CR - 19. kapitola

Překlad: Mirus
Kor.: Evudar

Následující měsíc uběhl jako voda. Korum byl pracovně vytížený víc než obvykle, protože jeho vývojáři dokončovali práce na nových ochranných štítech pro sídliště a Rada se snažila rozhodnout o osudu Sareta.

Po několika jednáních bylo rozhodnuto, že soud jako u Keithů nebude tentokrát fungovat. Jelikož byl Saret dlouholetým členem Rady, nikdo z nich nebyl dostatečně nestranný. Korum nebyl jediný, kdo považoval Sareta za přítele. Odborník ve svém oboru byl se svou uvolněnou a přátelskou povahou všeobecně oblíben. Rozsah jeho zločinu byl neuvěřitelný a dokonce i kompletní rehabilitace by byla příliš mírným trestem za to, co měl v úmyslu. Nakonec se Rada obrátila s prosbou o pomoc na Nejstarší – iniciativa, která vyšla od Koruma, který chtěl s Nejstaršími probrat i jiné věci.

Mezi tím vším a svou normální prací toho Korum moc nenaspal – navíc chtěl co nejvíc času strávit se svým charlem. Miino pouto k němu bylo den ode dne silnější a Korum již nepochyboval o intenzitě jejích citů. Bylo to tak, jak řekla: ať už s ní Saret provedl cokoliv, teď byla prostě taková – a oba to museli akceptovat.

Pozitivní stránka toho všeho, což Koruma ještě stále překvapovalo, bylo, jak dobře si Mia na všechno zvykala… a jak nezávislou se stala.

Před svou ztrátou paměti by váhala potulovat se sama po Lenkardě, měla by z jeho rasy strach a část jejich technologie ji děsila. Létala pouze k laboratoři nebo chodila na místa, která jí ukázal. Jinak zůstávala jen doma s ním. Její volný čas byl také hodně omezen časovým plánem, který Saret po svých praktikantech vyžadoval. Ale teď, když spolu s Adamem zkoumali samostatně, Korum zjistil, že je jeho charl docela dobrodružné povahy – a také tomu při každé příležitosti podléhal.

Jednoho dne, když byl proud dost slabý, si šla zaplavat do oceánu v blízkosti ústí řeky. Přesto Korumovi – který si zvykl jednou za hodinu zkontrolovat místo jejího pobytu – málem ztuhla krev v žilách, když zjistil, že je skoro půl kilometru daleko od břehu. Okamžitě vyrazil za ní, načež ji přistihl, jak si uvolněně plave a očividně se skvěle baví sama se sebou. Když konečně vyšla z vody, už se mu podařilo uklidnit se natolik, aby s ní mohl vést rozumný rozhovor o nebezpečí tohoto zvláštního místa, a ona mu slíbila, že bude v budoucnu opatrnější – ale ještě několik dní po této události byl Korum neklidný.

Její další výlety byly trochu méně nebezpečné. Nadchla se pro dlouhé túry a svým počítačem na zápěstí natáčela lokální faunu a floru. Opice, leguány, dokonce i velký hmyz – filmovala všechno a poté tyto filmy a fotografie posílala své rodině, aby s nimi aspoň tímto způsobem sdílela svůj domov.

Spřátelila se s Delií a pravidelně se setkávaly při ranní procházce na pláži. Korum toto přátelství podporoval a byl rád, že si Mia v Lenkardě budovala i další vazby. Občas se stavila Maria a Korum ji i s Armanem pozval několikrát na večeři.

Jejich největším sporným bodem byl i nadále Miin status jako charl. „Copak nechápeš, jak se cítím, když vím, že ti po právní stránce patřím, prostě jen proto, že jsem člověk a ty jsi to tak určil?“, zeptala se ho jednou. „Copak nevidíš, jak je to barbarské?“

Korum to tak neviděl. Ano, byla jeho majetkem – majetek, který chránil, miloval a uctíval. Spojit se s charlem byl vážný, celoživotní závazek. Podle krinarského práva byl zodpovědný za Miino chování. Pokud by někdy nedodržela Nařízení o nevměšování, musel by se za to zodpovídat před Nejstaršími. Mia by nikdy už nebyla normální člověk, ne s nanozyty ve svém systému: dokonce i kdyby ho opustila, tak by na ni musel Korum dohlížet a ujistit se, že lidem neodhalí nějaké informace o Krinarech, které ještě nebyly zveřejněny. Charl nebyl ani otrok ani domácí mazlíček a většina charenů je považovala za své lidské životní partnery – něco, co zřejmě Mia nedokázala pochopit.

