HT - 10. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

Jace stál před dveřmi Aggie s jedním prstem na zvonku a druhou rukou naznačil pistoli, kterou si namířil na spánek. Co tady dělal? Slíbil sám sobě, že dneska nepřijde.

Otevřely se dveře a on čelil mrzutému výrazu zrzavé dámy. „Aggie!“ Otočila se Aggiina máma a zakřičela směrem do bytu. „Je tady další z těch tvých šílenců!“

Tahle ženská přesně věděla, jak proměnit Jaceovy koule ve scvrklé švestky. Aggie se vynořila z vedlejších dveří. Nic neřekla, ale pohled, který mu věnovala – jako by byl ta nejlepší věc na světě – způsobil, že se mu koule nafoukly do běžné velikosti. Otevřela dveře do kořán a pak se otočila a kráčela směrem ke své svatyni, při každém kroku pohupovala boky.

Jace, který ztěžka lapal po dechu, ji následoval.

„Zavři ty zkurvený dveře, Maynarde! Táhne sem,“ zakřičela Aggiina máma. Jak mohla tahle fúrie porodit takové andělské stvoření, jakým byla Aggie?

Jace za sebou zavřel dveře a následoval Aggie do jejího pokoje. Leknul se, když za ním zabouchla dveře. Když se otočil k ní, tak zamkla dveře. V očích měla ledový pohled. Nevěděl, jestli se na něj zlobila doopravdy anebo to byla jenom hra. Na důvodu nezáleželo. Pod tíhou jejího pohledu se nepohodlně zavrtěl.

Nespouštěla z něj pohled a strčila ho do rohu. Jezdeckým bičíkem mu zajela pod lem trička a lehce ho nadzvedla. Tázavě nadzvedla obočí, nemusela mu říkat dvakrát, co po něm chtěla. Přetáhnul si tričko přes hlavu a odhodil ho pryč. Šlehla ho bičíkem po břiše, celý se otřásl. Špičkou bičíku mu zajela do kalhot, přejela mu s ním po celé délce penisu a pak ho vytáhla. Zase nadzvedla obočí. Nemusela mu nic říkat.

Zachvěl se, pak si rozepnul kalhoty, pták mu vyskočil z kalhot. Pevně stál mezi nimi. Neuhodila ho, aby ji musel poslouchat. Jen na něj dál hleděla a čekala. Co po něm chtěla?

„Aggie?“

Strčila mu do pusy balónek a uvázala mu roubík kolem hlavy. Včera večer jí řekl, že se mu nelíbí nosit roubík. Když zvednul ruce, aby si ho vyndal, tak se k němu otočila zády a začala svým nádherným kočičím krokem odcházet. Spustil ruce, roubík stále na místě a sledoval ji, jak se přibližovala ke stolu, kde měla úhledně uspořádané svoje pádla a biče. Odložila jezdecký bičík mezi malé a větší pádlo, vybrala si něco jiného – malý, trojocasý bičík. Podívala se na něj přes rameno a nesouhlasně přejela po jeho spoře oděném těle.

Chtěla, aby byl nahý? Udeří ho, pokud udělá to, co chtěla?

Sundal si boty a pak si stáhnul kalhoty, které odkopnul stranou. Na sobě měl jenom ponožky, čekal. Chladně se na něj usmála a elegantně k němu vykročila. Otočila ho čelem ke zdi. Na zádech ucítil chladný dotek koženého bičíku, pak přistál na hýždích, mezi nohami – kde poškádlil jeho koule, na zadku, znovu na zádech a pak na ramenou. Švihla ho mezi lopatkami, jednou, dvakrát. Sladká, nádherná bolest. Očekáváním mu zaškubalo v ptákovi. Ale nedopřála mu více. Kolem krku se mu obmotalo něco studeného, stáhlo se mu to kolem krku, až byl lehce přiškrcený. Obojek? Vážně se rozhodla, že s ním bude zacházet jako s prašivým psem? Přitiskla se k jeho zádům, až cítil dotek jejích svůdných prsou. Bičíkem mu přejela nahoru a dolů po břiše. Když se konce bičíku dotkly jeho ptáka, tak se zachvěl. Soustředil se na ten pocit a uvolnil se. Vůbec si nevšimnul, když mu k obojku připevnila manžetu, až měl najednou uvězněné levé zápěstí.

Volnou ruku chytil Jace obojek. Už toho měl dost. Neměla právo-

Švihla ho bičíkem přes zadek. Pořád byl v pohybu, vychutnával si tu bolest. Ó ano. Přesně tohle potřeboval. Švihala ho znovu a znovu, až se znaveně opřel čelem o zeď. A v té chvíli mu uvěznila i druhou ruku. Teď, když mu uvěznila obě ruce, ho popadla za obojek a otočila čelem k sobě.

