TS - 7. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Irenka

Rekreační Pavillion Français stál v odlehlé, klidné části našeho pozemku. Od hlavního domu byl dost daleko, takže nejpohodlnější možností, jak se tam dostat, byla jízda autem. Navíc člověk musel znát cestu. Například by měl vědět to, že má ignorovat varování o vysokém napětí a ostatní technické cedule.

Neil myslel na všechno.

Zatímco já jsem si kdysi myslela, že se jednalo o naprosto zbytečnou, malou stavbu – dokonce jsme mluvili o tom, že bychom jí nechali strhnout – Neil jí nechal jako svatební dar přetvořit do dekadentního útočiště.

Stejně tak jako skutečná stavba v areálu Versailles, byl i náš Pavilon vystavěn jako osmiúhelníková místnost, která byla obklopena čtyřmi „kabinety“, menšími místnostmi, které Neil zasvětil všem druhům nádherných zvráceností. Vešli jsme přímo do velké centrální místnosti – což bylo oproti originální stavbě odlišné – a Neil za námi zamknul dveře. I když byly na všech dlouhých oknech a francouzských dveří k dispozici zatemňovací závěsy, všechny byly nyní roztaženy teď tam ve vánku centrální klimatizace povlávaly jen vzdušné záclony – další odchylka od plánů Marie Antoinetty, i když jsem s jistotou věděla, že kdyby to bylo v osmnáctém století k dispozici, určitě by do toho šla.

„Za takového světla jsem tu vevnitř nikdy nebyl,“ zauvažoval El-Mudad a překročil zlatočerný znak slunce, který byl v mramorové podlaze. Přešel k oknu a zatáhl za záclonu. „A dovnitř nikdo nevidí?“

„Pokud ano, nikdo si nestěžoval,“ řekl Neil a s rukama v kapsách přecházel po obvodu místnosti.

El-Mudad se ušklíbl. „Kdo by si stěžoval?“

„Je to tu velice soukromé,“ ujistila jsem ho. „Kdyby to tak nebylo, necítila bych se tu příjemně. Zvlášť od doby, kdy tu na pozemku žije i moje máma.“

„Na co máte dneska večer chuť?“ zeptal se Neil a kývl k jedněm z dvojitých dveří. „Na co máme náladu?“

Byly tu tři možnosti: ložnice, koupelna nebo pokoj se stroji. Čtvrtý pokoj představoval pohodlnou místnost, kde byly všechny potřeby pro následnou péči, která mohla být potřeba pro oddych. Tam se žádné špatnosti neodehrávaly.

El-Mudad zauvažoval: „Možná… dneska v noci žádné hry.“

Neil zvedl obočí.

El-Mudad v odpovědi na jeho nevyslovenou otázku pokračoval: „Žádné příkazy. Žádná dominance. Tentokrát jen my tři.“

„To by se mi líbilo,“ řekla jsem a nervózně se podívala k Neilovi. „A… ochrana?“

„Já byl jen s vámi.“ El-Mudad kývl směrem k nám. „A vy?“

„V březnu jsem byla s Genou, ale už jsem se nechala otestovat,“ řekla jsem mu. „Ale budu v pohodě s čímkoli, co bude pohodlné pro vás. Neile?“

„Pokud je to na mě, hlasuji pro bez kondomů,“ zavtipkoval. Objal mě rukou kolem pasu a pak si mě ostře přitáhl. Vytáhl mě na špičky a já se s výdechem zasmála. Zuby mi škádlil ušní lalůček a zavrčel: „Zbožňuji to, jak jsi cítit. A vím, že i on.“

„Velice,“ potvrdil El-Mudad.

Hovor jako tenhle pro mě nebyl vždycky snadný. Dokonce i po mém prvním sražením se s Neilem před všemi těmi lety, jsem se při hovorech o podstatě bezpečného sexu cítila neohrabaně. Možná proto, že každý chlap prohlašoval: „Jsem čistý. Přísahám.“ a „No tak, můžeš mi věřit.“ Ke skutečnosti, že jsem mohla Neilovi a El-Mudadovi skutečně věřit, jsem došla dlouhou cestou.

„A antikoncepce?“ zeptal se El-Mudad.“

„Postarala jsem se o to.“ Své nitroděložní tělísko jsem milovala. Jeho nasazení stálo za všechny jeho výhody. I když Neil prodělal chemoterapii a transplantaci kmenových buněk, oba jsme měli iracionální obavy, že bychom mohli skončit v kategorii nějaké statistické anomálie. Už se to stalo dřív.

El-Mudad zvedl obočí. „Takže to vypadá, že všichni myslíme na to samé.“

„Vypadá to tak.“ Neilovy ruce vyjely po mých bocích výš a zamířily ke knoflíčkům mé halenky. Rozepnul jeden, pak druhý a další, až ji uvolnil dost na to, aby mi El-Mudad stáhl látku z jednoho ramene. Sklonil hlavu a každou píď kůže, kterou mi obnažil, políbil.

„Můžeme zamířit do ložnice?“ Neilův hlas byl nízký, hladový. I kdyby se snažil, nebyl by schopný držet se hry.

El-Mudad mě bez jakéhokoli varování zvedl ze země a pak si mě jako barbar přehodil přes rameno. Což bylo jak rozkošné, tak dezorientující. Se zachichotáním jsem vypískla a sledovala, jak se každým jeho krokem podlaha posunula dál a dál. Vešli jsme do ložnice, kde mě znovu postavil na nohy. Neilova košile zůstala někde cestou.

Jo, dneska večer tu byla až přílišná dychtivost, než aby se mohly hrát nějaké hry nebo řídit nějaká pravidla.

Neil zařídil ložnici v barokní nádheře, včetně pozlacených zrcadel, která sahala od stropu až dolů. Většinu místnosti zabíralo lůžko, které bylo zasypané polštáři a prošívanou přikrývkou tak načechranou a silnou, že by sama o sobě mohla sloužit jako matrace. Čelo postele bylo tepané a zároveň v něm byly opěrné body pro možnosti omezení pohybu včetně zabudované sady pozlacených pout. To vše představovalo dokonalé možnosti pro to, abychom se mohli oddávat našemu potěšení a bolesti.

Dále jsme tam měli velkou skříň s našimi různými hračkami. Neil k ní přešel a doširoka rozevřel její dveře.

„Něco z nabídky?“ zavtipkoval.

El-Mudad mě políbil na čelo a pak mě opustil, aby se připojil k Neilovi. Přejel pohledem po nabídce a na rtech se mu objevilo pobavení. „Je tu tolik možností.“

„Máme celý týden,“ připomněla jsem mu. „Můžu si vzít modrý vibrátor?“

„Můžeš cokoli, co bys ráda,“ řekl Neil. Bylo podivné být v téhle místnosti a nemuset žádat o svolení. Vybral ten, který jsem měla ráda – vibrátor na klitoris, který měl cibulovitou hlavu a rukojeť ve tvaru lopatky – a podal mi ho. Pak vybral skleněný anální kolík střední velikosti.