„Jak mohu být tvůj životní partner, když tu nemám žádná práva?“, trvala na svém tvrdohlavě a vyvolala v Korumovi přání přehnout ji přes koleno a naplácat jí na její pěknou malou prdelku. „Také jsem nikdy nesouhlasila, že se stanu tvou partnerkou – nebo tvým charlem –, že ano? A kromě toho spolu nemůžeme mít děti…“

Korum poslední bod nemohl popřít a téma charla zůstalo nevyřešené, viselo jim nad hlavami a vynořilo se vždy při bouřlivějších debatách – i když k tomu docházelo méně a méně, jak šel čas.

Když Korum viděl, jak si Mia rozumí s krinarskou technologií, věnoval jí vlastní fabrikator – pokročilejší verzi než ten, co vytvořil jako dárek k narozeninám pro Marii. Byl dost silný na to, aby vyrobil vše, co by mohla Mia během dne potřebovat, včetně transportní gondoly.

Její radost z dárku byla obrovská.

„Děkuji, děkuji, děkuji! Ó, srdečné díky! To je fantastické!“ Málem ho udusila polibky. Oči jí svítily a celé tělo jí vibrovalo vzrušením. V následujících hodinách si hrála s fabrikatorem pořád dokola. Vytvářela jednu věc za druhou, zatímco si Korum užíval její radosti.

Krátce na to se Mia rozhodla letět do New Yorku – v letadle, které sama vytvořila. Korum jí jen dodal předlohu; byl to složitější stroj než gondola, kterou používala pro krátké lety v rámci sídliště. Zatímco tvořila loď, Korum ji s úsměvem pozoroval a byl hrdý, kolik už se toho naučila.

Odletěli do New Yorku společně, protože Korum ji nechtěl nechat samotnou. Věděl, že pro to nebyl žádný logický důvod; koneckonců předtím, než se potkali, roky v tomto lidském městě žila a nic zlého se jí nestalo. Kromě toho byla hrozba Sareta a odporu zažehnána. Přesto se toho iracionálního strachu o její bezpečí nemohl zbavit. Buďto půjde s ní, nebo by jí musel zakázat letět a Korum si byl jistý, že to poslední by moc dobře nevzala.

V den jejich odletu Mia použila fabrikator, aby si vytvořila lidské oblečení.

„Hmmm, tak se na to podívejme,“ pronesla a poťouchle se ušklíbla. „Co takhle růžové tričko pro tebe?“

„Klidně.“ Když Korum uviděl její nevěřící pohled, potlačil smích. „Růžové tričko by bylo super.“ Jeho rasa nespojovala pohlaví s žádnými barvami a on měl pastelové odstíny rád. Věděl, že doufala, že se bude bránit, protože růžovou považovala za ženský outfit, ale jemu to bylo naprosto jedno – dokud by ho nenutila obléci si sukni. U sukně by byl konec.

„Oukej,“ zabručela, „s tebou není žádná sranda.“ Přesto mu vytvořila růžové tričko, které si Korum bez váhání oblékl. Džíny, které mu dala, byly naštěstí normálně modré.

„Víš ty co?“, pronesl zadumaně, zatímco ho sledovala, jak si obojí oblékal. „Růžová na tobě vypadá dost žhavě.“

Korum se rozesmál. „Och, tak to ti děkuji, drahoušku. Cítím se polichocen.“ Ona také vypadala sexy. Oblékla si upnuté džíny, boty na vysokém podpatku a stříbrný top, který zdůrazňoval její nově vyrýsované paže a ramena. S nanozyty v těle mělo Miino tělo mnohem větší výdrž a také její nově objevený zájem o turistiku dělal s jejím štíhlým tělem zázraky. Korum ji vždy považoval za neodolatelnou, ale teď z ní nemohl spustit oči a udržet ruce u těla.

„Řekla jsi Jessie, že přistaneme na střeše?“, zeptal se, když vstoupili do lodě.

