FM - 86. kapitola

Překlad: Sinnel

Peter

             

            Dneska večer je na mě Peter opatrný, neobvykle jemný, a pro jednou je ta něžnost přesně to, co chci. Od dnešního rána, kdy mi řekl, že odjíždí do Londýna, jsem paralyzována strachem. Jsem tak vyděšená, že stěží dokážu dýchat. Stále se ještě plně neuzdravil, i když se chová tak, jako by na jeho zraněních nezáleželo Poslední dva dny pokračoval v tréninku spolu s Antonem a dvojčaty a prokazoval sílu a vytrvalost, kterou by dokázalo projevit jen pár nezraněných špičkových atletů. Navzdory tomu všemu si velice dobře uvědomuji, že není nadčlověk - že může krvácet a díky kulce umřít stejně tak, jako kdokoliv jiný.

            Zatímco Peter spolu s Nořiným manželem a ostatními po obědě dokončovali poslední věci ohledně logistiky, já mluvila s ní. Navenek byla klidná, ale mohla jsem říct, že hluboko uvnitř sebe byla stejně znepokojená a cítila obrovskou úzkost. Řekla mi o jejich plánu další podrobnosti - o tom, jak Kent a Esguerra budou vedoucími záložních týmů, a jak se do celé jejich operace zapojí dalších šest desítek jejich nejlépe vycvičených strážců. Jak muži prošli přes padesát různých simulací, aby byli připraveni na cokoli, co by se mohlo stát.

            Mělo mě to uklidnit, ale místo toho se ta zatracená jáma strachu v mém žaludku ještě zhorší. Kdyby nic jiného, ten hovor ve mně ještě víc potvrdil můj dojem, jak je celé to úsilí nebezpečné - zejména pro Petera a jeho týmové kolegy. Jako ti nejhledanější uprchlíci míří přímo do lvího doupěte.

            Zavřu oči, snažím se na to nemyslet. Soustředím se pouze na Peterovy rty, kterými přejíždí po mých zádech. Ležím na břiše a on líbá všechny mé obratle na zádech, jeho mozolnaté dlaně kloužou po mé kůži s lahodnou drsností, všude mě hladí a masírují. Každý dotek jeho úžasných rtů vysílá své teplo do celého mého těla, každý tah jeho velkých rukou mě uvolňuje a zároveň i vzrušuje.

            „Jsi tak sladká,“ zašeptá s úctou a poseje svými polibky můj kříž přes křivku zadečku až doputuje na jeho citlivou spodní stranu. „Celá tak nádherná.“ Jeho hluboký hlas se slabým přízvukem zní v mých uších jako samet a jen přidává k teplu, které narůstá v mých žilách, a pulzujícímu napětí, které narůstá v mém středu.

            Svými prsty vklouzne mezi mé nohy, najde můj kluzký otvor a když do mě dvěma prsty pronikne, protahuje mě a naplní mě, až celá pulzuji potřebou, zasténám. Už jsem otočená na zádech, na samotném pokraji orgasmu, a když se jeho prsty uvnitř mě pohnou, zatlačí na můj bod G, moje tělo se sevře a pak mnou jako horká přílivová vlna projede uvolnění.

            Když se nade mnou převalí a zakryje mě svým pevným, svalnatým tělem, stále ještě sestupuji ze svých výšin. „Miluji tě,“ zamumlá a dívá se na mě. Je nade mnou opřený o jeden loket. Volnou dlaní se dotkne mé tváře, palcem mě po ní jemně hladí a při té něžnosti v jeho kovovém pohledu taji až do morku kostí.

            „Taky tě miluji,“ zašeptám a na hrudi mě bolí. „A vždycky budu, můj drahý… bez ohledu na to, co nám osud hodí přes cestu.“

            Jeho oční panenky se rozšíří, oči mu ztmavnou a když se skloní, aby svými ústy nárokoval ta moje, v jeho polibku je nová ohnivost, žhavější a temnější druh hladu. Jeho ruka pustí mou tvář a sklouzne mezi naše těla. Svým kolenem se tlačí mezi mé nohy, nutí mě roztáhnout je ještě víc a já cítím, jak se jeho penis tlačí do mého vchodu.

            Zvedne hlavu, zachytí můj pohled a pak do mě jedním hladkým tahem vtrhne a celou mě vyplní. Při té náhlé plnosti, při tom horku a jeho tlaku tak hluboko uvnitř sebe se zajíkavě nadechnu.

            „Zopakuj to,“ nařídí hrubě. „Chci slyšet, jak to říkáš, zatímco tě šukám.“

            „Miluji tě.“ Když se vytáhne a znovu se do mě hluboce zanoří, zalapám po dechu. „Tak moc tě miluji.“ Dalším tahem pronikne dokonce ještě hlouběji. „Vždycky tě budu milovat.“ Zním naprosto bez dechu, protože jeho pohyby zvyšují své tempo. „Dokud budeme oba naživu, budu tě milovat navždy.“