WOW - 26. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Jitka

Karen

„Tady, dovol, abych ti s tím pomohl,“ řekl Dino, když odložil svou tašku s věcmi na přespání do rohu v kuchyni.

Karen neměla čas jeho nabídku odmítnout. Skutečně nepotřebovala, aby jí pomohl oloupat brambory nebo nakrájet zbytek zeleniny, ale už byl za ní, svýma velkýma rukama jí z jejího sevření vzal věci a pustil se do práce.

Dinovy rty přistály na zadní části krku Karen a pak ji na stejné místo políbil znovu. Usmála se. Pomalu, ale jistě, se dal do práce, oloupal brambory a dal je do cedníku, aby je mohl umýt.

Uvědomila si, že ji zezadu tiskl přímo k dřezu.

Karen měla jeho blízkost a překvapivé návštěvy ráda, takže nic neřekla. Místo toho zaklonila hlavu a opřela si ji o jeho velké rameno. On se dál soustředil na svou práci.

„Co to vaříme?“ zeptal se Dino.

„Dušené maso.“

„Na dušení je trochu moc horko.“

„Potřebuji jít na nákup,“ vysvětlila Karen. „Z toho, co jsem tu měla, jsem se rozhodla pro tohle.“

Dino se zasmál. „Aha.“

„Odkdy chodíš na návštěvu v pondělí večer?“

Během posledních pár týdnů, kdy zůstávala v chatě, Dino přicházel na návštěvy docela pravidelně. Téměř každý víkend, obvykle pozdě večer. Nezůstal déle než den, možná den a půl, ale stačilo to k tomu, aby byl jejich syn šťastný a Karen si užívala čas mimo město a život.

Popravdě, zvažovala, že by se vůbec nevrátila.

Ale to byla další věc, s níž se může vyrovnat jindy.

„Od doby, kdy jsem se rozhodl odejít od ženy v mém domě, která mě dohání k šílenství,“ zamumlal Dino.

Karen se v jeho náručí změnila na kus ledu. „Prosím?“

V jeho domě byla žena?

Žárlivost se rozhořela do zuřivého inferna, které bylo odhodláno zničit Kareniny vnitřnosti. Ani jednou se Dina nezeptala na to, zda jí byl věrný. Bylo to jen proto, že vypadal, že měl o ostatní – zvláště o ženy – tak minimální zájem, a nikdy jí neposkytl byť jen sebemenší náznak toho, že by se díval po někom jiném.

Proč by jí dával tenhle náznak?

Dával si zatraceně pozor, aby dal najevo, že ona se nevídala s nikým jiným než s ním.

Očekávala od něj to samé.

„Páni, cítím, že mě právě teď chceš zabít,“ řekl Dino a zasmál se.

Karen se v jeho náručí pomalu otočila tváří v tvář k němu. Dino jí to umožnil a přitom nechal nůž spolu s brambory vypadnout z jeho rukou pryč. Zastavila se, a když zachytila jeho pohled, ani na okamžik nepřerušila kontakt jejich očí. Natáhl se za ní, pustil vodu a umyl si ruce. Celou tu dobu se na něj stále mračila a v duchu si přála, aby cítil všechen ten hněv, který na něj chtěla ze svých úst vyplivnout.

„Prosím?“ zopakovala.

Tentokrát to z ní vypadalo mnohem chladněji.

Dino nevypadal, že by se ho to v sebemenším dotklo. Pokud vůbec, tak vypadal pobaveně. Karen byla dvě vteřiny od toho, aby mu ten jeho nesnesitelný úsměv setřela z tváře rázným úderem.

„Až do své svatby je u mě moje sestra - Lily,“ řekl Dino a když se Karenina ztuhlá ramena začala uvolňovat, jeho úsměv narostl. „Nejsme tam sami. Myslím, že jsem se zmínil o tom, jak je to mezi mnou a mým bratrem, ale tohle je ještě desetkrát horší. Je mladá, tvrdohlavá a rozmazlená. To poslední jsem způsobil já sám, když jsem ji nechal, aby si roky zatraceně dělala, co sama chtěla, takže za to nemůžu obviňovat nikoho jiného než sám sebe.“

Karen se zhluboka nadechla. „Tvoje sestra.“

„Není šťastná, ale tak jako tak nikdy nebude. I když musím říct, že je šťastnější.“

Počkat, cože?

„Ona se bude vdávat, ale není šťastná?“ zeptala se Karen se svraštěným obočím. „Proč, pokud se bude vdávat, by neměla...“

„Svatba přichází na řadu právě teď - doufám, že dřív, než k ní dojde, své sračky a jakékoli problémy, které má se svým snoubencem, stihne vyřešit.“

Karen se na něj zírala. „Má se svým snoubencem problémy?“

To nevypadalo jako velmi dobrý vztah.

