RH - 20. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

Sed kráčel po širokém chodníku a nevšímal si davu lidí, kteří šli naproti němu. Dav lidí se před ním rozestupoval jako rudé moře. Zřejmě se před ním valila jeho nasraná aura a upozornila je, aby se mu klidili z cesty. Ani nevěděl, kam vlastně šel. Možná zpátky k autobusu. Nebo do baru. Mohl si dát něco k pití. Anebo by se mohl zavřít v kasinu.

„Ach můj bože, to je Sedric Lionheart!“ zakřičel nějaký ženský hlas.

Sed se zarazil. Nebyl zrovna v náladě, aby se zabýval fanynkami. Rozhlédl se kolem a hledal, kam by mohl utéct nebo kam by se schoval.

„Je to on. Sede!“ ozval se hlas z druhé strany. „Sede. Sede. Sede! Miluju tě.“

Otočil se na patě, aby mohl utéct před velkou skupinou žen, které se proti němu rozběhly. Jeho jediným únikovým východem byla rušná ulice na druhé straně. Zamířil tím směrem, ale pak u okraje zaváhal. Kolem projížděla auta.

Narazilo do něj několik lidí a on ztratil rovnováhu, jednou nohou spadnul do cesty a jen tak tak se vyhnul projíždějícímu autu. Jeho fanynky by ho nenechaly napospas smrti. Několik z nich ho popadlo za tričko a vytáhlo zpět na chodník.

Tričko se mu na zádech roztrhlo. Zatímco se snažil získat rovnováhu, tak během té chvilky přišel o tričko. Zase. Proč na něm musely vždycky roztrhat tričko? Ježíši. A tohle byl důvod, proč nosil krátké vlasy a neměl žádný piercing. Když z něj něco ukořistily, tak to považovaly za skvělý suvenýr do své sbírky.

Spousta rukou od různých žen z narůstajícího davu se ho dotýkaly, hladily, mačkaly, strkaly a snažily se dostat k jakémukoliv kousku jeho nahé kůže.

Pár z těch odvážnějších mu přes kalhoty stisklo zadek.

Další ho popadla za rozkrok. „Takže to video nelhalo,“ zamumlal mu někdo do ucha. „Jsi pořádný bejk.“

Odstrčil tu ruku pryč, ale hned ji nahradila jiná. Všude kolem něj blikaly blesky foťáků. Vzrušené hlasy kolem mu způsobovaly bolest hlavy.

Normálně mu nevadilo, když se po něm sápaly fanynky, ale cítit se tak zneužitě už dneska stačilo. Jessica si o něm myslela, že je jen její hračka a všechny tyhle holky ho viděly jen jako objekt, se kterým by se mohly pobavit.

Žádná z nich o něm nevěděla ani hovno. Neznaly jeho skutečnou tvář. Snažil se být dobrým chlapem. Chovat se k Jessice pěkně a ona mu pak vmetla do tváře, jak málo pro ni znamenal? Seru na ni. Nepotřeboval ji. Nepotřeboval nikoho.

„Ustupte!“ zařval.

Všichni ztuhli.

Na pár vteřin zaváhaly.

Ale pak pokračovaly ve své hře, kdo se Seda dotkne na nejintimnějším místě.

„Sede!“ ozval se známý mužský (děkuji ti, bože) hlas blízko něj.

Motor hlasitě zařval, holky uskočily stranou, když k chodníku přijel Harley Davidson a vjel na chodník. Motorka zastavila vedle Seda a její řidič se posunul dopředu.

Jace. Basák. Zachránce.

„Naskoč,“ řekl Jace a kývnul hlavou dozadu.

Sed se vytrhnul od těch pijavic a vlezl si za Jacem na motorku.

„Můžeš se mi podepsat, prosím?“ zeptala se holka a svírala mu pevně zápěstí. „Prosím!“

„Někdy jindy.“

Sed se vykroutil z jejího sevření. Motorka vyrazila, sjela z obrubníku a zařadila se do provozu. Když to Jace švihnul přes tři pruhy, tak se ozvalo nespokojené troubení.