„Ano. Ví, že přiletíme a dokonce má svolení majitele domu.“

Aby ušetřili čas, tak se rozhodli letět přímo k Jessii, místo aby přistáli na některé z přistávacích ploch, které měli Krinar k dispozici. Smysl těchto míst bylo omezit obtěžování lidského obyvatelstva velkých měst. Dokonce i dnes mohl pohled na krinarskou loď způsobit hromadnou automobilovou nehodu. Očividně byli vyděšení lidští řidiči za volantem příliš rozptýleni. Jako člen Rady si ale mohl Korum dovolit nedodržovat pravidla pro přistávání, i když obvykle byl ve velkých městech, jako bylo New Yorku, velmi opatrný.

Když přistáli, Jessie už na ně na střeše čekala. Stála tam s mladým mužem, což musel být Edgar, její nový přítel. Korum si vzpomínal, že už ho jednou viděl, a to v nočním klubu, kdy Miu tenkrát přistihl, jak tančí s jiným mužem. Ta vzpomínka nepatřila ke Korumovým nejmilejším.

Přesto se na Jessie a Edgara usmál a snažil se být milý. Věděl, že se Miina bývalá spolubydlící prostě jen strachuje o Miu. Zažila bouřlivý začátek Korumova vztahu k Mii, a proto ho moc nemusela.

Mia se také usmívala a Korum viděl, jak ji shledání s kamarádkou potěšilo. Ale byla i nervózní podle síly, s jakou mu svírala prsty. Z nějakého důvodu ještě stále svým přátelům a své rodině o své ztrátě paměti neřekla. Když se na to Korum zeptal, tak mu jen vyhýbavě odpověděla, že nechce, aby si dělali starosti a on se s tím musel spokojit.

„Mio!“ Jessie se jí vrhla kolem krku hned, jakmile vystoupili z lodi a obě dívky se s jásáním objímaly.

Když Korum pozoroval jejich nadšené znovushledání, pobaveně se ušklíbl, ale poté postoupil dopředu a napřáhl ruku k Edgarovi.

„Ahoj. Myslím, že jsme ještě nebyli oficiálně představeni.“

„Ne, to jsme nebyli,“ odpověděl Edgar suše, ale nabízenou ruku akceptoval. „Naposledy, co jsem tě viděl, tak tvá ruka svírala hrdlo mého přítele Petera. Myslím, že na to nebyla ta správná chvíle.“

„To je pravda,“ odvětil Korum a přimhouřil trochu oči. Ten muž si dovoluje připomínat mu ten den? Peter měl štěstí, že se Korum tak skvěle ovládal. Pokaždé, když si Korum vzpomněl, jak ten kluk Miu políbil, viděl rudě. Buď milý, napomenul se – a nasadil přátelský výraz. „Takže ty jsi herec,“ pronesl a odklonil tak rozhovor směrem, o kterém věděl, že se tomu člověku bude líbit.

„Ano, to jsem.“ Edgar spolkl návnadu. „Hraji v té nové produkci od CBS. Jmenuje se to Vortex. Možná už jsi o tom slyšel?“

„Viděl jsem všechny díly,“ odpověděl mu Korum. „Jsem velký fanoušek. Nemohl jsem uvěřit tomu, co se stalo Evě minulý týden – nikdy bych si nemyslel, že se její sestra objeví takovým způsobem.“

Edgarovi se rozzářily oči. „No teda! Ty ten seriál sleduješ? Je mezi Krinary oblíbený?“

Byl oblíbený u jednoho konkrétního Krinara, který si ho prohlídl v rámci přípravy na toto střetnutí. „No jasně,“ odvětil Korum. „Máme rádi zábavu úplně stejně jako lidé.“

Mia přestala mačkat Jessie v objetí a obě se vydaly k Edgarovi. „Ahoj, Edgare,“ pozdravila ho. „Ráda tě zase vidím.“

Korum potlačil úsměv. Malá lhářka. Vůbec si na toho týpka nevzpomínala, ale přešla to fantastickým způsobem. Edgar tu nebyl jediný herec.

„Ahoj, Korume.“ To byla Jessie. Na pěkné tváři měla důvěrně známý nedůvěřivý výraz a Korum si v duchu povzdechl. Zrovna tato speciální Miina přítelkyně bude pro něj těžkým oříškem. Bylo mu to jasné podle tvrdohlavého držení brady a pohledu, který na něj upírala. Dávala mu za vinu, že jí vzal Miu – a jeho počáteční panovačné chování.

