TLZ - 6. kapitola

 Překlad: Lusesita

Matt

Jako obvykle se s Angelem probudíme před Jaredem a Zachem. Zavolám mu a sejdeme se u výtahů.

„Co se ti sakra stalo s krkem?“ Zeptám se, jakmile se ukáže, protože se beze sporu jedná o obrovský cucflek.

Podívá se na mě ze strany a lehce zčervená.

„Spálil jsem se o kulmu,“ řekne, když stiskne tlačítko na přivolání výtahu.

Zasměju se. „Beru to tak, že jste se udobřili?“

K mému překvapení zrudne ještě víc. „Jsme v pohodě.“ Nedívá se na mě, ale také nepoužil svůj obvyklý lehkovážný tón. Jeho hlas je tichý a tak trochu váhavý. Se mnou je vážný, jak jen dokáže být. „Myslím, že jsme na tom ještě líp, než předtím.“

Podívá se na mě a pak odvrátí pohled, jako by čekal, že se budu smát. Ujistím se, že se tak nestane. „Jsem rád.“

Obstaráme si kávu a stopneme si tramvaj na cestu do Paříže, kde se chvíli bezcílně potloukáme, pak směrem dolů k New Yorku. Poté zamíříme opět zpět na sever, když nám zavolá Jared, že už jsou se Zachem konečně vzhůru, a domluvíme se, že se sejdeme před Bellagiem.

„Přál bych si, abychom mohli ještě jednou vidět fontánu,“ řekne při pozorování jezírka před námi, když čekáme na Jareda se Zachem. Nezačnou dřív jak ve tři a my máme naplánovaný odjezd v poledne.

„Možná bychom mohli odjet později.“ Řeknu. Už jsem o tom předtím přemýšlel. „Až kolem páté. Budeme muset řídit přes noc, ale jsme čtyři, takže by to nebylo tak špatné. S Jaredem máme zítra volno, takže bychom vám se Zachem poskytli pár hodin spánku, než budete muset otevřít obchod.“

Usměje se na mě. „Už jsem o tom uvažoval, ale nechtěl jsem být první, kdo to navrhne. Po celý výlet jste se mi nasmáli už dost.“ Pak se objeví Jared se Zachem. Zach se postaví vedle Angela, jako vždy, položí mu ruku kolem krku a Angelo se o něj opře. Zach mu něco zašeptá do ucha a Angelo se usměje. Vypadají spolu šťastněji, než jsem je kdy viděl.

„Ježkovy oči Zachu,“ řekne najednou Jared. „Co jsi mu udělal s krkem?“

Angelo znovu zrudne a Zach pobaveně prohodí, „a co tě přimělo věřit, že jsem mu to udělal já?“

Zasměju se, ale Jared ne. Podívám se na něj a to, co vidím, mě překvapí. Zírá na Angela a vypadá tak nasraně, jako jsem ho neviděl už dlouho.

„Tak kdo to udělal?“

Zach s Angelem se oba otočí, aby se mohli na Jareda podívat. Angelo vypadá ostražitě. Jeho normální suverénní postoj je pryč, a Zach je rozhořčený. Snažím se to pochopit. Nikdy by mě nenapadlo, že cucflek na Angelově krku nepochází od Zacha. Zachovu odpověď jsem vůbec nebral vážně. Ale teď vidím, že jsem se mýlil.

„Nech to být, Jarede.“ Řekne Zach a nelze pominout tichou hrozbu v jeho hlase.

Jared ho ignoruje. „Udělal jsi to znovu, že jo?“ Zeptá se Angela. „Chtěl sis užít, tak jsi to udělal.“

„Přestaň!“ Řekne Zach. Má obě ruce omotané kolem Angela a i když Angelo nebojuje, můžu říct, že Zach je připravený. Jared neposlechne.

„Myslíš jenom na sebe a na to, co chceš ty. Nikdy nemyslíš na Zacha!“

„Jarede,“ snažím se ho přerušit. Položím mu ruku na rameno, ale on ji shodí a pokračuje ve spílání Angelovi, jako bych nepromluvil.

