HT - 35. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

Jace si sundal závěs a natáhnul si zraněnou ruku nad hlavu. Už ho to téměř nebolelo, ale během doby, kdy nosil tu zatracenou věc, ztratil v ruce sílu. Bylo načase začít být ve své rekonvalescenci aktivnější, aby se mohl brzy vrátit na pódium.  Srát na Jona. Teď to byla Jaceova kapela. Už byl unavený z toho, jak se držel vzadu, nebral si, co chtěl, protože se bál toho, co si o něm budou ostatní myslet. Jace vyšel z autobusu a šel dovnitř náklaďáku. Sed tam většinou zvedal nějaké závaží a to hlavně, když byl sexuálně frustrovaný. Už to byl měsíc od chvíle, kdy naposledy viděl svoji snoubenku a od té doby nabral pořádné svaly, jako nějaký zápasník.

Jace přešel dozadu náklaďáku. I když venku bylo chladno, tak vevnitř bylo dusno a vlhko. Smrdělo to tam jak v pánských šatnách v posilovně. Sed právě zvedal činku, která vážila dvakrát tolik, co Jace. Na natažených rukách se mu rýsovaly svaly.

Jace se postavil vedle Sedovy hlavy a zíral dolů na jeho červenou, zpocenou tvář. „Chceš jistit?“

Sed nadzvedl obočí, ale místo toho, aby poznamenal něco o tom, že Jace mu mohl sotva pomoct, tak přikývl. „Jasně.“

Jace sledoval Seda, který zvládnul několik opakování a modlil se, aby opravdu nepotřeboval nějaké jištění. S jednou zraněnou rukou toho Jace moc neudržel.

„Přišel jsi z nějakého důvodu?“ zeptal se Sed.

Jace pokrčil rameny.

„Schováváš se před tou svojí kočičkou?“

„Ne, ona je anděl.“

„Ericem?“

„Ne. S ním jsme v pohodě.“ Pro jednou.

Sed zavrčel a pak zavěsil činku do kovového držáku. Náklaďák se lehce zhoupnul. Sed se posadil a utřel si zpocenou tvář do ručníku. „Nějaký jiný problém?“

„Možná. Potřebuju posílit moji ruku. Už se zdravila, ale…“ Pokrčil rameny.

„Neměl jsi ještě další dva týdny nosit ruku v závěsu?“ Sed jednal mnohem více, jako jeho otec, než se kdy jeho skutečnému otci podařilo. Jace to vždycky uklidňovalo. Nikdy nechtěl toho chlapa zklamat.

Jace sklonil hlavu a hruď se mu zklamaně stáhla. „Jo.“

Jace se otočil, aby odešel pryč, ale Sed ho chytil zezadu za tričko. „Ukaž mi ji.“

Zaváhal, ale pak prostrčil ruku přes rukáv od trička. Zvrásněná jizva na jeho paži vypadala každý den mnohem méně ošklivě. Potřeboval zrcadlo, aby se mohl podívat na rameno zezadu, ale taky se to uzdravilo. Už to nebylo potřeba dále obvazovat. Rány však nebyly tím problémem. Ale to, že kvůli dlouhodobému nošení závěsu, přišel o většinu svalů. Jace mohl jasně vidět rozdíl mezi oběma rukama a pravděpodobně to viděl i Sed. Stisknul Jaceovi pravý biceps.

„Měl bys začít s něčím lehčím a pak si přidávat na zátěži. Zapracujeme na tom, ale nechci, aby sis ublížil, protože to uspěcháš. Do doby, než se uzdravíš, máme Jona.“

Jace si natáhnul zpátky tričko přes ruku a byl v rozpacích, protože se cítil zahanbený Sedovou nabušenou postavou. „A to je důvod, proč potřebuju zesílit. Teď.“ Jace zvednul hlavu a přinutil se držet pohled zpříma. „Nechci, aby dále zabíral Jon moje místo.“

Když se Sed usmál, tak vypadal méně tvrdě a Jaceovi tak připomněl, že byl opravdu milý a starostlivý ohledně svých blízkých. „Vsadím se, že to musí být otrava strávit měsíc v autobuse a nebýt na pódiu. Už brzy tě odtud dostaneme.“

„Nikdy jsem nechtěl, aby vzal Jon moje místo,“ vysvětloval Jace.

Sed se poškrábal na hlavě a vypadal lehce zmateně. „Ale před měsícem jsi nebyl schopný hrát. Museli bychom zrušit další vystoupení.“

Jaceovi se rozbušilo srdce. Věděl, že jeho další slova odhalí, jak se doopravdy cítil a neměl žádnou představu, jak na to bude Sed reagovat. Jace čekal, že mu řekne, aby vypadnul. Navždy. „Pro Treye jsi to udělal.“

„Ale za Treye nebyla žádná možná náhrada, jak to bylo možné za tebe.“ Sed se najednou zatvářil, že pochopil. „Ach.“ Sed zčervenal. Jace netušil, že se Sed taky uměl červenat. „Sakra, pokud ses takhle cítil, proč jsi něco neřekl dřív?“

Jace si začal pohrávat s náušnicí v uchu. „Jsem sobecký, když se takhle cítím.“

„Tak ať. Nemůžeme vědět, jak se ohledně toho cítíš, když nám to neřekneš. Neznamená to, že bychom změnili svoje rozhodnutí, ale alespoň bychom věděli, jak to vnímáš ty. Taky jsi součástí téhle kapely, ale to víš, ne?“

Sed mu neřekl, aby vypadnul. Přesto mu lehce vyčinil. Jace to do sebe nasával, jako houba.

„Chci se vrátit na pódium hned, jak posílím ruku,“ řekl Jace, „ale nechci, abych stál za prd. Chci hrát, ale jak se patří. Vím, že ještě nejsem připravený na celé vystoupení. Možná, že bych mohl odehrát jen půlku. Posledních pár písní.“

„Cokoliv, o čem si myslíš, že zvládneš.“ Sed přešel ke stojanu se závažím a vzal pětky. Podal je Jaceovi a pro sebe si vzal dvacítky. „Tak pak jdeme na to.“

Sed s ním prošel několik cviků, které opakovali. Na levou ruku bylo pět lehké závaží, ale bojoval s tím, aby to zvednul i pravou rukou. Přesto nedal před Sedem na sobě nic znát. Cvičil, dokud nezačaly jeho svaly protestovat.

„Stačí,“ řekl Sed.

Sed odložil na stojan svoje závaží a pak vzal i to Jaceovo. Dobrý nápad. Jace by si to nejspíše pustil na nohu. Sed odložil i jeho a pak dal Jaceovi jednu za ucho. „Na chvilku si odpočiň. Budeme pokračovat zase zítra.“

„A co takhle dneska večer?“ Do té doby by se mohl dát Jace dohromady.

„Neměl by ses hned přetěžovat, Jaci.“

Jace sklopil pohled. Dával přednost tomu, aby posiloval se Sedem. Ten chlap byl kulturista. Sed věděl, co měl dělat, ale když to bude nutné, tak to Jace zvládne sám.

