MTTOD - 3. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Liana

Když vystoupili z auta, už na ně čekal.

Liana věděla, že je to on, jakmile ho uviděla. Běloch, kolem třicítky s nepatrným úsměvem a lehce opálenou pokožkou, díky níž si vzpomněla na ostrovní letoviska a plážové párty.

Její sestra nelhala. Byl vysoký a pohledný. Jeho tmavé vlasy byly dost dlouhé na to, aby mu padaly do čela, a měl na sobě černou hedvábnou košili a upnuté tmavé značkové džíny, které pravděpodobně stály víc, než ona vydělala za měsíc.

Takový chlap by se na ni nikdy nepodíval dvakrát.

Přesto jako omámená vystoupila z auta a následovala sestru, která šla rovnou k sexy tajemnému cizinci.

„Timothy! Jsem tak ráda, že jsi to zvládl. Tohle je moje sestra, Liana.“

Liana na něj zírala jako jelen uvězněný ve světlech reflektorů.

„Ráda tě poznávám,“ řekla automaticky a natáhla ruku.

Nedokázala odtrhnout oči od těch jeho. Bylo na nich něco zvláštního. Byly naplněny světlem, které nikdy předtím neviděla, a zářily hlubokou tajemnou modrou. Bylo to jako dívat se na oceán za slunečného dne nebo jako vidět drahokam zachycující světlo.

„Rád tě poznávám, Liano,“ řekl tiše a vzal ji za ruku. „Já jsem, Timothy Drago.“

Liana cítila ve svém nitru chvění. Jako by jejímu srdci náhle vyrostla křídla a ono chtělo uniknout z její hrudi. Na okamžik nemohla dýchat.

Všechno co viděla, byly jeho modré oči. Byly to modré hluboké kaluže vody, ve kterých se topila. Slyšela zvuk vln dopadajících na pobřeží, hudební pramínek vodopádu…

Nikdy předtím nic takového necítila.

Jeho potřesení rukou bylo pevné a jeho dotek v ní zapálil podivné teplo. Bylo to jako elektrický šok tryskající z ruky, který se jí dál šířil po těle.

Už jsem ho někdy předtím viděla? Je to nějaký druh celebrity?

Nedokázala odtrhnout oči od těch jeho a to, jak dlouho ho drží za ruku, si uvědomila, až když se za ní sestra zachichotala.

„Vypadá to, že jste si vy dva padli do oka. Zamíříme dovnitř?“

„Kdo je tvůj sexy přítel?“ zeptala se škádlivě jedna z Clairiciných kamarádek. „Představíš nás?“

Timothy zamrkal, jako by byl z jejich setkání stejně ztracený jako Liana. Potom o krok ustoupil a kývl na muže, kterého si Liana ani nevšimla.

„To je Braeden. Není odtud. Je z… Islandu. Nikdy předtím neopustil svou ovčí farmu, takže je pro něj všechno nové. Buďte milé.“

Mrknul na Clairiceiny kamarádky, které potěšeně cukrovaly a během několika sekund cizince obklopily, s čímž byla Liana naprosto spokojená, protože to zanechalo jí a Timothyho bez publika.

Timothy ji znovu chytil za ruku a Liana skoro zalapala po dechu, když jí elektrizující chvění postavilo vlasy na týlu.

Co je to?

Nepustila jeho ruku, když ji vedl do klubu. Nemyslela si, že by se jí mohla pustit, i kdyby chtěla. Cítila podivnou sílu – skoro jako magnet, kterým ji přitahoval k sobě.

Možná je to jen proto, že je žhavý, a já neměla rande celou věčnost. Možná na mě jde nachlazení s nastupující horečkou nebo…

Ať už to bylo cokoli, jít s ním do klubu bylo pro ni jako sen. Nikdy předtím tato místa neměla ráda. Vždycky měla pocit, že na ni všichni zírají a mluví o ní za jejími zády.

Právě teď mohl být klub prázdný a ona by si toho ani nevšimla.

Viděla jen Timothyho široká záda, jak se pod hedvábím lehce pohybují. Celé tělo jí pulzovalo. Cítila stejný druh bezstarostné závratě, jakou obvykle cítila po sklenici vína – dnes však nic nepila.

V klubu bylo plno. Všude kolem ní se v rytmu hudby pohupovali lidé, z kterých kvůli zábleskům světla osvětlujících místnost viděla jen polovinu.

Obvykle se přilepila k sestře a vděčně se usadila u jakéhokoliv stolu, který v tichém výklenku zarezervovala, a nabídla se, že bude hlídat peněženky jejích kamarádek, dokud sestře nedošla trpělivost a neodtáhla jí tancovat.

