HT - 16. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

Aggie stála vedle pódia. Bedňáci a všichni členové kapely v přítmí ladili nástroje. Nastal čas, kdy měli Sinners vystoupit. Chtěla popadnout Jace a zlíbat ho do bezvědomí. Omluvil se více než dost za to jeho dobrodružství s vězením a ona byla připravena ukázat mu svoji vděčnost. Po několika hodinách, kdy se omlouval, spolu odpočívali ve vzájemném objetí a ona čekala, že bude vůči ní otevřený. Ale bylo to naopak. Jakmile dorazili do arény, odtáhnul se od ní, a když se ho pokusila dotknout, tak sebou trhnul. Byla z toho na nervy. Nevypadalo to, že by ho živé vystupování bavilo.

„Jsi si jistý, že dokážeš zpívat, Sede?“ zeptal se tmavovlasý bedňák s tetováním. Každý se k jejich zpěvákovi choval, jako by byl ze skla. Očividně nikdo nevěřil, že měl krk natolik v pořádku, aby dokázal vystupovat.

„Jo, doktor mi řekl, že zpívání není problém. Jen musím omezit ten křik a místo toho zahrát na housle.“ Vytáhnul černé, elektrické housle a přejel po strunách. Ozval se skřípavý zvuk. „Jenom si nejsem jistý, jak dokážu najednou udržet mikrofon a housle.“

Aggie někdo stisknul rameno. Otočila se a uviděla Jessicu, která zářila jako sluníčko. „Aggie! Už je to věčnost. Jak se vede?“

Strčila Aggie před nos levou ruku a vzrušeně kolem ní poskakovala, Aggie si stačila všimnout malého diamantového prstenu. „Včera večer jsme se se Sedem zasnoubili.“

Aggie ji objala a nezmínila se o tom, že Jace zachraňovala z vězení, aby ona mohla uskutečnit svůj velký zásnubní plán. „Jsem za tebe šťastná, zlatíčko. Věděla jsem, že k sobě se Sedem patříte.“

Jessica opustila Aggie a pak šla obejmout svého snoubence. Vášnivě ho políbila a potom mu vyhrožovala a přemlouvala, aby při zpívání tolik nekřičel. Sed ji ujišťoval, že je v pořádku – doktor mu dal svolení vystupovat – i když všichni ostatní o tom nebyli přesvědčeni, a Jessica už vůbec ne.

Někdo dal kapele signál. Když Jace prošel kolem Aggie, tak ji letmo políbil na tvář. Uvědomovala si, že to byl ten největší projev náklonosti od chvíle, kdy přijeli.

Rozezněl se zvuk bubnů. Do toho se přidal lehký tón baskytary. Když se rozsvítila světla, tak Aggie vzrušeně zatajila dech a čekala, až uvidí Jace. Všechno, co teď mohla vidět v modrém světle, byly čtyři páry nohou na jevišti. Přidala se kytara. Publikum se rozkřičelo. V mikrofonu se ozval zvuk elektrických houslí. Publikum udiveně ztichlo. Potom hudba skončila, na jevišti rozsvítila jasná světla a objevil Sed, který držel v jedné ruce housle a druhou rukou sundal ze stojanu mikrofon, aby mohl začít zpívat. Nadšení publika se během písně zvětšovalo, dokud Sed znovu nevzal housle a nezačal hrát, publikum opět šokovaně ztichlo. Aggie nechápala, co se to dělo.

Vedle ní stála Jessica, která si tiskla ruce k hrudi a sledovala Seda, jak nervózně střídá hru na housle a zpěv. „Co se děje?“ zeptala se jí Aggie.

Jessica odtrhla pohled od svého snoubence. „Chudáček. Ještě jsem ho nikdy neviděla nervózního.“

Nervózní? Ten chlap byl bez pochyb plný energie. Jak si mohl někdo myslet, že byl nervózní? Naproti tomu Jace stál vzadu na jevišti, takže ho stěží zahlédla. Přesto ho ale slyšela.

Celým tělem vnímala lehký zvuk jeho baskytary – zvuk, který byl sytý, živý a vzrušující.

Když píseň spěla ke konci, publikum začalo křičet a pak utichlo, jakmile Sed promluvil. „Myslím, že jste si všimli těch houslí.“

Publikum začalo šeptat.

„Doktoři mi řekli, že zatím nemůžu křičet. Takže některé z mých pasáží nahradím houslemi. Pokud to budete nesnášet, tak můžete obviňovat Erica Stickse. Byl to všechno jeho nápad.“

„Myslím, že to bylo boží!“ zakřičela fanynka.

„Jo, boží!“ zařval někdo další.

Diváci propukli v jásot.

Sed se usmál. „Fanoušci Sinners jsou prostě nejlepší. Víte to?“

„Do prdele,“ řekl Trey do mikrofonu. „Myslím, že se nám tady Sed rozbrečí.“

„A víš přece, že když začne Brečet Sed, tak se Jace přidá taky,“ řekl Brian.

Při zmínce Jaceova jména našponovala Aggie uši. Poodešla kousek bokem a natáhla krk, aby ho někde zahlédla. Bohužel.

„Travisi, raději připrav mop na úklid,“ řekl Trey.

Potetovaný, extravagantní bedňák přitáhl na jeviště houbu. Odhodil ji na zem k Sedovým nohám. Publikum vybuchlo smíchy. Sed ji zvednul, pak předstíral, že si s ní utřel slzy, a pak ji odhodil dozadu jeviště. Ozval se skřípavý zvuk baskytary a následně přistála houba Brianovi na hlavě. Aggie si přála, aby viděla lépe.

