MTB - 8. kapitola

Překlad: Lusesita

Říct to svému bratrovi se ukáže jako zklamání. Vezmu ho do jednoho baru v Codě. Dal jsem si pár drinků, abych otupil nervy a vyhrkl ze sebe.

„Briane, jsem gay.“

Zasměje se a zavrtí hlavou. „Beze srandy, prcku. Konečně jsi na to přišel?“

Několikrát na prázdno otevřu a zavřu pusu, ale nic ze mě nevyjde. Ale nakonec se mi podaří promluvit, „ty jsi to věděl?“

Pokrčí rameny a napije se piva. „Měl jsem podezření.“ Otáčí láhví piva v pomalých kruzích na baru a zčervenají mu tváře. „Pamatuješ na Toma?“

Teď zrudnou pro změnu ty moje. Jak jsem mohl zapomenout na Toma? Na jeho nejlepšího kamaráda ze střední a na moji první lásku? „Jo.“

„Víš, že mluvíš ze spaní.“ Vypadá stejně rozpačitě, když o tom mluví jako já, když ho poslouchám. „Řekněme, že jsi řekl víckrát jeho jméno, než aby se to dalo považovat za náhodu.“

Zasměju se, asi víc úlevně než pobaveně. „Takže se o to nestaráš?“

„Starat se? Ne, asi ne takovým způsobem, jakým předpokládáš.“ Zakření se na mě. „Nechápej mě špatně. Myslím, že jsi magor. Nevím, jak se nemůžeš podívat na nahou ženskou a necítit mravenčení na oněch místech, ale…“ Znovu pokrčí rameny a pozvedne ke mně poloprázdnou lahev v přípitku. „Každému co jeho jest.“

Poté toho hodně vypiju. Nakonec mě Brian odvede domů a hodí do postele.

Druhý den ráno se probudím při známém zvuku snídajícího bratra a rodičů. Brian si našel vlastní bydlení poté, co dokončil vysokou, ale zdá se, že tady zůstal přes noc. Dům voní po slanině a mně se lehce zvedá žaludek. Jdu za zvukem a najdu je společně okolo stolu.

„Ahoj sluníčko,“ řekne máma. „Všechno nejlepší k narozeninám.“

„Díky mami.“

„Měl jsi jedna a dvacet let před méně než čtyři a dvaceti hodinami, takže předpokládám, že se jedná o první kocovinu?“

Mrkne na mě a já se zasměju. Máma je ohledně aktivit vysokoškoláků realistická. „Rozhodně,“ řeknu a hraju spolu s ní. „První a poslední, tím jsem si jistý.“

„A co ty?“ Řekne máma Brianovi. „Ty máš taky kocovinu?“

„Jsem v pohodě. A mimochodem, protože vím, že jsme nad tím všichni spekulovali: Jared je gay.“

Máma otevře pusu. Táta ztuhne se slaninou v polovině cesty k ústům. A já přemýšlím, jestli se dostanu ke koši dřív, než se pozvracím.

Máma nakonec najde svůj hlas. „Myslím, že jsi ho měl nechat, aby nám to řekl sám, až bude připravený.“

Brian protočí oči a odstrčí se od stolu. „Jo, ale to by trvalo věčnost a já musím jít do práce. Myslel jsem, že všem ušetřím starosti.“ Odnese prázdný talíř do dřezu a otočí se, aby mě poplácal po zádech. „Neděkuj mi, prcku.“

Odejde a já pomalu klesnu na židli, nemůžu se podívat ani na jednoho z rodičů.

„Podívej, Jarede.“ Řekne táta a ukáže na mě slaninou na vidličce.

„Experimentování je v tomto věku normální. Jen si potřebuješ nezávazně užít. Hodit míček na obě strany hřiště. Vyzkoušet steak medium i propečený. Víš, co tím chci říct?“

„Přestaň,“ řekne tiše máma.

Zvedne ruce, jako by ho falešně obvinila ze zločinu. „Co? Auto bys taky nekoupila bez zkušební jízdy, že? Jen říkám, že když si párkrát zaexperimentuje s manuální i automatickou převodovkou, může změnit názor.“

Máma protočí oči. „Ani se nebudu ptát, jaký typ převodovky aplikuješ na ženy.“ Odloží kafe a natáhne se ke mně, aby mě vzala za ruku. „Milujeme tě, a nic to nezmění.“ A pak mě dlouho a silně objímá, abych si byl jistý, že to myslí vážně.

Cole měl pravdu, ostatně jako vždy. Rodiče jsou skvělí lidé a nikdy jsem je nemiloval tolik, jako právě v tuto chvíli.