Sed se zazubil. „Jsi vážně odhodlaný, abys zesílil, co?“

Jace vyhledal jeho pohled. „Jo.“

„Tak pak máme rande.“

„Rande?“ ozval se z druhé strany náklaďáku ženský hlas. „Promiň, Jaci, ale já jsem na příštích čtyřicet osm hodin jeho jediné rande.“

Sed zalapal po dechu a překvapeně vykulil oči, když si všimnul, kdo tam přišel. „Jessico.“

„Ahoj zlato,“ řekla a na tváři měla nádherný úsměv. Vylezla do náklaďáku a oprášila si ruce do svých bílých šatů. Ta žena byla neuvěřitelně sexy. Není divu, že Sed k ní běžel, div se nepřerazil. „Chyběla jsem-“

Zbytek věty umlčel Sedův vášnivý polibek. Objímal ji tak těsně, až se Jace divil, že ji nezlomil v pase. Po dlouhé chvíli se Sed odtáhnul a díval se na ni tak, jako by nevěřil svým vlastním očím, že tam opravdu stála. Hladil ji po tváři, po dlouhých vlasech a pak jí položil obě ruce na ramena, lehce jí zaklonil, až se těsně tiskla k jeho zpocené, nahé hrudi. „Jak to, že jsi tady?“

Zasmála se a vzala jeho tvář do dlaní. „Brian mi poslal letenku. Řekl mi, abych se na chvilku vykašlala na školu a dotlačila svůj zadek do Kanady, protože jinak hrozilo, že se samovolně vznítíš. Byla bych tu dřív, ale musela jsem si vyřídit pas.“

„Zařídil to Brian?“

„Nemáš zač,“ řekl Brian z druhého konce náklaďáku. Ruce měl založené na hrudi a vypadal, že byl sám se sebou nesmírně spokojený. Jon stál s úšklebkem vedle něj, ale pak si všimnul Jace, tak se zamračil a odešel pryč.

„Pro dnešek byste si měli užít ložnici,“ dodal Brian, „protože zítra dorazí Myrna a my dva dny nevylezeme z pokoje.“

Jace si nebyl jistý, jestli ho Sed s Jessicou slyšeli. Ztratili se jeden ve druhém. „Jsi celý zpocený, miláčku,“ zamumlala. „Zatraceně, ty máš ale svaly. To jsi dělal celou dobu?“ Rukama přejížděla po jeho vyrýsovaných svalech na rukách.

Sedovo objetí se trochu uvolnilo. „Promiň, nechtěl jsem tě celou ulepit.“

Jessica se naklonila blíž a olízla pot na jeho klíční kosti. Sed se otřásl. „Chci tě celého, Sede. Ztratit se v tobě.“ Vklouzla rukou mezi jejich těla a Sed zlomeně zasténal, když našla svůj cíl. „Tebe v sobě.“

Sed zavrčel a znovu zaútočil na Jessičiny rty. Otočil se, přitisknul ji ke stěně a vklouznul rukou pod její sukni. Popadnul ji za stehno a zvednul si ji k bokům, než se na ni zase přitisknul.

Jace pochyboval, že to ti dva stihnou do ložnice.

Ušklíbnul se. Sed s Jessicou byli šíleně zamilovaní. Bylo úžasné to sledovat. Ještě úžasnější to bylo, když to prožíval s Aggie. Jo, miloval ji. Zajímal se o to, co chce. Vylezl z náklaďáku, postavil se vedle Briana a dopřál Jessice se Sedem soukromí.

„Strč ho dovnitř, Sede,“ slyšeli, jak Jessica sténá, když odcházeli pryč. „Už to nemůžu vydržet…“

„To, co jsi udělal, bylo pěkné,“ řekl Jace Brianovi.

Brian se zazubil a pak se společně vraceli k autobusu. „Věděl jsem, že Sed byl tak zatraceně tvrdohlavý, než aby jí přiznal, že ji tady potřebuje. A Myrna je zase zatraceně tvrdohlavá v tom, aby přijela, a nezáleží na tom, jak moc jí říkám, že ji tady potřebuju.“

„A jak jsi teda Myrnu přesvědčil?“

„Narafičil jsem to tak, aby to vypadalo jako její nápad. Myslím, že jsem konečně přišel na to, jak dostat, co chci. Je psycholožka, takže většinou moje manipulace prokoukne na kilometry daleko.“ Brian se zasmál.

Jace se usmál a zadíval se Brianovi do očí. Jeho pronikavé hnědé oči byly úplně stejné jako Kary, až z toho Jace ztrácel dech. A taky to byl pravděpodobně důvod, proč přišel o rozum. „Pravděpodobně bych ti tohle neměl říkat.“

Brian se zastavil. „Co mi chceš říct?“

„Randil jsem s tvojí sestrou.“ Netušil, proč to chtěl tak náhle ze sebe dostat.

„To není možné. Moje sestra je už deset let mrtvá.“

Jace přikývnul. „Jo. Byli jsme puberťáci. Rozešli se pár týdnů předtím, než…“

Brian najednou přimhouřil oči. „Ty jsi Jason?“

Jaceovi se zastavilo srdce. „Co?“

„Ty jsi ten čurák, který jí zbavil panenství a pak už jí potom nikdy nezavolal?“

Brian to věděl? Jak to mohl vědět? Nikomu to neřekl – s výjimkou Aggie.

„Řekl bych, že jsem.“

Brian se po něm ohnal. Jace instinktivně uhnul.

„Ty zkurvený debile,“ zavrčel Brian. „Kvůli tobě probrečela několik týdnů.“

„Opravdu?“

Napodruhé se Brian trefil. Jace se nechal praštit do brady.

„Myslel jsem si, že mě nenávidí,“ zamumlal Jace.

„Ne, milovala tě. To já jsem tě nenáviděl.“

„Je mi to líto, Briane. Neměl jsem o tom ani tušení. Nikdy jsem jí nechtěl ublížit.“

„No, ale ublížil.“ Chvilku na něj Brian zíral. Jace si přál, aby ho znovu praštil a dostal se přes to. Namísto toho se Brian uvolnil. Promnul si klouby na ruce. „Bože, to bylo skvělé. Víš, jak dlouho, jsem chtěl toho debila Jasona praštit?“

„Deset let?“ tipnul si Jace.

Brian se zasmál. „Jo.“ Ukázal na modřinu, která se začala rýsovat Jaceovi na bradě. „Jsi v pořádku?“

„Jo. Jsem šťastný, žes mě praštil. Teď se cítím mnohem líp. To tajemství mě požíralo zaživa.“

„Už o tom znovu nebudeme mluvit. Platí?“

Jace přikývnul. „Platí.“

Zamířili k autobusu. „Takže, kdy ty a Aggie do toho praštíte?“ zeptal se nečekaně Brian.

Praštit do toho. Jako manželství? Jace byl tou myšlenkou tak ohromen, že se na místě zastavil. Klopýtl a vrazil do Briana. Myšlenka na manželství ho zatím ani nenapadla. Ani jednou. Ale nebylo manželství to, co čekalo zamilované páry?