„Myslíš, že jen proto, že ti Zach nedokáže říct 'ne', je to v pořádku? Myslíš si, že si můžeš dělat, co chceš, a šukat kohokoliv chceš a Zach se s tím musí vyrovnat? No, mýlíš se! Je to pěkně sobecké a jednoho dne dostane rozum a opustí tě a ty se budeš divit, proč jsi znovu úplně sám!“

Angelo zavře oči, ale nevím, jestli proto, že bojuje proti slzám, nebo aby zahnal slepou zuřivost. Můžu říct, že Jaredova slova ho zasáhla způsobem, jakým bych nečekal. Jsem si zatraceně jistý, že je částečně taky naštvaný, a pokud tato strana převáží, věci se stanou velmi ošklivé. Jared je tvrdý, ale jsem si zatraceně jistý, že s bojem nemá žádné zkušenosti a stejně jako nenávidím si to přiznat, kdyby došlo na boj, vsadil bych si na Angela. Taky vím, že by si asi Jared zasloužil jednu ubalit, za svá slova. Ale logiku stranou, za nic na světě bych nikdy nedovolil nikomu, aby na Jareda vztáhl ruku – dokonce ani Angelo, i kdyby si o to Jared koledoval.

Zach teď drží Angela ještě pevněji. Hlavu má skloněnou a šeptá Angelovi něco do ucha. Nevím, co mu říká, ale Angelo ho poslouchá. Po chvíli Angelo přikývne. Zach uvolní sevření. Angelo tak na chvíli zůstane a pak se osvobodí. Připravuji se, že si stoupnu před Jareda, abych od něj Angela udržel, ale není potřeba. Angelo se na něj ani nepodívá, jen skloní hlavu a odejde.

Teď vážně nevím, co mám dělat – jít za Angelem nebo zůstat se Zachem a Jaredem. Zach to vyřeší za mě, když mi na rovinu řekne, „Ne.“ Pak se otočí na Jareda, s výrazem, který přinutí Jareda couvnout. „Nevím, co tě přimělo myslet si, že máš právo nás soudit, ale právě teď ti říkám Jarede, že by bylo lepší, kdybys přestal.“

„Já nesoudím tebe.“ Hájí se Jared.

„Správně. Protože v tvé hlavě jsem zřejmě jen rohožka, o kterou si Angelo může otírat nohy. Promiň mi, jestli nejsem zrovna polichocený tvým míněním.“ Jared svěsí hlavu, ale to Zacha vůbec nezpomalí. „Máš vůbec ponětí, co se mu tento týden honilo hlavou? Jsem si zatraceně jistý, že ne, a jsem si kurevsky jistý, že ti to neřeknu, ale řeknu ti tohle: pleteš se, ohledně všeho!“ Přistoupí o krok k Jaredovi. „A co se týče včerejší noci, mýlíš se taky. Kdybys měl vůbec představu, co se právě stalo, a co ho to stálo –“ Ztichne a na vteřinu zavře oči. Očividně se pokouší dostat svůj výbuch zpět pod kontrolu. Nikdy jsem ho neviděl tak nasraného. Dokonce jsem si ani nemyslel, že se dokáže tak naštvat. Otevře znovu oči a udělá ještě jeden krok k Jaredovi, takže jsou jen pár centimetrů od sebe. „To, co si o něm myslíš, je pouze tvoje věc, ale zrovna teď ti říkám, že už bys o něm nic takového neměl znovu říkat, Jarede a pokud se tvá hlava nedokáže starat o sebe, tak drž aspoň hubu zavřenou!“

Jared má skloněnou hlavu a zarudlé tváře. Ví, že to posral a že vina padá na jeho hlavu. Jen zatím neví, jak vše napravit. Zach stojí na místě, sleduje Jareda a čeká, jestli se nezačne znovu hádat.

„Omlouvám se,“ řekne Jared.

„To nestačí,“ řekne a odejde taky.

Poté, co odejde, oba mlčíme. Jared se na mě nedívá. Opřu se o zábradlí a dívám se na tiché jezero Bellagia a čekám, až začne mluvit.

„Udělal jsem to zase, že?“ Zeptá se nakonec.