„Už mě nebudeš znovu ignorovat,“ zavrčela.

Jace zmateně nakrčil čelo. Ignorovat? Co tím myslela?

„To já tady mám kontrolu.“

Jo, dobře, ona to tu měla pod kontrolou. Chystá se ho ještě zbičovat?

K obojku připnula vodítko a vytáhla ho z rohu. Jeho prvotním instinktem bylo bojovat. Snažil se to nutkání potlačit, když ho srazila dolů na kolena. Za to, že s ním takhle zacházela, se na ni jedovatě zadíval.

Aggie stála nad ním a v modrých očích měla zmatek. „Tohle zacházení se ti opravdu nelíbí, že? Abych se k tobě chovala jako k prašivému psu?“

Zakroutil hlavou.

„Aha. Myslela jsem si, že to byla jen chlapská póza. Jediné, co opravdu chceš, je bolest.“

Celou dobu jsem ti to zkoušel říct, chtělo se mu zakřičet, ale nemohl, protože měl v puse roubík.

„Chceš, abych tě osvobodila?“

Přikývl.

„Chyba. Musíš dostat lekci.“

Proč? pokoušel se říct. Vylezlo z toho ale jen nějaké zamručení.

„Přinutil jsi mě, abych se ti podřídila a ve chvíli, kdy jsi se mnou skončil, jsi mě vykopnul. Dokonce ses mi nechtěl udělat v puse.“

Slzy, které se jí leskly v očích, s ním zamávaly. Nevykopnul ji. Celý den na ni nemohl přestat myslet. Dokonce nepřestal ani ve chvíli, kdy měl myslet na Treyův úraz a uzdravení. A pak předpokládal, že ona nechtěla, aby se jí udělal do pusy. Většina žen to neměla ráda. Vytáhnul se, protože byl zdvořilý a ne kvůli nějaké blbé hry na dominanci. Proč všechno překroutila?

„Nesnáším tě za to, jak jsem se kvůli tobě cítila,“ řekla.

Strčila ho na záda.

„Tahle toužící, hloupá a slabá holka, to nejsem já, Jaci.“ Nespouštěla z něj pohled. „Tentokrát se uděláš v mojí puse. Rozumíš mi?“

Tak teď byl překvapivě rád, že mu dala roubík, protože mu bylo z jejího požadavku do smíchu. Hloupá holka. Kvůli tomuhle ho nemusela připoutat.

Poslušně přikývl, aby ji udělal šťastnou. Anebo udělal šťastného sebe.

Aggie sklonila hlavu a vsála do pusy jeho ptáka. Otřásl se. Jednou rukou mu masírovala koule. Druhou tiskla jeho ptáka, zatímco si ho zasouvala hluboko do pusy, až do krku. Sladila své pohyby a neúprosně na něm pracovala, polkla, vysunula ho, polkla, vysunula ho. Proti roubíku zasténal, v poutech sevřel ruce v pěst. Tolik potěšení skoro nemohl snést. Škubnutí. Žár. Tření. Lízání. Vlhko. Přitáhla si ho. Vytáhla. Za chvilku se přiblížil k orgasmu. Něco v tom, že mu rozkazovala a nutila ho, aby se jí podřídil, ho vzrušovalo. Celý se napjal, když se nevyhnutelně blížilo vyvrcholení. Švihla ho po břiše. S přiškrceným výkřikem jí vystříknul do pusy, celý se napjal a pak se uvolnil a užíval si své potěšení. Počkala, dokud neměla plnou pusu a pak to všechno polka. On tam jenom ležel, celý se třásl a snažil se popadnout dech, zhluboka dýchal nosem. Zvedla hlavu a pár minut se mu dívala do očí. „Mám pro tebe ještě jednu lekci.“

Jestli byla další lekce jen vzdáleně podobná té první, tak už se nemohl dočkat, čemu se naučí.

Aggie šla ke svému stolu a pak se vrátila s černou maskou. Přetáhla mu ji přes hlavu. Sledoval tak pokoj skrz tenkou černou látku. Mohl celkem dobře vidět a dobře dýchat. Uvědomil si, že takhle mu nemohla vidět do tváře. O co se snažila? Nechtěla se na něj dívat?

„Zůstaň,“ řekla a pak opustila pokoj a nechala ho tam ležet na studené podlaze, vodítko se válelo vedle něj. Zvednul hlavu a viděl, jak vešla do vedlejší místnosti. Během chvilky se vrátila s velkým, svalnatým chlapem, kterého si vedla na vodítku. Měl masku, jinak byl volný.

„Klekni, ty nulo,“ zavrčela na muže.