Jak příhodné. Korum totiž výzvy miloval. „Ahoj, Jessie.“ Vrhl na lidskou dívku šarmantní úsměv.

Vešli do apartmánu, který Mia s Jessie sdílely. Korum věděl, že mnoho studentů Newyorské univerzity bydlelo v této budově kvůli její blízkosti ke kampusu a na New York výhodnému nájemnému, ale podle jeho názoru bylo to místo neobyvatelné. Barva na chodbách se odlupovala a ze starých stěn byla cítit plíseň. Když se s Miou seznámil, tak se nemohl dočkat, až ji tady z toho dostane pryč do svého útulného penthousu.

Jessie připravila talíř s vegetariánskými jednohubkami, pivo a pár chipsů na zobání a všichni se usadili v obýváku. Korum plánoval, že je později pozve na jídlo do restaurace, ale pro tuto chvíli to stačilo.

Korum se úmyslně posadil vedle hostitelky. Mia se posadila vedle ní z druhé strany a Edgar si udělal pohodlí naproti na sedacím vaku. O pár piv později veškerý počáteční ostych zmizel a rozhovor probíhal bez zádrhelů. Na párek mladých lidí byli Miini přátelé opravdu zajímaví a Korum nečekaně zjistil, že se baví. Chemie mezi Jessie a Edgarem rozhodně fungovala. Hodně vtipkovali, jeden druhého si dobírali a Korum viděl, jak Miino počáteční napětí mizí, když si nikdo její ztráty paměti nevšiml.

Když byli všichni dost uvolnění, začal Korum s útokem na Jessie pomocí svého šarmu. Začal s tím, že se jí zeptal na to, jak strávila léto a poté jí pozorně naslouchal, když mu vyprávěla všechno o své praxi v jednom farmaceutickém koncernu. Korum to všechno samozřejmě věděl, protože před výletem do New Yorku si sehnal o Jessii veškeré informace. Ale také věděl, že lidé o sobě rádi povídají, takže pokládal Jessie další a další otázky. Mezitím ukazoval Edgar Mie na druhé straně pokoje plakáty jeho nejnovějšího seriálu.

„Bude tento koncern tvou první volbou pro zaměstnání?“, chtěl vědět Korum a Jessie přikývla, zatímco se jí na tváři objevil toužebný výraz.

„Je to první volba pro všechny, co nechtějí jít přímo na medicínu,“ vysvětlila mu. „Jelikož bych chtěla nejdřív do výzkumu, bylo by to pro mě ideální místo. Samozřejmě je o něj děsná bitka. Na příští rok přijímají desetkrát víc praktikantů než asistentů na plný úvazek, takže není absolvovaná praxe žádnou zárukou, že to místo dostanu.“

A tak se Korum jednoduše dozvěděl, co potřeboval. „Neměla by sis dělat starosti,“ pronesl přátelsky. „Přimluvím se za tebe u managementu.“

„To bys pro mě udělal?“ Jessie na něj vrhla udivený pohled. „Ty znáš management Biogemu?“

„Ano,“ odpověděl Korum. Zase tak velká lež to nebyla, koneckonců se s nimi brzy seznámí.

„Och, wow. Ale nemusíš to dělat, Korume,“ namítla slabě, ale Korum viděl, že to nemyslí vážně. Hrozně to místo chtěla a on jí ho prezentoval na stříbrném podnose.

„Ale já chci,“ odvětil rozhodně. „Očividně by sis tu šanci zasloužila a já vím, že by Mia chtěla, abys ji také dostala.“

Jessie se nejistě usmála. „No, v takovém případě: moc děkuji. Potěšila by mě každá pomoc.“

A tím byla operace Jessie úspěšně uzavřena.

Jelikož bylo pivo a zobání snědeno, vyrazili na večeři. Korum je vzal do nové francouzské restaurace, která byla kritiky velmi chválena – a která byla známá tím, že za astronomické ceny nabízela tradiční masité pokrmy. On sám zůstal jako vždy u rostlinné stravy, ale Mia a její přátelé si objednali maso. Korumovi nevadilo, když si ho občas dopřáli. Krinar se starali hlavně o dopad lidských stravovacích návyků na životní prostředí a příležitostná konzumace masa nebyla pro planetu škodlivá tak, jak to dělali lidé v rozvojových zemích předtím.