„Pokud máš na mysli, že jsi otevřel pusu a začal mluvit, aniž bys znal všechna fakta, tak jo. Udělal jsi to znovu.“

Ostražitě na mě pohlédne. „Víš, co se včera večer stalo?“

„Ne. Nemám ponětí. S Angelem o těchto věcech nemluvíme. Rozdíl je v tom, že akceptuji, že to, jak to spolu mají, není moje věc. A ty z nějakého důvodu, který nedokážu pochopit, ne.“ Otočí se ke mně zády, ale ne dřív, než v jeho očích zahlédnu záblesk vzteku. „Řekni mi, co se stalo.“

„No Matte,“ vysloví sarkasticky. „Myslím, že jsme právě zjistili, že nevím, co se sta –“

„Přestaň!“ Předtím jsem nebyl naštvaný, ale teď už jsem. Nekřičím, udržuju nízký tón, mluvím pomalu a odměřeně. „Nemluvím o včerejším večeru a ty to víš.“ Trochu se nahrbí. „Mluvím o Novém roce. Něco se tu noc stalo a od té doby jste s Angelem na kordy. Vím, že jsi mi řekl, že to 'nic' nebylo, ale očividně to není pravda. Takže se tě teď ptám znovu, Jarede, a ocenil bych, kdybys mi odpověděl: co se stalo?“

Otočí se zase ke mně, ale ne úplně. Ale teď už aspoň můžu vidět jeho tvář z profilu, když se dívá na jezírko. „Angelo se vyspal s Colem.“

„Cože?“ Nechovám se zrovna logicky, když přijde na Jaredova starého šukacího kámoše, ale mé instinktivní pobouření je spíše zaměřené na Jareda než na Angela.

„Slyšel jsi mě.“

„A co?“ Zeptám se ledovým hlasem. „Žárlíš?“

Otočí se na mě se zfialovělou, rozzlobenou tváří. „Ne!“ Vyštěkne. „Tak to není.“ Na vteřinu zaváhá, ale pak pokračuje. „Myslím, že oba víme, že nejsem ten, kdo na Cola žárlí.“

Samozřejmě má pravdu. Můj předpoklad, že chtěl Cola pro sebe je čistě výplodem vlastní představivosti. Vím, že Jared k němu necítí nic víc, než přátelství vybudované během mnoha let. Zhluboka se nadechnu a uklidním se. Musím přestat reagovat jako jeho milenec a začít poslouchat, jako jeho přítel. Přinutím se znovu přemýšlet o tom, co mi řekl, a oprostit se od vlastní zaujatosti tím chlapem.

„Angelo podvedl Zacha?“ Teď už jsem klidný a hněv je pryč. Hlas se mi vrátil zpět do normálu.

„Ne tak úplně,“ a výzva z jeho hlasu taky zmizela. Oba jsme ztratili nervy. „Jedná se o podvádění, když to Zach dovolil?“

Musím chvíli popřemýšlet. „Nežárlíš na Cola,“ řeknu nakonec. „Žárlíš na Angela. Přeješ si, abych ti dal takovou volnost, jako dává Zach Angelovi.“

Snažím se představit si, jaké by to bylo, kdybych věděl, že byl Jared s jiným mužem. Přemýšlím, jestli bych dokázal zkousnout jen pomyšlení, že se ho někdo jiný dotýká, líbá, nebo se s ním miluje. Ale k mojí úlevě odpoví, „ne“. Jeho hlas je tichý, ale pevný. Když se na něj podívám, zjistím, že mě sleduje. „Opravdu ne. Nikdy mě ani nenapadlo mít sex s jiným mužem. Oba jsme chlapi a jsem si jistý, že tě to už taky napadlo.“

„Ani ne tak s jiným chlapem.“

Zasměje se. „Měl jsem to vědět.“ Podívá se zpět na jezírko. „Matte, líbí se mi, co máme. Nechci nic měnit.“