Dino pokrčil rameny. „Všechny ženy, kterým je řečeno, aby se provdaly za muže, kterého příliš dobře neznají, nejsou ze začátku s dohodou příliš potěšené. Alespoň to je to, co mi kdosi řekl.“

„Cože?“

Její poznámka zazněla tak zatraceně ostře, až Dino dokonce ztuhl a podíval se dolů na ni. „Sakra, o tom jsem se zapomněl zmínit, co?“

Karen netušila, jak odpovědět. „Naznačuješ tu, že jsi svou sestru někomu dal, aby se s ní oženil?“

„Abych byl fér, mají společnou minulost. Je to prostě stará – z dob, kdy byli ještě dětmi, stará - historie.“

„Je tohle... normální?“

Ta otázka byla tak neurčitá, že si ani nebyla jistá, zda bude Dino vůbec vědět, na co se ptala, ale naštěstí vypadal, že pochopil, kam mířila.

„V chicagské mafii je to mnohem častější, než bys tušila,“ přiznal Dino.

„To je příšerné. Není divu, že je nešťastná, Dino!“

Znovu pokrčil rameny.

„Dino!“ vykřikla Karen nad nedostatkem jeho zájmu či starostlivosti.

„Když to neudělám pro svou sestru já, tak to udělá někdo jiný, a ten při tom vůbec nebude myslet na ni,“ vysvětloval Dino tiše.

„Ale -“

„Vybral jsem někoho, koho může nenávidět, a kdo s ní má společnou minulost, což rozhodně bude mít vliv na věci z jeho strany. Možná to bude nějakou dobu trvat, ale jsem si jistý, že to všechno bude fungovat.“

Karen měla pocit, jako by se ocitla v alternativním vesmíru. „To se mi nelíbí.“

„Skutečně se ti to ani líbit nemusí.“

Dobře, takže…

„Kde je dítě?“ zeptal se, když Karen mlčela.

„Má odpolední spánek.“

Dino se usmál. „Dobře.“

Pak jeho silné, teplé ruce začaly přejíždět po jejích nahých stehnech pod sukní jejích tenoučkých letních šatů, které měla na sobě, a cestovaly výš a výš. Jeho hnědý pohled držel její pohled, jeho ruce se přitom pohybovaly mezi jejími stehny, našly sladké místečko mezi jejími nohama a přes její tanga ji dráždily. Bylo to žhavé a díky šatům snadné, ale když si je to ráno oblékala, tohle nebylo přesně to, na co myslela.

„Dino -“

„Jak je to dlouho, co usnul?“ přerušil ji Dino se zvědavě zvednutým obočím.

„Asi dvacet minut.“

„Dobře, máme čas.“

„Ráda bych dál mluvila o -“

„Není o čem mluvit, Karen.“

Dobře, s tím nesouhlasila, ale vypadalo, že Dino se jí nechystal dát příliš na výběr, než se znovu opřít a užívat si, ať už s ní chtěl dělat cokoli.

„Snažíš se mě rozptýlit,“ zamumlala Karen, když jeho prsty sklouzly pod její tanga.

„Funguje to?“

„To řekni ty.“

Jeho prsty přejely po jejím pohlaví, cestou s sebou nesly vlhkost její vzrušení až k jejímu klitorisu, kde na okamžik zůstaly a pevnými tahy ten uzlíček masa obkroužily. Kareninu tělu trvalo jen kratičký okamžik, než na Dinův dotek začalo reagovat - vědělo, co chtělo, dokonce i když jí v ten samý zatracený okamžik zrazovalo.

Dino se ušklíbl. „Myslím, že jo.“

Kretén.

Pro své vlastní dobro byl až příliš nafoukaný.

Pak, dřív než by stihla byť jen mrknout, byly jeho prsty zpátky dole u vchodu do její kočičky a vklouzly dovnitř. Dva jeho prsty ji naplnily a palec dál používal k tomu, aby ve stejný okamžik dráždil její klitoris. Kareniny nohy se pro Dina samy roztáhly. Nemohla si pomoci, ale spadla přímo do jeho pasti.

Tak jako tak se jí v ní líbilo.

Klesl na kolena, volnou rukou vyhrnul sukni jejích šatů a držel ji vysoko u pasu. Na okamžik jen sledoval, jak ji svými prsty pod jejími tangy šukal. Potom se pohnul kupředu a byl tam celý.

Jeho ústa byla na jejím pohlaví horká -  jeho jazyk se bořil přímo do jejího klitorisu, až jí hlava spadla dozadu. Jeho rytmus, jeho úmysly – to vše bylo brutální, odhodlané, aby ji rychle a drsně udělal, ať už bojovala proti orgasmu nebo ne.

Kareniny prsty se dostaly do Dinových vlasů, a zatímco ji pojídal, jako by byl celý vyhladovělý, držela si ho u svého pohlaví co nejblíž. Cítila, jak se v ní začal sbírat vrchol.

„Kurva, kurva, kurva,“ mumlala Karen.

Skoro tam...

Právě, když její orgasmus skutečně začínal vrcholit, Dino se odtáhl. Za to, že přestal, ho skoro chtěla zabít.

Podíval se na ni nahoru. „Teď se nějakou dobu nedívej na zprávy, dobře?“

Karen trochu potřásla hlavou. „Cože?“

„Slyšela jsi mě.“

„Musel jsi mi to říct právě teď?“

Dino se usmál.

Pak se vrátil, aby ji nádherně ošukal ústy, až se opřená o skříň celá chvěla a v jednom velkém uzlíčku nervů lapala po dechu.

Když se udělala, uvědomila si jeho záměr.

Samozřejmě, že jí to řekl tehdy.

Bylo to jen větší rozptýlení.