HT - 32. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

Jace pochodoval chodbou a společně s Aggie čekal v autobuse, až se vrátí zbytek kapely do autobusu. Seděla na kuchyňském pultu a sledovala ho, jak přechází tam a zpátky. Celý den ho nespustila z očí, ale alespoň ho dostala pryč z té zkurvené nemocnice. Zase jí byl dlužný.

„Proč jsi nešel sledovat vystoupení?“ zeptala se Aggie. „Takhle si vůbec neodpočineš.“

„Nemůžu se na to dívat.“ Jenom myšlenka na Jona, jak stojí na pódiu a hraje jeho hudbu, ho přiváděla k šílenství. Kromě toho, že to nebyla Jaceova hudba. Ne doopravdy. Všechny basové linie komponoval Jon. Nové album? Jo, tam měl Jace něco, co složil – měl tam svoji stopu – ale u ostatních třech alb zanechal svou stopu Jon.

„Proč mi neřekneš, co tě doopravdy žere?“ Aggie ho chytila za ruku, když kolem ní procházel, omotala mu svoje dlouhé nohy kolem boků a přitáhla si ho k sobě.

Zíral na ošklivý přívěsek, který měla ve výstřihu. „Proč pořád tuhle věc nosíš?“ Vytáhnul ten přívěsek na světlo a prohlížel si jeho oloupaný okraj.

„E-e,“ řekla. „Ne.“

Tázavě na ni pohlédl.

„Nebudeš měnit téma. To ti nedovolím.“

Sklopil zase pohled a pokrčil rameny. Přitáhla si ho blíž a položila mu ruce kolem krku.

„Řekni mi to, Jaci. Nikdo tady není, jenom já.“

Zatímco hledal ta správná slova, nevědomky třel přívěsek. Nebylo to tak, že by jí to nechtěl říct. Nahlas mluvit o svých pocitech způsobovalo, že se mu zpotily dlaně a rozbušilo srdce.

Aggie mu přejela prstem po uchu. „Tak moc ti chybí stát na pódiu?“

Pomalu zavrtěl hlavou. Miloval, když hrál naživo, ale nebylo to kvůli slávě, jakou měl Sed, kvůli vzrušení, které prožíval Brian anebo pro zábavu, kterou si užíval Trey. Bylo to proto, že mohl sdílet hudbu, svoji duši... jako Eric. Ale to nebyl důvod, proč se trápil.

„Může za to Jon, který je tam a zkouší tě nahradit?“

Přikývl.

Přejela mu prstem po tváři, až na bradu. „Podívej se na mě.“

Zhluboka se nadechnul a zadíval se jí do očí. Očekával lítostivý pohled, ale místo toho byl starostlivý a upřímný, až mu vylítlo srdce do krku a nemohl dýchat.

„Nemůže. Neboj se. Je tady jenom jeden Jace. Ty jsi stoprocentně nenahraditelný.“ Přitiskla si ho blíž k sobě, líčkem se mu otírala o tvář. „Nenahraditelný,“ zašeptala.

Vytáhnul si ruku ze závěsu a oběma rukama ji obejmul, přitisknul si ji ještě blíž. Přitisknul se k ní, držel ji. Ne, ona držela jeho, cítil se dobře. Bylo úžasné, když se k ní tisknul a zároveň i děsivé. Chtěl ji pustit dovnitř. Ukázat jí všechno, čím byl, ale co kdyby se jí něco stalo? Co kdyby ho opustila? Co kdyby zemřela? Co kdyby viděla jeho skutečnou tvář a pak ho začala nenávidět? Tak, jako ho nenáviděla vlastní matka… a jeho otec… a Kara. Každý člověk, kterého kdy miloval, ho před svou smrtí nenáviděl.

Jace se vykroutil z jejího objetí, otočil se pryč a pak si přitisknul ruce ke spánkům. Musel z hlavy dostat tyhle vzpomínky. Nedokázal se s nimi vypořádat. Ne teď. Nikdy. Když byl s Aggie, tak vyplouvaly na povrch. Myšlenky, o kterých si myslel, že je pohřbil už před několika lety. Nevěděl, jak dlouho jí může ještě dovolit zůstat – kvůli jeho zdravému rozumu.

Seskočila dolů z pultu, přitiskla se mu k zádům a objala ho kolem pasu. „Jsi v pořádku?“

Vykroutil se, nedokázal vydržet její láskyplnost.