„Chlape, zachránil jsi mi život. Jel jsi zrovna náhodou kolem?“

„Zahlídnul jsem šílený dav ženských. Tak mi došlo, že ty budeš asi uprostřed. Anebo Brad Pitt.“

Sed se zasmál. „Myslel jsem, že jsi jel na návštěvu za Treyem.“

„Eric mě tam nechce.“ Jace zrychlil a motor hlasitě řval v hustém provozu aut. Ten chlap byl šílenec. Sedovi zběsile tlouklo srdce, když kličkoval mezi auty. Do prdele, chtěl se z té motorky dostat co nejrychleji pryč.

„Hej, zpomal. Sakra, chlape, snažíš se nás oba zabít?“

„Ne, jen nechci, aby mě viděli s polonahým chlapem na zadním sedadle.“

Sed se rozesmál tak moc, až málem spadl z motorky. Objal Jace kolem pasu, na nahé hrudi ho zastudila Jaceova kožená bunda. Sed si pak opřel bradu o Jaceovo rameno. „Takhle je to lepší, sluníčko?“

„Chápu!“ Jace sebou mrsknul dopředu, ale Sed ho objal pevněji, aby se z něj nestál mastný flek na cestě. „Posuň se.“

Sed si odfrknul. „Zpomal a já tě pustím.“

Jace zpomalil a pak se přesunul do pravého pruhu. Přesně jak slíbil, tak Sed ho pustil a posunul se dozadu. Po pár minutách zaparkovali vedle jejich autobusu.

„Domov, sladký domov,“ zamumlal Sed ve chvíli, kdy Jace zastavil vedle autobusu.

„Chtěl bys jet někam jinam?“

„V tomhle oblečení?“ Sed sesednul z motorky a vešel do prázdného autobusu. Jace šel za ním.

V ložnici Sed našel tričko, které naštěstí nesmrdělo. Oblékl si ho a pak se vrátil do obýváku.

Jace seděl u jídelního stolu, který Seda sledoval a vypadal, že by si rád promluvil. Pro Jace něco neobvyklého. Raději by s ním vtipkoval.

Sed si sednul naproti něho.

„Tak co, jak to poslední dny šlo?“ zeptal se Sed. „Moc jsem tě teď neviděl. Pořád někde lítáš s tou svojí motorkou.“

Jace pokrčil rameny a pak si palcem promnul malou náušnici v uchu. „Nějaké blbosti.“

„Asi už musíš šílet z toho, jak do tebe Eric pořád rýpe.“

Znovu pokrčil rameny. „Eric je v pohodě. Byl tady dřív.“

„Eric umí být občas jako osina v zadku. Nedovol mu, aby se k tobě dostal.“

„Ne, vážně, je v pohodě. Ty by ses měl před ním trochu uvolnit.“

„Já?“

„Pro toho chlapa jsi idolem a ty ho pořád srážíš. Jen se tomu směje, ale…“ Jace znovu pokrčil rameny.

Zarazilo je najednou ticho, které mezi nimi nastalo. Byl na Erica až tak moc tvrdý? Sed se zamračeně poškrábal na čele. Jo, Erica srážel, ale Eric to potřeboval, aby ho srovnal. Nebo ne? Jo, Jace byl outsider a proto možná nerozuměl jejich dynamice.

A proč právě přemýšlel o Jaceovi, jako o outsiderovi? Byl součástí kapely, jako všichni ostatní. Jenom protože byl s kapelou dva roky…

„Cítíš se kvůli nám jako outsider?“ zeptal se Sed.

Jace sklopil pohled na stůl. Po nějaké chvíli řekl, „To není přesné.“

„Jestli je tady něco, co můžu udělat-“

„Kde máš přítelkyni?“ přerušil ho.

„Odvezl jsem ji zpátky na hotel. Šíleně mě naštvala.“ Popravdě mu ublížila, ale naštvalo ho to, že se jí to povedlo tak snadno.