Dnes Liana nemohla ani říct, jestli její sestra vstoupila do klubu před nebo po nich. Měla oči pouze pro Timothyho pohybujícího se s plynulou grácií sportovce, který prochází přeplněným bazénem.

A pak se hudba na úder srdce zastavila. O chvíli později se vrátila s novým rytmem a Liana byla pevně přitisknuta k Timothymu.

Než vůbec zjistila co se děje, její tělo se pohybovalo v rytmu hudby. Matně poznala píseň.

Zvedla paže a zpívala, jak skrze ni procházela podivná vlna euforie. Ani jí nevadilo, že byla uprostřed tanečního parketu, a že všechny oči zírají na ni, protože právě teď se Timothy tlačil proti ní. Každý centimetr jeho těla byl svalnatý. Omotal jí ruku kolem ramen a jeho silné tělo bez námahy zachytilo její rytmus.

Tělo jí zaplavilo teplo. Všude kolem nich se lidé tlačili dovnitř, ale na sestru a její kamarádky už úplně zapomněla.

I v temnotě klubu Timothyho oči stále zářily tím podivným světlem – jako by to byly skutečné drahokamy. Zářily jako safíry… barvou oceánu.

A ona cítila oceán i z něj. Voněl jako čistá voda, jako sůl na mokré kůži a vítr přicházející z oceánu… chladný, svěží a divoký.

Nemluvili. Jejich těla mluvila za ně. Po půl hodině si Liana uvědomila, že s ním stále tančí a bez dechu se zasmála. Byla ohromená tím podivným úžasným pocitem, že je blízko něj.

Nebyla špatná tanečnice – její tělo se vždy bez námahy pohybovalo do rytmu a milovala pocit ztráty sebe sama v hudbě.

Nikdy předtím však neměla partnera jako Timothy. Jeho tělo následovalo to její, jako by to někdy nacvičovali – nebo jako by existovala nějaká magie, která je oba přiměla pohybovat se ve stejném rytmu.

V záblescích světla vypadal jako prastarý válečník, který pro ni ožil. Zdálo se, že teplo v jeho očích zesílilo, když se na ni podíval s rukama na jejích zádech, a když zvedla ruce, aby mu je dala kolem krku, tenké zlaté tričko obtahovalo všechny její křivky.

Nikdy předtím se necítila tak sexy, jako právě teď. Obvykle se musela trošku opít, aby měla odvahu tančit s cizincem. Ale pokud Timothy vypadal jako prastarý válečník, způsob, jakým se na ni díval, ji přiměl cítit se jako bohyně.

Dokud se na ni bude dívat s tím žárem v očích, nezáleží na tom, co si teď někdo o jejích tanečních pohybech myslí.

Když se nakonec basy změnily na pomalejší a nízké pulzování, přitiskl se natolik blízko, aby přes hudbu promluvil do jejího ucha.

„Chceš si sednout a dát si drink?“

Jeho kůže byla horká a vlhká potem. Když se na ní tak přitisknul, Liana se zachvěla. Pod čistou chladnou vůní svěží vody, mohla teď rozeznat náznak mužského pižma, což skrze ni vyslalo další vlnu tepla.

Zadýchaně přikývla, nedůvěřovala sama sobě, aby promluvila.

O chvíli později ji s rukou na zádech vedl k zázračně volnému výklenku. Muselo to být vyhrazeno pro něj, protože už tam čekala láhev šampaňského – pravé, drahé. Liana vykulila oči, když se usadila.

Na tanečním parketu viděla, jak její sestra dává palec nahoru, a cítila, jak se jí tváří rozlívá teplo.

To se jí nikdy nestalo. Když jí sestra domluvila rande, byl ten chlap obvykle dost milý na to, aby si s ní na chvíli dal drink a tanec – ale nikdo se na ni nikdy nedíval tak jako Timothy. Nikdo se nikdy nepohyboval jako on, jako by jeho tělo znalo její pohyby víc, než ona sama.

Většina chlapů samozřejmě utekla, jakmile Liana otevřela ústa a prezentovala sama sebe jako velkou trapnou šprtku.

Což by se stále mohlo stát. Kroť své naděje. Chlap, který si koupí láhev šampaňského za 200 $, se nebude zajímat o tvou hloupou dračí hru ani tvůj názor na nejnovější film Star Wars.

„Páni,“ řekl tiše, když se na ni podíval. Jeho oči byly stále drtivě modré. „Čekal jsem další právničku. Tvá sestra mi neřekla, že jsi…“ Odmlčel se a díval se na ni s rozevřenými rty, jako by nemohl najít správná slova.

„Úžasná,“ nakonec chraplavě dokončil. „A neuvěřitelná tanečnice.“

No to mě pos…! Nikdo, kdo se s ní sešel, nic takového předtím neřekl.

