CH - 4. kapitola

Překlad: Lucianna

Kapitola 4 – Viper

„Jak je, dámy?“ prohlásil jsem, když jsem vrazil do dřevěných dveří šatny Minnesoty Wild.

Všichni se krátce otočili mým směrem a pak se vrátili k tomu, co dělali předtím, kromě Brodyho a Mikea, kteří zároveň protočili oči.

Pověsil jsem tašku na svůj věšák a otočil se k nim. Brody měl zkřížené ruce na hrudi a podezřívavě mě sledoval. „Co že jsi tak veselý?“

„Protože jsem mladý a živý a naprosto skvělý,“ chvástal jsem se.

„Nejsi tak mladý, a rozhodně nejsi naprosto skvělý, ale jsi živý, takže jedna ze tří, to není tak špatné.“ Brody se smál.

Big Mike na mě zlostně pohlédl. „Zatím živý.“

„Och, do prdele.“ Zíral jsem na něj, s náhlou vzpomínkou toho incidentu s kozami, ze včerejška. „Jak zlé to bylo potom, co jsem odešel?“

Brody nakrčil obočí a těkal pohledem mezi námi. „O co jsem přišel?“

„Tenhle kretén,“ – Big Mike mě praštil tvrdě do hrudi, hřbetem ruky – „neví, jak kontrolovat svou pusu, okolo dětí. Matthew se včera večer zeptal Michelle, co jsou kozy.“

Koutky Brodyho úst zbělely, jak je tlačil k sobě, ve snaze se nesmát.

„To není vtipné!“ zabručel Mike.

Brody souhlasně přikývl, ale neudržel svou vyrovnanost příliš dlouho. Připlácnul si ruku na pusu a hlasitě se zasmál. „Omlouvám se, ale to je kurva hysterické.“

Brodyho smích mě donutil se taky smát a nakonec dokonce i Mike, se usmál.

„Ok, vážně. Jak zlé to bylo?“ zeptal jsem se, téměř s pocitem viny, ale ne úplně.

„Bylo to“ – Mike si ztěžka povzdechl – „ne úplně skvělé. Vysvětlila mu, co to jsou kozy a proč nepoužíváme tohle slovo. Pak pochodovala kolem kuchyně a mumlala něco o tom, že máš domácí vězení, dokud nepůjdou děti na vysokou.“

„Domácí vězení?“ vybuchnul jsem znovu smíchem. „Neměl jsem domácí vězení už… nikdy.“

„Blbost,“ nesouhlasil Brody. „Není možné, že bys nikdy neměl domácí vězení, jako teenager.“

„Je to pravda. Byl jsem zkurvený anděl. A jsem pořád,“ žertoval jsem, když jsem si přetáhl tričko přes hlavu a hodil ho do tašky.

„Do prdele, všichni ustupte.“ Brody natáhl ruce přímo k bokům a udělal velký krok dozadu. „Blesk udeří do šatny, každou vteřinou.“

„Tak počkat,“ – ignoroval jsem ho a podíval se na Mikea – „Když máme domácí vězení, znamená to, že dneska večer nepřijdeš?“

Mike těkal pohledem mezi Brodym a mnou. „Co je večer?“

„Máš paměť zkurvené zlaté rybky,“ řekl jsem, zvedl ručník z lavice a praštil ho s ním po hlavě. „Pokerový večer, pamatuješ?“

Brody si projel rukou vlasy. „Och, do prdele. Já zapomněl.“

„Těžko,“ vyštěkl jsem na něj. „Musíš tam být, vy oba.“

Brody zvedl před sebe obranně ruce. „Uklidni se, přijdu. Jen jsem zapomněl.“

Mike přikývl. „Budu tam taky. Kdo další tam bude?“

„Psal jsem Andymu, Viktorovi a Louimu, ale zatím mi Louie neodepsal.“

Mike se rozhlédl po místnosti, aby se ujistil, že jsou všichni z doslechu. „Och, jsem si jistý, že Louie ti odpoví okamžitě, jak si tvou zprávu přečte.“ Smál se, když si sednul na lavici, aby si zavázal brusle. „Je tak daleko v tvojí prdeli, že když otevřeš pusu, abys promluvil, uvidím jeho oči, zírat na mě z tvého krku.“

Sotva ta myšlenka vyšla z Big Mikeových úst, Louieho hlava, vykoukla zpoza rohu. „Vipere, jdeš na led, nebo nejdřív cvičit?“

Brody nahlas zařval, když si sednul na lavici a plácnul si s Mikem, který se smál stejně hodně.