„To je pro tebe nebo pro Sophii?“ zeptal se El-Mudad a přejel prsty po Neilově nahé páteři.

„Doufal jsem, že bys mě ošukal,“ navrhl Neil. „Zatímco já bych možná šukal Sophii?“

Bylo to neuvěřitelné, ale tohle jsme nikdy dřív nevyzkoušeli. Měla jsem je jen oba najednou. Přišlo mi jen fér, že by Neil zažil tu samou zkušenost. Ztuhly mi bradavky a já k sobě přitiskla stehna. „Ach, ano. Pojďme na tohle,“ vydechla jsem.

Měla jsem na sobě až příliš moc oblečení. My všichni. Neil odložil anální kolík, láhev silikonového lubrikantu a pár vlhčených ubrousků na postel a pak se natáhl po El-Mudadovi. Líbali se a přejížděli po sobě rukama. Neil šmátral po El-Mudadových knoflíčkách, zatímco El-Mudad Neilovi rychle rozepnul pásek. El-Mudad zajel rukou do Neilových kalhot a Neil zasténal.

Zbavila jsem se své blůzy a džínů, a když jsem tam stála jen ve své černé podprsence z pásků a s ní ladících tangách, El-Mudad přerušil polibek s Neilem a podíval se ke mně. „Pojď sem.“

Zavrtěla jsem hlavou. „Ne. Chce se malou chvíli dívat na vás dva.“

Pravdou bylo to, že jsem milovala dívat se na Neila s dalším partnerem. Poskytovalo mi to odstup, který jsem v okamžiku, kdy jsme byli spolu, neměla. Občas jsme se nahrávali, ale to nebylo to samé. A když byl s El-Mudadem, bylo to jiné. Když byl Neil s mužem, jinak se pohyboval, jinak se dotýkal. S úžasem jsem sledovala, jak jeho ústa pracovala na El-Mudadově čelisti i to, jak reagoval na to, když ho dráždila El-Mudadova ruka.

„Chtěl bych ti udělat orál,“ zamumlal Neil do El-Mudadova krku. Aby svou větu zdůraznil, jemně ho kousnul.

„Ano, prosím!“ vypískla jsem a dřív, než jsem se dokázala zastavit, trochu jsem zatleskala.

Zasmáli se a přesunuli se na postel. Já se k nim přidala. Ležela jsem na vedle El-Mudada, který se uvelebil na polštářích. Ze své pozice jsem se mohla dívat na jeho tělo, na to, jak se jeho pták díky erekci zvětšoval. Neil se přesunul k zipu a pomalu ho stáhl dolů. El-Mudad byl pod ním naprosto tvrdý. Zalapala jsem po dechu.

„Chybělo ti to?“ zeptal se a natáhl prsty, aby přejel po linii pásku mé podprsenky. „Sundej si to.“

Posadila jsem se a přehodila si vlasy přes rameno. Když jsem se natáhla dozadu, abych si podprsenku rozepnula, El-Mudadovy oči sledovaly pohyb mých rukou. Dala jsem si s pohybem paží načas. Díky klimatizaci bylo v pokoji chladno, ale husí kůže, která mi naskočila po celém těle a svraštění bradavek nemělo s teplotou nic společného.

Znovu jsem si lehla vedle El-Mudada a opřela se o jeho nahou kůži. Byli jsme od sebe odloučeni tak dlouho, že by mě mělo být jeho tělo neznámé. Místo toho mi to připadalo, jako bych se po dlouhé cestě vrátila zpátky domů. Přišlo mi správné, že byl vedle mě. Byl to pocit, že mi tu chyběl.

Neil přejel polibky přes celé El-Mudadovo břichu a hřebeny svalů, které byly díky očekávání naprosto napjaté. Netušila jsem, co jsem chtěla vidět víc – zda Neilův neustálý pokrok, či El-Mudadovy reakce na něj. Moje nohy se na přikrývce neklidně posunuly. El-Mudad mě objal rukou kolem ramen a přitáhl si mě k sobě blíž.

„Polib mě, Sophie,“ zašeptal a já to udělala. Přesně včas na to, abych zachytila jeho zasténání, když Neil dosáhl ke svému cíli. El-Mudadovy boky se zvedly, svými prsty přejížděl po mé kůži.

Zvedla jsem hlavu, abych mohla sledovat Neila. Doufala jsem, že bych mohla pochytit nějaké další dovednosti. Víc než jednou mi řekl, že i když byly mé orální dovednosti skvělé, tak existuje pár věcí, které si při kouření někoho, kdo má penis, užívá ještě víc.

Když to řekl poprvé, urazila jsem se, ale poté, co jsem byla s Genou, jsem pochopila, co tím myslel.

Když jsem je sledovala, dělala jsem si v duchu spoustu poznámek. Nebo se o to snažila. Bylo těžké soustředit se na techniku, když toho bylo tolik k dívání. Jako třeba to, jak s sebou El-Mudadovy boky škubaly a jak se na jeho hřebenu leskly sliny, když Neil pomalu zvedl hlavu a mezi rty měl nasátou jen špičku jeho hlavičky.

Sáhla jsem si mezi nohy a dvěma prsty zajela do své broskvičky. Uvnitř jsem byla horká, lepkavá, mokrá a bolestivě prázdná. Když jsem se dívala, jak El-Mudadův penis mizel v Neilově hrdle, moje vlastní bylo úplně vyprahlé. Na El-Mudadových žebrech se objevil pot a já jsem jím chtěla uhasit svou žízeň. Tak moc jsem se soustředila na své vlastní tělo, že jsem si nevšimla toho, jak se on soustředil na mě. „Sophie…dej mi ochutnat.“

Zvedla jsem své prsty k jeho ústům. Obkroužil je jazykem a rytmicky sál. Přemýšlela jsem, zda napodoboval tempo, který Neil pracoval na jeho penisu. Při tom pomyšlení jsem k sobě přitiskla stehna.

„Pokud máš chuť...“ Rozkročila se koleny přímo nad jeho obličejem a otočila se tak, abych se stále mohla dívat na Neila. El-Mudadovy ruce hned zajely k mým bokům, aby si mě přitlačil níž. Při prvním doteku jeho úst jsem zasténala. Neil zvedl oči. Setkali jsme se pohledem a horko v mém těle ještě zesílilo. Věděla jsem, že miloval dávat mi potěšení, dostávat ho ze mě, ale vidět, jak mi to dělal někdo jiný bylo skoro stejně erotické jako dělat mi to sám.

A tohle mohlo být naše – nás tří – celou dobu.

Emoce, která se mi rozpínala v hrudníku, se pohybovala někde mezi úžasem a touhou. Byla to úžasná touha?

El-Mudadův jazyk přejížděl po mém klitorisu nahoru a dolů. Pak se na okamžik odmlčel a zabořil se přímo do mé kočičky. Jeho vokální reakce na Neilovu pozornost mi vibrovaly celou pánví.