„Ne?“ Brian stisknul Jaceovo rameno. „Ještě jsi dost mladý. Myslím, že není důvod někam spěchat.“

„Myslíš, že by souhlasila?“ breptal Jace. „Vzala. By. Si. Mě?“ Proč zněl jeho hlas, jako by zase mutoval?

„Měl by ses zeptat jí.“

Jace nakrčil obočí. „Jo. Možná bych měl.“

*****

Aggie se usmála, když za sebou ucítila Jace, který ji objal rukama kolem pasu.

„Mám hlad,“ zamumlal. „Copak vaříš?“

„Špagety. Máme hosta.“ Jednu ruku položila na jeho. „Přijela Jessica,“ řekla mu. „Brian ji právě vyzvednul na letišti.“

„Jo, už jsem ji viděl.“

„Mimochodem, kde jsi byl? Když jsem se vzbudila, tak už jsi byl pryč.“ Když se vzbudila, tak se k jejímu nahému tělu tulil Eric. Nelíbilo se jí, když s ním zůstala sama a byla trochu rozhozená, když Jace odešel a nechal ji tam s Ericem.

„Posiloval jsem se Sedem.“

„Jsi na to už připravený?“

„Stejně tak, jako když tě zvládnu ošukat několikrát za den. Myslím, že s pětikilovou činkou to zvládnu.“

Tak co se mu honí hlavou? „Co se děje, miláčku?“ Natáhla ruku dozadu, aby ho mohla pohladit po vlasech. Už zase byly dlouhé, takže se mu zase lehce vlnily. Byla šťastná, že si je dneska neučesal gelem. Pod prsty byly cítit jako hedvábí.

„Co si myslíš ohledně manželství?“ zeptal se.

Srdce jí vynechalo jeden úder. „Manželství?“ zašeptala bez dechu.

Chvilku tam jen tiše stál. Když nic neříkala, tak ji pustil a odtáhnul se pryč. „Přesně, jak jsem si myslel.“ Odkráčel do koupelny a prásknul za sebou dveřmi, než mohla pochopit, co se tady vlastně stalo.

Jace si ji chtěl vzít? Ji? Mizernou dominu z Vegas. Milující manželka? Určitě se jen ptal, co si myslí o manželství obecně.

Když začaly špagety vařit, tak sporák zasyčel. Chytla hrnec a scedila těstoviny do dřezu, než se zase vrátila k sporáku.

Manželství?

Kde na ten nápad přišel?

Během celé té doby, co byli spolu, ji myšlenka na manželství nepřišla na mysl. Teď se kvůli tomu cítila trošku provinile. Jak dlouho o tom přemýšlel? Prošla chodbou a zastavila se před koupelnou, ruku připravenou k zaklepání. Zarazil ji zvuk tekoucí sprchy. Nechtěla ho nechat, aby ho to sžíralo. Věděla, jak se ztotožňuje s věcmi, které mu ubližují, ale potřebovala čas, aby si to promyslela. Myslela si, že se nikdy nevdá. Nebylo to na jejím seznamu, co v životě udělat. Ale Jace milovala. Zbožňovala ho. Nechtěla o něj přijít. Ale vzít si ho? Nebyla si jistá, jestli by zrovna tohle bylo pro ně dva to nejlepší.

Eric se opřel o zeď vedle ní. „Tak co provedl tentokrát?“

Aggie se na Erica podívala rozostřeným pohledem. „Kdo?“

„Jace.“

„Nic.“ Odstoupila ode dveří a vrátila se zpátky ke sporáku, aby dokončila rajskou omáčku na špagety. Zkontrolovala maso. Koukla přes rameno ke koupelně. Zamíchala omáčku. Zkontrolovala maso. Koukla se ke dveřím koupelny.

Eric vyskočil na pult a sednul si mezi sporák a dřez. „Něco musel udělat,“ nevzdával to Eric. „Nikdy jsem tě neviděl takhle rozhozenou.“

„Nejsem rozhozená.“

„Ale jsi.“

„Nejsem.“

„Mně to můžeš říct,“ řekl Eric. „Pomůžu ti ho srovnat.“

„Nepotřebuje, abych ho srovnávala.“

Eric se chytnul desky a pak houpal nohama, až mu paty narážely do skříňky.

„Přestaň mě znervózňovat,“ přikázala mu Aggie. „Přicházím z tebe o rozum.“

„Tady je někdo nevrlý.“ Eric seskočil z pultu a postavil se za ní, aby jí mohl masírovat ramena. „Uvolni se. Všechno bude dobrý.“

Když jí začal masírovat svaly, tak se Aggie ještě více napjala. Otočila se a ohnala se po něm naběračkou. „Jednoduše odsud vypadni a někam si sedni.“

„S Jacem z tebe můžeme dostat tu agresi, zlato. Můžeme zatím začít bez něj.“

„Ericu, nedovolila jsem ti, aby ses mě dotýkal.“

Zašklebil se. „Potřebuju svolení?“

„A nejenom moje. Taky i Jaceovo.“

Eric se ušklíbnul. „Jsem si jistý, že to Jaceovi nebude vadit.“

Aggie sklopila pohled. Eric měl pravděpodobně pravdu. A proč přesně to tak bylo? Neměl by nakonec být Jace trochu žárlivý, protože se jí Eric dotýkal? Líbal ji? Vystříkal se na ni? Věděla, že kdyby si někdy měl Jace vybírat mezi ní a kapelou, tak to kapela vyhraje na plné čáře. Ne, že by dovolila, aby si musel vybírat – ale udělal by to. Řekl, že ji miluje. A většinu času se i tak choval. Ale někdy si tím nebyla jistá. Byla tak zmatená, až se jí chtělo brečet. Začal se jí třást spodní ret.

Chytla se za ramena a pak se otočila k Ericovi zády, aby se věnovala vaření. Pokusila se zatlačit své zběsilé myšlenky a věnovala se špagetám a omáčce, které smíchala. Pak přidala maso. Vypnula sporák, pak popadla první bundu a vyrazila ven z autobusu. „Večeře je připravená,“ zamumlala směrem k Treyovi a Brianovi, když prošla kolem sedačky. Sledovali, jak kolem proběhla a pak si vyměnili znepokojené pohledy.

„Ericu, co jsi jí kurva řekl?“ zeptal se Trey, když byla dole na schodech.

„Nic, přísahám! Jdeme jíst.“

Aggie si oblíkla džínovou bundu, kterou si půjčila a zamířila k lesu za autobusem. Potřebovala na chvilku vypadnout od kluků, aby dala dohromady svoje myšlenky. Nechtěla utéct. Neutíkala.

Vešla do lesa, pod nohama jí šustilo spadané listí. Zamířila k prvnímu stromu a opřela se o něj zády, pohled upírala na tmavou oblohu. Co teď má dělat? Nikdy nebyla ráda, když musela přemýšlet o budoucnosti. Nikdy se nestalo to, co očekávala – anebo plánovala. Žila přítomností. Nevěděla, jestli měla s Jacem budoucnost. Příliš se bála toho, že by to mezi nimi nefungovalo. Proč tuhle možnost vytáhnul zrovna teď? Vedle ní křupnula větev. Ještě nebyla připravená s ním mluvit.