„Vidím,“ zamumlala. „Chceš o tom mluvit?“

„Ne, nechci o tom zasraně mluvit.“ Zvednul ruku a pohladil ji po tváři. „Jenom mi dej pár minut.“

Chytla ho vepředu za tričko a táhla ho směrem k ložnici.

„Řekl jsem ti, že o tom nechci mluvit.“

Podívala se na něj přes rameno. „Skončila jsem s mluvením, Jaci. Teď je čas na tvůj trest.“

Tvrdý a chladný výraz její tváře ho okamžitě vzrušil. Trest. Přesně to potřeboval. Ale jak mu mohla ublížit? Neměla s sebou svoje vybavení. Strčila ho do pokoje a práskla za nimi dveřmi. Ruce přesunula na jeho kalhoty. Rozepnula mu pásek a vytáhla ho ven.

„Otoč se,“ přikázala mu.

Dokonce i bez kůže a vysokých bot, ho dokázala rozpálit. Její rozkazy způsobily, že se mu rozproudila krev.

„Udeř mě.“

„Udeřím tě jenom v případě, pokud si budu myslet, že si to zasloužíš. Dlužíš mi omluvu.“

Zmateně nakrčil čelo. „A za co?“

„Nerespektuješ mě. Odmítáš můj zájem tak, že mi položíš ruce na tvář.“

Tohle udělal? Nemyslelo mu to jasně. Nikdy, když se mu v myšlenkách objevila minulost. „Omlouvám se.“

„Omlouvám se, Paní V,“ řekla a připomněla mu, jak ji oslovit s respektem.

„Omlouvám se, Aggie. Já jenom…“ Sklopil nepřítomný pohled k zemi.

„Já vím, zlato,“ zašeptala. „Otoč se.“

Otočil se.

Jakmile mu na zadek tvrdě dopadnul pásek, celý se otřásl. Udeřila ho znovu přesně na stejné místo. A znovu. S rostoucí bolestí se zvětšovala i jeho erekce. Věděl, že na něm bylo něco špatně. Tohle spojení mezi fyzickou bolestí a sexuálním vzrušením. Ale nemohl si pomoct. A Aggie mu dávala přesně to, co potřeboval, bez odsuzování. Rozuměla mu.

Chápala ho. Netušil, jak. Nebyl si jistý, jestli to chtěla taky.

Všechny rány mu uštědřila na zadek. Chtěl cítit dotek kůže na celém těle, ale nepřikázala mu, aby se svlékl.

„Je tvůj pták tvrdý, Jaci?“

„Ano.“ Procedil ty slova skrz sevřené zuby.

„Ukaž mi ho. Stáhni si kalhoty a dovol, abych ho viděla.“

Udělal, co mu řekla, a cítil, jak ještě více tvrdne.

„Moc pěkné,“ zamumlala. „Chceš, abych ti zbila holý zadek?“

„Prosím.“

„Stáhni si kalhoty až ke kolenům.“

Třásl se nedočkavostí, rychle si stáhnul kalhoty přes boky a stehna.

„Tvoje kůže je už červená. Jsi si jistý?“

„Ach bože, Aggie. Udeř mě. Prosím, dopřej mi bolest.“

„Dobře, když tak pěkně prosíš.“

Pásek s prásknutím dopadnul na jeho nahý zadek. Celý se otřásl a pak zalapal po dechu. Soustředil se na bolest, potřeboval ji jako plášť, potřeboval ji jako obranu před bolestí, která se skrývala v jeho černé duši. S každou ránou problesknul temnotou bílý paprsek a zatlačil ji tak hlouběji, až mohl předstírat, že neexistovala.

Asi po dvaceti či třiceti úderech, se Aggie přesunula na jeho záda. Rukou ho pohladila po pálící, nahé kůži. Chladné a uklidňující. Otřásl se potěšením, když pokračovala ve svém hlazení.

„Dotýkej se sám sebe,“ zašeptala mu do ucha.

Otevřel oči a v zrcadle tak zachytil její pohled. Zkoumala jeho výraz a pak se zaměřila na jeho tvrdého ptáka.

„Dotknout se sám sebe?“

„Omotej svoje ruce kolem toho velkého ptáka a pohlaď ho.“ Kousla ho do ucha. Znovu se otřásl, ale neposlechnul ji. Nedokázal přinést úlevu sám sobě. Nikdy. A neplánoval s tím začínat teď. „Udělej to,“ přikázala mu.