„Ať už jste udělali cokoli, zopakujte to,“ vyhrkla jsem. „Oba.“

Koutky Neilových očí s sebou škubly. Kdyby neměl ústa zaneprázdněná úplně jinými činnostmi, usmál by se.

El-Mudad mě zatlačil výš. Ztěžka dýchal. „Ne. Nedělej to. Jestli to zopakuješ, udělám se ještě dřív, než vůbec začneme,“ protestoval. Hravě mě plácl po zadku. „Odsuň se.“

„O to se snažím,“ zakvílela jsem.

„Mohl by to převzít Neil,“ navrhl El-Mudad.

S roztaženýma nohama jsem dopadla dozadu.

„To zní jako pozvání.“ Neil stále pracoval na El-Mudadově erekci. Teď ho na okamžik uvolnil, aby se mohl sám uvelebit přímo mezi mýma nohama.

El-Mudad se posadil a já se zamračila. „Co chceš dělat?“

Neodpověděl. Místo toho se přesunul na konec postele a zvedl anální kolík.

Ach. Ano.

Některé z věcí, které mě rajcovaly, mě překvapovaly. Pravděpodobně by mě nikdy nenapadlo, že by se mi líbilo vidět muže, nedej bože mého vlastního manžela, jak šuká jiného muže. Teď to pro mě bylo jednou z nejerotičtějších věcí, o které jsem kdy snila. Sledování té fantazie, která se mi odehrávala přímo před očima a já byla její součástí? Dokonalé.

Nel si mě palci roztáhl a dlouze, škádlivě mě olízl, ale přitom jen stěží vynaložil nějaký tlak. Zakňučela jsem a zvedla boky, což ho jen přimělo celou věc zopakovat.

„Prosím,“ žadonila jsem a přirážela boky k jeho tváři. „Dostal mě tak blízko.“
„Mám pocit, že tu odvádím mnohem víc práce, než vy dva,“ zareptal Neil. „Aspoň moje čelist.“

„Přestaň si stěžovat.“ El-Mudad uštědřil Neilovi lehký políček přes záda. V potěšeném šoku jsem vytřeštila oči. Vidět Neila trestaného při sexu mi přišlo stejné, jako vidět jednorožce či něco podobného. Vidět ho plnit nějaký příkaz bylo stejně vzácné.

„Vypadáš, že tě něco velice potěšilo,“ řekl, ale dřív, než jsem stihla vymyslet nějakou chytrou odpověď, sklonil hlavu a znovu do mě zajel svými ústy. Žádné škádlení, žádná předehra, jen jeho ústa, kterými pevně nasál můj bolestivý klitoris a jeho jazyk, kterým pracoval v šíleném vzoru.

El-Mudad se natáhl po lubrikantu a i když jsem se chtěla poddat potěšení a ztratit se v horkém, mokrém potěšení Neilových úst, nutila jsem se nechat oči otevřené. V Neilově sevření jsem trochu pohnula boky a sledovala El-Mudada, jak si do dlaní rozmazával lubrikant. Použil ho tolik, že jsem doufala, že jsme měli ještě další láhev. Ale přesně tak, jak Neil vždycky říkal – co se týče análu, lepší až moc hodně, než příliš málo.

Když se ho dotkla El-Mudadova ruka, Neil do mě zasténal. Když to tak vypadalo, že byl až příliš zaneprázdněn něčím jiným, šťouchla jsem do Neila kolenem.

„Hej.“ Přejela jsem prsty přímo před Neilovým obličejem. „Soustřeď se.“

„Ach, protože ty předvádíš tak intenzivní soustředění, když se ti dobývám prsty do tvého zadku,“ odsekl. Celým tělem mu proběhlo zachvění a on zhluboka vydechl.

Natáhla jsem se dolů a přejela prsty po stříbrných pramenech jeho vlasů. „Já se soustředím. Na prsty.“

„Přesně.“ Ale znovu se do mě opřel hlavou a vrátil se ke své práci.

Tenhle druh sexu - hravý, neformální, skoro konverzační – se tak lišil od toho, co jsem obvykle s Neilem měla. Ne, že bych nemilovala intenzitu a výzvy našeho D/S vztahu. Náš sexuální život byl naplněn tolika různými způsoby, které jsem nikdy s žádnými jinými partnery nezažila. Ale tenhle sex? Žádné příkazy, prostě jen užití si skvělých pocitů? Tohle bych mohla častěji.

Samozřejmě, že bych stále potřebovala i svého Pána. Stále bych potřebovala ty temné, výstražné tóny Neilova hlasu a ostře červené hrany bolesti, po které jsem toužila. Ale v mém sexuálním životě byl prostor pro obojí.

„Připraven na další?“ zeptal se El-Mudad.

Neil se zastavil, aby mu odpověděl. „Ano.“

Moje kočička se sevřela pevněji. Svaly El-Mudadovavých paží se napjaly a svíraly. Prsty pomalu rozevíral Neilův zadní otvor, a já si dokázala představit ten stálý tlak průniku, jako bych ho cítila ve svém vlastním těle.

Kéž bych mohla vědět, co Neil cítil. Ne jen fyzicky, ale i emocionálně. Na tohle, nemít kontrolu, nebyl zvyklý. Dokonce i když jsme nehráli naše role, jsem zjistila, že jsem ho nechávala vést. Byl by schopný tohle pravidelně přijímat? Přijde někdy čas, kdy by s sebou přestal nést tuhle zátěž?

Na obavy byl čas jindy. Přidala jsem si to do svého duševního seznamu obav, které bychom měli na konci týdne probrat, a teď se přiměla přestat se na to soustředit. Právě teď mělo být mou prací jen cítit.

I když byl Neil rozrušený, rozhodně to byl jedním z nejlepších orálních milenců, které jsem kdy měla. Svým jazykem neúnavně stimuloval ta nejcitlivější místa mého klitorisu. Zatnula jsem ruce do postele pod sebou a pohybovala jimi ve stejném rytmu, ve kterém se mi svíjela má kočička.

„Ano,“ vydechla jsem odpověď na nevyslovenou otázku. Jediné slovo, které dávalo svolení. Ano, to on mě přiměl takhle se cítit. Ano, on mi dával všechno. Přiměl mě udělat se. Přiměl mě přát si, abych mohla zastavit příchod orgasmu.

Stehny jsem svírala jeho hlavu, pánev se mi zvedala. Cítila jsme, jak mi v konečcích prstů začal narůstat orgasmus, jak se vinul výš a výš nahoru jako úponky vinné révy, které svazovaly mé svaly do lahodného napětí. Konečky prstů mě brněly. Viděla jsem hvězdičky. Už jsem byla skoro tam, a zaslechla jsem El-Mudadův hlas: „A další,“ a samotné pomyšlení na jeho tři dlouhé prsty, které zajely do Neilova zadku, stačilo na to, aby mě vyslalo do bezduché spirály rozkoše celého těla. Vykřikla jsem a jezdila na Neilově obličeje. On zatím tlumeně sténal do mého masa.