Po jídle zašli do baru. Korum, který věděl, že dívky toužily po soukromí, se s Edgarem odebral na druhou stranu baru a nechal Miu s Jessie sedět u okna. Ale i když ji měl pod dohledem, aby se ujistil, že ji nikdo nebude obtěžovat, většinu pozornosti věnoval Edgarovi.

„Sportuješ?“, zeptal se ho, když jim přinesli pivo. To byla jedna z mnoha věcí, kterou měli Krinar s lidmi společnou: hry, které podporovaly fyzické schopnosti a um.

Herec přikývl. „Na střední škole jsem hrál fotbal a i teď si ještě občas zakopu, ale už jen pro pobavení. Nedávno jsem začal s boxem, abych se dostal do formy kvůli své další roli.“

„Opravdu? O co tam půjde?“, zajímal se Korum.

***

Když Mia uviděla Koruma s Edgarem na druhém konci baru, v duchu se usmála. Věděla přesně, co to dělal a proč: chtěl jí a Jessie poskytnout čas na jejich holčičí věci.

„Wow, Mio,“ vypískla Jessie, když jim přinesli jejich koktejly. „Teda musím říct, že začínám chápat, proč ses do něj zamilovala. Je mnohem milejší než na začátku.“

Mia se ušklíbla. „Ano, je skvělý.“ Neměla ponětí, jaký byl Korum, když ho potkala poprvé, ale vzhledem k tomu, co jí vyprávěl – a tomu, co se o něm dozvěděla z jeho chování vůči ostatním, tak měla své tušení. Láska jejího života rozhodně nebyl někdo, koho by chtěla za nepřítele.

„Ty ses také změnila,“ řekla Jessie. „Jsi silnější, sebevědomější… dokonce ještě krásnější. Ať už s tebou dělá cokoliv, vypadá, že to působí.“

„Dělá mě šťastnou,“ odvětila Mia. „Jsem s ním tak neuvěřitelně šťastná, Jessie. Nikdy bych si nemyslela, že se tak zamiluji. Je to, jakoby se pohádka stala realitou.“

„Včetně mimozemského pohádkového prince?“

Mia se rozesmála. „Ano.“ Korum rozhodně nebyl pohádkovým princem, ale to neměla v úmyslu Jessie vyprávět. To nové přátelství mezi jejím milovaným a jejími přáteli se jí moc líbilo a nechtěla ho ničím ohrozit.

Ne, věděla, že Korum byl všechno, jen ne dokonalý. Milovala ho, ale nebyla vůči jeho chybám slepá. Byl extrémně majetnický, paranoidní, co se týkalo její bezpečnosti – a pokud to bylo zapotřebí, tak manipulativní. Neušlo jí, jak se věnoval Jessie, aby ji získal na svou stranu. A fungovalo to; její bývalá spolubydlící teď měla o něm mnohem lepší mínění než dřív.

„Nevadí ti, že je o tolik starší než ty?“, zeptala se Jessie a tmavé oči jí zářily zvědavostí. „Edgarovi je sedm a dvacet a dělá si legraci z toho, že jsem mnohem mladší. Nedokážu si představit chodit s někým Korumova věku…“

„Na Krinara není až tak moc starý, věř mi,“ odvětila Mia s úsměvem. „Jsou tam mnohem, mnohem starší. Ale máš pravdu, věkový rozdíl je někdy opravdovou výzvou. Někdy se cítím, jakoby si ze mě dělal legraci. Ne, že by udělal něco, abych se cítila hloupě nebo tak něco, ale vím, že si myslí, že jsem příliš mladá.“

„Nechová se k tobě jako k dítěti?“

„Ne.“ Mia zavrtěla hlavou. „To nedělá. Přehání to se svým ochranitelským chováním, ale to je asi tak všechno.“

Jessie se zamyslela. „Myslíš, že to bude dlouhodobý vztah?“, zeptala se a lehce se zamračila. „Myslím tím, svatbu a to všechno, co k tomu patří? Jak by to vůbec mohlo fungovat s Krinarem, když na rozdíl od nás nestárnou?“

Mia se zhluboka napila, a když jí to skočilo do špatné dírky, rozkašlala se. „Nejsem si jistá, jestli jsme se už dostali do toho bodu,“ odpověděla, když konečně popadla dech. Korum jí kladl na srdce, že mimo Lenkardu se nikdo o jejím prodlouženém životě nesmí dozvědět. Mělo to co do činění s nařízením Nejstarších. Mia to omezení nenáviděla, ale věděla, že bylo lepší toto pravidlo neporušovat. Jak jí Korum vysvětlil, tak by lidem, kteří toho věděli příliš mnoho, musela být vymazána paměť – a Mia nechtěla, aby se to stalo její rodině nebo přátelům.