„Ne.“

Odtáhla se pryč. „Odporuješ svojí paní?“

„Nemůžu, Aggie.“

„Kecy.“

Odešla k nočnímu stolku a otevřela zásuvku, ve které Brian schovával svoje hračky. Jace ji ostražitě sledoval. Co s ním měla v plánu udělat?

Ze zásuvky vytáhla nějakou lahvičku a pak mu stříkla do ruky. Bránil se, když se mu pokusila nasměrovat ruku na jeho ptáka.

„Aggie, nedělej to.“

„Zdá se, že jediný důvod, proč toužíš po bolesti, je ten, že si myslíš, že si to zasloužíš.“

„Já si ji zasloužím.“

Zakroutila hlavou. „Máš ji rád. Kdybys ji neměl rád, tak z toho neztvrdneš.“

„Ne. To není ten důvod,“ protestoval.

„Zlato, je v pořádku, mít rád bolest.“

„Je to zvrácené.“ Věděl, že to tak bylo. A to byl důvod, proč se snažil přinutit sám sebe myslet si, že potřeboval bolest z určitého důvodu. Ne, protože ji měl rád. Zasloužil si ji.

Spojila s ním svoje ruce a pak s nimi přejela po jeho ptákovi, až k naběhnuté špičce. Jace zalapal po dechu, jak ho zasáhla rozkoš a zároveň ho rozpalovala pálivá bolest na zadku.

„Možná, že někteří si myslí, že je to zvrácené,“ řekla, „ale já ne. Mám ráda to, co máš rád ty. Vzrušuje mě, když tě takhle vidím.“

„Vážně?“ Přejela s jeho rukou znovu po tvrdém ptákovi, hezky pomalu od kořene až po špičku. Rozkoš už nebyla tak intenzivní jako ve chvíli, kdy skončila s výpraskem a bolest pulzovala na jeho zadku. Bylo to skoro rozptylující.

„Jo. Řekni mi, co chceš, Jaci.“

„Já chci…“ Zaváhal. „Chci bolest.“

„A co ještě?“

Znovu přejela spojenýma rukama po jeho ptákovi. Otřásl se. „A rozkoš.“

„To nebylo tak těžké přiznat, ne?“

Jo, zrovna tohle bylo. Nikdy si to nepřiznal ani sám sobě.

„Čím rychleji se budeš třít, tím tvrději tě udeřím,“ řekla. „Chceš, abych tě udeřila tvrdě?“

„Ano.“ Jejich spojené ruce se pohybovaly rychleji po jeho kluzkém ptákovi. Třely ho. Rychleji. „Tvrdě mě udeř, Aggie. Dopřej mi bolest.“

Pustila jeho ruce a odstoupila dozadu. Čekal na další ránu, ale žádná nepřišla. Podíval se přes rameno. „Skončila jsi?“ zeptal se.

„Přestal jsi hýbat rukama.“

Kousnul se do rtu, zavřel oči a pak si začal přejíždět po ptákovi, od kořene po špičku. Pásek ho udeřil přes zadek. Dráždil se rychleji. Udeřila ho tvrději.

Rychleji. Tvrdě pumpoval. Čekal na její odpověď. Jeho potěšení rostlo. Vzrušení stoupalo. Pracoval kluzkou rukou na citlivé špičce a zároveň se dráždil nahoru a dolů. Vyplácela ho tak tvrdě, že jeho tělo už protestovalo, ale přesto chtěl víc.

„Ach bože, Aggie.“ Dráždil se ještě rychleji, masíroval ptáka, dokud se bolest a rozkoš nespojily v jedno. „Počkej. Zastav. Už budu. Počkej.“ Pustil svého ptáka. Pásek se zastavil. „Ne. Pokračuj, prosím.“

„Přestal ses dotýkat sám sebe.“

„Ano, já vím. Nechci se udělat. Nemůžu… Nezasloužím si to.“

„Potřebuješ tohle uvolnění, Jaci. Je to jediných patnáct vteřin tvého dne, kdy můžeš všechno vypustit. Chci to pro tebe.“

„Potřebuju další bolest.“

„Nevěřím ti. Kromě toho, když tě sleduju, jak si honíš ptáka, tak jsem šíleně vzrušená.“

Podíval se na ni znovu přes rameno, zmateně se zamračil. „Opravdu?“

„O, ano.“ Vytáhla si nahoru červené tričko a stáhla dolů podprsenku. „Chci, aby ses mi udělal na kozy, zlato. Vidíš, jak mám tvrdé bradavky?“

Viděl je, velmi dobře – chtěl po těch tvrdých špičkách přejíždět jazykem. Znovu ho praštila páskem přes zadek.