Neil se nikdy nespokojil s tím, že by mě jednoduše udělal. Rád mě poté mučil, pokračoval se sáním a lízáním a oždibováním, až jsem se zoufale snažila uniknout pryč. Dnešní večer nepředstavoval žádnou výjimku.

„Prosím, prosím,“ lapala jsem po dechu a snažila se dostat z dosahu jeho hlavy. Ale všechna má síla byla díky intenzitě pocitů, které jsem zažívala, naprosto pryč.

„Znovu se chystáš udělat, Sophie?“ zeptal se El-Mudad, skoro nepřátelsky, jako by se mi odvažoval dělat.

Svou odpověď jsem nemusela vyslovit. Vyšla jako dlouhý, chvějící se zvuk, protože v ten okamžik mě zachvátil další, menší orgasmus.

„Chtěl bys vložit kolík?“ zeptal se a mě okamžik trvalo, než jsem pochopila, že jsem byla rudá až za ušima.

Neil se zvedl na loktech. „Ach, ehm. To není něco...“

To není něco, co děláme. Co jsem si jen dokázala vzpomenout, nikdy jsem do žádných hrátek s Neilem nezapojili hračky do zadku. Koupil jedno dildo s penisem, že mě jednoho dne naučí, jak ho s ním ošukat, ale nikdy jsme to neudělali.

„Jestli to nechceš, je to v pohodě,“ řekla jsem mu, i když jsem to tajně chtěla. „Skutečně netuším jak.“

„Jsem si jistý, že tě to může naučit,“ řekl Neil s uklidňujícím, i když nervózním úsměvem. „Jestli chceš.“

Jednu nohu jsem vykopla přes jeho hlavu tak rychle, až jsem ho málem praštila. Už jsem se vyškrábala na kolena vedle El-Mudada.

„Jen ses musela zeptat,“ zasmál se Niel, trochu váhavě.

„Nemyslela jsem si, že by to bylo velice submisivní.“

„Mohli bychom najít způsob, jak to udělat,“ slíbil El-Mudad. Z boku si vytáhl vlhčený ubrousek a očistil si ruce. Pak mi podal lubrikant a kolík. „Těším se, že ti to ukážu.“

Ach bože.

V duchu jsem si udělala poznámku, abych to později vytáhla. Právě teď jsem potřebovala věnovat pozornost tomu, co jsem tu měla. Skleněný kolík jsem potřela lubrikantem. Aby na něm skutečně něco zůstalo, bylo mnohem těžší, než jsem čekala.

„Takže, já jen...“ Odmlčela jsem se a v obličeji se mi objevil zděšený výraz. Vypadalo to tak… osobně. Prostě jen…

„Běž pomalu,“ radil mi Neil, zjevně s obavami.

Dobře. On mi to udělal už milionkrát. Mohla bych to s ním udělat.

El-Mudad se zasmál. „Sophie, třeseš se.“

„Omlouvám se. Já jen -“ frustrovaně jsem vydechla.

„Ne, ne. Já se omlouvám. Omlouvám se.“ Objal mou rukou a stále se smál. „Tady. Uděláme to společně.“

Dovolila jsem mu, aby mou ruku vedl. Čekala jsem, že lubrikant a sklo – díky El-Mudadově předchozí pozornosti – dovolí kolíku jen tak vklouznout dovnitř. Překvapilo mě, kolik tlaku k tomu bylo ve skutečnosti potřeba. Když do Neila vstoupila jeho nejširší část, ztuhl, a pak, když se dostala na své místo, se uvolnil. I když jsem si o sobě myslela, že jsem byla velice sexuálně otevřená, nebyla jsem si jistá, jak jsem se ohledně toho, co jsem udělala, cítila. Přišlo mi, že se ty role až moc změnily. Ta intimita mi byla nepříjemná a těžkopádná. Od doby, kdy jsme s Neilem naposledy dělali něco, co by vyžadovalo větší emocionální zkoumání, uplynula už dlouhá doba, a já už teď měla šílený strach, zda to, co jsem cítila, bylo to, co jsem považovala za „správné“ pocity.

A to jsem ještě neměla ani ponětí o tom, jak bere tenhle nový sexuální horizont Neil.

Ach, na probrání bylo obrovské množství témat.

Ale pro teď by se mělo jednat o spoustu sexu, a na to byl potřeba správný myšlenkový přístup. Byla jsem zvyklá být submisivní, příjemná a chtít potěšit. Musela jsem najít způsob, jak to získat, když jsem nebyla v tomhle rámci.

„Dobře, Sophie. Klekni si na kolena,“ řekl El-Mudad. Ať už chtěl uspokojit mou potřebu submise nebo ne, fungovalo to. Udělala jsem to, co mi řekl. Otřela jsem o ruce a zhoupla dozadu. Když jsem cítila, jak se jeho hlavička dotkla mé kočičky, na okamžik jsem zadržela dech.

Neil se přede mnou zvedl na kolena a já automaticky otevřela ústa, abych ho přijala dovnitř. Ze špičky jeho penisu uniklo semeno. Nabrala jsem ho na jazyk a pak si olízla rty. Celou dobu jsem se na něj upřeně dívala. Sklonil se níž, vzal mé tváře do dlaní a pak sklouzl rukou níž k mé čelisti a do mých vlasů. Díky tomu malému projevu hrubosti mi celým tělem přejel mráz. Otevřela jsem ústa a dovolila mu, aby mi mírným tlakem ruky ve vlasech navedl rty. Nikdy dřív jsem ho do sebe nepojala tak hluboko, jako když mě El-Mudad dole jemně rozdělil hlavičkou svého penisu a pevně a neuspěchaně se do mě vtlačil.

Kolem Neilovy silné erekce mi uniklo zasténání. Dole jsem se kolem El-Mudada sevřela. Sklonil se k mým zádům a zašeptal: „Dotýkej se sama sebe. Chci cítit, jak se uděláš.“

Udržovat rovnováhu bylo trochu obtížné, ale když jsem konečky prstů zajela ke svému klitorisu, podařilo se mi zůstat v té pozici. Neil, který se mi dělal do úst a každým svým přírazem mě dusil, mě silně držel vzadu za hlavou. Při té bolesti a ponížení jsem pevně zavřela oči. Dlouhý pramínek sliny mi sjel po bradě. To bylo tak ponižující, že to zapálilo tu poslední jiskru, kterou jsem potřebovala. Znovu jsem přirazila k El-Mudadovi a v hrdle mi díky Neilově ptáku, který ve mně byl tak hluboko, až mě dusil, uvízl výkřik. Neil mi pevně zakláněl hlavu a až do okamžiku, než ustaly mé potlačované výkřiky a násilné chvění touhy, ani na okamžik nepřestal.

Dřív, než se můj mozek stihl vzpamatovat, ze mě El-Mudad vystoupil. Neil udělal to samé, pustil mě a nechal dopadnout na záda. Zakrýval mé tělo. Bezvládné končetiny mi zůstaly roztažené dokořán, tak, že se mohl mezi nimi usadit. Vtlačil se do mě penisem. Moje uspokojená kočička byla tak nateklá, že se mu nedobrovolně bránila.

