, a že už je nikdy a nic nemůže rozdělit.