G&M - 32. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Mia

Tu noc.

Vrátilo se mi to v záblesku. Všechno, na co jsem chtěla zapomenout.

Všechno, co jsem tak dlouho zablokovala, se vrhlo zpět do mého vědomí.

***

„Přestaň brečet, děvko, nebo tě udělám vdovou. Víš, co se s tebou stane? Můj starý muž tě vyhodí z klubu, ledaže bych se za tebe přimluvil a přesvědčil ho, aby tě tu nechal…, jako děvku klubu.“ Jeho oči se zúžily. „Mám skóre, které musím s Cobrou vyrovnat a nebudu mít klid, dokud nebudu hotový. To byl jen začátek, bejby.“ Sevřel mi do dlaně obličej a nutil mě se na něj podívat. „Každý kdo je tady, do tebe bude moct zasunout. A já tě budu šukat, jak a kdy chci. Chceš být moje děvka, bejby?“

„Nejsem tvoje bejby, a nejsem děvka,“ vycedila jsem skrz zaťaté zuby. Jeho stisk na mé tváři se upevnil. Bolelo to, ale já jsem se nevzdávala.

„Chceš, abych dokázal, že tě můžu vzít, kdykoli chci?“ Srazil mě zpátky na postel. „Možná, že mít v tobě mýho ptáka dnes večer v tobě, nebylo dost? Možná chceš víc?“

Rukou sklouzl na má ústa a pevně stisknul, téměř mě dusil. Snažil jsem se s ním bojovat, ale jeho ruce byly příliš dlouhé a byl příliš silný. Svaly mu naskočily a hrudník se mu zvedl, když mi kolenem rozevřel nohy a vrazil ptáka zpět do mě. Jednu ruku mi držel na ústech, takže jsem nemohla křičet, a druhou mi svíral zápěstí nad hlavu a držel mě dole, když do mě tvrdě a hluboko vrážel a chrochtal mi do ucha, když se ejakuloval.

Po tvářích mi tekly horké slzy. Slzy za všechno, co ode mě bere.

Naklonil se, lízal mi tváře a srkal mé slzy, jako by žíznil. „Říkal jsem ti, abys přestal brečet. Vím, že to miluješ. Viděl jsem, jak se na mě díváš, když se nikdo nedívá. V těch tvých očích je něco. Vsadím se, že jste chtěla, aby tě můj pták šukal od chvíle, kdy se moje zbraň dotkla tvých prsou. A dneska mě máš, bejby.“ Jeho krutý smích způsobil, že se mi zvedl žaludek.

„Cobra se ještě nějakou chvíli nevrátí. Je tak šílený, že bude jezdit na motorce, dokud mu nedojde benzín.“ Ušklíbl se na mě, pak se naklonil a nasál bradavku do úst. Jeho jazyk se otočil a táhl mé maso. Snažila jsem se zablokovat, co se mnou dělá, když jsem cítila, jak mi bradavka proti mé vůli tvrdne.

Ne.

Zasmál se, z jeho hrudi se ozval tichý zvuk.

„Líbilo se ti, když jsem se ti vplazil do postele za záda. Líbilo se ti, když jsem tě líbal na krk. Líbilo se ti, když jsem tě šukal zezadu s mým tvrdým ptákem. Svíjela ses, sténala a tlačila zadek dozadu. Dokonce jsi mě požádala o hlubší zásun, když jsem do tebe vrážel a mé koule tě tvrdě plácaly do zadku. Chtěla jsi to. Zasraně jsi rajtovala na mým ptáku. Udělala ses na mým ptáku. Bylo to víc, než že se ti to líbilo…, ty jsi to zasraně milovala.“

Cítila jsem, jak se mi dělá špatně od žaludku a zvedla ruku, abych mu zabránila v tom, aby dál mluvil. „Prosím, přestaň! Tehdy jsem spala a myslela jsem, že jsi Cobra. Dostal si svou pomstu. Teď jdi a já to tvému bratrovi neřeknu a on tě nezabije.“

„Ty malá děvko. Jak se bude Cobrovi líbit, když mu řeknu, že ses udělala na mém ptákovi…, že tvé bradavky byly pro mě ztvrdlé?“ Za jednu silně zatáhl a do druhé mě kousl, než se zvedl z postele a vytáhl si z kalhot pásek. „Lež klidně. Nehýbej se, nebo ti pořežu tu tvou hezkou tvářičku. A prsa. Bože, máš tak zasraně nádherný prsa. Chci v nich pohřbít tvář. Nebo je nakrájet. Mám dilema – nechat je velké a těžké a tvou kůži zlatou a dokonalou, nebo je označím, abys na mě nezapomněla? Rozhodni se.“

Zavřela jsem oči, když mě pohltil strach. Daemon byl známý svými dovednostmi s nožem. Měl morbidní fascinaci řezáním obličejů lidí. Bože, prosím – nechci, aby se mi to stalo.