„Pokračuj. Hlaď se, dokud se neuděláš.“

Pokračoval. Možná, protože ho chtěla, ale také proto, že miloval kombinaci rozkoše a bolesti, líbilo se mu, že ji to vzrušovalo. Nemohl přestat. Zajímalo ho, proč ho ještě nenapadlo honit si ptáka, zatímco ho někdo bil. Třel se tak zuřivě, jak jen mohl, takže netrvalo dlouho, než došel k uvolnění. Když se začal třást a lapat po dechu, tak ho Aggie otočila, klekla si před něj a nabídla mu svoje kozy. Zajel ptákem mezi vrcholky a stisknul je k sobě. Zadrhnul se mu dech, když se mu křečovitě sevřel pták a pak vystříknul mezi její prsa, po celé hrudi a na krk. Když se uklidnil, tak ho Aggie vtlačila do postele.

„Ach můj bože, jsem teď tak šíleně vzrušená,“ řekla.

„Tohle jsi mi měla říct předtím, než jsem vyklopil svůj náklad.“

„To nic nebylo.“ Zvedla své velké prsa nahoru a oblízla zbytek spermatu, na který jazykem dosáhla.

„Pokračuj a já budu za chvilku zase tvrdý.“

Vstala, sundala si zbytek oblečení a pak se k němu plazila po posteli. „Saj je, Jaci.“

Neprotestoval a vsál si jednu tvrdou bradavku do pusy. Mohl na ní ochutnat vlastní sperma. Líbilo se mu, jak se smíchalo s chutí její kůže.

Otřásla se. „Bože, jsem tak nadržená.“

Kurva, že byla. Sledoval, jak si vklouzla rukou mezi nohy. Když mu pak prsty zakryly výhled, tak sklonil hlavu a přesunul se dolů, aby měl lepší výhled. Dvěma prsty si vjížděla dovnitř a ven do její rozpálené a vlhké kundy. Druhou rukou si dráždila klitoris.

„Ach,“ lapala po dechu. „Nepřestávej, Jaci. Saj mi bradavky. Prosím.“

Byl rozpolcený mezitím, co po něm chtěla a co on chtěl vidět. Nemohl dělat oboje najednou. Aggie se otřásla a vykřikla. Rozrazily se dveře.

Na prahu stál Jon a tvářil se lehce pobaveně. „Už jste vy dva skončili? Mám tady čtyři malé kočičky a jsem nadržený jako prase. Nikdo z nás už nechce déle čekat.“

„Vypadni kurva odsud,“ zařval Jace.

Jace se postavil a natáhnul si kalhoty, rychle si je zapnul. Zamíříi ke dveřím s rukou zaťatou v pěst. „Už mám těch tvých sraček po krk, Jone.“

„A to je jako moje chyba, že jsi nezamknul dveře?“

Aggie jednou rukou chytila Jace, ale ten ji setřásl.

„Na dveřích není zámek, ty kreténe. A tvoje chyba je, že ses nenaučil klepat,“ řekl Jace.

Jonův pohled se přetočil k Aggie, která stála vedle Jace a snažila se získat jeho pozornost. Jace se na ni podíval. Nádherná a nahá, jak ji pánbůh stvořil. „Obleč si něco, zatraceně!“

„Neřvi na mě,“ zavrčela na něj.

„Pane bože, Aggie, ty jsi sexbomba.“ Jon ukázal prstem na Jace. „Proč se zahazuješ s tímhle kusem hovna?“

Jace už měl toho malého sráče plné zuby. Ještě mu stále dlužil za ten kousek s drogami na hranici. Jace mu položil ruce na hruď a zatlačil. Jon zády narazil do nějakých holek, které stály v autobuse za ním. A když říkal mladé, myslel tím mladé – pravděpodobně ještě středoškolačky. Jace by překvapilo, kdyby byla některá u nich plnoletá. Na co ten chlap myslel?

„Vypadni z autobusu,“ řekl Jace.