El-Mudad se usadil mezi našima nohama a přejel rukama po Neilových zádech.

„Jsi připravený?“

„Ano.“ Neil se ke mně přitiskl čelem a jeho sevření mých rukou zesílilo. „Bože, nemůžu se dočkat.“

Moje plíce byly přehlceny kyslíkem.

Neil se zhluboka nadechl a pak s sebou škubl.

„Uvolni se.“ Zachichotala jsem se a pohnula pod ním boky. „To je to, co mi vždycky říkáš.“

Políbil mě a do mých úst se zasmál. „Nejsem si jistý, jak se cítit, když takhle mluvíš, zatímco jsem v tobě.“

„Řekni mi, kdy se pohnout,“ řekl El-Mudad a sklonil se, aby políbil Neila na rameno.

„Kdykoli budeš chtít,“ odpověděl Neil a já cítila, jak jím projelo zachvění. Trochu se ode mě odtáhl. Teď byl mezi námi dvěma uvězněný. Překvapivě vydechl.

„Potřebuješ zastavit?“ zeptala jsem se a zvedla ruce, abych se jimi mohla dotknout jeho tváře.

„Ne, vůbec ne,“ ujistil mě. „Je to prostě jen okamžik.“

Věděla jsem naprosto přesně, co cítil. Bolest, která mě skoro nutila chtít to vzdát, studený pot, který téměř elektricky jiskřil po kůži. Neil se ve mně pohnul, byl tak hluboko, že jsem bolestivě vydechla.

Roztáhla jsem nohy ještě víc a zvedla kolena nahoru, aby mohl vstoupit ještě hlouběji.

El-Mudad se pomalu pohyboval. Snažila jsem se přizpůsobit jeho rytmu, zatímco Neil mezi námi bojoval. Ten pocit jsem tak dobře znala – zoufalá nerozhodnost. Odtáhnout se. Přitlačit? Být tím uprostřed znamenalo, že jste toho nemohli moc dělat. Jen tam být a nechat se šukat. El-Mudadovy pohyby posouvaly Neila směrem ke mně, takže jsme se všichni vlnili v jedné nepřetržité vlně pocitů. Jako by nás El-Mudad šukal oba dva najednou.

„Ach bože,“ vydechl Neil vedle mého ucha.

Popadla jsem ho rukou za hlavu a přitáhla si jeho ústa ke svému hrdlu. „Řekni mi, jak se cítíš.“

„Cítím...“ Přerušilo ho jeho vlastní zasténání.

„Líbilo se ti to?“ zeptal se Neila El-Mudad. Podle toho, jak Neil zalapal po dechu, jsem usoudila, že to El-Mudad udělal znovu. Hladkým pohybem boků přirážel do Neilovu zadku, takže nás to dostalo do nekonečné smyčky. Se zavřenýma očima jsem se jí poddala. Teď v tom nebyla žádná naléhavost, žádné lezení a dobývání. Jen vědomí, že bych mohla jezdit na vlně potěšení, která nás tři skoro duševně spojovala.

„Miluji tě,“ zamumlal El-Mudad a my věděli, že to patřilo nám oběma. Přejela jsem rukou z Neilova ramene dolů po zádech a El-Mudad ji překryl svou vlastní.

Nad námi se odrážel ze všech možných úhlů, které dokázala zrcadla zachytit, náš odraz. Stačilo jen pohnout hlavou, abych změnila výhled, ale všude, kam jsem jen dohlédla, jsem viděla pevné svaly širokých zad El-Mudada a to, jak se každým tahem jeho zadek napínal. Viděla jsem, jak měl kolem Neila doširoka roztažené nohy, jak se moje vlasy rozlévaly po lesklém hedvábném polštáři jako řeky tmavého saténu. El-Mudad zaklonil hlavu a zrcadlo teď zachytilo odraz jeho vzrušeného výrazu.

Neil byl přímo mezi námi a když dosáhl bodu zlomu, každý sval se mu napjal. Udělal se se zoufalou intenzitou a s každým El-Mudadovým přírazem boků z něj vycházely hlasité zvuky. Najednou se Neil s hlasitějším výkřikem uvolnění, než jsem kdy slyšela, hluboce otřásl a svými zuby se mi zakousl do ramene.

Stehna se mi třásly. Mým tělem probíhaly exploze, každá rychlejší než ta předchozí, a závodily s jeho přírazy, kterými do mě vyprazdňoval své semeno. Vyklenula jsem se pod ním a otřela se klitorisem o základ jeho erekce. Mezi námi oběma vybuchlo hedvábné mokro, které jsem pocítila přímo na stydkých pyscích. Se zasténám jsem zaklonila hlavu. Neil byl nade mnou celý hotový, jen stěží se dokázal udržet na loktech. Směrem k El-Mudadovi zašeptal: „Tvrději. Udělej se tvrději.“

Pochybovala jsem o tom, že by potřeboval příliš povzbuzení. Jeho tahy už byly nevypočitatelné a vypadalo, že viditelně bojoval, aby se neztratil sám v sobě. Vzhledem k tomu, že dostal svolení, aby přidal, tak s každým přírazem boků trhl za Neilovi boky, čímž donutil Neila, aby ve mně jeho stále pulzující ptát dál a dál klouzal. Neil zakňučel a při té nadměrné stimulaci zasyčel. El-Mudad s výkřikem vyvrcholil a se zachvěním dopadl na Neilova záda.

Na dlouhou dobu představovalo jediný zvuk v místnosti naše těžké dýchání. „Musím se pohnout,“ řekl Neil s tichým zasmáním. „Protože se bojím, že bych jinak svou manželku rozdrtil.“

El-Mudad se zasmál vyčerpaným smíchem a přejel si rukou po tváři. „Dobře. Potřebuji jen okamžik, abych se dostal z té posexové závratě.“

Když se El-Mudad stáhl, Neil se ušklíbl a pak mě také pustil.

Vymanila jsem se ze spleti těl a posadila se. „Já mám hlavu čistou, takže jdu tam.“ Ukázala jsem na dveře od koupelny. „Začnu se sprchou.“

„Budeme spolu,“ řekl Neil. El-Mudad se natáhl na postel vedle něj a spojené ruce si natáhl za hlavu. Představoval dokonalý obraz uspokojení.

V koupelně jsem zapnula sprchu. Stále jsem musela zkoušet kohoutky, abych našla, které co zapínaly. Do zdi byly zabudovány silné trysky, které byly v pozicích, které neměly vůbec nic společného s potřebou čistoty. S osobní hygienou neměla co dělat ani odnímatelná sprchová hlavice. Všechno to mělo hodně co společného s pouty na zdi.

Našla jsem správnou páčku pro to, abych zapnula velkou plochou sprchovou hlavu, která vytvářela uprostřed místnosti silný déšť a pustila ji. Když voda dosáhla správné teploty, vstoupila jsem pod proud vody a nastavila ji tvář. Hověla jsem si v záři teplého světla.

