RH - 44. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

Jessica stála před šatnou Sinners a opírala se o zeď. Nakonec se uklidnila a přestala brečet, ale neodejde, dokud neuvidí Seda. Chtěla mu říct, jaký to byl kretén a pak už ho nechtěla nikdy v životě vidět. Jo. Přesně kvůli tomu ho chtěla vidět. Aby mu to mohla říct.

Najednou hudba na stadionu přestala. To bylo divné. Už měli hrát další písničku. Za chvilku chodbou sprintovali bedňáci a něco rozčileně říkali do telefonu. Jessice se rozbušilo srdce, když před arénou zastavila u zadního východu sanitka. Rychle z ní vyskočili záchranáři s nosítky.

Fanoušek? Bedňák? Stalo se něco Treyovi? Naposledy, když ho viděla, vypadal zdravý. Roztřeseně následovala záchranáře. Když dorazila k pódiu, tak úplně zamrzla. Trey měl celé ruce od krve, ale nebyla jeho.

„Sede!“

Rychle vyběhla na pódium. Brian ji chytil kolem pasu, ale bojovala s ním, dokud ji nepustil. Klekla si na zem vedle Seda. Krev. Všude byla krev. A všechna vytékala ze Sedovy pusy.

„Máme intubovat?“ zeptal se jeden záchranář druhého.

„Bože, já nevím. Odkud všechna ta krev teče? Může se tím udusit.“

Trey přetočil Seda na bok a z pusy mu začala vytékat krev rovnou na pódium.

„Pomozte mu!“ naléhala na ně Jessica.

„Ustupte, madam.“ Jeden ze záchranářů posvítil Sedovi do pusy. „Průdušnice prasklá není, ale krvácí z cévy v krku. Podržte ho na boku a odvezeme ho do nemocnice. Tady to nevyřešíme.“

Naložili ho na nosítka. Nikdo jiný se ani nepohnul. Celý stadion se ponořil do ticha. Několik bedňáků pomohlo záchranářům s nosítky a pak se rozběhli rovnou do sanitky, Jessica spěchala za nimi.

Slyšela dusot nohou za sebou, ale soustředila se jenom na Seda. Bezvědomí. Mělký dech. Bledý. Proud krve, který mu vytékal z pusy. Tak moc bledý.

Prosím bože, ať je v pořádku.

„Slečno?“

„Jsem jeho žena,“ lhala.

Posadila se vedle lehátka u Sede a držela se jeho nohy, zatímco se záchranáři snažili celou cestu do nemocnice zastavit krvácení.

V nemocnici byla Jessica jediná, která mohla doktory upozornit, aby věnovali Sedovu krku velkou pozornost.

„Je to profesionální zpěvák. Myslete prosím na to, když se mu budete starat o ten krk.“

„Chcete mu zachránit hlasivky anebo život?“

„Samozřejmě, že chci, aby žil. Snažím se jen myslet na to, co by chtěl on.“

Když se dali do práce, tak čekala před sálem a mačkala si ruce. Jak se tohle stalo? Myšlenkami se vrátila zpátky do striptýzového baru a vzpomněla si, že Seda škrtil ten vyhazovač. Možná, že se mu to zranění uzdravilo, ale třeba to zpívání a křičení na pódiu nedovolilo, aby se úplně uzdravil.

Sestra odvedla Jessicu do čekárny. Místo bylo plné známých lidí.

Trey ji chytil oběma rukama. „Bude v pořádku?“

„Myslím, že jo. Zastavili krvácení, ale nejsem si jistá, jak moc dali pozor na jeho hlasivky.“

Co by Sed dělal, kdyby nemohl zpívat? Zpívání bylo celý jeho život.

Přes hodinu čekali na nějakou zprávu od doktora. Když nakonec přišel předat nějaké zprávy, tak zamířil přímo za Jessicou.

„Váš manžel ztratil spoustu krve, ale bude v pořádku. Hned jak se probudí, tak ho můžete vidět.“

„A co jeho krk?“ zeptal se Trey. „Bude zase zpívat?“

„Čeká ho zdlouhavé léčení a možná tam zůstanou nějaké jizvy. Nebudeme si úplně jistí, dokud nesplaskne otok. Právě teď má do pusy zavedenou trubici, díky které mu zůstává pusa otevřená.

„Jsem si jistý, že bude v pořádku,“ řekl Eric. „Mluvíme tady přece o Sedovi. Nedovolí, aby mu cokoliv stálo v cestě, a popere se s každou sračkou. Dokonce i s vlastním tělem.“

Seda přesunuli do pokoje nahoře a tak celá kapela se všemi bedňáky zamířila do čekárny nahoru.

„Můžu tady sedět, zatímco bude spát?“ zeptala se Jessica sestry.

„Návštěvní hodiny skončily. Všichni byste se měli vrátit až ráno.“

„Určitě se vyděsí, když se tady vzbudí a nebude vědět, kde to vlastně je.“

„Já vím, že si o něj děláte starosti, zlatíčko, ale předpisy jsou předpisy.“

„Kdy začínají návštěvní hodiny?“

„V osm ráno.“

To je neakceptovatelné. Nemohla být pryč sedm hodin, aniž by ho viděla. Dotýkala se ho.

„V jakém je pokoji?“

Sestra se na ni podezíravě podívala.

„Abych věděla, kam pak ráno jít.“

Sestra se podívala do počítače. „Pokoj 2117. A teď běžte domů a trochu si odpočiňte. Jsem si jistá, že bude mít velkou radost, až vás ráno uvidí.“

Jessica unaveně přikývla. Poslala kluky napřed do čekárny, zatímco si šla promluvit se sestrou.

„Zasraně nenávidím nemocnice,“ řekl Trey. „Jak dlouho ho tady chtějí držet?“

„Alespoň do doby, než mu vytáhnou trubičku z krku.“

„Má v krku trubičku?“ zašeptal Brian a pod svým make-upem celý zblednul.

„Chystám se vplížit do jeho pokoje a zůstat tam, zatímco bude spát,“ řekla jim Jessica. „Může někdo z vás zatím zabavit sestru?“

„Je sexy?“ zeptal se Trey.

„Nevím,“ řekla Jessica podrážděně.

„Tak to znamená ne,“ řekl Trey. „Ale kvůli Sedovi to udělám, protože tě potřebuje Jess a nezáleží na tom, jaké debilní sračky ti řekl.“

Jessica se vděčně usmála. Nevěděla, jestli měl Trey pravdu, ale nenechá Seda tak lehko odejít.

A protože teď nebude moc mluvit, tak si ji konečně může vyslechnout.

Trey si šel poklábosit se sestrou. Uměl ženy okouzlit tak, až si samy stahovaly kalhoty. Zatímco byla sestra zaneprázdněna, tak se Jessica protáhla skrz pootevřené dveře do Sedova pokoje.

Jediné světlo vycházelo ze soukromé koupelny. Když se jí oči přizpůsobily šeru, tak si tiše přitáhla křeslo vedle jeho postele a posadila se vedle něj. Nevěřila tomu, jak mohl tak obrovský chlap vypadat tak křehce. Vzala ho za ruku, ta která neměla kanylu a přejela si s ní po tváři.

„Jsem tady, Sede. Všechno bude v pořádku.“

Neodpovídal. Ani se nepohnul, ale to bylo v pořádku. Byli spolu. A to bylo pro ni nejdůležitější.