„To ty vypadni z autobusu. Dokonce si ani nejsem jistý, proč jsi ještě tady. Díky, že jsi za mě zaskočil, zatímco jsem byl pryč, ale teď jsem zpátky. Kapela už tě dále nepotřebuje.“

„Když to říkáš ty, tak to nic neznamená,“ řekl Jace.

„A co fanoušci? Co říkají oni? Kdy naposledy křičeli tvoje jméno?“

No, aby byl upřímný, tak nikdy. Ale na tom nezáleželo. Sed, Brian a Trey bavili publikum. Jace dělal jenom svoji práci a do hraní vložil každý kousek své pokroucené duše a roztříštěného srdce. Nepotřeboval záři reflektorů. Kluci se ho pokoušeli zapojit do komunikace s publikem, ale…

Kurva, možná měl Jon pravdu. Možná, že Jon byl pro kapelu lepší. Ne hudebně. Jace věděl, že byl mnohem lepším basákem, než Jon, ale jako bavič, měl Jon lepší osobnost. Jon se bavil s publikem a užíval si místa na pódiu. Možná, že tohle fanoušci chtěli. Možná, že pro ně nebyla hudba až tak moc důležitá.

Jon se ušklíbnul. „To tě umlčelo, co? A teď mi kurva uhni z cesty. Potřebuju si zašukat. A moje kočičky, na rozdíl od té tvojí, nebudou utíkat pryč.“ Podíval se na Aggie, která tam stála pořád nahá. „Aggie, jestli si potřebuješ pořádně zašukat, tak moje kalhoty jsou pro tebe stále otevřené.“

Jace ho vážně nechtěl udeřit. Ale ovládly ho jeho instinkty boxera. Ani si nevšimnul, že zaťal pěst. Jon se zhroutil na zem. Cítil mnohem větší uspokojení, než si myslel. Sice ze síly, kterou vložil do rány, zaprotestovalo jeho rameno a paže, ale ani ta bolest mu nezabránila, aby se necítil lépe.

„Řekl jsem mu, aby s mojí ženou znovu takhle nemluvil,“ zahudral Jace, otočil se a lehnul si na lůžko, kde chtěl odpočívat. Ta rychlost, se kterou se zbavil Jona, se Jaceovi líbila. Ale užívat si s Aggie a bojovat s Jonem nebyla zrovna ta nejlepší cesta k uzdravení.

*****

Aggie překročila Jonovo tělo, které leželo na zemi, a postavila se na spodní lůžko, aby mohla zkontrolovat Jace, který nahoře “odpočíval.“ Ztěžka dýchal, takže se bála, že by mohl hyperventilovat. „Jsi v pořádku?“

Naklepal si polštář, ale neotočil se k ní. „Proč se mě na to ptáš? Jsem v pořádku. Jenom potřebuju spát.“

Pohladila ho po zádech a cítila, jak byl napjatý. Právě pracovala na tom, aby z něj nějakou část dostala a pak… se objevil Jon.

„Kdybys měl hlad, tak bych ti mohla udělat vajíčka.“

„Možná později.“

Políbila ho zezadu na krk a pak slezla dolů.

Dvě holky, které si Jon přivedl, utekly. Zbývající dvě byly ohnuté nad Jonem a snažily se ho vzkřísit.

„Kolik je vám dvěma let?“ zeptala se Aggie.

„Osmnáct,“ řekly obě najednou.

„Jo a já jsem černá holka s velkýma, chlupatýma koulema.“ Obě si prohlídly její nahé tělo. Asi hledaly ty velké, chlupaté koule. „Myslím, že byste měly odejít. Postarám se o něj.“ Aggie vzala každou za ruku a táhla je k východu.

„Nenuť nás jít. Chceme se seznámit s Treyem.“

„S Treyem? Tak proč jste pak přišly s Jonem?“

„Protože byl jediný, kdo měl zájem.“

Aggie se ušklíbla. „Chápu. To dává větší smysl. Možná, že když počkáte před autobusem, tak se Trey objeví a dá vám autogram nebo tak.“ Trošku si vynadala, že využívala Treye, ale nechtěla, aby měli kluci problémy kvůli tomu, že si přitáhli do autobusu školačky, i když zvrhlík, který je chtěl zneužít, ležel rozvalený na podlaze.