„Daemone, prosím, přestaň.“ V krku mi hořely slzy.

„Pokračuj v žebrání. Čím více to budeš dělat, tím více bude můj pták tvrdý. Miluji, když mrchy prosí. Cítím se jako král světa.“

Nemocnej sráč.

Přitiskla jsem si rty k sobě. Už žádné žebrání.

Postel se ponořila, když se přesunul přese mě. Odvrátila jsem obličej a stiskla oči.

Kde Cobra do prdele je? Proč se ještě nevrátil?

Chtěla jsem, aby mě manžel zachránil. Chtěl jsem, aby Daemona zabil, protože mi to udělal. Poté co byl Don mrtvý, nikdy jsem nechtěla, aby nějaký muž zemřel tolik, jako jsem chtěla, aby byl Daemon mrtvý.

Když mě Daemon potáhl na posteli, připevnil mi kolem obou zápěstí popruhy a přivázal je k čelu postele. Tato noční můra zdaleka neskončila. Možná bych měla křičet. Určitě by jeden z bratrů přišel a zachránil mě?

„Nemysli na křik. Mysli na Cobru – škoda, kterou mu přineseme. Svést a šukat jiného muže, jen kvůli hádce.“

Když mi násilně stiskl tváře, do čelisti mi vystřelila bolest. Měl pravdu. Nechtěla jsem, aby mě někdo takto viděl. Zvláště ne Cobra.

Žádný křik. Jen v mé hlavě.

„Chci tě ochutnat. Chci tě znát na mém jazyce. Chtěl jsem tě, Alessandro, od prvního okamžiku, kdy jsem tě poprvé uviděl. Ale jako obvykle, Cobra mě zasraně předběhl. Měl jsem toho čuráka tu noc v Mexiku zabít. Pak bys byla moje. Moje.“

Rukama mi projížděl po těle, přes prsa, po břiše. Když se pohyboval po posteli, stiskla jsem kolena.

„Roztáhni nohy, Alessandro.“

Pevněji jsem stiskla stehna. Na tvář mi přilétla facka.

„Miluju dobrý boj. Ale to bylo za to, žes mě neposlechla. Ochutnám tvou kundu. Nechám tě sát mýho ptáka. Čím více budeš bojovat, tím tvrději tě budu šukat, bejby.“

Popadl mě za kolena, odtlačil mi nohy od sebe, potom mě chytil za kotník a tričkem ho přivázal za nohu postele. Použila jsem veškerou svou sílu, abych s ním bojovala, ale loktem mi přiškrtil dech. Byl prostě příliš silný. Nohy se mi otřásly námahou a celé mé tělo se chvělo vyčerpáním a strachem.

Opakoval to s druhou nohou, takže jsem ležela rozprostřená jako orel. Celou mě sjel pohledem a pak se zaměřil na mou kundu. Daemon se na mě usmál.

„Věřím, že je to nejkrásnější kunda, jakou jsem kdy viděl. A že jsem jich viděl hodně.“ Prstem mi přejel pyscích, což mě přimělo se kroutit. Olízl si ukazováček a obtáhl jím klitoris. Pomalu. Záměrně.

„Karamelová barva tvé pokožky. Způsob, jakým ti pod mými prsty kundička natéká. Myslím, že se ti líbí, co dělám, že?“

Zavrtěla jsem hlavou a kousla se do spodního rtu. Proč kurva moje kundička reagovala na jeho dotek? Proč mi to moje tělo dělalo? Nenáviděla jsem tohoto muže a všechno co představoval, přesto jsem cítila, jak vlhnu. Bylo to tak špatně. Zaplavila mě hanba.

Cobro, prosím, vrať se. Prosím, zastav to.

Dva prsty mi vtrhly dovnitř. Celé moje tělo zareagovalo.

