TLZ - 4. kapitola

Překlad: Lusesita

Matt

Nejdřív jsem si myslel, že si dělá Angelo srandu, když řekl, že chce jít tancovat. Prostě to nebylo něco, co jsem očekával. Angelo je tvrdý, výstřední, chytrý a někdy i strašně zábavný. A i když mi řekl něco málo o své minulosti, nikdy jsem si ho doopravdy nedokázal představit na klubové scéně. Ale nejen že je na klubové scéně jako doma, ale je v ní i dobrý. Pak si uvědomím, čeho se Jared bál.

Je jako magnet. Nebo jako světlo a zbytek jsou můry. Vrhli se na něj jako smečka vlků na svoji kořist. Až na to, že tahle kořist je sní zaživa.

Na chvíli tancuje sám, i když polovina mužů kolem ho sleduje. Už jsem to samé v klubu viděl, když na parket vkročila nádherná žena. Byl tam moment, kdy ji všichni jen sledovali a čekali - přemýšlejí, jestli je vážně sám? Kdo udělá první krok?

Nakonec se jeden z nich oddělí od smečky. Je mladý, blonďaté vlasy upravené do bodlinek, je vyšší než Angelo a velmi suverénní. Tancuje až k Angelovi a ten ho nechá přistoupit. Blonďák obalí ruce kolem Angela a přitáhne si ho proti sobě. Angelo ochotně jde, směje se. Na chvíli spolu tancují, otírají se o sebe, ale pak blonďák zašeptá Angelovi něco do ucha. Angelo zakloní hlavu, zasměje se a odstrčí blonďáka pryč. Blonďák vypadá překvapeně, naštvaně, ale ustoupí.

Další je starší, lépe oblečený a tak trochu zženštilý. Není tak nafoukaný. Pohybuje se pomaleji, čeká, jestli ho Angelo taky odmítne. Ale to on neudělá. Rozepne Angelovu košili, zatímco na něj Angelo vzhlédne s flirtujícím pohledem. Muž nechá posledních pár knoflíků zapnutých, pak stáhne košili z Angelových ramen a nechá ji spadnout do poloviny zad, kde ji drží, takže má Angelo uvězněné ruce u boků. Angelo se zasměje a zvrátí hlavu. Muž líbá Angela na krku, jednu ruku má na Angelově zadku, začnou se o sebe otírat. Jeho rty se pomalu hýbají na Angelově krku a Angelo ho nechá. Chvíli spolu tancují. A to až do chvíle, kdy se ho blonďák pokusí políbit. Pak se Angelo s úsměvem otočí.

Poté se objeví více chlapů. Angelo se mezi nimi pohybuje jako hlavní hvězda představení, který pracuje s davem, usmívá se, škádlí, jeho oči nezbedně září.

Zatímco sleduju Angela, Jonathan odvede Zacha od našeho stolu, a vím, že je to proto, aby si s ním mohl promluvit, aniž bychom je já nebo Jared poslouchali. Opírají se o zábradlí nedaleko nás a sledují taneční parket. Jonathan se Zachem mluví opatrně, ale je vidět, že ho Zach poslouchá jen napůl. Přemýšlím, jak se asi cítí ohledně chování Angela. Čekal jsem, že bude naštvaný, nebo zraněný, nebo tomu možná nebude vůbec věnovat pozornost. To co vidím, mě překvapuje. Vůbec ho to nezajímá. Sleduje Ange s lehkým úsměvem na tváři, jako by mu celá scéna připadala nesmírně zábavná.

Podívám se na Jareda, který také sleduje Angela. Tváře má rudé a můžu říct, že je rozpolcený mezi vzrušením a neuvěřitelně naštvaným.

„Neuvědomil jsem si to,“ naznačím, a on se na mě naštvaně podívá.

„Samozřejmě že ne.“ Vyštěkne. „Můžeš jít do postele s mužem každou noc, ale i přes všechny své úmysly a záměry jsi pořád hetero. Nic nevidíš. Nevidíš Angela pro to, kým je.“

„A to je co?“ Snažím se neurazit.

