sobota 15. srpna 2020

Player - KONEC

Překlad: Lucie

ŠŤASTNĚ AŽ DO SMRTI

Viděli jste velikost toho prstenu?

#Zasnoubení #ŠťastněAžDoSmrti

#RomeoARimmelNavždy

...Alpha BuzzFeed

Rimmel

Stadion byl plný a diváci šíleli. Rytíři měli zatím nejlepší sezónu a celý stát byl naprosto nadšený.

Z mého sedadla poblíž hřiště jsem jásala a tleskala hlasitěji než ostatní.

Místo Romeovy mikiny Alfa U jsem měla na sobě rytířskou fialovou týmovou mikinu s Romeovým číslem dvacet čtyři na zádech.

Po tom všem, co se stalo minulý rok se Zachem a mou rodinou, mi chvíli trvalo, než jsem se z toho dostala. Ale zvládli jsme to, zvládli jsme to společně.

Poté, co nám federálové pomohli v hotelu, zatkli „reportéra“ a případ se poměrně rychle pohnul. Muž ve vazbě udal každého, s kým byl zapletený. Romeovo svědectví a nahrávky z pokoje z té noci bohatě stačily k tomu, aby je všechny zavřeli.

Táta s nimi spolupracoval a mámin případ byl vyřešen. Táta nevyvázl bez trestu. Na chvíli šel do vězení, ale pak ho brzy propustili za dobré chování.

V současné době je v soukromém rehabilitačním centru a zůstane tam nejméně měsíc. Neoklamala jsem samu sebe, že bych si myslela, že by jeho léčba a konečně to, že si odpykal svůj čas za to, co udělal mě, Romeovi a mámě, že by bylo najednou všechno v pořádku.

Ale byl to začátek.

Když jsme se vrátili domů, Romeo celé měsíce tvrdě pracoval. Téměř veškerý svůj čas věnoval fyzioterapii a získávání síly v ruce.

Tvrdá práce se mu vyplatila, na začátku léta opustil Alfu U a odjel na tréninkový kemp. Chvíli mu trvalo, než se dostal zpátky do sedla, než se mu veškerá síla v paži vrátila. Ale i tak si udělal jméno. Být obourukým hráčem na hřišti byl celkem úspěch.

Ovšem, já už jsem věděla, že byl tím nejlepším.

Teď jsme byli v polovině jeho první sezóny jako Marylandského Rytíře. Už mu nabídli a on přijal novou prodlouženou smlouvu.

Chyběl mi na Alpha U, ale Braedena bylo víc než dost na to, aby mě zaměstnal.

Příští rok budu státnicovat a pak se budu muset rozhodnout ohledně své kariéře. Odejít na veterinářskou školu nebo využít svůj bakalářský titul k práci se zvířaty tady doma. Vzhledem k tomu, že útulek vydělal tolik peněz, byli jsme schopni to celé přestavět, navíc jsme byli v procesu rozšiřování a doufali jsme v otevření dalšího útulku na druhé straně města.

Michelle mi už nabídla místo, že bych mohla řídit nový útulek.

Přemýšlel jsem o tom.

Dole na hřišti Romeo odhodil skvělou přihrávku a přesunul svůj tým do koncové zóny, kde byli v perfektní pozici na touchdown.

Vstala jsem a jásala a křičela jako všichni ostatní na tribuně.

Místo toho, aby se vrátil do hry, zvedl Romeo ruce a dal znamení pro přerušení.

Hráči často v zápasech volali o přerušení. Ale vážně, v tomhle případě pro to nebyl vůbec žádný důvod. Teď ne. Museli jsme vyhrát zápas!

Všichni se posadili a čekali. Zvedla jsem telefon, abych napsala Ivy.

Než jsem stačila cokoliv napsat, dav začal šílet. Jásot byl šílený.

Vzhlédla jsem.

Začala jsem se smát.

Romeo běžel přes hřiště s helmou v ruce k místu, kde jsem seděla.

Vstala jsem a rozběhla se k zábradlí. Vzhlédla jsem k obrovské obrazovce a ta naše malá scéna se samozřejmě vysílala v přímém přenosu.

Romeo vyskočil na zábradlí a zazubil se.

„Musíme se přestat takhle scházet,“ řekla jsem mu.

„Už je to tu zase, Maličká,“ Romeo zavtipkoval. „Nutíš mě, abych kvůli tobě přerušil další hru.“

„Já!" Zakřičela jsem. „Nic jsem neudělala.“

„Možná ne, ale je tu něco, na co se tě opravdu musím zeptat.“

Zasmála jsem se. „Nemůže to počkat až po zápase?“

„Ne.“ Zíral na mě, jako by zapomněl, že jsme na stadionu s tisícovkami lidí a každý jeho pohyb byl živě přenášen v televizi.

„Nedovedu si představit, že by z toho měl Ron Gamble velkou radost.“

Zazubil se. „Ach, ví o tom. Na tuhle chvíli čekal.“

„Nerozumím.“

Z ničeho nic vytáhl Romeo černou sametovou krabičku.

Dav se zbláznil, bylo to naprosto mimo všechno, co jsem kdy slyšela.

„Romeo,“ vydechla jsem.

Usmál se a zvedl víčko.

Všichni kolem nás přestali existovat.

Dívala jsem se dolů na ten nejtřpytivější, nejkrásnější prsten, jaký jsem kdy viděla.

Uprostřed měl obrovský kulatý diamant a pak byl obklopen ještě dalšími menšími kulatými diamanty. Světlo se od něj odráželo milionem různých směrů, až se mi zatajil dech. Všechno to držel pohromadě tenký zlatý kroužek.

Odtrhla jsem oči od prstenu a vrátila se k Romeovi. Paží objal zábradlí a jednou rukou sevřel prsten. Jeho volná ruka se natáhla a objala mě kolem krku.

I se řvoucím davem jsem slyšela všechno, co říkal.

„Vezmi si mě, Maličká. Nic na celém světě pro mě neznamená víc než ty. Vezmi si mě, protože tě vážně zasraně miluju.“

Po tváři mi stékala slza a cítila jsem, jak se mi chvěje celé tělo. „Opravdu bys měl přestat tolik nadávat.“

Zaklonil hlavu a zasmál se.

Ztratila jsem se v jeho očích, v jeho tváři. Přesně tak, jak jsem vůči němu cítila. Hruď jsem měla tak plnou, že jsem si myslela, že každou chvíli praskne.

Nevím, jak jsem mohla mít takové štěstí, nevím, jak jsem našla tak ryzí lásku.

Ale chtěla jsem strávit zbytek života děkováním každý den Bohu.

„Uh, Rim?“ Řekl Romeo a na rtech mu hrál lehký úsměv.

Okamžik se vrátil a dav znovu a znovu skandoval.

Ano. Ano. Ano.

„Budu se muset vrátit ke hře,“ řekl rozpačitě. „Dáš mi odpověď?“

Zakřenila jsem se. „Co to říkali.“ Ukázala jsem na dav.

„Ano?“ Štěstí na jeho tváři bylo to jediné, co jsem kdy potřebovala.

„Ano.“

Vykřikl a zapumpoval rukou do vzduchu. Vytáhl prsten ven a krabičku odhodil za sebe na hřiště.

A pak mi ho nasadil.

Zabral mi celý prst.