„Chceš zavést zpátky?“

Sed si otráveně povzdechnul nad svojí slabostí. Měl by se od ní držet dál. Pak by to bylo jednodušší. Věděl, že se k němu takhle chovala, protože se cítila ublíženě. Nevěděl, jak tu bolest odnést pryč, ale zkusil to. „Jestli ti to nevadí, tak jo. Ale nejdříve musím něco udělat.“

Z pod sedáku vytáhnul svůj sešit a začal psát. Díky tomu ze sebe dostane všechny tyhle pocity, které v něm stále přetrvávaly.

Stránku nadepsal jako: „Využitý.“

Potom začal na papír škrábat slova:

Nevidíš mě.

Jsi vůči mně slepá.

Nejsem ten, o kterém si myslíš, že bych měl být.

Ale já nemůžu být někým, kým nejsem.

Na chvilku přestal a okusoval konec tužky.

Zkoušel jsem být tím, koho potřebuješ, co potřebuješ, když opět selžu, tak mě roztrhej, vykuchej, nech mě vykrvácet, pokud to způsobí, že mi otevřeš svoje srdce.

Jenom mě beze slova neopouštěj.

Raději něco, než nic.

Jako předtím.

Využij mě.

Je to lepší, než žít bez tebe.

Zavřel notes a opřel se.

„Skládáš píseň?“ Ve svém nadšení vypadal Jace mladší, než na svých dvacet čtyři let. Nadšením vykulené hnědé oči a na chvíli se vytratila jeho typická kamenná tvář.

„Jen pár řádků, než přijde další inspirace.“ Vyklouznul z lavice. „Můžeme jet?“

„Co? No jo. Takže už máme dost, abychom měli novou píseň?“

„Popravdě několik. Většinu textů už mám, ale ještě potřebuju, aby to zaranžoval Eric.“

„Eric?“

„Má kurevské nadání na aranžmá. Má zlaté ucho. Může zpracovat spoustu nesouvisejících textů a tónů a vytvořit z toho neskutečnou píseň, kterou doplní o úžasné bubny. Už jsi ho někdy viděl skládat?“

S vykulenýma očima zakroutil Jace hlavou a vyšel za Sedem z autobusu.

„On a Jon pracovali společně. Vždycky se na víkend vytratili s hromadou hudby – Brianovy kytarové skladby, moje texty – a pak se vrátili s patnácti či dvaceti novými písněmi, které byly připraveny rovnou na nahrávání. Takhle zkomponovali celé poslední album. Nejsem si jistý, jak to zvládne teď, když Jon odešel.“ Sed se zamračil. Tak tohle možná bude problém. Až do téhle chvíle ho to nenapadlo. „Eric bude muset tentokrát komponovat se mnou. A s tebou.“

„Se mnou?“ vyprsknul Jace. „O skládání hudby nic nevím.“

Sed se zasmál. „Já taky ne, ale to mě nezastavilo.“

Jace se ušklíbnul. „Zkouším se držet Ericovi z cesty, ale rád bych ho viděl komponovat.“

Sed si to nikdy neuvědomil, ale Jace Erica obdivoval. Dokonce, i když se k němu Eric choval jako ke klukovi a neustále si ho dobíral. Zvláštní.

Bez varování mu najednou do tváře zasvítilo světlo a před nos mu někdo strčil mikrofon. „Sede Lionhearte, každý hudební fanoušek chce vědět, jestli tohle znamená konec Sinners?“ Všude kolem něj byly blesky a světlo. Zatracení paparazzi. Jak mohli zjistit, že byl tady?

Sed zvednul ruku, aby si zastínil oči. „Cože?“

„S Treyem, který je teď mimo, se kapela rozpadne?“ zakřičel reportér.

