HT - 15. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

Bylo skoro deset večer, když Aggie zazvonil telefon. Usmála se, když uviděla na obrazovce Jaceovo jméno. Před několika minutami přistálo její letadlo bezpečně v San Franciscu a teď čekala, než otevřou východ. Už se nemohla dočkat, až zítra večer uvidí Jace vystupovat a pro dnešek měla s ním velké plány v jejich hotelovém pokoji.

„Ahoj.“

„Aggie, já vím, že jsem tě teď měl vyzvedávat na letišti.“

„Měl jsi?“

„Můžu tě poprosit o obrovskou laskavost?“

„Jak velkou?“

„Vytáhnout mě a Erica z vězení.“

Vězení? Telefon jí vypadnul z ruky. Zvedla ho zpátky. „Proč jsi ve vězení?“

„Protože Eric je velký idiot.“

„Jak jsem měl sakra vědět, že to bylo nezákonné?“ ozval se nějaký mužský hlas v pozadí. „Jak rychle se sem může dostat? Ten chlap se na mě zase divně kouká.“

„Jste v Los Angeles?“ zeptala se Aggie. „To je docela daleko. Ještě jsem nevystoupila z letadla v San Franciscu.“

„Ne, jsme v centru města. V San Francisu.“

„Nemůžu uvěřit, že ses nechal zatknout, když jsi mě měl vyzvedávat na letišti,“ zamručela. „Zasloužil by sis, abych tě tam nechala tvrdnout.“

„Já vím. Nevadí mi strávit noc ve vězení. Ale Eric se bojí znásilnění.“

„Sám jsi viděl, jak se na mě ten opilec vilně dívá,“ uslyšela zase ten hlas, pravděpodobně to byl Eric, v pozadí.

„Spíše se snaží přijít na to, proč máš zelené vlasy.“

„Nemám je celé zelené. Jenom jednu část. Kromě toho, vlasy nemám na zadku.“

„Jsi si tím jistý?“

Aggie zakroutila hlavou a divila se, proč jí Jace volal, když se celou dobu dohadoval s Ericem. „Nevíš o nikom jiném, kdo by vás mohl vyzvednout? Já ani nemám tušení, kde vás mám najít. Jsem v San Franciscu poprvé.“

„Nikdo jiný nemůže. Když Eric zavolal Brianovi a Treyovi, dostali záchvat smíchu a zavěsili.“

„A Sed si užívá životní orgie na lodi s Jessicou,“ doplnil Eric.

„Většina z nás má rodinu a přátele jinde a bedňákům hrozí vyhazov, pokud by někoho z nás vytáhli z vězení.“

„Takže co, přijde?“ zeptal se Eric.

„Nevím. Sklapni.“

„Měli bychom zavolat Jerrymu,“ řekl Eric.

„Jerry tě nakope do zadku. To přece víš.“

„Jaci,“ přerušila je Aggie.

„Promiň, Eric tady šílí. Za chvilku mi kvůli němu praskne hlava. Štve tady i policajty. A taky vytočil až k nepříčetnosti šest nebo sedm opilých chlápků. Vždycky takhle kvílí, když je naštvaný. Pokud by šlo o mě, tak bych ti řekl, ať se na to vykašleš, ale-“

„Uvidím, co se dá dělat. A mimochodem, proč jste ve vězení?“

„Abychom vyhráli sázku.“

Tak to jí to vyjasnil. Ne!

„Poškození veřejného majetku a rušení klidu!“ zařval Eric. „Říkám ti, že nic nestojí za to, aby mě znásilnili.“ Pravděpodobně poslouchal jejich rozhovor.

„Ericu, můžeš na chvilku sklapnout?“

„Ne, ale nakopu ti prdel, chlapče. Tohle můžu.“

Jace si ztěžka povzdechnul. „Aggie, rozumím, že nemůžeš přijet. Ale pokud ho umlátím k smrti jeho vlastní botou, tak to budeš mít na svědomí.“

Rezignovaně si povzdechla. „Kam tě mám přijet vyzvednout?“

Předal telefon policistovi, který jí to vysvětlil. Musela si udělat poznámky. Venku nebude mít problém chytnout taxi a dojet na soud, ale její představy o vášnivé noci s Jacem vzaly za své.

Jace si vzal zpátky telefon. „Díky, zlato. Máš to u mě.“

„Tohle mi budeš splácet roky, zlato.“

Když vytáhla Jace a Erica z vězení, tak byly dvě hodiny ráno. „Půjdeme do hotelu, ať se můžeme trochu vyspat.“ Aggie si nemohla pomoct, ale vážně je považovala za blázny. Protože jaký idioti si můžou myslet, že je naprosto v pořádku, když jedou na motorce po pěší zóně mostu Golden Gate, aby na tuhle památku zavěsili obrovské nápisy? Očividně její přítel a jeho kamarád. Bylo od nich úžasné, že pomohli Jessice s její žádostí o Sedovu ruku, ale zároveň hloupé.