„Ano, Paní V.“ Kleknul si, pak sklonil hlavu a začal se jí třít o nohy, jako lísající se kočka.

Pak si všimnul Jace, který ležel nahý, jen v ponožkách, na podlaze a tázavě se podíval na svoji paní.

„Nemáš dovoleno se na mě dívat.“

Sklopil pohled.

„Musíme ukázat tomuhle ubohému otrokovi správný způsob, jakým projevovat respekt své paní. Zvládneš to?“

„Ano, Paní V.“

Provlékla jeho vodítko kroužkem na podlaze a tahala za něj tak dlouho, dokud neležel tváří k zemi. Klečel, ramena a hlavu měl na zemi a zadek vystrčený do vzduchu, mezi nohama se mu houpal pták a koule.

„Nehýbej se,“ řekla a do ruky mu strčila vlastní vodítko. Zůstal v pozici, zatímco Aggie šla ke svému stolu, kde si vzala pádlo. Vrátila se k muži a jednu nohu mu položila mezi lopatky.

„Kolik jich chceš?“

„Pět.“

„Jenom pět? Co jsi zač? Zasraná holčička? Řekni to.“

„Jsem zasraná holčička.“

„Kolik jich chceš?“

„Šest, šest. Prosím, Paní V.“

Zvedla ruku, natáhla ji dozadu a udeřila ho po zadku. Když mu na zadek dopadlo pádlo, tak se pod úderem celý otřásl, zůstala po něm červená stopa. Bolestivě zasténal. Paní V zvedla ruku a udeřila ho znovu a to přesně na stejné místo. Tentokrát vykřikl bolestí. Jace nespouštěl pohled z Aggie a sledoval, jak si užívala svoji nadvládu, když potřetí udeřila svého otroka. Počtvrté. Zoufalec, ať už jakkoliv se ten chlap jmenoval, bolestivě zakňučel, ale neprosil o slitování. A s každým úderem mu více tvrdnul pták. Jace na tom byl stejně. Ne z toho, jak sledoval bolest jiného chlapa. Ale z toho jak v Aggiině tváři viděl radost, protože dávala tomu chlapovi přesně to, co potřeboval. Ten zoufalec si její pozornost nezasloužil. A Jace také ne.

Po šestém úderu zvedla Aggie nohu ze zoufalcových zad a jednou rukou mu pohladila červený zadek. „Chceš ještě?“

„Dej mi špunt, Paní V. Prosím, prosím.“

„Myslím, že jsi nekřičel dostatečně nahlas, aby sis ho zasloužil.“

„Je mi to líto, Paní V.“ Zasténal, téměř u toho brečel. „Polepším se. Ještě další tři, prosím.“

Udeřila ho rychle třikrát za sebou, a pokud by si i teď myslela, že nekřičí dostatečně nahlas, tak by potřebovala naslouchátko. „Hodný kluk,“ zabroukala. „Uvolni se.“

Pustil vodítko a pak se k ní připlazil po břiše. „Můžu?“ zašeptal.

„Můžeš.“

Znovu si o její boty otřel tvář, jako přítulná kočka a tiše předl na jejích nohách, zatímco tom Aggie stála a sledovala ho.

„Ještě pořád chceš špunt?“ zeptala se ho.

Začal se nekontrolovatelně třást a nepřestával se jí třít o nohy. „A-ano, Paní V. D-děkuju ti.“

Odkopla ho pryč a zamířila zase do pokoje, ze kterého předtím přivedla Zoufalce. Jace se ho chtěl zeptat, jaký špunt myslel, ale pořád měl roubík. Ten zoufalec se na něj stejně nedíval. Stejně to nebylo tak, že by ho Jace na ulici poznal. Tvář měl celou zakrytou maskou. A Jace taky.

Aggie se vrátila do pokoje, její podpatky klapaly po zděné podlaze. „Zaujmi pozici.“

Znovu si kleknul, tvář si položil na zem a pak si oběma rukama roztáhnul půlky. Aggie přinesla něco tlustého, černého a lesklého a to pak zasunula chlapovi do zadku. Jace sebou trhnul, když pak zvedla nohu a tu položila na konec špuntu a pak ho jedním prudkým kopem zatlačila chlapovi hluboko do zadku. Zoufalec se celý rozklepal a pak se oběma rukama chytnul za ptáka a začal si ho rychle třít. Aggie ho znovu udeřila pádlem.

