Shameless - 53. kapitola

Překlad: Peťa

KATHERINE

Čím déle je Brady v dětském pokoji, tím těžší je udržet moje emoce pod kontrolou. Je skoro půlnoc, když vzdám čekání na něj a zamířím do ložnice. Převleču se do trička a kraťas a vlezu si do postele. Sama.

Buď je na mě opravdu naštvaný za všechny ty příšerné věci, které Eric řekl, nebo plánuje, že upustí tu bombu, že odchází.

Bože, zaslechl mě, jak mluvím o tom, že jsem byla těhotná? A teď si myslí, že jsem nějaká holka, která jen skáče z jedné postele do druhé.

Ale pokud to slyšel, ví, že Eric je za tou nabídkou na farmu?

Přemůže mě skličující pocit. Protože horší než to všechno je myšlenka, že možná se nestará dost na to, aby ho cokoli z toho rozčilovalo.

Zvlášť pokud odchází.

Mrkáním odháním bodání v očích, když se dveře dětského pokoje konečně otevřou. Nemůžu dovolit Bradymu, aby mě takhle viděl. Rychle se zhluboka nadechnu a otočím se tváří ke zdi.

Ať udělá cokoli, ať si vybere cokoli, nemělo by to tak být proto, že jsem nějaký emocionální případ na odpis, a pokud spolu budeme teď mluvit, nevím, jestli budu schopná udržet emoce pod kontrolou. Ale bez ohledu na to, nebudu s ním manipulovat skrz slzy. Je to dobrý chlap. Nechci, aby měl pocit, že mi něco dluží. Už se stará o rodiče a Izzy. Nebudu pro něj další zátěž.

Jemné zaklepání na dveře donutí moje srdce tlouct.

„Kat, jsi vzhůru?“

Dveře se se skřípáním otevřou a já si vytáhnu deku nahoru. „Jo.“ Předpokládám, že si přijde sednout ke mně, ale neudělá to. Jen stojí ve dveřích.

V hrudi se mi tvoří strach. Musí odcházet. To je důvod, proč si drží odstup. Zhluboka se nadechnu a přinutím svůj hlas, aby zněl vyrovnaně. „Myslíš, že bychom si mohli promluvit ráno?“

Neodpoví hned a v tom tichu pevně zavřu oči, nechci, aby mě viděl tak blízko k bodu zlomení se. Protože pokud rozsvítí světla, nebudu schopná mluvit bez pláče. Aniž bych mu řekla, jak moc ho miluju a chci, aby zůstal.

„Um, jasně.“ Pak další ticho. „Jsi v pořádku?“

Polknu hroudu v hrdle a přinutím se zůstat v klidu. „Jo.“ Jdi pryč, Brady. Nech mě dát se dohromady.

Povzdechne si a zamumlá něco, co nemůžu úplně rozluštit, než zavře dveře.

Vydechnu úlevou, ale srdce mi buší. Protože všechno ve mně, všechno, chce s trhnutím otevřít dveře a vběhnout mu do náruče.

Vždycky jsem věděla, že tato chvíle přijde. Vždycky jsem věděla, že náš společný čas skončí.

A řekla jsem mu, že se nezamiluju.

Přemýšlím, jestli ví, že jsem svůj slib porušila.