„Ježíši, miluješ být šukaná. Můj bratr je šťastný muž, když má tak citlivou ženu.“

Přitáhl si prsty ke rtům a olízl mé šťávy. Přivřel oči. „To je to, co má můj bratr každý zasraný den? Chutnáš tak zasraně dobře, bejby. Není divu, že tě tak ochraňuje. Taky bych za tuhle kundičku bojoval.“

„Daemone, přestaň. Nedělej to. To není správně. Cobra je tvé dvojče, proboha.“

„Sdíleli jsme všechno. Lůno, ze kterého jsme se narodili, prsa mé matky. Hračky, oblečení a dívky, než jsi přišla ty. Tak proč ne i stejnou ženu? Chci, co má Cobra. Chci tebe.“

„Nikdy. Nikdy mě nemůžeš mít. S mým tělem můžeš dělat, co chceš, ale nikdy nebudeš mít moje srdce. To patří Cobrovi. Vždycky, už od té doby, co mi bylo jedenáct. Nic to nezmění. Ani to, jak na tebe moje tělo reaguje. Nic to neznamená.“

„Nic? Tvoje zasraná kunda je mokrá a ty si myslíš, že to není nic? Chystám se tě udělat úst, bejby. Řekni mi, že to nic není.“

Ponořil hlavu mezi mé nohy a olízl mi celou kundičku. Nejprve jsem s ním bojovala a třásla se jako list, když jazykem pracoval na mém klitorisu. Zdálo se, že ho to ještě více povzbudilo, rukama mi sevřel boky, aby mě držel v klidu, když požíral mou kundičku jako hladový muž. Zavřela jsem oči a myšlenkami zabloudila někam jinam. Daleko odsud na zadku motorky mého manžela, vítr ve vlasech, s jeho srdcem bušícím mi pod mými dlaněmi.

„Udělej se, Alessandro. Přikazuju ti to.“

Zasmál jsem se, když mi slzy padly z očí a stékaly do vlasů. „Nikdy. Nemůžu se udělat jen proto, že jsi mezi mými nohama. Ty tomu nerozumíš, že? Není to jen sex…, nebo šukačka. Miluju Cobru. Miluji ho celým svým srdcem. Můžu se udělat jen tehdy, když je to on, protože je to on. Udělám se proto, že ho miluju a dávám mu to, protože to tak chci, ne proto, že mi to přikazuje.“

„Tvé tělo mě má rádo. Tvá kundička je mokrá. To nemůžeš popřít.“

Zavřela jsem oči a propadala se hanbou.

„Ne. Nemiluji tě.“

„No, ale můj zasranej pták, miluje tebe.“

Matrace se znovu pohnula, když se přesunul po posteli. Prsty mi zamotal do vlasů a trhl mi hlavou. Otevřela jsem oči, když jsem ucítila na sobě jeho váhu. Byl nade mnou rozkročmo s ptákem jen pár centimetrů od mého obličeje. Tvrdý. Pulsující. Ve světle se leskla kapička pre-ejakulátu.

„Saj mě, mrcho. Chci ti vstoupit do úst a udělat se ti na prsa.“

Zaťala jsem zuby a přitiskla rty k sobě. V žádném případě nevezmu do úst jeho ptáka.

„Hrajeme znovu tvrdě, co? Miluji, když mě nutíš používat sílu, bejby. Dělá mě to ještě tvrdším. Jsi zasraně perfektní, víš to?“

Odfrkla jsem si nosem. Měla jsem dost. Když jsem se snažila uvolnit z omezovacích pásů, kůže pásku se mi zakousla do zápěstí.

Hlasy za dveřmi byly hlasitější, jak se přibližovaly. Možná kdybych zavolala, že by přišli a pomohli mi. Ryder. Zvuk jeho známého smíchu mi dal naději. Zachránil by mě a ochránil. Odtáhl ode mě Daemona.

Okolo krku se mi sevřely dvě ruce a tvrdě mačkaly, až jsem uviděla hvězdičky. „Nikam nejdeš. A ani nebudeš volat o pomoc.“

Se závratí a snažící se dýchat, stěží jsem mohla vydat zvuk. Hlasy opět zmizely. Panika zaplavila mé tělo. Daemon byl příliš chytrý. Než aby se nechal chytit, tak by mě uškrtil.

Daemon se hrozivě zachechtal. „Budeš cucat mýho ptáka, jako by to byla tvá profese.“ Palci mi tlačil na krk, dokud se místnost netočila.

„Co to bude? Sát mýho ptáka nebo zemřít? Obojí mi přinese potěšení. Pohled ve tvých očích, když bojuješ o svůj poslední dech, mě stejně udělá na tvá prsa.“

Zavrtěla jsem hlavou, i když to vyžadovalo veškerou mou sílu. „Raději bych umřela,“ zavrčel jsem.

„Opravdu?“

„Jsi nemocný,“ zamumlala jsem a měla pocit, že omdlím. Kdybych to udělala, bylo by to mnohem lepší. Daemon se mnou nebyl zdaleka hotový. Oheň v jeho očích hořel jako démonovi.

Chytil mě za vlasy a zaklonil mi hlavu, když mi uvolnil hrdlo. Vzduch, který jsem nasával do plic, úplně shořel. Kdy tato noční můra skončí?

Sklouzl po mém těle, dokud nebyl ptákem u mého vchodu.