„Uh, nevím. Asi do posilovny,“ odpověděl jsem.

„Ok.“ Přikývl a zmizel zpátky za rohem.

Otočil jsem se k Brodymu a Mikeovi, kteří se stále smáli tak silně, že sotva popadali dech. „Jděte oba do prdele. Buďte u mě v osm.“ Vzal jsem svůj iPod a zamířil směrem k posilovně.

„Určitě nemůžeme přijít dřív?“ vtipkoval Big Mike, mezi nádechy. „Věděl bych minimálně o jednom člověku, který by rád přišel dřív.“

Odstrčil jsem ho a pokračoval v chůzi.

*****

„Jsem tu trochu brzo. Doufám, že to nevadí.“ Usmíval se na mě Louie, když stál na přední verandě.

To si ze mě, kurva, děláš prdel.

„V pohodě,“ zalžu. „Pojď dál.“

Louie byl mladý a příliš nedočkavý, záložní brankář našeho týmu. Byla to drzá, malá osina v zadku, která vypadala, že je stále dva kroky za mnou, ale většinou byl neškodný. Jeho arogance štvala většinu chlapů z týmu a dávali mu kvůli tomu dost zabrat. Osobně, jsem měl rád jeho povahu, takže jsem ho tak trochu vzal pod svá křídla.

„Pěkné místo!“ Očima bloudil po kuchyni, když položil krabici piva na kuchyňský stůl.

„Díky. Chtěl jsem si koupit byt, ale moje babička trvala na tom, že potřebuju dvorek.“ Povzdechl jsem si.

Strčil si ruce do kapes džínů a přešel k zadnímu oknu. „Pěkný dvorek!“

„Díky. Znovu.“

„Počkej…“ Otočil se, se zmateným výrazem na tváři. „To je trampolína, tam venku?“

„Jop.“

„Ty nemáš děti, že ne?“

„Ne.“

„Tak proč máš trampolínu?“

Usmál jsem se pro sebe a zavrtěl jsem hlavou, když jsem dával pivo do lednice. „Na co je trampolína, Louie?“

„Uf… pro lidi, aby… skákali?“

„Správně. A co je ta nejlepší část na tom, když šukáš holku a je nahoře?“

Mohl jsem prakticky cítit ten černý kouř, který produkoval jeho mozek, když tvrdě přemýšlel o tom, na co jsem se ho právě zeptal.

Tři… dva… jedna…

„Ooch! Chápu!“ Jeho nadšení se změnilo téměř okamžitě ve zmatení. „Počkat… vážně? Holky sem chodí skákat na trampolíně?“

„Ne, chodí se poflakovat se mnou, a já je sladce nasměruju na dvorek, kde pak sedím v polohovacím křesle a piju pivo, zatímco ony skáčou nahoru a dolů, nejlíp v bikinách.“

„Ty máš venku i polohovací křeslo?“ prohlásil a otočil se zpátky k oknu.

Naklonil jsem hlavu na stranu a poškrábal se na ni, naprosto zmatený z jeho reakce. „To je to, co sis vzal z toho, co jsem právě řekl?“

Než mohl odpovědět, zazvonil zvonek u dveří.

Díky Bohu.

Když jsem mířil k předním dveřím, otevřely se. Brody, Mike a Andy, se nacpali do domu, hádajíc se o baseballovém zápase.