Liana potlačila nervózní smích. Teď se to chystá všechno zničit…

„Jsem programátorka.“ Nervózně se usmála. „Programátorka her. Pro děti,“ dodala rychle pro případ, že by byl jedním z těch kluků, kteří by se toho chytli a začali vyprávět, jak úžasní byli při zabíjení ostatních hráčů v Call of Duty.

„Opravdu?“ řekl. „Nádherná a chytrá!“

Liana se na sedadle zavrtěla, pak vděčně uchopila sklenici, když jí nalil šampaňské.

Nebyla zvyklá na to, aby jí muži skládali poklony. Co by na to měla říct?

Díky, jsi taky super sexy?

„A co děláš ty?“ zeptala se dřív, než si uvědomila, že její sestra ji už řekla, že má dost peněz na to, aby ke své práci potřeboval právnickou firmu.

„Hlavně investice,“ řekl zlehka. „K tomu nemusí být člověk chytrý, ne bezpodmínečně, stačí, když mu ostatní lidé uvěří. Čím více peněz máš, tím snazší je vydělat.“

„Povídej mi o tom,“ řekla Liana s hlubokým povzdechem, když si vzpomněla na svého panovačného šéfa… parchanta, který před rokem prodal svou malou herní společnost za několik milionů dolarů a teď nezavřel hubu o tom, kolik jeho investice vydělaly.

„O čem je tvoje hra?“ zeptal se, když se posunul o něco blíž.

Ramenem se otřel o její. Dokonce i přes vrstvy textilie proběhlo skrze ni další zachvění.

Všechno v ní se napjalo, tělo jí pulzovalo náhlou potřebou. V ústech jí vyschlo, když na něj zírala.

Stále cítila jeho vůni. Dokonce i tady, uvnitř klubu, kde se na tanečním parketu potily stovky lidí, voněl svěže a čistě, jako hluboký bazén napájený horskými ledovci.

Liana vydechla, zoufale se snažila myslet na něco… na něco jiného než na to, jak mu ve stroboskopickém světle klubu oči září jako safíry.

„Říká se tomu Dragon Heights,“ řekla. „Chováš a soutěžíš s draky.“

Cítila, jak proti ní ztuhl a na okamžik přimhouřil oči.

A je to tady. Začal si uvědomovat, že nejsi nádherná nebo sexy, nebo cokoli, co ho přimělo tomu věřit. Ne, ne bohyně – jen šprtka, která miluje svou hru němého draka.

„Je to velmi roztomilé,“ řekla a zvedla bradu. „Ano, je to pro děti, ale máme také velké množství dospělých, kteří to hrají. Můžeš chovat stovky různých draků, kteří jsou v různých barvách. A pak je můžeš vybavit oděvy, brněním a doplňky a nechat je soutěžit s ostatními hráči.“

„Zajímavé,“ zamumlal Timothy pomalu.

Na jeho rtech byl podivný úsměv. Liana se zamračila, když se ho pokusila zařadit. Vysmíval se jí? Myslel si, že je to hloupá hra pro hloupé holky? To bylo to, co si myslel poslední chlap, se kterým měla rande. Byl to také šprt – ale toho druhu, který trávil dny shromažďováním komiksů, což bylo podle něj zjevně o něco dospělejší než hraní dračích her.

„Právě jsme představili našeho nejnovějšího draka,“ řekla Liana záměrně. „Je můj nejoblíbenější. Vlastně to byl můj návrh. Drak oceánu. Můžeš si ho koupit za pár dolarů, pokud jsi netrpělivý – nebo musíš vyhrát sto turnajů.“

Neřekla, že by draka koupila, jakmile bude k dispozici. Obvykle raději ve hře své nové draky vyhrávala. A bylo by hloupé vrátit svůj plat zpět do společnosti. Ale co, drak byl v podstatě za cenu latté a byl opravdu, opravdu nádherný.

Dvakrát ročně měli schůzku se šéfem, kde každý mohl navrhnout nová témata pro nadcházející vydání draka – a poprvé jeden z jejích návrhů zvítězil.

A návrháři proměnili její oceánské téma na nejkrásnějšího draka, jakého kdy viděla. Drakovo tělo bylo pokryto modrozelenými třpytícími se šupinami a jeho oči zářily jako safíry.

Liana se náhle nadechla.

Modré oči… stejné oči jako Timothyho. Odkud pocházel tento divný pocit? Připomínal jí její hru?

Ne. To bylo hloupé. Alespoň, že tu myšlenku nevyhrkla nahlas – pokud to neudělali draci, tohle by ho určitě přimělo utéct.