Zastavil se vedle ní.

„To je moje bunda.“

Nebyl to Jace. Ale Jon.

Odstrčila se od stromu a začala si sundávat bundu, ale Jon ji chytil za ruku. „To je v pohodě. Nevadí mi, že sis ji půjčila.“

Cítila se teď, jako by měla na sobě tričko konkurenčního týmu, ale kdyby si ji sundala, tak by se musela rychle vrátit do autobusu. Když slunce zašlo, tak teplota venku rychle klesala.

„Co tady děláš tak sama?“ zeptal se.

„Šla jsem se nadýchat čerstvého vzduchu.“

Opřel se zády o strom vedle ní. „Někdy je tam dusno, co?“

Lehce přikývla.

„Vím, že mě nemáš ráda.“

Byla tak průhledná?

„Vždycky se nechovám jako debil. Ale přesně tohle kluci očekávají. Nemůžu je zklamat.“

„Myslím, že od chvíle, kdy jsi je opustil, tak o něco vyzráli.“

Jon si přejel rukou přes svoje vlnité vlasy. „To se vsadím. Nemám co nabídnout. Já to vím.“

Zhluboka se nadechnul a pak chvilku zíral na listy na stromě.

„Tvůj kluk,“ řekl. „Ten má obrovský talent.“

Aggie na něj koukla a divila se, že to takhle přiznal.

„Kapela se nechystá vzít mě zpátky, že ne? Rozhodně ne doopravdy.“

Aggie necítila potřebu starat se o city toho chlapa. „Pravděpodobně ne.“

„Alespoň pokud se něco nestane Jaceovi.“

Aggie se rozbušilo srdce. „To je nějaká výhrůžka?“

Protočil svoje šedé oči a zakroutil hlavou. „Kdyby to byla výhrůžka, myslíš, že bych ti to řekl?“

Jeho slova ji moc neuklidnily. Potřebovala říct Jaceovi, co jí právě teď Jon řekl. Varovat ho, aby si kryl záda.

„Jdu dovnitř,“ řekla. „Už je celkem chladno.“ Šla kolem stromu a vrazila rovnou do Jace.

„Co děláš venku s Jonem?“ zeptal se Jace.

Netušila, proč se cítila, jako by ji přistihnul při nevěře. Pravděpodobně to bylo tím, že věděla, jak moc Jace Jona nesnášel.

„O nic nešlo.“

„Tak proč se tady venku plížíš po tmě? Řekni mi, proč?“

Tak moment. Jace žárlil? Na Jona? Aggie se usmála.

„Čemu se směješ?“

„Nevěříš mi, Jaci?“

Zaváhal. „Jo, věřím ti. Ale proč jsi tady byla sama s Jonem? A není tohle jeho bunda?“

„Když jsem ji popadla, tak jsem nevěděla, že patří jemu. Půjdeme si promluvit dovnitř. Je mi zima.“

„Uvnitř jsou kluci.“

Aggie se usmála na svého roztomilého, předvídatelného a drsného anděla. „Bojíš se, že bych tě ztrapnila?“

„Jo, nemyslíš?“

„Pravděpodobně ano.“ Provlékla si ruku skrz jeho paži. Měli toho hodně, o čem si museli promluvit, ať už byla připravena čelit budoucnosti anebo ne. To ji mělo děsit. To, že Jace zmínil manželství, znamenalo, že přemýšlel o budoucnosti a to byla velká věc. „Předpokládám, že Sed s Jessicou okupují ložnici.“

„Očividně.“

„Kam můžeme jít, abychom si mohli promluvit, a já jsem tě neztrapnila před kluky?“

„Nemusíme mluvit.“

„Ale jo, musíme. Vytáhnul jsi manželství.“

„Byla to jen otázka, Aggie. Jenom mě zajímalo, jestli ty přemýšlíš o manželství. Nemyslel jsem tím-“

V měsíčním světle našla jeho rty a položila mu na ně prst. „Přesto si potřebujeme promluvit. Taky jsem z toho nervózní.“

„Vážně?“ zamumlal proti jejím prstům.

„Ty jsi uvězněný ve své minulosti. Mě zase děsí budoucnost.“

„Bojíš se?“

„Příšerně.“

Náhle byla v jeho náručí a pak ji políbil na čelo. „Neboj se, lásko. Jsem s tebou.“

Ale bude tady pořád? Přitiskla se k němu blíž. Právě zjistila, že chovala naděje – ohledně budoucnosti. S tímhle mužem. Když jí hlavou začaly procházet různé možnosti, tak se jí rozbušilo srdce.

„Možná bychom se měli oba zaměřit na přítomnost,“ navrhla. „Zapomenout na minulost. A nebát se budoucnosti. Jenom prostě užívat si přítomnost.“

„Jestli tohle chceš.“

„Nejsem si jistá, co vlastně chci, ale myslím si, že teď je to vše, co zvládnu.“

„Dobře.“

„Ale pořád si musíme promluvit.“

„Zítra?“

„Zítra,“ souhlasila. „Půjdeme se teď najíst a pak mě můžeš odvést na svoje lůžko, jsem jenom tvoje.“

„Kluci nás uslyší.“

Aggie se zazubila. „Jako by nás neslyšeli, když jsme v ložnici.“

„Jenom mi prosím tě neříkej těmi trapnými jmény, jako třeba tvůj sladký, roztomilý medvídek.“

„Takhle jsem ti nikdy neřekla. A co kdybych tě nazývala Obrovským ptákem, kterého má kundička ráda? To by se ti líbilo?“

Rozesmál se. Z toho zvuku se její srdce zatetelilo. „S tím dokážu žít.“

Vešli do autobusu. Aggie si sundala Jonovu bundu a cestou do kuchyně ji odhodila na sedačku. Všichni ostatní byli natlačeni v boxu v kuchyni a ládovali se špagetami. Jessica seděla Sedovi na klíně. Ruku měl položenou na jejích zádech. Bylo to stejné, jako by vrčel: moje, moje, moje. Aggie se usmála, byla šťastná, že Jessicu viděla, ale ještě mnohem šťastnější z toho, jak zářila štěstím. Vždycky to byla kráska, ale se Sedem po boku, byla jako diamant. Sed ji krmil ze svého talíře, zatímco něco zaníceně vykládala Treyovi.

„Vážně o tom nemůžu mluvit, ale děkan Taylor těch čtrnáct oznámení ohledně sexuálního obtěžování, stále popírá. Kdyby byl chytrý, tak by chtěl vyjednávat. Povedeme s ním neuvěřitelný případ.“ Nechala si dát do pusy kousek masa a pomalu žvýkala.

„Myslíš, že doděláš ten předmět, který jsi musela opakovat?“ zeptal se Trey.