„Cože? Ne. Trey bude v pořádku. Bože, dopřejte mu pár dní na uzdravení a nespekulujte tady nad tím, jestli se kapela rozpadne.“

„Chápu. A jak často se věnuješ tomu, že si kupuješ prostitutky, dopřáváš si sex na veřejnosti a pak zveřejníš video on-line?“

„Prostitutky?“ Sed byl příliš ohromený, než aby se zmohl na slovo. Jeho instinkt mu teď radil, aby někoho nakopal do prdele. „Jessica není žádná prostitutka, blbečku. Ona je… ona je…“ Co přesně pro něj byla? Nebyl si jistý, ale vědět co chtěl, aby pro něj byla. „Ona je moje snoubenka!“ Sed se chtěl ohnat pěstí, ale Jace ho zezadu chytil a přitiskl mu ruce k bokům.

„Nezhoršuj to, Sede,“ řekl Jace. „Vypadneme odsud.“

„Jestli o ní napíšeš nějakou sračku, tak tě zkurveně zabiju, rozumíš mi?“ zakřičel Sed na reportéra, když ho Jace donutil jít k jeho motorce. Z prasečího autobusu najednou vyběhlo několik bedňáků a šéf ochranky Sinners. Rychle zpacifikovali dav reportérů a fotografů, aby s Jacem mohli utéct.

Jace naskočil na Harleye a nastartoval. Pod stehny ucítil probuzený motor. „Jedem.“

Sed by dal přednost tomu, aby nakopal zadek tomu reportérovi, který nazval Jessicu prostitutkou, ale nějak se dal dohromady a vylezl dozadu na motorku, a když vyjeli, tak se mu podařilo nespadnout.

Když se pak začal uklidňovat ten adrenalin a testosteron, který v něm proudil, tak si uvědomil, že tomu reportérovi řekl, že Jessica byla jeho snoubenka.  To by mohlo pár věcí napravit, ne? Bože, doufal, že ano.

„Jsi tam vzadu v pohodě?“ zeptal se Jace.

„Jo. Jen mě už zavez k Bellagiu.“

Vydali se po méně frekventované silnici a během pár minut Sed stál před hotelem. „Díky za svezení. Uvidíš se zase s Aggie?“

„Možná.“ Jace pokrčil rameny. Než Sed stačil mrknout, tak odjel.

Když šel k hotelovému pokoji, tak Sed plánoval, že příště pozve Jace na drink. Přemýšlel nad tím, jak moc bude Jessica naštvaná, když se beze slova ztratil. Jestli mohl hádat, tak bude ještě více vytočená. Když procházel kasinem, tak se zastavil před stolem na blackjack. Dal si pár her. Vypil jednoho Jacka s kolou a pak dalšího. Pořád se ještě necítil na návrat do pokoje. Nebyl v náladě, aby na něj někdo křičel a ještě nebyl tak opilý, aby mu to bylo jedno. Ve chvíli, kdy byl opilý, tak byly dvě hodiny ráno. Proměnil si svoje žetony, překvapivě zjistil, že jich nebylo málo, a pak zamířil k výtahu.

Před dveřmi zaváhal. Pravděpodobně odešla hned po něm. Pokoj mohl být prázdný. Opuštěný. Možná už ji nikdy více neuvidí.

Nemělo smysl odejít od pohodlné postele. Nechtěl se vrátit zpátky do autobusu a sedět tam sám. Anebo aby ho zase obtěžovali další reportéři. Možná by si mohl ještě jít zahrát. Společnost by mu dělali manažeři.

Zbabělče, ozval se mu v hlavě tichý hlas. Jo. A co?

Zhluboka se nadechnul, strčil kartu do zámku a otevřel dveře. V koupelně se svítilo a světlo vedle postele taky. Díky nim bylo dostatečné světlo, aby mohl vidět Jessicu, která spala na židli a na sobě měla pořád jenom ručník a uvolněný výraz. Usnula, když na něj čekala?

Na kliku pověsil ceduli Nerušit, zavřel dveře, zamknul a pak zamířil k židli. Chvilku ji jen pozoroval. Tvář měla opřenou o opěradlo židle a z koutku úst jí stékala slina. Atraktivní? Ne, opravdu ne. Roztomilé? To rozhodně ano.