„To zní zábavně,“ řekl Timothy k jejímu naprostému překvapení.

Zaculil se na ni a jeho oči se znovu rozzářily podivným modrým světlem.

„Proč draci? I já miluju draky. Nevěděl jsem, že se s nimi dělají hry – budu to muset prozkoumat.“

„Opravdu?“ řekla šokovaně. Pak zčervenala. „Myslím… měl bys! Je to spousta zábavy. Pokud se ti takový druh hry líbí.“

Sklapni, sklapni, sklapni, říkala si. Jsi tak trapná! Nemůžeš říct něco zdvořilého nebo sexy? Kdo mluví na prvním rande o dracích?

„Miluji oceán,“ řekl a znovu se na ni usmál. „Dobrá volba pro draka. Kdybych měl nějaké navrhnout, vybral bych toho samého. Možná bych se měl podívat na investice do dračích her?“

Jen si to představovala, nebo pořád flirtoval? Chlapi jako on se na ni obvykle jen lítostivě dívali, jakmile začala o hře…

„Obávám se, že je na to příliš pozdě,“ řekla rozmrzele. „Byl to jeden z těch horkých začínajících podniků. Náš šéf ji loni prodal jedné z velkých herních společností. Nyní je o několik milionů bohatší. Mezitím naši noví vládci chtějí, abychom vydělali o tunu více peněz, místo toho, abychom dětem poskytovali zábavné aktualizace, o které stále žádají.“

Jsi pořád nudná, pomyslela si s úšklebkem. No dobře, alespoň tě pozná takovou, jaká jsi.

Timothy si odfrkl. „Podle mých zkušeností to obvykle dělají. Proto jsem tak vděčný za dobrou práci, kterou pro mě tvá sestra dělá. Mám rád začínající podniky. Mám rád lidi s vizemi a jasnými nápady. Ale když čelíš představenstvu akcionářů, kteří myslí jen na své čtvrtletní ziskové marže a kteří nevidí, že vymačkávají perspektivní společnost do sucha…“

„Ty jsi ten, kdo koupil tu novou technologickou společnost,“ vydechla Liana, když jí to v mozku konečně sepnulo. „Ten, který ji zaměstnává skoro rok – něčím o, uh… vodní energie?“

„Přílivová energie,“ řekl Timothy a naklonil se dopředu, aby ho přes dunění hudby slyšela.

Oči mu zářily ještě jasněji a vypadal skutečně vzrušeně – stejně vzrušeně, jak se cítila ona, když poprvé viděla jejich návrháře načrtnout nového draka oceánu.

„Jedná se o technologii, která už nějakou dobu existuje, ale ten malý začínající podnik má nápady, které by mohly zvýšit revoluční procento energie, kterou z toho dostaneme. Velkým ropným společnostem se tato myšlenka moc nelíbí, a mám podezření, že platili některým akcionářům, aby sabotovali naše schůzky. Každopádně díky tvé sestře nyní vlastním všechny akcie. A nestarám se o zisk – to je něco, co nebude ziskové deset, dvacet let. Ale je to důležité. Chrání také naše oceány. Je to energie, která neznečišťuje vodu.“

Extrémně bohatý investor se svědomím a tělem starodávného válečníka. To je opravdu moc dobré na to, aby to byla pravda. Každou chvíli se nejspíš probudím.

Lidé na tanečním parketu byli v blikajícím světle jen rozmazanými šmouhami. Ale Timothy byl dost blízko, aby dokázala rozeznat každý detail jeho hezké tváře: silnou čelist, náznak tmavého strniště, černé vlasy, které byly dost dlouhé na to, aby se trochu vlnily – a ty neuvěřitelné oči záhadně zářily modrou, jako sluneční světlo odrážející se od oceánu.

„Omlouvám se.“ Mrzutě se na ní podíval. „Nechávám se unést, když jsem zamilovaný do nápadu. Přísahám, že obvykle nejsem nudný. Chceš si ještě zatancovat?“

„Vůbec to nebylo nudné – bylo to fascinující,“ řekla a sotva se odvážila uvěřit, že nechce vycouvat kvůli tomu, že blábolila o dracích. „Ach – a líbilo se mi to,“ dodala opožděně a usmála se na něj.

Nezáleželo ani na tom, že byl nejsmyslnějším chlapem v celém tomto klubu. Bylo tak okouzlující a opravdu zábavné mluvit s ním, že jí najednou připadalo jako hrozné plýtvání časem strávit noc obavami, aby se jí ho nepodařilo odehnat.

Byl tady a chtěl s ní trávit čas – tak pro jednou ve svém životě řekla svému mozku, aby byl zticha. Chtěla si to užívat tak dlouho, dokud to bude trvat a to je vše.