Drago - 8. kapitola

Překlad: Clarissa
Kor.: Jitka

DRAGOVA HOLKA

Ani nevěděla, jak skončila společně se všemi ostatními v Escalade, ale než se stačila vzpamatovat, zastavili před Kansas City Casino Hotel, který vlastnil šéf rodiny Caruso.

Když Drago zaparkoval, Leo rychle vystoupil z SUV a otevřel jim dveře. Chloe, která  seděla ve třetí řadě, vstala, aby vystoupila jako první, ale zastavila se, když k ní Leo natáhl ruku.

Katarina viděla její zaváhání jen na zlomek vteřiny, a i když mohla vystoupit na její straně dveří, stejně jako to Maria udělala na své straně spolujezdce, instinktivně se posunula na zadním sedadle a chytila se Leovy ruky. „Díky, Leo.“

„Není zač.“ Ten kluk zavrtěl hlavou, zřejmě si na něco vzpomněl. Když nyní vystupovala ven Chloe, jen jí podržel dveře, aniž by jí nabídl svou ruku.

„D-děkuji ti.“

Zatímco kráčela ke dveřím, všimla si zmatených výrazů na Mariině a Dragově tváři, když se na ni dívali.

„Jak ona …“ Mariin hlas se vytratil, když se přiblížila Chloe.

Leo všem otevřel dveře, vedl dívky do obrovského kasina a zmáčkl knoflík výtahu, zatímco Drago šel kousek za nimi.

Katarina si nemohla pomoct, když si pomyslela, jak byl Leo, Luccův bratr milý, a zároveň moc dobře věděla, že nikdy nebude jako jeho starší bratr, navzdory jeho nadějím.

Když všichni nastoupili do výtahu, přišlo jí divné, že se Drago postavil blízko k tlačítkům a zablokoval jí tak výhled, zatímco stiskl tlačítko, aby je výtah zavezl do jejich cíle. Uvědomila si, že to dělá z bezpečnostních důvodů a usmála se. Bylo to, jako kdyby nedůvěřoval své ´budoucí ženě´, jako kdyby se ještě možná vůbec nerozhodl.

Vystoupili z výtahu a tentokrát to byl Drago, který je vedl. Když otevřel dveře, vešla dovnitř, ale nikdo jiný za ní nešel. Místo toho otevřely vedlejší dveře.

„Uvidíme se později, Kat,“ řekl jí Leo s mrknutím, než vešel dovnitř.

„Později.“ Cože?  

Chloe jí zamávala, tentokrát s úsměvem.

„Hodně štěstí, Kat.“ Maria se uculila, než zavřela dveře.

Co?

„Vrátím se za pár minut,“ řekl jí Drago. Chtěl, aby tady zůstala.

Byla zmatená, „Um, dobře …“

Prásk.

Zírala na dveře, které jí právě zabouchl před nosem, a začala být naštvaná.

Proč to dělá!

***

Vešel do apartmá, které bylo vedle jeho, prošel kolem Marii a Chloe. „Musíme si promluvit,“ vyštěkl na Luccu, který kráčel ke své ženě, a zastavil jeho kroky.

Zamířili rovnou do kanceláře v šéfově rodinném apartmá, Drago měl škrábavý pocit pod kůží od té chvíle, co se dneska objevila ta růžovo-vlasatá holka v jeho přítomnosti, a teď ho musel setřást.

„Věděl jsi, že ona je zasraná matematická čarodějka?!“ vyštěkl ve vteřině, kdy Lucca zabouchl dveře kanceláře.

Jeho underboss na něj koukal, jako by se zbláznil. „Matematická čarodějka?“

„Jo, matematická čarodějka. Ona dokáže ve vteřině vyřešit každej zasranej matematickej problém bez kalkulačky, protože ona je zatracená kalkulačka!“ V této chvíli Drago přecházel po místnosti, jeho hlas se s každým slovem, které opustilo jeho ústa, zvyšoval.

„Věděl jsi to?“

„Ne, nevěděl.“ Lucca se zdál být trochu ohromen a pobaven, ale nezdálo se, že by to věděl. „Ačkoliv to dává smysl.“

„Co dává smysl?“ Zastavil se a podíval se na něj smrtícím pohledem.

„Že to dokáže.“

On je zasranej blázen. „Jak to kurva může dávat smysl?“  

V jeho hlase se skrýval smích. „Podívej na Sala …“

Kurva, přísahám Bohu. Drago zavřel oči, znovu ho začal popadat vztek. Sal byl Luciferův nemanželský syn, který se stal velkým Salvatorem; byl to zasraný počítačový génius. „Jak je sakra možný, že je zplodil ten zkurvený psychopat?“  

Na rozdíl od něj, výraz na Luccově obličeji ukazoval, že nebyl ani trochu překvapený.