Naklonil se dopředu a dotknul se jejího ramena. Byla úplně ledová. Jak dlouho tady na té židli ležela?

„Jess, odnesu tě do postele.“

Otevřela oči a pak se ospale usmála, když ho poznala. „Sede,“ zamumlala. „Hledala jsem tě.“ Když promluvila, tak jí bylo špatně rozumět.

Zazubil se. „Na židli?“

„Uhodila jsem se do nohy. Promiň.“ Jakoby tím všechno vysvětlila.

„Proč se mi omlouváš?“ zeptal se, vzal ji do náruče a zamířil s ní do postele.

„Za to, že jsem tě nazvala zábavnou hračkou.“

Usmál se na ni, když ji nesl. Omluva? Dobře pro něj. „Nejsem zábavný?“

„Ne.“ Zakroutila hlavou a pak se zahihňala. „Chci tím říct, že jsi zábavný. Jen nejsi…“ Povzdechla si a tvářila se, jako by byla duchem nepřítomná. Objala ho kolem krku a přitiskla se k němu. „Však víš, co jsem tím chtěla říct. Mám tě ráda.“ Přes tričko ho políbila na klíční kost. „Mám tě ráda. Tebe.“

No, to byl dobrý začátek. Mnohem lepší než pláč a nenávist. „Ty, slečno Chaseová, jsi velmi opilá.“

„Jo, to jsem,“ hlasitě souhlasila a pak se potěšeně rozesmála.

Usmál se a uložil ji do postele. Sundal z ní ručník a tak ji odhalil svému pohledu.

„Na co to koukáááš, Sedricu?“ řekla. Zachichotala se. Zachrochtala. Pak si přikryla pusu rukama a znovu se rozesmála.

„Na nejkrásnější ženu na světě.“

Vylezl na postel a lehnul si na bok vedle ní. Opřel se o loket na posteli a druhou rukou ji pohladil na břiše. Otřásla se.

„Chystáš se mě teď zneužít, pane Lionhearte?“ zeptala se chraplavě.

„Každou tvoji část,“ zamumlal a něžně ji políbil na rameno.

„Už bylo načase!“

Znovu se zachichotala, ale úsměv se vytratil, když prstem přejel od jejího břicha a zamířil s nimi mezi její nohy. Polaskal její pahorek – prstem jezdil tam a zpět, tam a zpět a sledoval, jak jí naskočila husí kůže a vztyčily se jí bradavky. Natáhnul se dopředu a políbil ji na pootevřené rty. Chutnala po šampaňském s jahodami.

Užíval si každé její části těla. Používal svoje rty, ruce, prsty, vnitřní stranu předloktí, zuby, jazyk, všechny různé části svého těla, kterými ji mohl dráždit. Začal u hlavy a pomalu pokračoval dolů, až k špičkám jejích prstů na nohách. Neprotestovala, když ji přetočil na břicho a začal s tím znovu, začal u prstů na nohou a pokračoval až k místu na jejím krku.

Na chvilku se zastavil a všiml si, že se přestala hýbat. Odtáhnul vlasy z její tváře a zjistil, že měla zavřené oči.

„Jess?“ Zatřásl jí ramenem a ona potáhla, odfrkla si a pak znovu otevřela oči. „Neudělala jsi to, že ne?“

„Bylo to tak skvělé, až mě to uspalo,“ zamumlala. „Jsem unavená.“

„Nikdy jsi alkohol nezvládala dobře.“

Odsunul přikrývky a pak ji celou zakryl, zastrčil jí konec deky pod bradu. Zamotala se do deky a hned se uvolnila. To poslední, co mohla udělat, než opilecky usnula, bylo, aby ho využila pro své potěšení. Fajn, byla jenom jedna věc, která by ho dostala ze sexuální frustrace. Sed se postavil, sundal si tričko a klesnul na podlahu.

Kliky.