„Sex Matte,“ řekne očividně podrážděně. „Všechno na něm křičí, aby byl ošukaný. Podívej se na něj,“ řekne a ukáže vztekle na taneční parket. „Vypadá jako sex. Voní jako sex. Dokonce i chodí jako sex.“

„Jak chodí sex?“ Zeptám se s úsměvem, ale on mi úsměv neoplatí. Pak mě napadne něco jiného. „Ty mi tu říkáš, že chceš spát s Angelem?“ Zeptám se a okamžitě toho lituju. Nejsem si jistý, zda chci slyšet odpověď.

Naštěstí mě ignoruje. „Nic dobrého se tady nestane,“ řekne potichu a otočí hlavu zpět k parketu.

Angelo je teď s novým chlápkem, který je jen o trochu vyšší než Ang. Má skoro stejné vlasy, také černé a upravené do bodlinek. Má sundané tričko a jeho vrchní polovina těla je pokryta tolika tetováním a piercingem, že je nedokážu ani spočítat. Je přitisklý k Angelovým zádům a tře se mu o zadek. Ang má zavřené oči a zvrácenou hlavu, položenou na tetovaném rameni. A pohled na jeho tvář… řekněme, že bych se dokázal obejít bez pohledu na současný výraz mého nejlepšího přítele. Pohled, který měl až do teď vyhrazený pouze pro Zacha. Jednu z potetovaných rukou má zabořenou hluboko v kapse a nemusím být génius, abych si domyslel, co se tam odehrává.

„Jak tady může Zach jen tak stát?“ Zajímám se tiše.

„Nemám ponětí.“

Zach s Jonathanem teď míří k našemu stolu a Zach vypadá naštvaně. K mému překvapení ale ne na Angela.

„Tohle tím myslím, Zachu,“ pronese Jonathan, když dojdou k našemu stolu. Ukáže na taneční parket. Další chlápek se připojí k Angelovi a tomu potetovanému, spolu vytváří propletenec šátrajících rukou a třoucích se boků. „Nemůžeš čekat, že s takovým chlapem ti to vydrží dlouho.“

„Neznáš Angela.“ Řekne Zach.

„Nemusím ho znát, stačí ho pozorovat.“

„Jen se baví.“

„A ty jsi s tím v pohodě?“

„To není tvoje věc,“ odsekne Zach, a já jsem ohromený, že vidím, jak se za sebe postavil, když je třeba, „ale ano, nevadí mi to.“ Podívám se na Jareda a vidím odraz své vlastní nevěřícnosti.

Jonathan se zhluboka nadechne, zřejmě se rozhodl změnit taktiku. Přistoupí o krok k Zachovi a jednou rukou ho obejme kolem pasu.

„Zachu, vše, co se snažím říct je, že jsi mi chyběl.“

„Od kdy, dnešní noci?“

„Vždycky. Byli jsme spolu dobří.“

„Tak dobří, že jsi odešel.“

„Za to se omlouvám.“

„Nemusíš, bylo to nejlepší.“

„Stokrát jsem toho litoval. Přál bych si, abys mi dal další šanci.“

„Na to je příliš poz –“ Začne Zach, ale je přerušen, když si ho Jonathan přitáhne k sobě a políbí.

„Och kruci,“ uslyším říct tiše Jareda vedle mě.

Jonathan kolem Zacha ovine i druhou paži a prohloubí polibek. Na pouhou vteřinu Zach polibek opětuje, ať už to chtěl či ne, netuším – a pak se rozpoutá peklo.

Nevím, kdy Angelo přestal tancovat, aby zahlédl, co se děje. Možná se koukal celou dobu. Zach zrovna začal protestovat a odstrčil Jonathana, když se objeví Angelo. Tvrdě strčí Jonathana do hrudi a skoro ho shodí. „Sundej z něj pracky.“

Jonathan se chytí dalšího stolu, jen pár kroků od Angela. Vzpamatuje se rychleji, než jsem čekal, narovná se a přistoupí o krok k Angelovi. „Ve skutečnosti to není tvoje věc –“

„Líbáš mého přítele, a myslíš si, že to není moje zkurvená věc?“

„Myslel jsem, že máte otevřený vztah,“ řekne plynule Jonathan a udělá další krok k Angelovi. „Poté, co jsem tě sledoval na tanečním parketu –“