Jessica polkla a přikývla. „S Ellingtonovou jsme měly dlouhý rozhovor. Jenom prostě na mě přenášela svoji frustraci a nenávist. Teď jsme spolu v pohodě.“ Otočila se a pak se nosem otřela o ten Sedův. Usmál se, až se objevil pár dolíčků, o kterých Aggie netušila, že vůbec existovaly. Do pusy jí strčil další kousek masa.

„Jez rychleji,“ zašeptal a hladově se zadíval na dveře ložnice.

Žvýkala a pak polkla.

„Mám radost, že všechno klape,“ řekl Brian a vypadal bledě, když sledoval, jak Jessica líbala Seda na rty. „Nemůžu se dočkat zítřka,“ zamumlal si pod nosem.

Jace podal Aggie plný talíř těstovin s masem. Vděčně se usmála. „Děkuji.“

Jessica vzhlédla, když zaslechla Aggiin hlas. „Tak tady jsi,“ řekla se zářivým úsměvem. „Zajímalo mě, kde ses toulala. Trey říkal, že tě Eric něčím vytočil.“

„Ani ne.“ Aggie pokrčila rameny. S ním si taky potřebovala promluvit. O jejich neexistujícím vztahu.

Podívala se na Erica, který byl vtěsnaný vedle Seda a zdi. Zcela se soustředil na svoje jídlo, takže si ani nevšimnul, že zaznělo jeho jméno. Byl zamračený, a když žvýkal, tak tisknul rty těsně k sobě. Aggie ještě nikdy neviděla, že by byl Eric rozhozený. Vždycky nad vším mávnul rukou a tvářil se, že je to jen další vtip. Doufala, že nezranila jeho city, protože si myslela, že on k ní něco cítil a nechtěla to vyřešit takhle. A taky si byla jistá, že nechtěla vrazit klín mezi Erica a Jace.

A protože u stolu nebylo místo, tak se Aggie opřela o pult, jednou rukou si držela talíř a druhou jedla. Jace měl ruku zase v závěsu a tak si položil talíř vedle ní na pult a začal se ládovat jídlem.

„Jsem plná,“ prohlásila Jessica.

„Konečně.“ Sed vyskočil od stolu, chytnul rozesmátou Jessicu, přehodil si ji přes rameno a téměř běžel do ložnice. Brian se posunul na druhou stranu, takže si mohla Aggie s Jacem sednou vedle sebe a v klidu se najíst. Snědla skoro půlku jídla, když si všimla, že Eric doopravdy nejedl. Vidličkou posouval kousek masa po talíři.

„Co se děje, Ericu?“ zeptala se Aggie.

„Má svoje dny,“ řekl Trey.

„Naser si,“ zamumlal Eric.

„Ještě pořád se tím užíráš, Ericu?“ zeptal se Brian. „Trey neměl v plánu zranit tvoje city, brácho.“

„Jenom jsem s tebou vyjebával, kámo,“ řekl Trey. „Jednou se do tebe nějaká šťastná ženská zamiluje. Vezme si tě. Porodí ti děti, které budou ošklivé po tobě. Pak budeš žít šťastně až do smrti a další sračky.“

„Mnohem pravděpodobnější je, že ty si najdeš vážný vztah dřív, než já,“ zamumlal Eric.

„Ten pařmen?“ Brian ukázal palcem na Treye a rozesmál se. „Tak to si nemyslím. Který šílenec by s ním chtěl mít vztah? Dokáže být věrný asi tak jako losos.“

„Losos?“ Trey vyprsknul smíchy. Aggie se rozesmála s ním a zakroutila hlavou.

„Chtěl jsem jen říct, že dokonce i Jace se bude ženit,“ stěžoval si Eric.

Jace ztuhul. Aggiin smích utichnul. Nervózně se na sebe zadívali.

„Já?“ řekl Jace nezvykle vysokým hlasem.

„Odkdy?“ dožadovala se Aggie.

„Slyšel jsem ho, když se tě zeptal, Aggie,“ řekl Eric a vypadal, že ho její předstíraná hloupost vytáčela.

„Nezeptal se mě, jestli si ho vezmu.“ Přesně tohle se jí snažil venku vysvětlit. Aggie vykulila oči, když jí to došlo. Možná, že to tak bylo. Jace nebyl dobrý v tom, jak nahlas vyjadřovat svoje city. Toho si byla dobře vědoma. Aggie otočila hlavou, aby se mohla podívat na Jace. Tvář měl červenou jak malina a okatě se věnoval jídlu na talíři. „Neudělal jsi to, že ne?“

„Co?“ Zadíval se na zeď. „Ne. Říkal jsem ti to. Jenom jsem chtěl vědět…“ Začal se vedle ní kroutit a zatlačil do Aggie. „Pusť mě ven. Potřebuju do koupelny.“

Trey se zasmál. „Udělal to. Ach bože, Jaci, jak se ti povedla tak velkolepá žádost? Vždyť vůbec nevěděla, že ses jí ptal.“

„Zavři hubu, Treyi. Nežádal jsem.“ Překvapil Aggie, když si přitáhnul její ruku ke rtům. Něžně ji políbil na hřbet ruky. „Kdybych se jí zeptal, tak by to věděla.“

Usmála se a poskočilo jí srdce. Přitiskla se blíž, aby ho mohla políbit, ale zaváhala a uvědomila si, že by ho zase před kluky ztrapnila. Přitisknul k ní rty s neuvěřitelnou něhou. Blahem se jí zkroutily prsty u nohou.

„Ha!“ řekl Brian. „Dlužíš mi dvacet babek, Millsi.“

„Zatraceně.“ Trey vytáhnul peněženku a podal mu dvacku.

Brian ji políbil a strčil si ji do kapsy.

Aggie se odtáhla od Jace a zamračeně se podívala na ty dva kytaristy. „O co přesně jste se vy dva vsadili?“

Brian mrknul. „Že Jace nebude s tebou před námi nikdy sentimentální.“

Trey sebou škubnul a vyhýbal se Jaceovu pohledu. „Promiň, Jaci.“

Jace se rozesmál. „Proč jste se vsadili o tohle?“

„Byl si jistý svým vítězstvím,“ řekl Brian. „Ale Trey nebyl nikdy zamilovaný, takže nemůže vědět, jak to chlapa změní.“

„Taky jsem byl zamilovaný.“

Brian nadzvednul obočí. „Do koho?“

Trey zrudnul a odvrátil pohled. „Nikdo, koho bys znal.“

„Přesně, jak jsem si myslel,“ řekl Brian.

To byl Brian opravdu tak natvrdlý? Bylo očividné, do koho byl Trey zamilovaný. Jediný, kdo si to neuvědomoval, byl Brian. Aggie sledovala, jak Trey schoval svoje city za zlomyslný úsměv.

„Myslíš, že bude mít Myrna náladu na naší další skvělou trojku?“ mrknul Trey na Briana.

Aggie překvapeně vyjelo obočí nahoru. Ze všech poznámek usoudila, že Myrna byla prudérní a usedlá. Očividně nebyla.