„Ne. Nemůžeš se sám sebe dotýkat, dokud nebudeš škemrat o milost.“

Pustil svého ptáka a zhluboka dýchal, jak se snažil zabránit svému vyvrcholení. Aggie ho teď nemilosrdně bila. Ne tak tvrdě, jako předtím, ale bez přestávky. Udeřila ho tak, aby vibrace otřásaly špuntem a on si to užíval. Fňukal, brečel, svíjel se na zemi, protože zoufalec došel do bodu, kdy byla bolest potěšením. Po několika minutách začal škemrat, „Milost, Paní V. Milost.“

I když byla ponořena ve své práci, tak se její paže zastavila. Uvolnila svůj postoj. „Můžeš pokračovat.“

Zoufalec chytnul ptáka a začal ho zoufale třít.

„Jestli se vystříkáš na moji podlahu, tak tě pak přinutím to uklidit svým jazykem,“ varovala ho.

Když pak o několik vteřin později vystříknul, tak dokázala, že byla žena, která drží slovo. Uvolnila mu masku a odhalila ústa, potom ho přinutila, aby z podlahy slízal své vlastní sperma – teda, aby byl přesný, nenutila ho. Když pak olízal podlahu tak, že byla spokojená, tak mu dovolila, aby jí políbil boty. Dělal to všechno ochotně, aby co nejvíce potěšil svoji paní. Jace by nevěřil, že mazlit se s dámskými botami může být tak vzrušující, ale zoufalec si nepochybně své výsady užíval. Sál je pusou a přejížděl po nich jazykem. A celou dobu vydával zvuky potěšení.

„Teď se jdi umýt,“ řekla Aggie. „A ten špunt si vezmi s sebou.“

„Ano, Paní V. Děkuji za tvé milosrdenství.“

Zoufalec se plazil do vedlejšího pokoje.

„Nevyjdeš, dokud ti neřeknu.“

„Ano, paní.“

Aggie se natáhla k Jaceovi a sundala mu masku.

„Teď už to chápeš?“ zeptala se.

Jace tomu rozuměl už od začátku, ale nebyl stejný, jako většina masochistů. Nepotřeboval tuhle malou komedii, aby přijal svůj trest. Věděl, že si to zasloužil, ať už si myslela, co chtěla.

Převalil se na záda, jeho tvrdý pták mu trčel do stropu.

Když viděla jeho vzrušení, tak se nadechla skrz sevřené zuby. „Zatraceně, Jaci. Ty jsi zase tvrdý? Líbilo se ti sledovat, jak jsem přinutila chlapa brečet?“

Rázně přikývl. Klekla si nad něj a odstrčila si kalhotky na stranu. Než stačil pochopit, co chtěla udělat, tak na něj dosedla svojí horkou kundičkou a on měl v ní pohřbeného ptáka. „Proč po tobě tak moc toužím? Řekni mi, proč? Nechápu to. Prostě to nechápu.“

Aggie na něm jezdila, dokud se neudělala. Celá ztuhla, když to na ní přišlo. Políbila ho na víčka a znovu mu přetáhla masku přes tvář. Znovu se postavila na nohy a nechala ho tam, toužícího, svázaného, s roubíkem, rozzlobeného a s tvrdým ptákem a modrými koulemi. Vykázala zoufalce ze dveří, přijala jeho poklonu a pak si do žaláře odvedla dalšího muže. Jestli si vážně myslela, že tady bude Jace jen tak ležet na zemi a sledovat ji, jak bije muže do doby, než ji prosili o milost, tak by se měla znovu zamyslet. Alespoň o tom byl přesvědčen do chvíle, než ji sledoval, jak ji další chlap prosil o milost po druhém úderu bičem. Bože, výraz její tváře, když se jí podrobili, byl tím nejkrásnějším, co kdy viděl. Měla navrch – měla naprostou kontrolu.

Bohyně. Ďáblice. Anděl.

Její otroci tohle nikdy neviděli. Měli moc práce s plazením se po podlaze nebo měli pevně zavřené oči, ale Jace to viděl. Ve vteřině, kdy odešel druhý chlap, tak si ho Aggie zase osedlala a šukala ho do chvíle, než dorazil další klient.

„Za trest, protože kvůli tobě tak blázním, tě tady budu držet celou noc a ty mě budeš bavit mezi jednotlivými schůzkami,“ řekla.

Byla tohle další lekce? Zasraná A- byla ta nejlepší učitelka, jakou kdy potkal.

Aggie si na něj lehla a zašeptala mu do ucha. „Většinou, když bývám příliš vzrušená, si to udělám sama ve vedlejší místnosti. Ale tohle je mnohem větší zábava.“

Možná pro ni. Když se zase odtáhla, tak jeho pták zaprotestoval. Dobře, musel to přiznat. Z nějakého zvráceného důvodu si tohle užíval. Ne to, že sledoval muže, jak prosili tu ďáblici oblečenou v kůži, ale sledovat ji, když je k tomu přinutila.

Byla vážně škoda, že jí nikdy nemohl dopřát potěšení z jeho podmanění.