„Jsem si kurevsky jistý, že jsi mě neviděl někoho líbat!“

„Ach,“ řekne Jonathan a poprvé se v jeho hlase objeví ostrá hrana. „Takže tady jsi vytyčil hranici?“

„Jdi do prdele!“

Zach se konečně vzpamatoval dost, aby zasáhnul. Doufal jsem, že zklidní situaci, místo toho položí ruku na Angelovo rameno a řekne nejhorší možnou věc. „Angi, přeháníš,“ řekne potichu, asi ho uškrtím. Jak může být s Angelem a neznat ho dost na to, aby řekl něco takového?

„Já co?“ Zařve Angelo a pustí se do Zacha. „Děláš si ze mě kurva prdel? Tvůj ex-přítel ti strčí jazyk až do zasraného krku a já přeháním?“

O půl vteřiny později si Zach uvědomí svoji chybu a snaží se couvnout. „Tak jsem to nemyslel –“ ale Jonathan ho přeruší.

„Takže je úplně v pořádku, když ti ho nějaký cizinec vyhoní na tanečním parketu, ale Zach nemůže nikoho políbit, i kdyby chtěl?“

„Nechtěl jsem,“ řekne Zach tiše, ale neústupně.

Angelo Zacha ignoruje. Obrátí se na Jonathana, se zarudlou tváří. Angelo je možná o deset centimetrů menší než já, ale kdyby se tímto způsobem podíval na mě, ustoupil bych i já. Myslím, že skoro každý, ale Jonathan stojí na místě.

Vedle mě cítím Jareda, „udělej něco,“ a postrčí mě k nim.

„Měli jsme se dobře, Zachu. Mohli bychom to vrátit. Vím, že by to šlo.“

Zach začne protestovat, ale Angelo mu nedá šanci. „Je se mnou!“

Jonathan se podívá na Angela. Ten výraz opovržení v jeho tváři je téměř bolestivé vidět a zášť v jeho hlase, když promluví je ještě horší. „Co mu můžeš nabídnout? Někoho, kdo mu bude nosit tašku s potravinami?“ Na chvíli ztichne, pomyslím si, že jsme se možná vyhnuli kulce, ale pak řekne věc, o které jsem věděl, že nad ní přemýšlí celý večer. Pohrdavě mávne rukou k Angelovi a ušklíbne se, „nejsi nic jiného, než jen snadná šukačka.“

Nikdo nemůže říct, že je Angelo pomalý. Jsem jen krok od něj, ale přesto se mu podaří slušnej zásah předtím, než se mi ho podaří chytit. Vyhazovači se k nám hrnou ze všech směrů a Ang proti mně tvrdě bojuje. To je vše, co můžu dělat, držet ho a řetězec vulgarit, co se nu řinou z úst, by stačila k tomu, aby odstranila barvu ze stěn.

Jonathan vypadá triumfálně a drží koktejlový ubrousek na krvácejícím rtu. Zach je ohromený. Jared zase naštvaný stejně jako vyhazovači.

Angelo obrátí svůj hněv z Jonathana na mě a s obtížemi se mi podaří ho dostat až ke dveřím. Jared je hned za mnou, tlačí na mě, Jonathan se Zachem jsou někde za námi a pořád se hádají. Dostaneme se až ven, na chodník. Jakmile povolím sevření, Angelo mě odstrčí, ale k mému překvapení se po mě neožene ani nepřistoupí k Jonathanovi. Místo toho se k nám otočí zády a odejde od nás všech.

„Angelo, počkej,“ zakřičí Zach a chystá se jít za ním.

Natáhnu ruku a strčím do něj trochu víc, než jsem zamýšlel. Slyším Jareda tiše promluvit, „Matte ne,“ ale ignoruju ho.

„Už jsi udělal dost,“ řeknu Zachovi.