„Nechovej žádné svoje naděje, Millsi. Tenhle víkend ji nechci sdílet s nikým,“ řekl Brian. „Kromě toho, teď vysadila prášky. Takže, pokud chcete být nazí, tak budete od ní alespoň pět metrů daleko.“

„Ach, ale jak se máme sprchovat?“ zeptal se Trey.

Brian na něj otráveně zakroutil očima. „Můžeš se sprchovat, kreténe. Jenom se ujisti, že máš nasazený kondom.“

Jaceovy rty se otřásly u Aggiina ucha. Její pobavený úsměv zmizel, otřásla se, když jí na krku začala naskakovat husí kůže.

„Jdeme do postele,“ zašeptal.

Och, ano.

Aggie vzala Jace za ruku a vytáhla ho z boxu.

„Hej, děcka, vy dva byste toho měli nechat,“ řekl Trey. „Myslím, že Brian nezvládne zvuky dvou šukajících párů, když on nemá nikoho.“

„Abstinence není moje oblíbená věc,“ zahudral Brian.

„Stačí říct a pomůžu ti s tím.“

Brian zakroutil hlavou. „Stejně dobře si můžu pomoc sám, díky moc.“

Aggie odkopla svoje boty pod židli vedle lůžek. „Které lůžko je tvoje?“ zeptala se Jace.

„Záleží na tom, kdo je v ložnici. Pokud je tam Sed, tak to bude lůžko vedle koupelny.“

Zaváhala. „Nemáš vlastní postel?“

Zakroutil hlavou. „Jsou tady jenom čtyři a střídáme se v ložnici, takže spím tam, kde je zrovna volno.“

Netušila, proč byla kvůli tomu smutná, ale bylo to tak. Zasáhla ji ta známá potřeba ho obejmout.

Než ho mohla ztrapnit tím, že by ho láskyplně objímala, tak se ušklíbnul. „Ale od chvíle, co jsi tady, jsem dostal více než spravedlivý podíl pohodlné postele.“

„To bych řekl,“ ozval se Trey. „Vy chlapi se stálými přítelkyněmi teď okupujete ložnici.“

Při zmínce o ložnici, se Aggie zaměřila na zvuky, které odtamtud vycházely. Sed s Jessicou si nedělali starosti, jestli je někdo slyšel. Jessica byla hlasitá a nadšená, ale byl to zastřený Sedův hlas, z kterého se Aggie zrychlil tep.

Eric vystrčil Briana z boxu. Hodil do dřezu svůj talíř a pak se vyřítil z autobusu.

„Co ho kouslo?“ zeptal se Brian.

„Líbí se mu Aggie. A to se mu nelíbí.“ Trey na ni mrknul.

„Jo a taky se mu líbí Myrna,“ řekl Brian, „ale takhle se nikdy nechoval.“

„Půjdu si s ním promluvit,“ řekl Jace.

Jace si s ním chtěl promluvit? Ale co…? Toužebně se zadívala na spodní lůžko.

„Za chvilku jsem zpátky,“ zašeptal jí do ucha. „Můžeš počkat?“

„Já nevím,“ zašeptala. „Zrovna teď jsem šíleně nadržená. Možná začnu bez tebe.“

Škádlila ho, ale jeho zmučené zasténání ji vzrušilo. „Budu spěchat.“

Políbil ji a pak zamířil ven za Ericem.

Aggie vklouzla na lůžko a zatáhla závěs. Stáhla si dolů kalhoty a hodila je na zem. Následovalo tričko.

Slyšela, jak Brian tiše kleje. Chudák. Nemohla odolat, aby mu to nezhoršila. Sundala si kalhotky a pak je odhodila přes závěs. Slyšela, jak dopadly na hromadu oblečení.

„Ach bože, tohle nezvládnu,“ zasténal Brian.

Když na zem odhodila podprsenku, tak se někdo rozběhnul do koupelny a zabouchnul za sebou dveře.

„Briane, raději bys to měl šetřit pro Myrnu,“ zavolal za ním Trey. „Nebo pro mě,“ dodal tak tiše, že to nemohl Brian slyšet, ale Aggie ho slyšela.

*****

Jace stál vedle autobusu a přizpůsoboval zrak okolní tmě. Tohle parkoviště bylo opravdu v zemi nikoho. Kdyby bylo venku trochu tepleji, tak by se zeptal Aggie, jestli by s ním nešla na procházku pod hvězdami. Na tmavé obloze jasně zářily hvězdy jako diamanty. Světlo měsíce zase vytvářelo tajemné stíny stromů.

Vedle něj něco zakřupalo.

„Ericu?“

„Těsně vedle,“ zamumlal Jon a prošel kolem něj do autobusu.

Jace si všimnul těžkého odéru, který z Jona vycházel, ale nepoznal ho. Nebyla to marihuana – něco víc chemického. Možná, že byl čistit záchody.

Koutkem oka zachytil Jace pohyb. Eric se opíral o autobus a upíjel ze své placatky. Od stříbrné lahvičky se odrazilo měsíční světlo.

Jace se opřel vedle něj. Přes tričko cítil chladný kov. Otřásl se. Chyběla mu teď jeho kožená bunda. „Jsi v pořádku, chlape?“

„Proč bych neměl být?“ Eric se pořádně napil a pak zalapal po dechu, když sklopil placatku dolů.

„Netušil jsem, že k Aggie tolik přilneš. Jenom jsem myslel…“ Co si myslel? „Když ses připojil, tak prožívala větší rozkoš. Chtěl jsem, aby si užila báječný sex. Nemělo to znamenat nic víc.“

„Nejsem do ní zamilovaný, pokud je to, co si myslíš.“

Tak kde pak byl problém? Jace si promnul náušnici.

„Je to…“ Eric se znovu napil. „Chci to, co máš ty. Co má Sed. Co má i Brian. Nikdy mě nikdo nemiloval. Ne doopravdy.“

Jace ho miloval – samozřejmě, že platonicky. Nebyl ale natolik opilý, aby mu to řekl.

„Matka mě opustila, když jsem měl čtyři. Dala mi život, ale nemilovala mě.“ Eric si odfrknul. „Jako by si někdo myslel, že to snad zaručí její lásku.“

Jace uvažoval o tom, že by řekl Ericovi o své matce – jak taky dostatečně nemilovala svého syna – ale nemohl najít ta správná slova. „Klukům na tobě záleží.“ Byli rodina. Jedinou rodinou, kterou kdy Jace měl. To Eric taky neviděl?

„To není stejné. Ve skutečnosti to tak není – nikoho nezajímám.“ Eric se zhluboka nadechnul. „Oceňuju, že jsi sem přišel, abys mě povzbudil a tak, ale přenesu se přes to. Tequila všechno zahojí.“ Na to se pokusil napít, zaklonil hlavu dozadu a pak placatku sklonil k zemi. „Divil bych se, kdybych v tomhle zapadákově koupil tenhle nakopávač.“

„Nechceš pivo?“

„Ne. Jen potřebuju pár minut, abych se vzpamatoval. Vrať se zpátky k Aggie.“ Znovu se pokusil napít z prázdné placatky, povzdechnul si a pak si ji strčil do kapsy od vesty. „Vypadni. Obtěžuješ mě.“

Jace váhal, protože chtěl, aby se Eric cítil lépe. Věděl, že bylo blbé, že se takhle cítil, ale nechtěl, aby se Eric trápil. „Je tady něco, co bys měl o mně vědět.“

„Už vím, že ho máš malýho.“ Ušklíbnul se Eric.