„Podívej se na to.“

Při zvuku Neilova hlasu jsem otevřela oči a přejela si rukou po vlasech, abych si je stáhla dozadu. V rámu dveří stáli Neil a El-Mudad. To, že oba dva byli moji, mě absolutně dostávalo. Čím jsem si zasloužila tolik štěstí?

„Dívám,“ řekl El-Mudad s úsměvem a přejel po mém tělu pohledem od shora až dolů. „Vštěpuji si do paměti každou křivku.“

Zatřásla jsem hlavou a moje husté vlasy se za mnou rozhoupaly. „Díky vám dvěma mi pořádně naroste ego.“

Neil se ke mně ve sprše přidal. Rukou mě objal kolem pasu a políbil na čelo. „Teda mohla bys šetřit.“

Kdybychom nebyli ve sprše, tak bych do něj šťouchla.

Poté, co jsme se umyli a osušili, jsem zamířila zpátky do postele. Cestou mi mokré nohy trochu plácaly po podlaze. El-Mudad mě následoval a kolem boků měl ovázaný ručník. Neil se vynořil z koupelny jen o okamžik později. Z vlasů mu stále ještě stékaly kapičky vody.

„Jdu pro pár lahví vody. Potřebujeme ještě něco dalšího?“ zeptal se a podíval se na nás.

„Jen vodu,“ řekl El-Mudad, ale já jsem ho zarazila. „Můžeš mi vzít můj nadýchaný župan?“

„Vodu a nadýchaný župan pro Sophii,“ přidal Neil na svůj seznam. „Co ty, El-Mudře. Chtěl bys také župan?“

„Je tam jeden s kočičkami a jeden s hvězdičkami,“ informovala jsem ho, jako bych ho nadále pokoušela.

Předstíral, že o tom uvažoval. „Ne, ale v budoucnu bych dal přednost tomu s kočičkami.“

Neil nás se smíchem opustil a já se otočila k pokrývkám na posteli. „Na spaní je ještě příliš brzy, ale bylo by úžasné drobné zdřímnutí před večeří.“

„Když můžu, snažím se každý den si zdřímnout.“ El-Mudad mě gestem pozval pod přikrývku a připojil se tam ke mně. „Mít u toho někoho dalšího je jedinečným potěšením.“

Vklouzla jsem pod jako máslo měkké přikrývku a popadla hromadu polštářů, které jsem měla za sebou. Odložila jsem je na kraj postele. El-Mudad chodil do postele sám, zatímco my jsme s Neilem tvořili každou noc pár? To nebylo fér.

„Občas mám při zdřímnutí pocit viny. Jako bych mrhal životem či tak nějak.“ Teď jsem se s tím určitou dobu také potýkala. Ztráta někoho vám připomene vaši vlastní smrtelnost těmi nejpodivnějšími způsoby.

„Ztratit ho kousek na mě?“ Tmavé oči měl tak vážné. Díval se na mě tak intenzivně, až se mi zachvěl žaludek.

Zvládla jsem říct jen jednu jedinou věc. „Dobrá.“

Přitiskla jsem se k jeho paži a nechala ho, aby nás oba přikryl. Za chvíli se vrátil Neil, v ruce měl vodu a můj župan přehozený přes paži. Podíval se na mě, jak jsem byla celá zahalená do přikrývky a pak pronesl: „Proč jsem se tedy obtěžoval, abych ti to přinesl?“

Natáhla jsem se po županu a posadila se. „Stále si ho chci obléknout. Je mi vždycky chladno.“

„Ženám nikdy nerozumím,“ řekl Neil El-Mudadovi, ne mě. „Už jsi někdy v životě potkal ženu, které by nebyla neustále zima?“

„Můžeme tě nechat mezi námi, takže tu neumrzneš k smrti, co, Sophie?“ škádlil mě El-Mudad.

Mírně jsem ho praštila a Neil zaprotestoval: „Ne, ne. Nemůže tě mít celého jen pro sebe.“

Neil si lehl do polštářů a zvedl svou ruku. El-Mudad se opřel o jeho hruď. Na pár okamžiků jsme všichni mlčeli. Neil přejížděl prsty v El-Mudadových vlasech. Já jsem se opírala tváří o jeho hruď a vdechovala jeho vůni. Teď byl pro mě tak důvěrně známý. Vnímala jsem na něm detaily, o kterých jsem si ani nemyslela, že bych si mohla pamatovat.

Chtěla jsem vyslovit něco hlubokomyslného, aby oba věděli, co pro mě tenhle okamžik znamenal. Jak jsem měla pocit, že ať jsme chtěli nebo ne, tak jsme udělali nějaký první, neuvěřitelný krok, který kdy existoval.

Neil byl mnohem výmluvnější, než já. „Vypadá to, že jsme dospěli k nezvratnému.“

S El-Mudadem jsme se na něj podívali a on pokračoval: „Ach, mohli bychom věřit, že to vše udržíme jen v příležitostné rovině, ale skutečně máte pocit, jako by tohle mezi námi nevedlo nikam dál?“

Jemně jsem se zachichotala. „Ne, chtěla jsem říct...“

„Myslíš, že se to už stalo,“ dokončil za mě El-Mudad s líným úsměvem. „A proč to nepřiznat?“

„Vy dva?“ řekla jsem a pro efekt se odmlčela. „Netrvalo to ani celý týden.“

************

El-Mudada jsme vzali do Ruby´s, zábavného podniku u malého pobřeží v South Hamptonu. Mořské plody byly úžasné a atmosféra super ležérní, což bylo nádhernou změnou oproti místům, kam jsme obvykle chodili. Navíc tam o sobotních večerech hrála živá kapela.

„Na chvíli se zastavíme,“ poznamenal Neil, když jsme se blížili ke dveřím. Na okamžik se zastavil, aby poděkoval El-Mudadovi za to, že nám přidržel dveře a pak pokračoval. „Protože já se vyhýbám barům.“

„Ale dneska večer budeš v pohodě?“ zeptal se El-Mudad tiše, jako by váhal, i když předchozí Neilova slova nepředstavovala žádnou otázku.

„Rozhodně,“ souhlasil Neil.

Hosteska nás usadila u stolu poblíž tanečního parketu. Vzrušením jsem mírně zatleskala rukama. Kapela – Billy Joel Revival, soudě podle jejich jména a skutečnosti, že v tenhle okamžik hrála „Big Shot“ - už začala se svým programem. Návštěvníci restaurace byli uvolnění a z většiny se jednalo o lidi z generace narozené po druhé světové válce – to vše bylo příslibem toho, že si to tu užijeme. Díky něčemu tu byli z panující atmosféry neposední. Stačila sklenice piva a už začínali tím nejzábavnějším způsobem divočet.

„Tohle je...“ El-Mudad se s doširoka rozevřenýma očima rozhlédl kolem, „živé.“

„Byl jsi už někdy v restauraci, ve které měli na menu uvedené ceny?“ škádlila jsem ho.

