Drago - 33. kapitola

Překlad: Clarissa
Kor.: Jitka

PROČ SAKRA MÍT MANŽELA

„Co to děláš?“ zeptal se Drago, když se dveře výtahu otevřely zrovna ve chvíli, kdy kolem procházela Kat se Shadowem v náruči.

Sevřel se jí žaludek a znervózněla. „Uhmm.“

Když uviděla Ama jít po chodbě, viděla, jak se jeho tělo ještě více napjalo. „Co se to tady děje?“

Většinou neměla Katarina problém se slovy, ale zdálo se, že z jejích úst nic nevypadne.

Amo jí nepomohl, když nechal ty dva samotné.

„Kat … co jsi provedla?“ zeptal se přísně, zřejmě vycítil, že znovu něco udělala.

Bože, prosím, ať tohle dopadne dobře.

„Nenaštvi se na mě,“ řekla, než otevřela dveře a pustila Shadowa dolů na zem.

Drago pomalu vešel do apartmá. Velmi tiše se rozhlédl a uviděl všechen ten nový nábytek, který zaplnil jeho prostor. Jeho kdysi staromládenecký kutloch se konečně přeměnil na … domov.

Čím déle se procházel, aniž by cokoliv řekl, tím hůř se cítila. Hrozná slova nikdy nebolí, když jste se chovali jako mrcha a byli jste ten, kdo první řekl nenávistná slova. Ale když jste  udělali něco hezkého, abyste někomu udělali radost, a ten někdo to neocenil, tak to bolelo. Jako peklo.

Připravovala se na to nejhorší a přikrčila se.

„Nevím, co říct …“ zdálo se, že Drago neměl slov, jeho hlas zněl lehce chraptivě. „Je to úžasné, Kat.“

„Tobě se to líbí?!“

„Jasně, že jo. Proč by nemělo?“ Zřejmě nerozuměl, proč byla tak překvapená, že se mu to líbilo. Rozhlížel se kolem a znovu nacházel nové věci. „Jak jsi tohle všechno dokázala?“

„Měla jsem hooooodně pomocníků. A Nera,“ připustila.

„To jsem měl vědět.“ Dragův úsměv byl okamžitý, než zmizel. „Co se stalo se stromem tvého kocoura?“

„No …“ Podívala se na mnohem menší, ale rozumně velký kočičí strom. „Nero mě donutil ho vrátit a řekl, že si můžu pořídit takový, který nezabere půlku apartmá.“

„Myslím, že to byla dobrá volba.“

Kate se zahihňala. „Já taky.“

„Můžu se teď podívat nahoru?“ Jeho oči nadšeně zářily, když viděl tu změnu.

„J-jasně.“ Znovu znervózněla, když za ním kráčela po schodech nahoru, a doufala, že se na ni nenaštve, protože dovolila Nerovi, aby zrušil jeho tělocvičnu.

Když Drago uviděl jejich novou ložnici zařízenou moderním nábytkem, neřekl ani slovo.

Nemohla se dočkat jeho odpovědi. „Jestli se ti to nelíbí, můžeme to dát zpát...“

„Kat, pojď sem.“ Nařídil jí, aby přišla blíž k němu. Když se pomalu přiblížila, uchopil její obličej do dlaní. „Proč sis myslela, že by se mi to nelíbilo?“

Bylo pro ni těžké dát své myšlenky dohromady, když na něj koukala takhle z blízka. „Nero říkal, že ti to nebude vadit, ale měla jsem se tě zeptat, jestli to bude v …“

„Moc se mi to líbí.“ Drago se sklonil a jeho rty se dotkly její tváře. „Děkuju.“

Kat ztuhla, rozpačitě stála na místě. Pokud by se na něj podívala, políbili by se, a ona nevěděla, jestli ji chtěl Drago políbit, anebo jestli ona byla ta jediná, která se chtěla líbat až dokud by jejich rty nebyly bolavé. Praly se v ní stejné části strachu a vzrušení, protože věděla, že v okamžiku, kdy by se jejich rty dotkly, nemusely by se zastavit.

Drago byl zatraceně přitažlivý, a ona nebyla první žena, která přemýšlela, jak líbal, když to myslel vážně a jestli byl něžný, když to dělal. Jemnost nebylo to, co ženu napadlo, když se podívala na bodyguarda Carusů.

Pevná ruka na její bradě za ni převzala možnost volby, když otočila její obličej. Jejich rty oddělovala mezírka šířky vlasu. Zoufale si chtěla olíznout náhle suché rty, ale bála se, že by si Drago ten pohyb špatně vyložil.