„To zní jako dobrý plán. Jsem úplně vyšťavený,“ řekl Eric. Byl vysoký a štíhlý – vypadal dobře, takovým tím drsným způsobem a měl šílený účes. Vzpomněla si, že on byl ten chlap, kterého vyvedli vyhazovači z klubu tu noc, kdy poznala Jace. Za normálních okolností by Aggie Ericovu mužnost ocenila, ale teď měla chuť mu nakopat zadek.

„Ee, vezmi si vlastní pokoj,“ zamručela Aggie.

„Hotel je obsazený a nemají žádný volný pokoj,“ řekl Jace.

„Hned vedle v parku je skvělá lavička.“ Mávla rukou na lavičku, na které na novinách pochrupoval nějaký bezdomovec.

„Aggie,“ zamumlal jí do ucha Jace. „Proč nemůže spát v našem pokoji? Stejně nejsi v náladě a nedovolíš mi, abych se tě dotknul.“

„A proč mám takovou náladu, Jaci?“ Dokonce ho ještě ani nepolíbila.

Eric se zašklebil. „Protože tě měl vyzvednout na letišti a vzít tě někam na pěknou večeři, než se vy dva zamknete v pokoji a ten převrátíte vášnivým sexem vzhůru nohama. A teď se nic z toho nestalo.“

Neměla námitky. Aggie se zhroutila na zadní sedadlo taxíku a odtáhla se na kraj. „Fajn. Eric může spát na podlaze. Takhle bude snadnější tě zašlapat do země.“

„Kámo, ta tvoje kočka je pěkně drsná,“ řekl Eric Jaceovi.

Jace vklouznul na sedadlo vedle Aggie a na té nádherné tváři měl ďábelský úsměv. „A to se mi na ní líbí.“

Eric nasoukal svoji velkou postavu na zadní sedadlo. „Ale taky je to kočka. To jsi mi neřekl. Tak jak se ti líbilo jeho nové tetování, Agster?“ zachechtal se Eric. „Je absolutně úžasné nebo ne?“

„Jsem šťastná, že jsi mu to tetování vybral ty a ne on,“ řekla Aggie. „Nerada bych si myslela, že chlap, kterého šukám, tak je v jádru nějaká čičinka.“

Eric olíznul Jaceovo čelo. „Chutná jako nějaká čičinka.“ Eric sevřel rty a chvíli zkoušel chuť. „Trošku slanější, než ženská kundička, ale není to špatné.“

Aggie se pokusila udržet vážnou tvář, ale nešlo to. Vyprskla smíchy. Jace si naštvaně utřel uslintané čelo. „Zaplatíš kauci za moji motorku, sráči.“

„Hm, ne, nezaplatím.“

„Všichni na Golden Gate Bridge ví, že to byl tvůj nápad.“

„Mohl jsi říct ne.“

V přítmí vzala Aggie Jace za ruku a stiskla ji. Věděla, že pro něj bylo těžké Erica odmítnout – pokračoval v uctívání svého hrdiny. A teď, když poznala Erica, tak Jaceově oddanosti rozuměla ještě méně. Očekávala nějaký mentorský typ, ne tohoto blázna se šíleným smyslem pro humor.

„Tak můžeš zaplatit půlku,“ řekl Jace.

„Polovinu zaplatím. To je fér.“ S obrovským úsměvem šťouchnul Jace do boku. „Alespoň jsme vyhráli sázku. Jaké tetování vybereme Brianovi a Treyovi na zadek?“

„Kreslenou, usmívající se, kopretinu?“

„Ne. Tohle je specialita Jace Seymoura. Přemýšlel jsem spíše o koťátku a jednorožci.“

„S duhou?“

Ericovi se rozzářily oči. „Jo, rozhodně s duhou. Dobrý nápad, chlape. Skvělý nápad.“

*****

Aggie měla na sobě až moc rukou. Uvědomovala si, že jednu ruku měla zapletenou ve vlasech a i ta další na zádech, patřila Jaceovi, ale ta na zadku? Tu neznala. Anebo byla až příliš známá. Zvedla hlavu z Jaceova ramene a otočila se tváří k Ericovi, který se na ní uculoval.

„Dobré ráno,“ řekl a modré oči mu nezbedně jiskřily.

