AA - 19. kapitola

Překlad: Mirus
Kor.: Evudar

Zatímco Abby pomalu přicházela k sobě, celá se chvěla. Nevěděla, kde byla a v hlavě měla jako vymeteno. Zatřepala s ní, jakoby to mohlo pomoci a vyjasní se jí. Když se snažila se posadit, všimla si, že nemůže hýbat ani nohama ani rukama. Začala se kroutit a svíjet a zjistila, že leží spoutaná na jakési matraci položené na tvrdém povrchu. Abby se divoce rozhlížela kolem sebe a snažila se přijít na to, co se stalo. Vzpomněla si na to, jak Zorana postřelili, a že se hned na to zhroutil.

„Zorane!“, vykřikla Abby a oči se jí zalily slzami.

„Nonono, malý mazlíček Valdierů se nám probudil,“ ozval se z temnoty hlas.

„Kde to jsem? Co je se Zoranem? Co jsi s ním udělal?“, zajíkla se Abby. „Proč to děláš?“

Ben´qumain poklekl vedle rozkošné družky Zorana Reykilla. Uchopil jeden z jejích dlouhých pramenů vlasů a oňuchal ho. „Překrásné. Jsi opravdu nádherný exemplář. Ty tóny, co jsi ze sebe vydávala včera v noci, jsem si velmi užíval. Možná si tě nechám, abys mi mohla zpívat. Vedle dalších příjemností, samozřejmě.“

Abby se roztřásla ještě víc a zatnula zuby. Vyzývavě pohlédla do těch chladných očí. „Až zamrzne peklo! Nech mě jít!“

Ben´qumain se hlasitě rozesmál. „Máš v sobě oheň. Nemůžu se dočkat, až ho ochutnám.“

Chytil ji za šaty a roztrhl je vpředu vejpůl. Abby vykřikla. Když jí rukama osahával ňadra a poté jí sáhl mezi nohy, snažila se bránit. Chtěla před dotekem cizího muže uhnout a zoufale volala Zorana. Kroutila se, aby se mu vysmekla, ale Ben´qumain se jen smál, pomalu se postavil a začal se svlékat.

***

„Co tím, k čertu, myslíš, že za vším stojí Raffvin?“, zeptal se Zoran a prohrábl si frustrovaně vlasy. Nemohl myslet na nic jiného než na Abby. „Raffvin byl zabit už před lety, společně s naším otcem.“

Kolem konferenčního stolu na palubě valdierské nákladní lodi, která byla přestavěna na malou bitevní loď, seděli čtyři muži. Místnost byla menší než na palubě V´agera, přesto pohodlná. Uprostřed stolu se nacházel hologram Ben´qumaina. Kreon využíval tuto válečnou loď vypadající jako nákladní pro své tajné mise. Posádka lodi sestávala z pečlivě vybraných bojovníků, kterým Kreon naprosto důvěřoval. Zoran byl překvapen, když mezi bojovníky uviděl kromě Valdierů i Kurizany.

„Ne, jen to nastražil tak, aby to vypadalo, že byl zabit. Ve skutečnosti otce zabil on a svou vlastní smrt jen předstíral. Vždycky otci záviděl,“ zašeptal Kreon. „Měl jsem pochybnosti, když jsme nemohli najít jeho tělo.“

„To bylo zhruba ve stejnou dobu, kdy přišel o život při „nehodě,“ můj otec,“ vložil se do toho Ha´ven. „Všechno vypadalo velmi nepravděpodobné, když se to stalo krátce poté, co se u nás objevil Ben´qumain a tvrdil, že je výsledkem vztahu mezi mým otcem a jednou služebnou. Údajně měl přijít můj otec o život na lovu. Když jsme našli jeho tělo, moc už z něho nezbylo. Když jsem se dozvěděl, že s ním byl na lovu Ben´qumain a očividně přežil útok smečky gumbů jako jediný, hned jsem pojal podezření. Můj otec byl příliš zkušený lovec, než aby jim padl za oběť tak snadno.

Poté, co dva z mých mladších bratrů utržili vážná zranění, byli jsme značně nedůvěřiví, co se týkalo těchto náhlých „nehod,“ které jakoby naši rodinu pronásledovaly. Co jsem od té doby spolu s bratry zjistil, je, že Ben´qumain kolem sebe shromáždil malou skupinu rebelů a chce nás zabít, aby převzal vládu nad Kurizany. Spojil se s vaším strýcem Raffvinem, který se chce zmocnit vašeho království.“

„Odkud to všechno víš? Odkud víš, že je za tím Raffvin?“, zeptal se Zoran chladně. Ještě stále nemohl uvěřiti tomu, že by jeho strýc, který byl pro něho jako druhý otec, udělal něco takového.

Kreon kývl lna Ha´vena, který zapnul hologram. „Toto bylo zaznamenáno informantem, který pro nás pracuje. Máme tam své lidi, kteří riskovali své životy, aby se k těmto informacím dostali,“ vysvětloval Ha´ven.

Na hologramu se objevil Ben´qumain, jak hovoří se skupinou mužů před nějakým druhem vojenské základny. Na okraji obrazovky se objevila další postava; když se přiblížila, obraz se vyjasnil. Byl to jejich strýc Raffvin, který si potřásl rukou s Ben´qumainem.

„Vítej. Spustil jsi svou část plánu?“, zeptal se Ben´qumain.

„Ano, ale je tu problém. Zoran přežil. Právě je na cestě domů,“ pronesl naštvaně Raffvin. „Měl jsi ho zabít!“

Ben´qumain se zlověstně zasmál. „Ano, a ty jsi mi měl dodat informaci, kterou jsem po tobě požadoval.“

„Řekl jsem ti, že k této informaci má přístup pouze vládce Valdierů. Tak je to psáno ve Valdierských kronikách. Jen symbiont vládnoucího krále má tuto informaci. Žádný jiný symbiont k ní nemá přístup!“

„Byl tvrdohlavý. Neprozradil, kde se jeho symbiont schovával a odmítal ho zavolat, ať jsme ho mučili jakkoliv. Musíme najít jiný způsob,“ zavrčel Ben´qumain netrpělivě. „Mrtvý je mi k ničemu!“

Raffvinova tvář se zkřivila krutým úsměvem. „Mí informanti mi poslali informace, které by mohly být velmi užitečné. Zoran našel svou pravou družku. Jsou dvě možnosti, jak se k těm informacím dostat. Unes jeho družku a bude přinucen ti tu informaci dát. Nebo počkej, až jí poskytne ochranu svého symbionta. Jakmile se s ní o něj podělí, symbiont ji nenechá nechráněnou. Problém je ten, že pak bude silnější a bude těžší ji udržet pod kontrolou. Bylo by lepší ji unést ještě předtím.“

Ben´qumain vypadal zamyšleně. Odpověděl až za chvíli. „Pravou družku, říkáš?“

„Podle mého informanta opravdu rozkošnou. Mohl by ses s ní potěšit a užít si za všechnu tu námahu,“ zachichotal se Raffvin, načež se spolu s Ben´qumainem vzdálili a nahrávka skončila.

Během sledování videa Zoran tiše klel. Při pomyšlení na to, co Abby možná právě teď prožívá, se mu dělalo špatně. On už Ben´qumainovy metody mučení ochutnal na vlastní kůži. Jestli se Ben´qumain Abby dotkne, tak mu vytrhá všechny končetiny.