„Blbost! Bylo to špatně písknuté na metě. Byl bezpečně doma, a jestli jsi to neviděl, tak pak si myslím, že potřebujeme nového brankáře,“ vztekal se Mike.

„Byl mimo,“ hádal se Brody zpátky. „Ten míček ho předběhl nejmíň o čtyři kroky.“

Andy pokývl, když vešli a nechali otevřené dveře.

„Kde jste vyrostli, lidi, ve stodole?“ zavolal jsem za nimi, když jsem přešel, abych zavřel dveře.

Do prdele. Zním jako babča.

„Počkej na nás!“ zahihňala se Michelle a tlačila do dveří, aby se zase otevřely.

Kacie se natáhla a políbila mě na tvář. „Čau, strýčku V.“

Oči mi prakticky lezly z důlků, když propluly kolem mě. „Stůjte,“ nařídil jsem. „Co tady děláte vy?“

„Milujeme pokerový večer!“ zvolala Michelle vesele a vyhodila ruce do vzduchu.

„Taky jsme zavolali Darle. Bude tu hned, jak skončí v práci,“ dodala Kacie. Když si všimla nedostatku nadšení z toho, že je vidím, dodala, „Ou, neboj se. Nejsme tady, abychom zničily váš klukovský večer. Přinesla jsem guacamole a víno.“ Otočily se a šly ke kuchyni.

„Víno na pokerový večer nepatří!“ zaječel jsem za nimi, když jsem zabouchnul dveře – znovu.

Aspoň že zavolali Darle a pozvali ji taky. Pravděpodobnost, že si zašukám s něčím jiným, než se svou rukou, se právě zvýšila o tisíc procent.

*****

Uplynuly dvě hodiny a my se ještě nedotkli karet, ale byl jsem s tím v pohodě. Stále jsme se bavili a vymýšleli kraviny u stolu. Darla právě přišla ke mně domů a okamžitě zaparkovala na mém klíně. Byl jsem zamyšlený, když říkala Kacie a Michelle, o novém doktorovi, který právě nastoupil do nemocnice. Zjevně měl snové oči a zabijácký zadek.

„Takže jste si vyměnili čísla?“ naklonila se Kacie blíž k Darle a skoro šeptala.

Pokud to bylo kvůli mně, nemusela být ticho. Darla byla krásná, svobodná holka, která mohla volně randit – a šukat – kohokoliv chtěla. Stejně jako já. Líbila se mi ta volnost mezi námi.

„Ne, ale budeme spolu pracovat ještě dvakrát tento týden. Zkontrolovala jsem jeho služby.“ Zahihňala se.

Darla se nikdy nehihňá.

„Měla bys ho pozvat na kafe, nebo tak něco,“ pobízela ji Kacie. „Pohni se, než ho některá z dalších sester na tvém patře sebere. Některé z těch holek, jsou pěkné děvky.“

„Můžu se seznámit s těma děvkama?“ vstoupil do toho Louie.

Kacie protočila oči. „Máš dost děvek.“

„Když mluvíme o děvkách, byl jsem minulý týden u tebe v suterénu, Vipere…“ Brody se zaklonil v židli a zkřížil si ruce na hrudi.

„Máš v suterénu děvky?“ Louie vykulil oči a přísahám, že mu ukápla slina z koutku úst.

Natáhl jsem se a dal mu pohlavek. „Ne, ty idiote.“

„Ty jsi bonbónová děvka. Věděl jsem, že máš zásoby, ale můj Bože. Tam musí být aspoň dvacet krabic Lemonheads, podél zdi.“ Brody pomalu zavrtěl hlavou v úžasu.

Darla se lehce otočila na mém klíně a opřela si paži o mé rameno. „Bonbóny? V suterénu? Proč?“

„Ty to nevíš?“ díval se na ni Louie nevěřícně.

Darla zavrtěla hlavou.

„Před každým zápasem,“ pokračoval, „dává Viper Big Mikeovi krabičku Lemonheads.“

„Vážně?“ vyjekla, naprosto překvapeně.