„Copak to nevidíš, Zachu?“ Ozve se Jonathan. „Nemůžeš přece věřit –“

Ztichne, jakmile k němu přistoupím. Záměrně jsem hodně blízko. Je menší než já a bylo by snadné do něj narazit, aby musel ustoupit. Hledím na něj. „Raději bys měl zavřít tu zasranou hubu, nebo ti ji zavřu já.“ Možná po tom všem není zase tak pitomý, protože udělá, co jsem řekl. „Vy dva,“ stále koukám na Jonathana, ale Zach a Jared ví, že mluvím k nim, „běžte zpět do hotelu.“ Zach začne protestovat, ale já ho umlčím, „najdu ho.“ Zach si povzdechne a Jared ho popadne za paži, otočí a oba vykročí k hotelu. „Pro tebe,“ zasyčím na Jonathana, „by bylo lepší, kdybys je nesledoval.“

Jonathan zaváhá, přemýšlí, jak moc na mě může tlačit. Naštěstí pro něj se rozhodl, že 'už ne'. Skloní hlavu a ustoupí. „Dobře,“ řekne potichu. „Nechtěl jsem způsobit potíže.“

„Blbost, přesně to jsi měl v úmyslu.“

Chvíli mě ostražitě sleduje, pak se bez dalšího slova otočí a vrátí do klubu.

No, teď jen musím najít Angela.

Ve Vegas.

Skvělé.

Netuším, kam mohl jít, ale štěstí stojí na mé straně. Najdu ho stát před Bellagiem. Fontána není puštěná a on se opírá o kamenné zábradlí a hledí na uměle vytvořené jezírko. Dokonce se na mě ani nepodívá.

„Běž pryč, Matte.“

To jsem očekával, ale ignoruju ho. Opřu se o lokty vedle něj a oba sledujeme jezírko, jako by fontána byla zapnutá. Čekám a on si po několika minutách rezignovaně povzdechne.

„Nenecháš mě samotného, že?“

„Ne.“

„Nechci o tom mluvit.“

„Dobře.“

Znám Angela dobře. Pravděpodobně líp než on sám sebe. Čekám.

„Myslím to vážně, Matte!“ Řekne tentokrát důrazněji.

„Neřekl jsem ani slovo.“

Čekám ještě chvíli a snažím se neusmát. Vím, že už je připravený se vzdát. Nakonec řekne, „Dobře!“

„Dobře, co?“ Zeptám se nevinně.

„Fajn, poslouchám. Řekni, co jsi mi sem přišel říct.“

„Okej, jen toto: Zach je do tebe blázen.“

„Jasně, že jo,“ vyštěkne. „Proto se muchloval se svým zkurveným ex přímo přede mnou.“

Neodpovím hned. Nechám situaci trochu uklidnit, než sarkasticky prohodím, „jo přesně to se stalo.“

Poklesnou mu ramena, všechen boj z něj vyprchá.

„Zatraceně, Matte,“ v jeho slovech ale není žádná síla.

„No tak, Angi. Přestaň se chovat jako kretén a mluv se mnou.“

Myslel jsem si, že se vzdá, ale neudělá to. Ve skutečnosti nějakou dobu přemýšlí, než odpoví. „Jonathan má pravdu. Nemám mu co nabídnout. Má vysokoškolské vzdělání a kariéru. Má byt ve Vegas, pěkné auto a hromadu peněz.“

„Jak víš, že má pěkné auto?“ Přemýšlím, jestli mi něco neušlo.

Protočí oči. „Jen tušení. Má sezónní permanentky do zatraceného divadla, pro boha živého.“

„A co?“

„Takže s ním nemůžu soupeřit. Proč by si Zach vybral zrovna mě?“

Překvapeně se na něj podívám. „Mluvíme tu o tom samém Zachovi, že? Chlapovi, co nenávidí muzikály a myslí si, že Zahrajte mi Místy (pozn. drama z roku 1971 s Clintem Eastwoodem) je diletantský a má rád jen šťastné konce?“ Poté se pousměje. „Myslíš, že se Zach posadí na prdel z nějakého divadla? Bytu? Nebo prachů?“

Chvíli je ticho. „Ne.“

„Tak co máš za problém?“

Povzdechne si a tiše rezignuje. „Když se na něj podívám, vidím muže, se kterým by měl Zach být, víš? Vidím muže, kterého si zaslouží.“

