CH - PROLOG

Překlad: Lucianna

Cítil jsem na sobě jejich oči, když jsem zíral do země a dával si načas. Někdo z nich mě zná, někdo ne, ale všichni se na mě soustředí, a přemýšlejí, co řeknu. Byl to velký tlak, když pár stovek lidí viselo na každém slovu, a přálo si, abych to byl já, kdo přijde s nějakou magickou frází, nějakou zkurvenou myšlenkou, díky které by se cítili lépe. Která by odvála jejich bolest. Jak bych mohl odstranit tu jejich, když ta moje, je tak skutečná, tak syrová?

Já si tu bolest zasloužím, každou vteřinu z ní.

Byla to moje chyba, že jsme byli tady.

Já tohle způsobil.

Já jsem ho zabil.