„Jop. Před úplně každým zápasem. Doma nebo venku.“ Natáhl jsem se přes stůl a pěstí si ťuknul s Mikem.

„Už to nějakou dobu dělají,“ dodala Michelle s úsměvem, když očima-šukala Mikea. „Neustále vyhazuji prázdné krabičky, které najdu nacpané v rozích jeho auta a pracovny.“

„To jsem nevěděla,“ řekla Darla tiše, když mi přejela po spánku prsty.

„Och, dost.“ Protočil jsem oči, když jsem jí vzal za ruku a políbil ji. „Není to proto, že bych měl obavu o jeho svačinu; je to obyčejná pověra. Nevím proč, ale před jedním zápasem, jsem mu dal krabičku a hráli jsme fakt dobře, ten večer. Vyhráli jsme zápas, který jsme pravděpodobně vyhrát neměli. Od té doby, je to prostě naše věc.“ Pokrčil jsem rameny.

„Ou,“ vzdychly Kacie, Darla a Michelle společně.

„Nejsou sladcí?“ posmíval se Andy, když sprásknul ruce před obličejem a dramaticky zatřepetal řasami.

„My jsme kurva sladcí,“ zařval jsem arogantně. „Naše bratrství, je úžasné. Jsme jako moderní Romeo a Romeo.“

„Počkej, počkej!“ zvedl v obraně Big Mike ruce a zasmál se. „Nezacházel bych tak daleko, Finkle.“

„Ačkoliv tohle není žádná nová věc, tyhle pověry a Viper,“ řekl Brody, když se postavil a přešel k lednici. „On vždycky přeháněl… nejen s bonbóny.“

„Co dalšího?“ zeptala se Kacie.

„Když se obléká před zápasem, vždycky si nejdřív nandává levé chrániče a pak pravé,“ zasmál se Louie.

„Nejen to,“ skočil do toho Mike na konci Louieovy myšlenky. „Co s ním hraju, poslouchá tu samou písničku, stokrát dokola, před každým zápasem. V autě, cestou na stadion, během oblékání, cestou na lavičku.“

Darla nakrčila nos. „Tu samou písničku? Znovu a znovu?“

„Kurva jo.“ Přikývl jsem. „Thunderstruck od AC/DC. Ten song mě nutí proběhnout zdí.“

„To se musí nechat. Je to drsňácká písnička.“ Brody se posadil zpátky ke stolu a postavil před sebe lahev Gatorade. „Taky si kupuje vlastní pásku na svou hůl a používá jen zářivě žlutou.“

„Možná bys měl přestat věnovat tolik pozornosti mé holi, Murphy,“ zavtipkoval jsem a jemně odstrčil Darlu z klína. Vstal jsem od stolu a šel si do lednice vzít další pivo. „Ještě někdo chce další?“

„Vole, chlastej to pivo celou mimosezónu takhle a nebudeš na ledě pak moc k užitku.“ Mike se postavil a protáhl si paže nad hlavou.

„Kuš.“ Odmávl jsem ho. „Bez ohledu na to co, a kolik piju, pořád tě dokážu přebruslit.“

„Och, vážně?“ Podíval se přímo na mě, s povytaženým obočím. Najednou jsem měl jeho pozornost. „Chceš to udělat zajímavé?“ vyzval mě s úšklebkem.

„O-ou.“ Andy si povzdechl a složil hlavu do dlaní. „Nesnáším, když vy idioti říkáte takovéhle věci. Obvykle to znamená, že budu mít v blízké budoucnosti dlouhý den.“

Ignorujíc Andyho, zíral jsem přímo na Mikea. „Jo, udělejme to zajímavější. Trénink v pátek. Ty a já. Jeden na jednoho proti Brodymu. Kdo prohraje, bude nosit celý týden na cvičení růžovou baletní sukni.“

Big Mikeovi se rozzářily oči, když šel přes kuchyň s nataženou rukou, abychom si potřásli. „Platí.“