„Existuje snad nějaký důvod, proč máš ruku na mém zadku?“

Stáhnul ji a mrknul. „Přišlo mi to jako dobrý nápad.“

„Měl jsi spát na podlaze.“

„Pro moje záda to bylo moc tvrdé a dneska večer mám koncert. Věřím, že mi rozumíš.“

„Jediné, čemu rozumím je to, abys vypadnul z téhle postele.“

„Pššt,“ zamumlal Jace a těsněji Aggie objal. Celou noc ho využívala namísto polštáře, protože Eric, který měl spát na zemi, potřeboval všechny tři polštáře. Takže pro Aggie a Jace zůstal jenom jeden. „Je brzo…“

„Můžeme na to skočit, zatímco Jace spí,“ zašeptal Eric. „Nepřidá se k nám dříve, než v poledne.“

„Přivezla jsem Jaceovy oblíbené důtky,“ řekla Aggie. „Mám je v tašce. Jsem si jistá, že si užiješ poctivý výprask.“

Eric vykulil oči. „Děláš si srandu?“

Aggie nadzvedla obočí. „Vypadám snad, že žertuju?“

„Neboj se. Nezbije tě do krve,“ zamumlal Jace.

„Myslím, že toho se vzdám.“ Eric se odtáhnul a pak se svalil na záda a zíral do stropu. „Nudím se.“

Aggie se přitulila blíž k Jaceovi. Začínala si myslet, že ho nevzbudí ani zemětřesení.

„Takže Aggie, co děláš, aby ses nenudila?“ zeptal se Eric.

„Kromě toho, že přinutím muže brečet?“

Ošil se a zasmál. „Jo, kromě toho.“

„Šije,“ zamumlal Jace.

„Šije?“

„Jo, šiju.“

„A co? Jako dečky na stůl?“

„Ne, kožené korzety,“ řekla Aggie.

„Dělá je vlastnoručně a vyšívá na ně různé vzory,“ řekl Jace a vypadal, že už je trochu probuzený.

„Výšivky,“ upřesnila Aggie.

„Jsou to umělecká díla.“ Jace ji ledabyle hladil po vlasech. „A taky sexy.“

„Aha,“ řekl rozhodně Eric. „Tak z toho se mi postavil. Takže teď jsem znuděný a vzrušený.“

„A já jsem kompletně probuzený,“ řekl Jace. „Je čas, abys vypadnul.“ Naklonil se přes Aggie a shodil Erica na zem.

Eric se postavil na nohy, pak se stoupnul vedle postele a založil si ruce v bok. „Proč musím vypadnout?“

„Protože ty plány, které jsem měl s Aggie v noci…“

„Převrátit pokoj vzhůru nohama, protože budete mít vášnivý sex?“

„Jo, přesně tyhle plány. Jsem připraven začít hned. Musíme využít čas, který máme před koncertem na dlouhé usmiřování.“

Jace se opřel o loket a upřeně se na Aggie zadíval. Usmála se, protože tušila, že ji čeká skvělý den. Jdeme na to!

„Tak to bych ti mohl pomoc,“ nabídl se Eric. „Taky jsem jejím dlužníkem.“

„Vypadni, Ericu,“ řekla Aggie, protože se už třásla nedočkavostí.

Jace se podíval na Erica. „Slyšel jsi dámu.“

„Ale no ták, chlapče. Umírám. Jenom se na chvilku kouknu.“

Jace zakroutil hlavou. „Dneska ne. A teď vypadni nebo ti nakopu prdel.“

„Fajn.“ Ale i když protestoval, tak si vzal tričko a přetáhl si ho přes hlavu. „Stejně mám hlad. Kdo by chtěl mít sex, když si může dát ke snídani míchané vajíčka?“

„Uvidíme se v hale,“ řekl Jace.

Eric po nich hodil polštáře a potom zamířil ke dveřím. „Nezapomeň, že pořád musíme nacvičit to překvapení pro Jessicu.“

„Budu tam.“

Jakmile se za ním dveře. Jace se zaměřil na Aggie.

„Jaké překvapení pro Jessicu?“ zeptala se.

Usmál se. „To zjistíš. Je to prostě překvapení. Pro všechny.“

„Eric je trochu…“ nakrčila čelo a snažila se přijít na nějaké výstižné srovnání.

„Výstřední?“

„Jo, myslím, že to je to slovo.“

„To je většina géniů.“

„Myslíš si, že je génius?“ Aggie ukázala prstem ke dveřím, kterými Eric před chvílí odešel.

„Já vím, že je génius. Viděl jsem ho komponovat.“

„Ty jsi génius,“ zašeptala a přitáhla si ho k sobě, aby ho mohla políbit.

„Vážně mě to mrzí, že jsi nás musela včera vytahovat z vězení.“ Začal ji líbat na tváře.

„Jsem ráda, že sis uvědomil, jak se na mě můžeš spolehnout.“

Ztuhnul. Tím ho zase vyděsila.

„Ale jsem si jistá, že si za včerejšek zasloužíš potrestat,“ dodala.

Opět se uvolnil, chytnul ji ruce a natáhl je za hlavu. „Později,“ řekl. „Nejdříve se ti musím omluvit. Počítej, že každý polibek znamená: Omlouvám se.“

Netrvalo jí dlouho, než si uvědomila, jak moc mu to bylo líto.