„Zvykej si,“ řekl Neil, aniž by od něj odvrátil zrak. „Ráda poukazuje na to, že pochází ze skrovných poměrů. Jakoby naše chůva nepoužívala Birkin tašku jako tašku na pleny.“

„Unesou všechno!“ protestovala jsem. A skutečně to nebyla ta nejdražší z nich. „Navíc není žádný důvod, proč by chůva nemohla vypadat stylově. V noci k Olivii vstává. Tohle je to nejmenší, co můžu udělat.“

„Dobrá. Máš bod,“ připustil Neil se smíchem.

„Jen pro informaci, Sophie,“ řekl El-Mudad a rty se mu zvedly v pobaveném úsměšku. „Příležitostně sestupuji ze své zlaté věže dolů a mísím se s obyčejnými dělníky.“

„Ach, sklapněte. Oba. Upřímně, pokud mít s vámi dvěma vztah znamená, že mě budete umlčovat těmihle...“

Stále bych to brala. Ráda.

„Má jediná stížnost na dnešní večer představuje hudba,“ řekl Neil a udělal přehnanou grimasu. „Než poslouchat Billyho Joela, bych radši, kdyby mi někdo šlapal po obou nohách.“

„To je trochu přehnané,“ řekl El-Mudad.

„Ani trochu,“ trval na svém Neil.

Poté, co servírka přijala naši objednávku, se Neil omluvil, že potřeboval na toaletu. Bylo zvláštní být tu teď s El-Mudadem sama. Jen mi chvíli trvalo, než mi došlo proč.

„Víš, my dva jsme nebyli sami od okamžiku, kdy jsme mluvili o...“ Jak jsem to vůbec měla říct? „Tom, že se z nás stane tři.“

„Je to trochu divné,“ souhlasil. „Ale pokud se rozhodneme, jak říkáš, stát se ,tří´, pak budou chvíle, kdy nebudeme moci být všichni pohromadě.“

„Jako když půjdu v pondělí do práce,“ poukázala jsem.

„Ano. Jsem z toho nervózní.“

Zamrkala jsem. „Proč?“

„No, bojím se toho, jak by ses možná mohla cítit. Že můžeš mít možná obavy, že se zkusím...“

„Ukrást Neila?“ Zavrtěla jsem hlavou a sklonila oči k desce stolu. „Ne. Mohla bych si o tobě myslet spoustu věcí, ale ne, že bys udělal tohle.“

„Spoustu věcí?“ Vypadal překvapeně. „Měl bych si dělat obavy?“

Snažila jsem se usmát, ale byl to váhavý úsměv. „To jsem tak nemyslela. Já jen… Mojí jedinou výhradou je to, že ty máš s Neilem mnohem víc společného, než se mnou. A to navzdory tomu, že jsem s Neilem skutečně vyrostla. Mám obavy, že se cítím vynechávána. Nebo jako třetí kolo u vozu.“

El-Mudad se na okamžik tiše soustředil sám na sebe. Začala jsem si dělat obavy, že jsem ho možná urazila. Pak pronesl: „Ne. Ty a já spolu sdílíme několik velice důležitých věcí.“

V očích jsem při té vzpomínce pocítila vlhkost. Když byl Neil po pokusu o sebevraždu hospitalizován, El-Mudad mi řekl o svém vlastním příběhu se svým posledním milencem – tím, který ho inspiroval k tomu, aby si zvolil jméno Emir – který měl podobný problém, jako Neil.

Jejich příběh se také nevyvíjel moc dobře.

„Na povrchu toho nemáme moc společného,“ pokračoval. „Ale ty věci, o kterých si myslíš, že cítíš a že nás s Neilem nepojí, nejsou takové, jaké věříš, že jsou. Do tohohle bodu mě přivedl poslední rok. Miluji vás oba.“

Znovu jsem pomyslela na týden, který se mnou strávil. To, jak přijel, aby v té nejtemnější době mého života stál po mém boku. Řekl mi, že mě miloval a dokazoval to stovkami drobností. Připomínal mi, abych si převlékala oblečení, sprchovala se, jedla, a když jsem se o sebe nestarala sama, staral se o mě on. Stáhl mě z prahu své vlastní krize a rozhodně to nedělal ze žádné povinnosti, kterou by měl vůči mě nebo vůči Neilovi.

A díky tomu, čím on sám právě procházel, tím na sebe vzal obrovské riziko. Jak to, že jsem si to neuvědomila dřív?

„Skutečně to tak je, že?“ zeptala jsem se překvapeně. „Skutečně nás miluješ.“

„Kdybych to tak nemyslel, neřekl bych to.“ Ani na okamžik se mi nepřestal dívat přímo do očí. „Já jsem ve všem upřímný, Sophie. Neubližuji lidem jen tak ze sportu.“

„To jsem si o tobě nikdy nemyslela.“ Jen jsem byla zmatená z toho, jak a kdy se to stalo. „Ale také jsem si nikdy nepomyslela, že by ses do nás mohl zamilovat. Nebo že my bychom se zamilovali do tebe.“

Srdce se mi zvětšilo. Milovala jsem ho. Neil a já jsme ho milovali. Jak to bylo možné?

Byla jsem vychovávána tak, že jsem věřila, že láska byl cit mezi dvěma lidmi. Všechno ostatní představovalo podvádění. Pokud jste se zamilovali do někoho dalšího, byl to problém – ne požehnání. Za těch pár krátkých let se všechno obrátilo vzhůru nohama.

„Kdybych si kdy dovedl představit, že to takhle dopadne, asi bych utekl,“ přiznal a hrál si přitom s ubrouskem, ve kterém měl zabalený svůj příbor. „Tohle je pro mě děsivá vyhlídka, Sophie. Ty si děláš obavy z toho, že já mám s Neilem mnohem víc společného než ty, zatímco já vidím vás dva a myslím si, že není možné, abych měl s vámi dvěma stejné spojení. Ale pokud bys dokázala změnit své pocity…. Já bych nemohl.“

„Hele, hele, nevypadáte nějak napjatě?“ Neil nás oba vyděsil. Provinile jsme zvedli hlavy. Ale proč? Neprobírali jsme spolu nic, co by nemohl slyšet i on. Tohle byl náš, stejně tak jako i jeho hovor.

„Ne napjatě,“ vysvětlovala jsem. „Prostě jen něco řešíme.“

„Sophie má obavy z toho, že by se možná stala třetím kolem u vozu,“ řekl El-Mudad bez obalu. „Protože ty a já toho máme tak moc společného.“

„Ach, nemyslím si, že by to byl problém,“ řekl Neil, jako by to pro naše trio byla ta nejjednodušší věc na světě nenechat nikoho stranou. A navzdory tomu, že jeho bezstarostné odmítnutí mohlo být trochu dorůžova, cítila jsem se lépe. S Neilem jsme byli svoji. Bez jakéhokoli sebe lichocení jsem mohla říct, že jsem byla jedním z nejdůležitějších lidí v jeho životě. Bylo trochu hloupé myslet si, že by mě zahodil jen proto, že by si s El-Mudadem mohl povídat o super autech. A s El-Mudadem nám na sobě navzájem záleželo. Nechtěl by mi ublížit, stejně tak, jako jsem já nechtěla ublížit jemu.