„Myslíš, že si zaslouží Jonathana?“

„Myslím, že si zaslouží někoho lepšího, než jsem já.“

„Víš, co vidím, já, když se na Jonathana podívám?“

„Chlapa, co utratil moc peněž za boty?“

Potlačím smích, aby věděl, že svá slova myslím vážně. „Vidím chlapa, o kterého se Zach nezajímá natolik, aby o něj bojoval.“

Skloní hlavu, ale reakce se nedočkám. Položím mu ruku na rameno. „No tak, vraťme se do hotelu.“

Zavrtí hlavou. „Ještě se tam nemůžu vrátit.“

„Víš, že se Zach pravděpodobně bojí tak, že nedokáže jasně uvažovat.“

„Vím.“

„Snažíš se ho potrestat? Protože pokud ano, tak je to pěkně pitomej způsob, jak to udělat.“

Zavrtí hlavou. „Tak to není.“

„Tak co?“

„Prostě nemůžu, Matte.“ Řekne tiše. „Ještě ne.“

„Dobře.“ Samozřejmě vím, že někdy potřebuje být sám. Měl jsem ho svaleného na gauči více než jednou, když potřeboval prostor od Zacha. Ale když myslím na klub – o všech těch chlapech a jejich rukou, co se ho dotýkali – a o způsobu, jakým předtím žil. „Neudělej nic hloupého.“

Nepodívá se na mě, ale vím, že rozumí tomu, co říkám: nevracej se a nevyspi se s někým. „Neudělám.“ Nedívá se na mě, takže nevím, zda to myslí vážně nebo ne, ale není tu nic dalšího, co bych mohl udělat.

Do hotelu se vrátím sám.

Když přijdu do pokoje, zjistím, že se už Jared zbavil pěkného oblečení a má na sobě jen tepláky. Vlasy má stažené do culíku, ze kterého unikají jednotlivé vlny. Vše, co chci udělat je svléknout se a zabořit mu ruce do vlasů, ale on mi nedá šanci.

„Kde jsi sakra byl?“ Uhodí na mě, jakmile projdu dveřmi.

„Jen jsem –“

„Nemůžeš mě posílat zpátky do pokoje!“ Zvýší hlas a přistoupí blíž.

„Jarede, já –“

„Zkusíš mě znemožnit i příště?“

„Ne –“

„Říkal jsem ti, že do toho klubu nemáme chodit –“ Teď už je jen kousek ode mě.

„Já vím –“

„Nikdy mě neposlechneš!“

„Omlouvám se –“

V dalším okamžiku má ruce omotané kolem mého krku a tvrdě mě líbá. Roztrhne mi košili, tak že odlítnou všechny knoflíky až na jeden. Jedná se o tak rychlou změnu od toho, jak se do mě pustil po roztržení mého oblečení, že mi chvíli trvá ho pochopit. Rozepne mi kalhoty. Jsou volnější než moje džíny, takže snadno spadnou na podlahu.

„Jarede –“ začnu, ale on mě okamžitě přeruší.

„Sklapni, Matte.“ Strčí mě na postel.

Je u něj neobvyklé, že by byl až tak agresivní a rozhodně nejsem objektem jeho zloby. Sundá si kalhoty a sedne si mi na stehna. Přestali jsme používat kondomy před dlouhou dobou. Nalije si trochu lubrikačního gelu na ruku a dotkne se hlavičky mého penisu. Trochu jí pohne a usměje se na mě. Věděl, že si nebudu moct pomoct a přirazím mu do ruky.

„Och Bože,“ zasténám a on sklouzne rukou až ke kořeni a jeho úsměv se ještě zvětší.

„Jen počkej,“ řekne a přesune se nad mé boky.

Až do této chvíle jsem si neuvědomil, co má v plánu.

„Jarede –“

„Sklapni, Matte,“ zopakuje. A pak se na mě napíchne.

Poté se přestanu pokoušet protestovat. Nemohl bych, i kdybych chtěl. Po pravdě řečeno jsem zapomněl, jak skvělý pocit je být uvnitř něj. Zapomněl jsem, jak těsné, teplé a intenzivní to je. Byl jsem v něm pouze třikrát a to už je víc jak před rokem a nikdy to nebylo takové, nikdy nebyl na mě. Je to úžasné – téměř ohromující – a já hned vím, že nebudu schopný vydržet dlouho. Chytnu ho za stehna a ucítím tvrdé, silné svaly, vytvořené během let jízdy na kole, vlní se proti mé ruce, když se zvedá a klesá.