Jace se zhluboka nadechnul. Pro tohohle chlapa bylo všechno jen žert. Jace se přinutil k tomu, aby mu to řekl, dokonce i když věděl, že to Eric v budoucnu využije proti němu. „Ty jsi ten důvod, že jsem se stal tím, kým jsem. Ty, Ericu. Otočil jsi můj život vzhůru nohama. Takže jestli si myslíš, že pro nikoho nic neznamenáš, tak se pleteš. Pro mě jsi důležitý.“

Jace se odstrčil od autobusu a zamířil zpátky ke schodům. Fouknul si na ruce a pak je stisknul v pěst, aby se zahřál. Uši měl zmrzlé a zadek od chladu mu úplně znecitlivěl. Uvnitř bylo teplo a roztoužená žena, která tam na něj čekala. Divil se, proč zůstal venku tak dlouho.

„Počkej. Jaci?“ zavolal za ním Eric. „Co jsi myslel tím, že jsem otočil tvůj život vzhůru nohama?“

Jace už měl po krk mluvení. Rukou se chytnul kliky a vylezl po schodech do autobusu. Už se nemohl dočkat, až si vleze k Aggie do postele. Alespoň těšil, dokud nezahlédl Jona, který seděl na zemi před jejím lůžkem a zády se opíral o zeď.  Něco tiše říkal směrem k závěsu a na prstu si točil kalhotkami.

Zrovna tyhle sračky teď Jace nepotřeboval. Už s Jonem nechtěl více bojovat. Chtěl, aby jednoduše odešel – aby se věci vrátily zpátky tam, kde byly předtím, než ho postřelili – předtím, než potkal Aggie. Všechno tehdy bylo mnohem jednodušší. Jednoduše se stáhnul do sebe a ostatní ho nechali na pokoji. Zpátky do doby, kdy hrál s kapelou, ale nebyl jedním z nich. Jo, jednodušší.

Ale osamělé.

Povzdechnul si. Nechtěl se vrátit zpátky. Nic teď nebylo jednoduché, ale bylo to lepší.

Jon si všimnul Jace, který stál na vrcholu schodů. Řekl něco Aggie, postavil se a pak prošel kolem Jace ven. Jace zajímalo, jakou lež si Aggie vymyslí, aby se obhájila. Zrádkyně.

Odsunula závěs a vykoukla do chodby. Když si ho všimla, tak se usmála a naznačila mu prstem, aby šel blíž. Jako by bylo všechno v pořádku. Nic nebylo v pořádku. Věděla, jak zkurveně moc Jace toho chlapa nesnášel.

Když šel chodbou, tak si všimnul Treye, který se díval v televizi na DVD Největší sportovní momenty v baseballu. Jace taky slyšel tichý Brianův hlas, když na svém lůžku s někým tiše telefonoval. V ložnici byli Sed s Jessicou teď potichu, takže to znamenalo, že každý může slyšet, jak na Aggie udeří ohledně Jona.

„Co to děláš?“ zeptal se.

„Čekám na tebe.“

„S Jonem?“

Položila mu prst na rty. „Pojď sem,“ zašeptala. Roztáhla závěs a ukázala mu své nahé, zaoblené tělo. Všechny myšlenky se mu vykouřily z hlavy, ale jen tak snadno se nevykroutí.

„Chci přímou odpověď, Aggie.“

„A taky ji dostaneš. Pojď sem ke mně.“

Sednul si na kraj palandy a trochu se naklonil, aby se neudeřil do hlavy. „Proč jsi s ním mluvila?“

„Sundej si boty.“

„Aggie,“ řekl netrpělivě.

Posadila se a naklonila se k jeho uchu. „Pojď sem a já ti to vysvětlím.“

Odkopnul svoje boty a vylezl na lůžko. Pro dva tam bylo těsno, takže po několika přetočeních, přelézáních, se Aggie uvelebila vedle něj, zády se opírala o zeď a teplým dechem ovívala jeho ucho.

„Nechtěla jsem s ním mluvit, Jaci,“ zašeptala. „Věděla jsem, že se ti to nebude líbit, ale byla jsem tady uvězněná, protože jsem nahá. Chtěl se tě na něco zeptat, ale taky se tě bál. Takže mě poprosil, abych se zeptala za něj.“

„Bál se? Čeho?“

„Pravděpodobně toho, že mu zase jednu vrazíš.“

„Chytrý kluk. Tak o co jde?“

„Eric mu řekl, že na novém albu hraješ i na piano.“

„Pár písní. A?“

„Takže, když ty budeš hrát na piano, kdo bude hrát na basovku?“

„Nahraju oba nástroje zvlášť a pak se namixují dohromady.“

„Ale kdo bude hrát naživo?“

Jace se zamračil. O tom nepřemýšlel. „To nevím. Album ještě není hotové. Proč se na to ptal zrovna teď?“

„Nechce zase opustit kapelu. Ne úplně.“

„Takže bych mu měl nabídnout pomocnou ruku?“

„To je na tobě. Říkal, že s tím nechtěl jít za ostatníma. Nejdříve chtěl, aby ses ty rozhodnul.“

„To je divné,“ řekl Jace. „Proč bych se měl rozhodnout já?“

„Ty jsi basák. Řekl mi, že potom, co tě slyšel hrát, takže ví, že se ti nevyrovná. Doufal, že mu nabídneš záchranné lano.“

„Proberu to s kluky,“ slíbil Jace.

Aggie se k němu přitulila. „Miluju tě.“

Jace si nebyl jistý, proč na ni Jon zkoušel tyhle sentimentální kecy, ale zamyslí se nad tím. Špičkami prstů ji pohladil po ňadru.

Vykřikla. „Máš ledové ruce!“

„Tak je potom zahřej.“

„Mohla bych tě rozpálit,“ řekla zastřeným hlasem.

Usmál se. „Skvělý nápad.“

Nakonec ale jeho nápad, ohledně zahřívání a její nápad, byly úplně rozdílné. Lechtala ho, dokud se nekroutil smíchy. Spadnul na zem. Pořád se smál, když se stavěl na nohy. Najednou ztratil půdu pod nohami, když ho někdo zvednul a hodil zpátky na postel.

„Něco jsi ztratila, Aggie,“ řekl s úšklebkem Eric.

„Díky, Ericu. Nechci, aby utekl.“

„Raději mu pořiď kratší vodítko.“

Aggiin tajemný úsměv způsobil, že bylo najednou Jaceovi horko a měl těsné kalhoty. „Dobrý nápad,“ zamumlala.