„To je to, co jsem jí řekl.“ El-Mudad lehce pokrčil rameny. „A stále je ještě tolik věcí, které se o sobě musíme navzájem dozvědět.

Věci, které v sobě nezahrnují tragédii, dokončila jsem v duchu za něj.

„Jako tanec?“ Kývl hlavou k tanečnímu parketu, na kterém na píseň „Uptown Girl“ tancovalo pár párů – špatně.

„V žádném případě,“ řekl Neil, aniž by se obtěžoval skrývat své znechucení.

Protočila jsem oči. „Bylo by to milé. Dokonce i když je tahle píseň na tancování hodně divná.“

„To umí jen poválečné děti,“ zavtipkoval Neil.

„Ty jsi z generace poválečných dětí,“ připomněla jsem mu, zatímco mi El-Mudad pomohl odtáhnout židli od stolu. Postavila jsem se, vzala ho za ruku a nechala se vést na parket.

„Na tancování to není divná píseň,“ řekl a kývl k dalším párům, které byly na parketu.

„Jo. Když si vytáhneš svůj nejlepší svatební oblek.“ Přesto jsem si však nestěžovala, když mě El-Mudad objal rukou kolem pasu a přitáhl si blíž ke svému tělu.

Pak uchopil mou ruku a zvedl ji, jako bychom se připravovali na valčík či nějaký obdobný tanec. „Takhle. Pomalu, rychle, rychle, pomalu, pomalu -“

Nohy se mi motaly. Nebyla jsem dobrou tanečnicí.

„Dokážeš to,“ slíbil mi. „Věř mi. Takhle se dá tancovat na jakoukoli hudbu.“

„Neměla jsem ani ponětí, že jsi tak dobrý v tancování.“ Bylo těžké soustředit se na nohy a zároveň mluvit, takže jsem ho musela nechat trochu mě táhnout.

Vypadalo, že mu to nevadilo. Dokonce se ani nepotil. „Chtěla jsi mě poznat lépe. To je něco, co jsi o mě dřív nevěděla.“

„Zaujalo mě to. O jakých tvých dalších zálibách se dozvím?“ Už jsem věděla o autech a neslušném sexu. Tanec představoval překvapení.

Bez jakéhokoli varování mě přiměl se vzdálit. Mou automatickou reakcí bylo vrátit se k němu zpátky. Pak mě od sebe znovu odstrčil a moje černá sukně šatů od Diany Von Furstenberg s květinovým potiskem se až trochu moc rozvlnila. Ve chvilkovém záchvatu paniky jsem si jí uhladila. Stoupla jsem si na špičky a do ucha mu zašeptala: „Tohle už znovu nedělej. Nemám kalhotky.“

Trochu se odtáhl, aby se mi mohl podívat do očí. Ve svých rysech měl vepsán šok.

„Chtěl jsi mě lépe poznat,“ připomněla jsem mu.

Se zasmáním se sklonil, aby se svým čelem opřel o mé. Oba jsme se dál pohybovali v rytmu hudby. Zajela jsem pohledem k našemu stolu, odkud nás Neil pozoroval a navzdory svým osobním výhradám k hudbě se usmíval. Přišlo mi to přirozené. Měla jsem pocit jako…

Jako bychom patřili k sobě.

Pocítila jsem obrovský příval nové lásky. To jsem necítila od okamžiku, kdy jsme spolu s Neilem začali chodit. Bylo to, jako by se vrátil starý přítel. Tenhle pocit jsem necítila celé roky, ale najednou mi to přišlo, jako by to bylo jen včera. A nebylo to jen tohle, což bylo ještě lepší.

Jak tohle lidé dělali? Neměla jsem žádnou nápovědu pro to, jak být zamilovaná do dvou lidí zároveň a jak z toho udělat vztah. Ale tenhle pocit mi přišel tak přirozený… kdybychom to udělali, jak by to mohlo fungovat?

Měla bych prostě dovolit svým emocím, aby mě ovládly přesně tak, jako jsem nechala El-Mudada, aby mě vytáhl na taneční parket? Doufala jsem, že by to mohlo znamenat menší výpady a méně šlapání po prstech někoho jiného.

„A co ty?“ zeptal se El-Mudad. „Kromě módy a nenošení kalhotek? Co dalšího máš ráda?“

„Pravděpodobně nic, co by na tebe udělalo dojem,“ přiznala jsem. „Netancuji. Neřídím drahá auta. Jsem trofejní manželka. Pracuji na mnohem menší částečný úvazek, než bych měla, až příliš mnoho nakupuji a sedím u televize a sleduji pitomé televizní show.“

„Dobře,“ řekl s pokývnutím hlavy. „Jaké pitomé televizní show?“

Silně jsem pochybovala o tom, že člověk, který zcestoval celý svět a zažil spoustu vzrušujících zážitků, by mohl tušit, co dávají na Netflixu. S protočením očí jsem odpověděla. „Once Upon A Time?“

„Znám Once Upon A Time,“ řekl skoro upřímně.

Zasmála jsem se. „Neznáš.“

„Samozřejmě, že ano. Amal s Rashidou sledují nějakou americkou televizní stanici, aby si zlepšily svou angličtinu. Nebo aspoň to používají jako výmluvu.“ Teď mě držel oběma rukama kolem pasu. Už se dál nedržel rytmu, protože měl nohy naprosto pošlapané. „Myslím, že se zamilovaly do Kapitána Hooka. Čekáme, až skončí sezóna a pak se na to společně díváme o víkendech, takže to je na dlouho.“

Skutečně mě překvapilo, že když žili ve Francii, tu show znali. Neuvědomovala jsem si, že mají naše televize takový světový dosah. Ale i tak mě překvapilo pomyšlení na El-Mudada, megamilionáře, který vypadal jako mužský model, jak sedí s dvěma teenegerkama na gauči a přitom sleduje obrovské množství Disneyho fantaziovek. Cítila jsem zachvění až v břichu. „Dobře, takže co si myslíš o lodích?“

„Kapitán Swan,“ řekl s grimasou neochvějného přesvědčení o své pravdě.

Zašklebila jsem se. „Děláš si ze mě srandu? Emma a Regina. To jsou královny.“

„S Amal byste si rozuměly,“ řekl s jistotou.

Skončila píseň a El-Mudad mě pustil, abychom mohli kapele zatleskat. Zůstala jsem stát jako zmražená. El-Mudadovy děti. Olivia. Jak by to mohlo fungovat, když tohle všechno přestavovalo nedílnou součástí našich životů?

Jak bychom mohli fungovat my tři, když by se skutečně nikdy nejednalo jen o nás tři?