Ruce má položené na mém břiše, palci hladí cestičku chloupků vedoucích od pupíku dolů. Během sexu neotvírá moc oči, ale vím, jak moc miluje moji hruď, břicho a proužkem chloupků byl vždycky posedlý. Pohybuje se pomalu a pohled na jeho tvář je pro mě jako nebe. Oči zavřené, pootevřená ústa. Líbí se mi sledovat jeho výraz, když se pohybuje.

Lubrikant je stále na posteli. Naliju si ho na ruku a udělám mu to samé, co on mě: dotknu se jeho hlavičky, a když se na mě zvedne, pronikne celou délkou až ke kořeni. Ztratí rytmus. Na chvíli ztuhne v dané pozici, zabořený v mé pěsti, kdy v něm mám pohřbenou pouze hlavičku ptáka, zasténá -  miluju pohled na jeho tvář, když to udělá – začne se znovu pohybovat, rychleji než předtím.

Můžu ho jen sledovat, to je vše, abych se hned neudělal. Zrychlí, přiráží tvrději a rychleji a tlumeně sténá, když se dotknu nejhlubšího bodu uvnitř něj. Zvuk, co z něj vychází je měkký a tlumený, za to můj je hodně hlasitý. Postel strašně vrže, buší do zdi, alespoň ve Vegas si nikdo neztěžuje. Jeho pohyby jsou téměř zoufalé, vím, že je blízko. Pohybuji rukou, snažím se přizpůsobit jeho rytmu, i když teď je ještě nevyzpytatelnější.

Zpevním úchop a on otevře oči. Na vteřinu se uzamknou s mými, než sklouzne po mé hrudi a břichu. Podívá se na moji ruku, která se na něm pohybuje a tiše, hrdelně zasténá.

Poznávám ten zvuk, vím, že se udělá. Zvrátí hlavu, ruce přesune dozadu na má stehna a vyklene záda. Udělá se tak tvrdě, že vykřikne a jeho první výstřik mě zasáhne do ramene. Nakonec přestanu bojovat s vlastním vyvrcholením, a pokud lidé odvedle neslyšeli bouchající postel o zeď, tak rozhodně slyšeli mě, když jsem se udělal.

Jakmile můžu znovu myslet, otevřu oči a najdu Jareda, jak se nade mnou šklebí. „Můžeme to udělat znova?“ Zeptá se hravě. Přesně to samé jsem mu řekl, když jsem se s ním poprvé miloval.

Zasměju se. „Cože? Už?“

„Bože ne, myslím, až se budeš moct znovu pohnout.“

A uvědomím si, že je to poprvé, kdy se necítím divně ohledně toho, co se stalo. Ano, byl jsem to já, kdo ho ošukal, ale to, co udělal, se v žádném případě nedá považovat za submisi. Z nějakého důvodu to tentokrát bylo jiné.

Natáhnu se a popadnu ho za vlasy. Nechá mě, abych si ho přitáhl dolů. Zastavím těsně předtím, než se naše ústa střetnou.

„Miluju tě.“ Řeknu.

Líbí se mi sledovat jeho tvář po mých slovech. Udělá to samé, co vždy: zavře oči, nakloní hlavu na stranu a pousměje se. Je to, jako by měl někde hluboko v mysli malou skříňku, kde si uchovává všechny své oblíbené věci. A pokaždé, když mu řeknu, jak se cítím, zavře na vteřinu oči a danou chvíli si do ní uschová.

Znovu otevře oči a usměje se. „Zamiloval jsem se první.“

Musím se smát. „Co to má s tím společné?“

Jen se usměje. „To znamená, že jsem vyhrál.“

„Dobře,“ řeknu a políbím ho. „Vyhrál jsi.“

Jde do koupelny a přinese mi ručník, abych si mohl otřít ten nepořádek, co mám na břiše a hrudníku. Pořád mám na sobě boty a kalhoty u kotníků. Směju se, když si je sundávám.

„To jsi mě nemohl nechat se nejdřív svléknout?“

„Stěžuješ si?“ Zeptá se pobaveně a vleze do postele.