Použil svou volnou ruku a zvedl hedvábný pramen jejích pěkných růžových vlasů. „Snad nejsi nervózní, koťátko Kat?“

Už to nemohla déle vydržet. Musela si olíznout rty. Jen si přála, aby tak šíleně nezírala na ty jeho šťavnaté, když to udělala. „Ne.“

Jen se o kousek přiblížil, aby se jeho hruď přitiskla na její prsa.

Katarina se najednou cítila být obklopena teplem jeho těla. Nesundal ruku z její brady, a ona se v jeho sevření cítila být uvězněna, i když jí malý hlásek vzadu v hlavě říkal, že bylo bezpečné se odtáhnout. Byl to ten pevně rozhodnutý pohled, který ji očaroval.

Naklonil se blíž a konečně přejel svými rty přes její tak jemně, že si nebyla jistá, jestli to opravdu udělal. Když ucítila, jak přejel jazykem mezi jejími pevně sevřenými rty, uvědomila si, že se jí to nezdálo.

„Polib mě, Katarino.“

A sakra. Zachvěla se vzrušením a nevědomky oddělila své rty, aby dovolila Dragovu jazyku vklouznout dovnitř. Jejich prolínající se dech, který byl stejně tak erotický jako podlehnutí Dragovo objevujícím ústům, se stal rozpačitým, když jí uniklo slabé zasténání.  

Drago uměl líbat velice dobře. Nebyl to nezkušený kluk; ne Drago byl všechno, jen ne nezkušený. Muž, který přiměl její srdce bušit jako o závod a její ruce sevřít jeho ramena, aby si ho přitáhla blíž, nebyl žádný začátečník.

Drago věděl naprosto přesně, co dělat, čím vyslat šipky touhy k jejím citlivým částem těla, kterým nikdy předtím nevěnovala pozornost.

Když se pohnul, nejdříve si myslela, že se odtáhnul, ale pak zjistila, že ji zvedl a nesl ji k jejich nové posteli. Seděla na jeho klíně, a zatímco se jeho zkoumavá dlaň přesunula na její stehno, ona se snažila nepohnout a pevněji sevřela jeho ramena.

Drago omotal paže kolem jejího hrudníku a přitáhl si ji pevněji k sobě. „Mám přestat?“

Schovala obličej v ohybu jeho krku a věděla, že když mu konečně dovolila první hluboký polibek, tak nebude možné to zastavit.

„Ne,“ zamumlala.

Když se jeho ústa znovu vrátila k jejím, tentokrát to byla Kat, která nechala svůj jazyk vklouznout do jeho úst. Chtěla si vychutnat všechno, co jí mohl poskytnout, zatímco se její prsty přesunuly do jeho vlasů, aby ucítila tu hebkou texturu. Sevřela jeho vlasy pevněji, když se jeho ruka pohybovala po jejích stehnech a postupně se posouvala mezi její nohy.

Napjaly se jí svaly, když jeho ruka vklouzla dozadu, aby pohladil její zadek těsně pod džínami a způsobil jí chvějivý pocit, který pronikal jejím tělem. Bylo to jako mít hlad a nemoci se rozhodnout, co si dát, abyste uspokojili tu touhu, která ji pomalu vedla na průzkum tunelu, o kterém nevěděla, kam vedl.

Kat pouze věděla, že chtěla na druhém konci vyjít vcelku. Když Drago rozepnul její džíny, rychle začala pochybovat, že se tak stane. Každý dotek konečků jeho prstů zanechával na její kůži ohnivou stopu, která se rovnala jeho pohledu. Když se jeho prsty konečně dotknuly toho hebkého a vlhkého místa mezi jejími stehny, byla pohlcena spalujícím žárem. Vše se soustředilo na pulzující místo, které Drago trápil tím, že sotva přejížděl přes ten bolavý bod její touhy.

Překvapeně vykřikla, když přitiskl svůj palec, než zamířil dolů, aby našel její vchod. Když do ní vklouzl velký prst až po jeho kloub, prohnula při tom pocitu záda. Cítila, jak jí posouval, až dokud neležela v posteli na zádech, a Drago nebyl nad ní. Věděla, že se jí nechystal znovu zeptat, jestli to chtěla zastavit; tenhle bod už oba dávno minuli. Nestydatě nechala jedno ze svých stehen klesnout dolů ke straně, aby se více otevřela jeho dotykům, než se její boky nešikovně zvedly pod jeho rukou při snaze posunout jeho prst hlouběji do sebe. Ten hlad uvnitř ní chtěl víc, ale ona nevěděla, jak toho dosáhnout nebo jak přimět Draga, aby uhasil ten oheň, který jí kradl každou myšlenku z hlavy.  