Konečně mu to došlo a po zádech mu přeběhl mráz. Lucca byl stejný psychopat jako Lucifer. Lucca byl šílený vůdce, kterému se podařilo řídit všechno v jeho životě přesně tak, jak to chtěl. Oba mohli být šílení, ale nic menšího než podělaní géniové nebyli. Skoro se ani nechtěl zeptat … „Ona je taky zasraná psychopatka, že jo?“

Underboss se posadil na svou židli. Tentokrát svůj úsměv neskrýval. „Něco mi říká, že ty budeš ten, kdo zjistí, jestli je nebo není.“

Při mém štěstí bude. Prohrábl si vlasy a začal být frustrovaný. „Ty sráči. Já jsem chtěl nějakou sexy kost. Proč jsi musel jít a vytáhnout ji zespodu nějakýho zasranýho kamene?“  

„Pořád máš čas.“ Naklonil se Lucca dopředu, jeho tón hlasu byl smrtelně vážný. „Pro mě za mě si vyber tu, do které tě skoro natlačili, aby sis ji vybral. Ale myslel jsem si, že chceš pomstu a ne jejich děvku.“

„Chtěl jsem obojí,“ prohlásil a přál si, aby to bylo tak snadné.

„Ne, nechtěl.“ Lucca mu řekl to, co ještě nevěděl.

Jeho slova ho vrátila zpátky do reality, uklidnila to svědění, které mu sedělo pod kůží. Chtěl jednu, jen tu jedinou věc, a bylo na čase, aby se na ni začal znovu soustředit.

„Radši ať není šílená,“ bylo vše, co řekl, když vycházel ze dveří.

„Lucco! Hádej co!“ Řekl Leo, když viděl, jak se oba vracejí do hlavní místnosti. „Dragova holka je lidská kalkulačka.“

„Už jsem slyšel,“ ušklíbl se Lucca.

„Sakra, ona není žádná moje holka,“ zamumlal si pro sebe a zamířil ke dveřím, aby se vrátil tam, kde ji nechal.

Maria si nemohla pomoct. „Jo, a nechal ji, aby udělala mzdy.“

Luccův úšklebek zmizel. „Cože ji nechal?!“

„Jo, a myslí si o tobě, že jsi hnusnej.“ Byla to rána pod pás, a přesně takhle to neřekla, ale koho to zajímalo.

Chloe zalapala po dechu, popadla Luccovu ruku, jako kdyby tomu nemohla uvěřit. Zdálo se, že jí to trápí víc, než jeho.

„Řekla, že nejsi její typ,“ řekla mu Maria pyšně. „Takže myslím, že nemáš žádnou naději, Drago.“

Zvedl ruku a použil svůj prostředníček, aby ho ukázal celé rodině Caruso, kterou začínal každým dnem víc a víc nesnášet. Někdy nevěděl, proč prostě nemohl zůstat mrtvý.

***

Otočila se. Přivítal ji obrovský prostor. Jo, takhle to má vypadat. Tohle místo bylo rozhodně staromládenecké doupě a rozhodně Dragovo. Bylo studené jako skladiště, bylo zde jen to nejzákladnější. Viděla tu kožený gauč se skleněným konferenčním stolkem, prádelník a velká postel, která stála v rohu pokoje, což z apartmá dělalo garsonku. Nejlepší částí, ale byla kuchyň a okno od podlahy až ke stropu na jedné straně apartmá, které mělo výhled na Kansas City.  

Opravdu to byla škoda, protože to mohlo být skutečně skvělé místo. Vypadalo to, že apartmá bylo ve fázi návrhu, protože kuchyň se zdála být hotová, ale zbytek tu byl jen tak poházený.

Znovu se po tom prostoru rozhlédla a všimla si schodiště, které vedlo k hornímu patru, zajímalo ji, co bylo nahoře, nebo jestli tam vůbec něco bylo. Ale když její pohled přistál na dřevěné pálce, která byla opřena o jeho postel, pochybovala o tom. Zřejmě ne.

Pohybující se klika u dveří ji donutila se otočit a podívat se na dveře. Nebyla schopna se pohnout ani o kousek, zadržovala dech kvůli muži, ke kterému cítila averzi dost velkou na to, aby s ním konečně byla sama. A zdálo se, že její štěstí právě skončilo.