„Ani trochu.“ Řeknu a lehnu si za něj.

„Aspoň jsi byl vzhůru.“ Škádlí mě.

„Stěžuješ si?“

Nevidím mu do obličeje, ale vím, že se usmívá. „Ani trochu.“

Jakmile mu odstrčím vlasy, aby mě nelechtaly na nose, přejedu mu prstem po pihách na rameni.

„Chceš mi o tom říct?“ Zeptá se po několika minutách.

Nejdřív neodpovím. S Jaredem si říkáme skoro všechno, ale na jedné věci se určitě neshodneme a tím je Zach a Angelo. Mám rád Angela jako bráchu, ale taky vím, že není zrovna Jaredovým oblíbencem. A od našeho novoročního večírku vůči němu Jared znatelně ochladl. Nevím, co se stalo a když jsem se zeptal Jareda, neřekl ani slovo. Byl nekonfliktní a vím, že mě nechtěl dostat do pozice, kdy bych si musel vybrat stranu. Máme mezi sebou nevyslovenou dohodu, že o nich nebudeme mluvit vůbec. Ale teď když se zeptal, musím odpovědět.

Opatrně volím slova, abych nenaznačil, na čí straně byla vina.

„Angelo si myslí, že si Zacha nezaslouží.“

„A ty si myslíš, že si Zach nezaslouží Angela.“

Nejedná se o otázku. „Myslím, že občas Zach nemyslí na Angelovy potřeby.“

Následuje významné ticho. Vím, že nesouhlasí, ale nic neřekne, protože se nechce hádat. Šťouchnu ho do žeber, „mluv“ povzdechnu si.

„Nevím, jak můžeš říct, že Zach na Angela nemyslí. Angelo je jediná věc, na kterou myslí.“ Vím, co tím míní, a já přemýšlím, že bychom mohli mít pravdu oba. „Bez ohledu na to, co Zach udělá, nikdy to nebude dost. Myslíš, že Angelo myslel na Zacha, když byl na tanečním parketu?“

„Zachovi to nevadilo.“

„A myslíš si, že je fér, že se může takhle chovat a pak vylítnout, když někdo věnuje pozornost Zachovi?“

„Jonathan není zrovna 'někdo' a nevěnoval mu 'jen pozornost'. Je Zachův ex a políbil ho. Takže jo, myslím, že měl právo být Angelo naštvaný.“

„A já myslím, že Zach taky.“

Co na to říct? Nemůžu popřít, že bych nikdy nemohl jen tak sedět a sledovat, jak se Jareda dotýká jiný muž, stejným způsobem, jako se dotýkali Angela. Ale Zach sotva mrknul. „Nejsou jako my,“ řeknu si spíš pro sebe než pro něj.

„Krucinál, to je příliš slabé vyjádření, Batmane.“

Teď je naštvaný. Pohladím ho po ruce a políbím na rameno.

„Máš pravdu,“ řeknu mu něžně, snažím se, aby se znovu uvolnil. „Neměli jsme chodit do toho klubu.“

„Jasně, že jsem měl pravdu,“ řekne, ale ostrost z jeho hlasu zmizela. Hravě mě šťouchne do žeber. „Řekni to znovu.“

Zasměju se a přesunu ruku z jeho paže na břicho. „Měl jsi pravdu,“ řeknu mu tiše do ucha a on se usměje. „Víš, co ještě?“

„Co?“

„Kdybych tě viděl takhle tancovat s jiným mužem, tak zešílím.“

„Jestli mě někdy uvidíš tančit, jsem hrozně opilý a nastal čas mě vzít domů.“ Na pár minut jen tiše, spokojeně ležíme. Hladím ho po těle. Znám každý centimetr: přesnou strukturu jeho kůže, ploché břicho, oblost boků, tvrdé svaly na stehnech. Prsty kloužou po známé cestičce pih, přes jeho tvary, které jsem si zapamatoval již před dlouhou dobou. Povzdechne si a uvolní se. „Budou v pohodě?“ Zeptá se tiše.

„To by měli.“

„Proč?“

„Protože pokud ne, tak bude pěkná otrava řídit domů.“