Nepustil ji, když vytáhl svůj prst ven jen proto, aby dovnitř vsunul dva prsty a ona byla uvnitř těsnější.

Zafňukala při tom pálení, které jí právě způsobil. Opatrně ho zchladil, když se jeho silné prsty trpělivě přizpůsobovaly jejímu vnitřku. Netrvalo dlouho, než chtěla ještě víc. Mnohem, mnohem víc, než jí teď poskytoval.

Kat nehodlala žádat, ale prosit o to, co chtěla dál, ale v okamžiku, když otevřela pusu, aby to udělala, přejel jeho palec přes její klitoris takovým způsobem, že vykřikla potěšením.

Dal jí lehký polibek na její ohromené rty a vytáhl své prsty, které stále byly hluboko uvnitř ní.

Udělala jsem právě –

Dal jí další lehký polibek na její růžovou tvář, zatímco jí zapínal džíny.

On právě – Její tělo teprve začínalo cítit potřebu naplnění. „To je všechno?“ Vyklouzla jí tato slova z úst, a její zamlžený mozek se cítil zklamaně.  

„Ano.“ Usmál se na ni Drago. „Prozatím.“

Kat si neuchovávala své panenství z žádného zvláštního důvodu; bylo to prostě tak, že neexistoval nikdo, komu by ho věnovala. Být jednou z těch nešťastných znamenalo, že nikdy nepovažovala své panenství za něco, co by mělo být chráněno nebo uctíváno, příliš se bála, že by jí bylo ukradeno a způsobilo by jí to další jizvu na celý život.  

Chtěla, aby byl sex tím, čím měl být. Potěšením, ne aby byl využíván jako forma zneužívání, nebo aby bolel. Chtěla mít kontrolu nad svým tělem a s Dragem cítila, že ji měla. Cítila náhlou potřebu, kterou on mohl splnit; cítila, že to měla pod kontrolu, jako by ho mohla kdykoliv požádat, aby přestal, a on by to udělal. Ale důležitější bylo, že Drago ji mohl zbavit strachu, že by přišla o panenství s někým, komu by nepatřilo.

Mělo to být vítězství na obou stranách, ale když se dívala, jak vstal z postele a nechal ji tam, aniž by to udělal, zklamalo ji to. Viděla ten oheň v jeho očích, viděla, že ji tam nechtěl nechat takhle, aniž by si vzal víc, tak proč to neudělal?

Myslím tím, proč sakra mít manžela, když nemůže –

***

Kurva.

Drago ležel v posteli a už přes hodinu se díval na růžové vlasy. Zdálo se, že v tom měsíčním světle zářily, zatímco spala. Dovolil si, aby se jí dotknul. Bylo to něco, co si nechtěl právě teď dovolit. Zjistil, že se nechal strhnout okamžikem z toho milého činu, který pro něj udělala, a ztratil kontrolu sám nad sebou, když se v ní ztratil.

Naštěstí se zastavil, než to zašlo dál. Jedině vina, že by ji pošpinil, ho zastavila. I když byli manželé, byla o tolik mladší než on a nepatřila mu jen proto, že si ji vybral z řady.

Pokud nebo až by si dovolil, aby ji měl, muselo by zamrznout peklo. Kvůli té vině, že jí možná zničil život, uvnitř umíral. A jenom proto, že Katarina byla jediná, která mu mohla poskytnout pomstu, po které tak zoufale toužil.  

Vyhrál. O tom nebylo pochyb. Drago si vzal to, na čem Lucianovým mužům nejvíce záleželo, jejich

sestru. Cena, kterou zaplatili, byla mnohem vyšší než těch pět kulek a tři měsíce, kdy si musel projít očistcem.

Ukázalo se, že pro něj ta pomsta nebyla tak sladká. A nyní, kdykoliv se podíval na svou ženu od té doby, co řekl „ano“, připomínalo mu to jen, jak ji využil a zničil zbytek jejího života. Bolelo to ještě víc, čím delší čas s ní trávil a zjišťoval, že cena, kterou museli bratři Lucianové zaplatit, byla nevyčíslitelná. To byl důvod, proč už na ni nebyl zlý a neurážel ji, protože musel každý zasraný den vstát a podívat se na sebe do zrcadla.

Lucifer ho možná zabil, ale byl to Drago, kdo stvořil monstrum.