„Jsi si jistý?“

Naše pohledy se střetnou. „Ano.“

„To je nejlepší zpráva za celý den.“ Řeknu upřímně a on se usměje. Tmavě blond vlasy má stažené do culíku. A jako obvykle s ním nespolupracují. Vlny jsou všude okolo. Paprsky na jeho tváři zvýrazňují pihy na nose. Modré oči září, když se dívá na to pitomé uměle vytvořené jezírko. A v tuto chvíli se mi zdá, že se mi srdce uvnitř hrudi zvětšilo natolik, že mi asi vyskočí z hrudi. Žijeme náš společný život den za dnem. S ním jsem vždycky šťastný, ale jedná se o tiché, pohodlné štěstí založené na přátelství. A pak nezávisle na tom mám tyhle náhlé záblesky, kdy si uvědomím, jak moc pro mě znamená. Angelo je nazývá mými 'okamžiky ohromení'. Které mě vždy připraví o dech.

Přistoupím k němu, stáhnu mu gumičku z vlasů a osvobodím všechny neposlušné kadeře. Chytnu je a zatáhnu, abych ho mohl políbit na krk.

Zrovna teď je mi úplně jedno, kdo nás vidí, i kdyby se to měl dozvědět celý svět.

„Miluju tě,“ řeknu a políbím ho na měkké místečko těsně pod uchem. Lehce si povzdychne a já vím, že kdybych viděl jeho tvář, zjistil bych, že má zavřené oči a tento okamžik si schovává do své krabičky v hlavě. Uvolní se proti mně a já kolem něj obalím ruce.

„Řekni to znovu,“ zašeptá.

Tentokrát se mu dívám do očí. „Miluju tě.“

Usměje se na mě. „To je nejlepší zpráva, co jsem za celý den slyšel.“

Políbím ho, i když stojíme na veřejné ulici, nadšeně mi polibek opětuje. Miluju, když ho mám v náručí a jeho silné, zpevněné tělo se tlačí proti mně. Ale jedná se jen o okamžik, než mě hravě odstrčí. „Přestaň,“ škádlí mě. „Měl bych se cítit provinile.“

„Máš pravdu,“ připustím a neochotně ho pustím. „Takže, když jsi nežárlil na Ange, ani na Cola, tak co máš přesně za problém?“

„Asi jsem myslel, že si Angelo prostě dělá, co chce bez ohledu na Zachovy city. A předpokládal jsem, že mu to Zach umožňuje, protože si myslí, že je to jediný způsob, jak si ho udržet.“

„Takže jsi předpokládal, že Angelo je sobecký kretén a Zach bezpáteřní slaboch.“

Nesměle se na mě zašklebí. „Když to řekneš takhle, tak to zní jako bych to byl já, kdo je idiot.“

„Je nějaký způsob, jak to říct, aby to tak nevyznělo?“

Uchechtne se. „Máš bod.“

„Ani jednomu z nich jsi nepřipsal moc bodů k dobru. Takhle to funguje pro nás, ale není to jediný způsob. Nemůžu říct, že rozumím jejich uspořádání. Sakra dokonce ani nevím, jaké to uspořádání je, ale…“ Pokrčím rameny. „My dva mu nemusíme rozumět, Jarede. Jsou spolu šťastní. To je vše, na čem záleží.“

Na chvilku je potichu, ale pak připustí, „máš pravdu.“

„Myslím, že by ses měl Angelovi omluvit.“

„Já vím.“

„Ještě než odjedeme.“

Protočí oči. „Já vím. Kam si myslíš, že šel?“

„Jsou tu jen dvě možnosti a na jedné z nich už jsme. Kam jinam?“

„Do galerie?“

„Vsadil bych na to své peníze.“ Zatáhnu za jednu z jeho kadeří. „Řekni to znovu.“ Podívá se na mě ze strany a jeden koutek úst mu zacuká. „Jsi manipulativní bastard.“

„To není ono.“

Otočí se ke mně a dá mi jednu ruku kolem pasu. „Máš pravdu.“ Když se na mě podívá, oči mu jiskří. „A víš co ještě?“

„Co?“

„Podvádím.“

„Pokaždé?“

„Jo, pokaždé.“

 

Tak dneska máme další cestovatelské okénko. Tentokrát se jedná o hotely New York a Paříž. Myslím, že nemusím vysvětlovat který je který :D  Vaše Lusesita