„A pokud někdy ano?“, trvala na svém Jessie. „Už jsi nad tím přemýšlela? Když zůstanete spolu, co se stane pak, až budeš starší? A jak to vypadá s dětmi?“

Mia pokrčila rameny. „Postaráme se o to, až to bude aktuální.“ Teď nechtěla nad dětmi přemýšlet. To byl jeden z bodů, který by jí zaručeně pokazil dobrou náladu. Rozdíly v DNA Krinar a lidí byly příliš velké, než aby spolu mohli zplodit potomky – skutečnost, která sice dávala smysl, ale byla těžce stravitelná.

„To je jedno,“ řekla Mia, která už chtěla změnit téma, „co ty a Edgar? Je to mezi vámi vážné?“

Jessie úsměv byl jasný jako sluneční světlo. „Minulý týden jsem poznala jeho rodiče,“ svěřila se jí. „A příští týden ho vezmu k našim.“

„Wow… Jessie, to je vážné!“ Pokud Mia věděla, tak to bylo poprvé, co její přítelkyně vzala někoho ke svým rodičům, aby jim ho představila. I když Jessiny rodiče žili v Americe již mnoho let, některé čínské zvyky a tradice stále dodržovali. Přivést přítele domů byla vážná záležitost a dotyčný mladík se musel připravit na otázky na jeho kariéru a plánů ohledně budoucnosti.

„Ano,“ souhlasila Jessie. „Já jsem Edgara varovala, že ho budou vyslýchat, ale prý je to v pořádku.“

Mia si najednou všimla lehkého doteku na nahé paži. „Mohl bych dámy pozvat na drink?“, zeptal se neznámý, mužský hlas. Mia se otočila a uviděla atraktivního tmavovlasého asi třicetiletého muže.

„Jsme tu s našimi partnery,“ odpověděla mu rychle Jessie lehce vystrašeným hlasem.

„Jasně, není problém,“ odvětil muž a zmizel v davu.

Mia pohlédla na Jessie a zvedla obočí. Její přítelkyně byla nezvykle nepříjemná a Mia nechápala, proč. Dokud nepohlédla směrem, kterým se dívala.

Korum zíral jejich směrem. Čelist měl zaťatou a v očích mu žlutě plálo. Mia se usmála a mávla na něj, aby uvolnila situaci. Věděla, že nemá rád, když se jí někdo dotýká, ale ten muž byl opravdu neškodný.

„Nevybuchne teď, nebo takového, že ne?“ Jessie zněla vyděšeně.

„Co? Ne, samozřejmě, že ne,“ odpověděla Mia automaticky a teprve pak si vzpomněla, že jí Korum jednou vyprávěl o jakémsi incidentu v nočním klubu, který se stal na začátku jejich vztahu. Řekl jí, že si s Jessie vyšly samy a někdo ji tam políbil. Pokud se dalo usuzovat s Jessiiny reakce, tak Korum tu svou hodně zlehčil.

„Ach, ano?“, zapochybovala Jessie.

„Nic takového neudělá,“ ujistila ji znovu Mia a pohlédla Korumovi přímo do očí. Věděla moc dobře, že ji slyší.

Korum na ni zíral. Jeho oči měly stále ještě ty nebezpečné zlaté flíčky, ale koutek úst mu stoupal vzhůru, takže se mu na tváři objevilo něco jako náznak úsměvu. Mia na něj hleděla i nadále, přimhouřila oči a jeho úsměv se změnil v úšklebek, který proměnil jeho tvář z dost hezkého na Není-z-tohoto-světa-sexy. Poté se odvrátil a znovu pokračoval v rozhovoru s Edgarem, jakoby se nic nestalo.

„Svatá Panno,“ vyrazila ze sebe Jessie a vykulila oči. „Tobě se to podařilo! Podařilo se ti to, Mio…“

„Co se mi podařilo?“

„Ochočila sis Krinara.“