Byl šťastný, že už byla nahá. Měl tak dokonalý přístup k jejímu rozpálenému tělu.

„Myslím, že pro mě tam už místo není,“ řekl Eric a zatáhnul za sebou závěs.

„Bude Eric v pořádku?“ zašeptala Aggie.

Jace uvolnil její bradavku, pak se na ni natáhnul, aby se jí mohl dívat do očí. Bylo tam přítmí, takže nemohl přesně vidět její výraz. „Bude. Můžeš mi říkat, že jsem sebestředný, ale už se o tebe nechci znovu dělit. Budu jediný, který uspokojí tvůj sexuální apetit.“

Aggie se usmála, zajela mu prsty do vlasů a hladově ho políbila. Když se pokusil od ní odtáhnout, aby se jí zeptal na tohle nečekané nadšení, tak si ho přitáhla blíž, sála mu rty, prsty mu masírovala hlavu a k jeho tvrdému ptákovi tiskla svojí žhavou kundičku. Opustily ho všechny racionální myšlenky. Přitulil se ke skvostnému tělu Aggie. Fajn, alespoň tolik, jak nejlépe dokázal s jednou rukou zavěšenou k boku.

Pohladila ho po zádech a netrpělivě zatahala za jeho tričko. Když zjistila, že tomu brání závěs na ruku, tak mu rukama zajela pod tričko. Oběma rukama vklouzla do jeho rozevřeného poklopce a vysvobodila jeho ptáka. Dráždila ho rukama, hladila ho nahoru a dolů. Ježíši, tohle se mu líbilo. Dech se mu zasekl v krku.

„Bože, miláčku, nenechávej mě čekat. Vezmi si mě,“ prosila a vrhla se na něj.

Proč byla tak nedočkavá? Nechápal to. Rozuměl tomu, když by ji několik hodin dráždil, ale sotva se jí dotknul. K čertu, ještě byl i úplně oblečený. Mělo její nadšení něco společného s tím, že kluci leželi nedaleko a mohli ji slyšet? Anebo to bylo tím, že Brian nadrženě mluvil s Myrnou, škubal sebou a tiše sténal na lůžku naproti? Nebo to bylo tím, že Sed s Jessicou zahájili druhé kolo soutěže o nejsilnější hlas?

„Aggie, co se…“

Myšlenka se mu vypařila z hlavy, když si strčila jeho ptáka do své horké a vlhké kundičky, prohnula záda, aby ho do sebe dostala hlouběji. Nadechnul se skrz sevřené zuby. Přitiskla rty na jeho, vzala si ho hlouběji a nasadila rychlé tempo. Na lůžku se nedalo moc hýbat, ale ukázalo se, že to bylo spíše štěstí. Opřel se nohama o zeď, Aggie natáhla ruce nad hlavu, aby se mohla opírat o zeď, takže na něm mohla jezdit rychleji. Zavrčel a začal jednat instinktivně. Všechno, na co dokázal myslet, byla ona, jak se uvnitř ní cítil. Všechno, co si od ní bral a co mu dávala, bylo mnohem více, než tohle. Ale dobrý bože, přesně tohle chtěl – být uvnitř ní – stát se její součástí. Nemohlo to být lepší. Zvedla obě nohy a opřela si je o zeď za ním, takže změnila úhel průniku. Wau. Bože, mýlil se. Mohlo to být lepší. Zajel do ní hlouběji. Rychleji. Koule měl těžké, napnuté k prasknutí, ale ještě nechtěl, aby to skončilo. Chtěl ji takhle šukat navždy.

Zakroužila boky a třela si o něj klitoris. Nějak ho dokázala rukama chytnout za zadek a přinutit ho, aby do ní vnikal tvrději. Vyvrcholila s překvapeným výkřikem, celá ztuhla, když se kolem něj začala křečovitě stahovat. Ano, miláčku, udělej se pro mě. Pojď. Skoro ji následoval, ale nechtěl ještě skončit. Ale taky nedokázal přestat.

„Jaci,“ zmučeně zasténala. „Jaci. Ach bože, miluju tě. Miluju tě.“

Nestaral se o to, jestli to slyšeli všichni v autobuse. Chtěl to. Chtěl, aby věděli, že našel někoho speciálního, že vyhrál jackpot. I když si to nějak nezasloužil.

Zvedla ruce z jeho zadku a vzala jeho tvář do dlaní. Pak ho vášnivě políbila a nepřestávala pohybovat boky a brát si ho do sebe.

„Omlouvám se,“ zašeptala. „Měla jsem si dát pozor. Kluci asi všechno slyšeli.“

„Je mi to jedno,“ ujistil ji.

Zastavila. „Nevadí ti to?“

Zakroutil hlavou a začal ji lehce kousat na bradě, pak začal zase zajíždět do její kundičky. „Ale víš, na čem mi záleží?“

„Na čem?“

„Že ses přestala hýbat. Bylo to tak úžasné.“

Zakroužila boky, sevřela jeho ptáka, uvolnila, sevřela se, zatínala svoje vnitřní svaly. „Takhle?“

Zadrhnul se mu dech. „Ach bože, Aggie.“

„A co tohle?“ pohnula pánví a změnila tak zase úhel, kterým do ní vnikal a masírovala tak špičku jeho ptáka.

„Jo, to je taky úžasné.“

Znovu na něm začala rajtovat, rozkoš byla tak intenzivní, až věděl, že už to dlouho nevydrží. Chtěl se uvolnit a naplnit ji semenem. Aby našel uvolnění, kterého mohl dosáhnout jenom s ní. Ne to fyzické, ale to psychické, které našel až s ní. S Aggie. Jeho Aggie. Sladkou, úžasnou Aggie.

„Zase se udělám,“ zalapala po dechu. „Ach Jaci. Jaci. Jaci!“

Tentokrát, když se začala kolem něj stahovat, tak se do ní hluboko zabořil a udělal se. Když do ní vylil svoje semeno, tak se mu sevřely snad všechny svaly. Podlomila se pod ním zdravá ruka a on se na ni svalil. Objala ho oběma rukama a nohama, těsně si ho k sobě tiskla, když se chvěl dozvuky svého vyvrcholení.

„Miluju tě, Aggie,“ zašeptal.

„Cože? Neslyšela jsem tě.“

„Miluju tě.“

„Znovu. Hlasitěji.“

„Miluju tě!“

„Slyšeli jste to, kluci? Miluje mě,“ zavolala.

„Jo, slyšeli jsme nejen tohle, ale mnohem víc,“ zavolal Trey odněkud z jídelny.

„Bolí mě koule,“ zasténal Eric.  „Uvědomujete si vůbec, že v okolí několika mil není žádná dostupná kundička?“

„Uvědomuju si to,“ zamumlal Jace. Odsunul z Aggiiny tváře vlasy a několikrát do ní ještě zajel svým ptákem. „Protože tahle je moje.“

„Kurva, jasně, že je,“ zamumlala a políbila ho.

„Můžete konečně všichni sklapnout?“ zakřičel rozčileně Brian. „S tím křikem kolem, to nedokážu.“