„Kriste, to bylo tak zasraně žhavý. Přinutila jsi mě, abych tě znovu ošukal.“ Vrazil ho do mě najednou, naplnil mě až jílec a bušil do mě jako šílenec. Jen jsem tam ležela se ztuhlým tělem, přijímajíc ten útok, mysl znecitlivělou a prázdnou.

Ústy klesl na mé, brutální v jeho náporu. Pokusil se dostat jazyk mezi mé rty. Sevřela jsem jeho spodní ret mezi zuby a kousla ho.

„Do prdele,“ zasténal a olízl si krev ze rtu. „Miluju dobrý boj. Děláš mě ještě divočejšího, bejby.“

Nemohla jsem vyhrát.

Miloval to. Každý vzrušující okamžik mého pekla byl jeho potěšením.

Ani jsem se nepohnula, když vytáhl ptáka a pumpoval, dokud mě celou nepostříkal – břicho, prsa, obličej. Jeho vůně tak silná, že jediné na co jsem dokázala myslet, bylo, jak se jí zbavím, až bude pryč. Než se vrátí Cobra. Jestli se někdy vrátí.

Mé oko zachytilo lesklý ocelový nůž. Nůž. Kde se tu vzal?

Přestala jsem plakat. Připravena zemřít.

Nic, co by mi tento opovržlivý muž nemohl udělat, mi už nemohlo ublížit.

„Toto je naše malé tajemství. Tvoje a moje. Od té doby, co jsem se na tebe poprvé podíval, jsem tě chtěl šukat. Nyní se tak stalo. Škoda, že sis vzala nesprávnýho bratra.“

Políbil čepel, když hleděl do mých očí.

„Pokud o tomhle řekneš byť jen jedno slovo, ujistím se, že Cobra zemře. Pomalu ho vyřežu a budu sledovat, jak krvácí. Ve skutečnosti tě donutím to sledovat. A zatímco se naposledy nadechne, řeknu mu, co se stalo dnes večer, takže jeho poslední myšlenka bude na to, že jsem tě šukal. Chceš to, bejby?“ Rukou mi projel po těle, pak mi sevřel prso a tvrdě stiskl, dokud jsem sebou netrhla. „A tvoje máma doma by také mohla zemřít. Nechceš být příčinou její smrti, že ne?“ Zašklebil se, vzal mezi prsty mou bradavku a zatáhl, pak ji zkroutil a střílel bolest mým tělem. Jezdil nožem po mé kůži a škrábal na ni čepelí.

„Měl bych vzít bradavku, aby mi to připomínalo, jak pro mě tvrdly.“ Oči se mu leskly šílenstvím, když kolem ní objížděl nožem.

„Miluju velké hnědé bradavky. Měl bych si vzít obě.“

Žádné žebrání. Neříkej ani slovo. Tu radost mu neudělám.

Nůž škrábal cestu po mé hrudi, až se dostal ke krku. Použil jen dostatečný tlak, aby mě upozornil na ostrost čepele, aniž by mi pronikl kůží.

Ohromeně jsem ho sledovala, jak zvedá postele a přeřezává kožený opasek.

„Pokud vydáš zvuk, tak tě podříznu. Nenuť mě, abych to udělal.“

Daemon nedělal plané hrozby – byla jsem jeho svědkem příliš černého srdce, abych tomu uvěřila. Tato noc byla nejčernější ze všech.

Měla bych vzlykat, ale nezbyly mi žádné slzy. Místo toho se celé mé tělo křečovitě svíjelo, když jsem ležela na posteli, jako bych se chystala zvracet.

„Už mi dnes večer nebudeš k ničemu. Ale v budoucnu měj dveře odemčené, pokud chceš víc mýho ptáka. A možná tě taky naučím o hře s nožem. Myslím, že se ti bude líbit. Díky tomu je šukačka mnohem vzrušující.“

Položil ledovou čepel na moji kundičku. Přestože jsem měla volné paže a toužila si třít bolest na zápěstí, ležela jsem klidně, když mi odvazoval nohy. Chtěla jsem ho kopnout do koulí, chtěla jsem mu vyškrábat oči. Plivnout na něj. Uříznout mu ptáka a dát ho sežrat psům.

Vrazit mu ten zasraný nůž do srdce za to, co mi udělal.

Místo toho jsem se zadrženým dechem klidně ležela a čekala. Jestli nic neudělám, možná odejde. Bojovat proti muži jako Daemon byla sebevražda.

A vražda.

Nepochybovala jsem o tom, že by své hrozby uskutečnil. Naklonil se a políbil mě na rty, měkce a jemně, jako by milenec.

„Tak zase příště, bejby. Sni o mně.“