„To bude nejlepší.“ Dívka se podívala na Jona na zemi, který tam stále nehybně ležel. Usmála se. „Jace ho doopravdy odrovnal.“

„Ty znáš Jace?“

„Samozřejmě, že vím, kdo je Jace. Je to ten nejlepší basák na světě. Mrzelo mě, že jsem ho neviděla na pódiu. Je jako panenka. Tak stydlivý a roztomilý. Taaaaak roztomilý. A ach bože, je tak šíleně roztomilý.“ Usmála se a objala sama sebe. „Sed řekl, že byl nemocný a tak ho na chvilku zastoupil Jon.“

Aggie odvrátila pohled. „Jo, tak to bylo.“

„Řekni Jaceovi, že doufám, že ho ten šílený průjem rychle přejde.“

Aggie protočila oči. „Aha, Sed si z vás dělal srandu. Jace si zranil pravou ruku, ale jsem si jistá, že za chvilku bude stát zase na pódiu.“

Holka se ještě jednou podívala zklamaně na Jona a pak vyběhla z autobusu.

Eric se zastavil před autobusem a zmateně sledoval, jak holka odcházela. „Myslel jsem si, že jsi dneska večer s Jonem.“

„Dneska večer nebude Jon s nikým,“ řekla Aggie. „Kromě podlahy.“

„Jace ho odrovnal,“ dodala holka a zahihňala se.

„Děláš si prdel?“ Eric vyšel po schodech a pak se postavil na konec chodby. „Dýchá ještě?“ Objal jednou rukou Aggie a pak jí rukou pohladil po boku. Aggie se vykroutila.

„Nekontrolovala jsem ho,“ přiznala Aggie Upřímně, moc se o něj nestarala.

„A kde je Jace?“

„Odpočívá na lůžku. Nerušila bych ho. Chová se trošku jako puberťák.“

Eric si kleknul na zem a začal probírat Jona. Aggie odešla pryč, aby na sebe něco hodila. Když se vrátila, tak sledovala Erica, jak plácnul Jona po tváři.

„Kurva!“ Stěžoval si Jon, když se pokoušel otevřít oči.

„Říkal jsem ti, aby Jace neštval,“ řekl Eric.

„Ale ty Jace štveš.“

„To je jiné. Mě má rád. A tebe nenávidí až do morku kostí.“

Jon si promnul pohmožděnou tvář. „Očividně. Bože, to před ním nemůže člověk ani žertovat?“

„Ty před ním nežertuješ.“ Aggie si založila ruce na hrudi. „Chováš se jako čurák a on tě na to upozorňoval.“

„Jak chceš.“ Jon chytnul Erica za nabízenou ruku a vytáhnul se na nohy. Rozhlédl se po autobusu. „Kam šly moje holky?“

„Doufám, že zpátky k rodičům. Myslím, že už byl čas na jejich večerku,“ řekla Aggie.

Jon přimhouřil oči. „Co to má znamenat?“

„Že jim nemohlo být více než šestnáct.“

„No a?“

Aggie nad ním znechuceně ohrnula nos. „Prase.“

„Krávo.“

„Můžete tam už kurva sklapnout?“ zařval Jace. „Snažím se tu usnout.“

„Můžeš ho vzít klidně do ložnice,“ zabrblal Jon. „Úplně jste mi zničili plány na dnešní noc.“

Jace vyskočil z lůžka a odkráčel do ložnice.

„Mně jsi taky zkazil plány na dnešní večer, chlapče,“ řekl Eric.

Jace se přes rameno podíval na Erica. „Rozhodně jsi ho nechtěl sledovat, jak przní čtyři školačky.“

Eric se zazubil. „Tak mi příště dovol, abych tě mohl sledovat s Aggie a bude ti odpuštěno.“

„Myslím, že tohle bys nezvládnul.“

Aggie mezi nimi zatěkala pohledem. O čem to ti dva mluvili?

„Vyzkoušej mě,“ vyzýval ho Eric.

„To je na Aggie,“ řekl Jace a vešel do ložnice. Svlíknul se a vlezl si do postele.

Eric před sebou sprásknul ruce. „Prosím, Aggie, dovol mi se dívat. Budu se celou dobu držet zpátky.“

„Dívat? Dívat na co?“

Objal ji rukou kolem ramen. „Sledovat tebe a Jace, jak máte sex, co jiného?“

„Dneska není na sex v dobré kondici,“ řekla.

Eric přestal dýchat. „Neřekla jsi ne.“

„Ale taky jsem neřekla ano.“ V Ericových jasných, modrých očích bylo něco, z čeho byla Aggie opět vzrušená.