„Neměla bys stát na schodech,“ řekl jí bedňák Travis. „Blokuješ tady kulisáky a průchod.“

„Ale pak špatně vidím.“

Travis zmateně nadzvedl obočí. „Máš nejlepší místo v hale.“

„Jace,“ upřesnila.

„Aha.“ Vzal ji za loket a provedl ji kolem aparatury na kraji jeviště, až na druhý konec pódia.

Když zahlédla Jace, tak se jí rozbušilo srdce a usmála se. Dokonale splýval s okolím, a přestože se ztrácel ve svém vlastním světě, tak perfektně ladil s hudbou. Aggie ho znala dobře.

„Děkuji,“ zašeptala Travisovi, než začala další píseň.

Teď, když konečně Jace viděla, tak z něj nedokázala spustit oči. Byl absolutně koncentrovaný, každý tón zahrál precizně a s citem. Byl plně ponořen do hudby, jako by neexistovalo na světě nic jiného. Na svůj nástroj hrál se stejnou láskou a péčí, jakou jí ukazoval při milování. Píchlo ji u srdce, když si uvědomila, že hudba byla pro něj celým světem. Smysl jeho života. Důvod k žití. Nikdy pro něj nebude znamenat to samé, co jeho kapela – tyhle písně, jeviště, publikum. Přinutila se odtrhnout pohled od Jace, protože ji vyděsily její vlastní myšlenky. Proč k tomu klukovi tak přilnula? Proč jí vůbec záleželo na tom, že nebude tou nejdůležitější součástí jeho života? Zatím ještě nepřemýšlela o společné budoucnosti. Nepřemýšlela ani o své budoucnosti. Nemělo to žádný smysl. Pokud jí osud chtěl nabídnout divokou jízdu, tak bude ochotně řídit. Tak proč si s tím dělat starosti?

Když se opět zadívala na Jace, tak zjistila, že ji taky sledoval. Usmál se na ni tím svým smyslným úsměvem a ona pocítila nevysvětlitelné nutkání vzít nohy na ramena. Přinutila se zůstat na místě – postavit se čelem těmto zmateným pocitům, které cítila. Vyrovnat se s myšlenkou, že se stal pro ni důležitým. Nezáleželo jí na tom, jestli to cítil stejně. Přála si, aby byl šťastný a aby jí dovolil, aby byla s ním – byl věrný a oddaný, takže mohl prožívat svou první lásku. Hudbu.

Ach bože, jsem stejná, jako fanynky. Trapná a toužící. Po chlapovi.

Co se to s ní dělo? Cizí myšlenka ohledně upřednostnění zájmů někoho jiného, ještě navíc muže, před jejími vlastními. Byla tak ponořená ve vlastních myšlenkách, že si nevšimla, jak se kapela ztratila z pódia, dokud ji někdo neobjal a rty ji nepolíbily na krku.

Otřásla se a jednou rukou chytla Jace za tričko.

„Jak si užíváš koncert?“ zamumlal.

„Už je konec?“ zeptala se zmateně.

Zasmál se. „Nejsi nějaká rozhozená?“

To bylo podcenění roku.

„Máme krátkou přestávku, ale Sed připravil pro Jessicu překvapení, takže se musíme vrátit, nemůžu tu zůstat dlouho.“ Kvůli přípravě překvapení ji Jace nechal několik hodin na hotelu, ale neřekl jí, o co šlo. Dokonce to neřekl ani tehdy, když na něj vytáhla důtky a on vyvrcholil.

Strana pódia, na kterém stáli, byla skryta ve stínu. Aggie si byla jistá, že to pak byl důvod, proč na ní Jace zaútočil svými rty a dopřál si vášnivý polibek.

„Jsem šťastný, že jsi tady,“ zašeptal proti jejím rtům. „Takže se s tebou o tuhle část života můžu podělit.“ Opět ji políbil, lehce sál její rty. „Stejně, jako ses ty se mnou podělila o svoji vášeň v žaláři.“

No, ale to bylo něco jiného. Sledoval ji, jak přinutila muže brečet a kupodivu mu to nevadilo, když poznal její skutečnou tvář. Jeho vášeň, jeho hudba, to bylo mnohem víc. Ovlivňovala miliony lidí na celém světě. Vzala jeho tvář do dlaní a prstem ho pohladila po zarostlé tváři.

„Já jsem taky šťastná, že jsem tady.“ Dokonce, i když to znamenalo, že se musela vypořádat s nepříjemnými myšlenkami.

Usmál se, rozzářila se mu celá tvář. Jace ji ještě políbil na tvář a pak se vrátil zpátky na pódium.

Sed vzal Jessicu za ruku a zavedl ji přímo doprostřed pódia.

„Co to děláš?“ Slyšela Aggie roztřesený hlas Jessicy.

„To, co jsem si pro tebe připravil, než jsi mi vzala vítr z plachet a sama mě požádala o ruku.“

Pak začala kapela hrát romantickou baladu. Všichni kytaristi začali hrát, takže hudba zněla více orchestrálně, než metalově. Bylo to až děsivě romantické. Pak začal Sed zastřeným hlasem zpívat milostnou píseň pro Jessicu a Aggie téměř přestala dýchat. Byli pohlceni jeden druhým, dívali se vzájemně do očí, až z toho Aggie vstoupily slzy do očí. Nikdy nebyla svědkem něčeho podobného – bezpodmínečná, vzájemná láska – a nikdy ji nenapadlo, že by mohla prožít něco takového. Nikdy po tom ani netoužila – až do teď. Odtrhla pohled od páru uprostřed pódia a sledovala Jace, znovu byl pohlcen svojí první láskou, svojí hudbou. A i když byla ta myšlenka děsivá, tak ji nemohla popřít. Přála si tohle – co měl Sed s Jessicou. A ona tohle chtěla s Jacem.