sobota 27. června 2020

FM - 88. kapitola

Překlad: Sinnel



Sara


             
            Přecházím po Esguerrově jídelně, úzkost mi propaluje díry do hrudi. Jsou tady i Nora s Yuliou, stejně tak jako mladý strážný, Diego. Do svého sluchátka dostává online aktualizace o probíhající operaci, takže vím, že Peter právě vešel do restaurace, čímž se odvážil vejít do pravděpodobné pasti.
            „Teď s ní mluví,“ řekne Diego a dalších dvacet minut čirého utrpení zírá na displej svého notebooku. Pospíším si k němu a vidím rozmazaný obraz člověka, který Petera v ničem nepřipomíná, a který sedí naproti hubené ženě.
            „Tohle je z kamery z dálky,“ vysvětluje Diego. „Nechceme je vystrašit tím, že bychom se dostali příliš blízko.“
            „Ale všude je stále klid?“ zeptá se Julie, nakloněná přes jeho rameno a on přikývne.
            „Hendersonovi špióni jsou buď nadpřirozeně dobří - nebo tam nikdo nikde není.“
            Podívám se na Noru. Na rozdíl od Yulie a mne sedí tiše a na nic se neptá. Pokud můžu usuzovat podle toho, jak smrtelně pevně svírá Lizziein kočárek, myslím si, že je s nervy na pokraji.
            Svou pozornost otočím zpátky k displeji, na kterém vidím, že zamaskovaný Peter a ta žena spolu stále mluví.
            „Nedělej si obavy,“ řekne mi Yulia tiše. „Jestli si v té restauraci někdo jen špatně kýchne, naši ostřelovači je dostanou.“
            „Ano, já vím.“ Na ústech se mi objeví suchý úsměv. „Je úžasné, jak je uklidňující, že tam můžou být ostřelovači.“
            Úsměv mi vrátí a tenhle okamžik spolu sdílíme. Když se však podívám na Noru, ona se nedívá ani na jednu z nás.
            Samozřejmě. S tím vším jsem zapomněla, že ona si je s Yulií vzdálená.
            Přemýšlím, zda nesnáší tu skutečnost, že já ne.
            „Vychází ven z restaurace,“ řekne Diego najednou a můj pohled se vrátí zpátky k displeji.
            Je jisté, že Peter je už zpátky na ulici.
            Diego ztichne a pozorně naslouchá všem informacím, které mu londýnské týmy posílají. Když uvidím, jak se mu do tváře vplíží obrovský úsměv, úlevou mi podklesnou kolena.
            E-mail byl od Hendersonovy ženy.
            Peter a ostatní jsou v bezpečí.
             

60 komentářů:

  1. Bože, to sú nervy!!! Ďakujem za super preklad a korekciu.

    OdpovědětVymazat
  2. Díky moc za další kapitolku

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujeeem. Som zvedavá na pokračko :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem za skvelú kapitolu a som zvedavá na pokračovanie 😊

    OdpovědětVymazat
  5. Jo, a co bude dál, už se nemohu dočkat. Děkuji moc a těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak chlapi jsou v bezpečí, ale ony podle mě ne. Moc děkuji.

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za skvělou kapitolu 😊👍

    OdpovědětVymazat
  8. Dekuju a jsem natesena na dalsi kapitolu. 🙂

    OdpovědětVymazat
  9. Ďakujem veľmi pekne za kapitolu 😊

    OdpovědětVymazat
  10. Moc děkuji za další skvělou kapitolu. 🥰🥰🥰🥰🥰

    OdpovědětVymazat
  11. Ufff, chlapi to zvládli, ale co holky, sakra? Doufám, že dostanou Hendersona dřív, než stačí zaútočit. To jsou teda nervy. Moc děkuji, ať už je zítra :-) Klára

    OdpovědětVymazat
  12. Ďakujem za ďalšiu kapitolu👍🙂

    OdpovědětVymazat
  13. Moc děkuji za další skvělou kapitolu 💞

    OdpovědětVymazat
  14. Moc děkuji za další kapitolu a těším se na pokračování

    OdpovědětVymazat
  15. Ďakujem za super preklad a korekciu 😊.

    OdpovědětVymazat
  16. Moc děkuju za další skvělou kapitolu.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)