HFTH - 13. kapitola

Překlad: Lucianna

Jessie stála v koupelně plné páry, zírala na rozhodně pánskou pěnu na holení, pěti-břitý holicí strojek a Ianův vlhký kartáček a zuby, všechno postavené na poličce nad jejím umyvadlem, a přemýšlela, jak se dostala do tohohle zmatku. Protože stále nemohla uvěřit, že se chystá vlézt do postele s mužem, u kterého má strach, že má tu moc, zlomit jí srdce.

„Jess?“ zavolal Ian z druhé strany zdi. „Mohla bys jít sem a vyřešit jednu drobnou věc, prosím?“

S rychlým pohledem do zrcadla, se Jessie ujistila, že má stejná prsa, utáhla si pásek županu, opravdu velmi, velmi zhluboka se nadechla a otevřela dveře. „Co je za problém?“ zeptala se, když směle vešla do ložnice, a roztřesených nohou, jen aby našla Tobyho, ležet uprostřed její postele, zlostně zírajícího na Iana, který stál v nohách postele a zlostně zíral na něj zpátky.

„Vypadá to, že Toby nechápe, že dvojitá postel, je sotva navržená pro dvě těla, tím méně pro tři,“ řekl, ukazujíc na psa.

Och, Bože, naprosto zapomněla na Tobyho. Vděčná, že i když Ian nenosí pyžamo, alespoň byl ochotný si obléknout boxerky, Jessie si zkusila nevšímat, jak jemně se napínají jeho svaly, když zkřížil paže na své naprosto úžasně nahé hrudi. Usmála se, aby viděla, jestli může trochu odlehčit náladu. „Myslím, že Toby si myslí, že spaní se mnou, je součást jeho práce.“

„Pak hádám, že bys mu měla vysvětlit, že si beru noční hlídku.“ Ian ukázal ke zdi do obýváku. „Tak mu řekni, že může hlídat dům vedle kamen.“

„Nemůžu Tobyho prostě vykopnout z postele; mohlo by to zranit jeho city.“

„No, všichni tři se do té postele nevejdeme, což znamená, že jeden z nás, bude muset spát na zemi.“

Zatraceně, když doufala a snila o tom, že se bude znovu milovat, ani ji nenapadlo, že bude muset jednoho muže vystěhovat, aby udělala místo druhému. Och Bože, co když je Toby uslyší a bude si myslet, že jí Ian ubližuje? Jessie se otočila a posadila se na postel a schovala si tvář v dlaních. „Já… já nevím, co dělat.“

Její ruce byly jemně odtaženy pryč, aby uviděla Iana, klečícího před ní. „Co kdybych přinesl Tobyho pelech sem a dal ho na podlahu vedle tebe, a ty bys ho zkusila přemluvit, aby strávil noc tam?“

„Ale co když nás uslyší, nebo tě uvidí na… Co když si bude myslet, že mi ubližuješ?“ sklopila hlavu na jeho nádherně vonící hruď. „Tohle nebude fungovat, Iane. Nikdy jsem nepromyslela logistiku našeho milování.“

Sevřel jí tvář, aby se na něj musela podívat a jeho úsměv způsobil, že jeho oči zářily vřelostí. „To vymyslíme. Já půjdu pro Tobyho pelech a dám ho na zem vedle tebe, a ty ho zkus přesvědčit, aby šel dolů.“

Přikývla v jeho sevření a Ian ji přitáhl dopředu a dal jí polibek na čelo, pak se postavil a zmizel v chodbě. Jessie se uložila vedle Tobyho, který měl nyní svůj pohled zaměřený na dveře ložnice.

„Tobiasi Pringle,“ zašeptala, držíc jeho čumák, aby se díval na ni. „Nekomplikuj mi tohle, protože je to opravdu důležité. Konečně jsem našla někoho, komu věřím stejně, jako tobě, a pokud se nebudu milovat s Ianem dneska v noci, mohla bych stratit odvahu. Tohle je velká část důvodu, proč jsem sem přišla, Toby; abych mohla dostat zpátky celý svůj život. Prosím, spolupracuj a nech Ianovi svou část postele.“ Políbila ho na chlupatou tvář. „Prosím?“

Ian přišel s Tobyho omšelým, starým pelechem – protože ten mizera nechtěl mít nic společného s tím krásným L.L.Bean pelechem, který mu koupila cestou sem – a umístil ho a silný, vlněný koberec, u Jessiných nohou. Pak vytáhl Tobyho pískací hračku zpod paže, zapískal na ni, když zahýbal obočím a hodil ji do psího pelechu.

Jessie si povzdechla, když se Toby vrátil k zírání na něj. Postavila se a poplácala – trochu energicky – Ianovu úžasně nahou hruď. „Ty jsi ten, kdo to umí se zvířaty; ty ho přesvědč, aby spal na podlaze.“ Když to řekla, vyklouzla ze županu, hodila ho na židli vedle toaletky, zhasla lampu, odtáhla deky a vylezla na postel.

Toby se okamžitě přitulil k jejím zádům, s hlasitým, psím povzdechem.

Jessie cítila, jak se deky zvedají a je zvednuta a položena do Tobyho pelechu, a než mohla vůbec dokončit zalapání po dechu, Ian byl přitulený k jejím zádům.

„To myslíš vážně?“ řekla, ve snaze zadržet smích. „Očekáváš, že se budeme milovat na zemi?“

„Ne, očekávám, že budeme spát na zemi, ale je dneska v noci. Naše spací uspořádání vyřeším zítra. Myslel jsem, že Dixon je moje konkurence,“ zamumlal, „ne nějaké chlupaté, ženy-hromadící, přerostlé dítě, s jemnými city.“

„My… my se nebudeme milovat?“

„Zapomněl jsem se zastavit v dodávce.“

„Um… já mám kondomy.“

Ucítila, jak Ian ztuhnul. „Proč?“

Jessie se zasmála, jak se otočila v jeho objetí. „Merissa mi je koupila, když byla v obchodě, akorát je schovala do prádelníku a neřekla mi o nich, dokud to na mě nekřikla na letišti, když procházela nástupní branou.“

„Hodná kamarádka,“ řekl a znova ji zády přitiskl k sobě. „Spi, Jess.“ Cítila, jak se nad ní pohnula postel a Tobyho hlava se spustila přes kraj, s žalostným zakňučením. Začala zvedat ruku, aby ho poplácala, ale Ian zachytil její ruku a nacpal ji zpátky do jeho objetí. „Neodměňuj ho za to, že tě donutil spát na podlaze.“

„Ty jsi mě donutil spát na podlaze.“

„Ber to jako štěstí, že jsem tě neodtáhl do hor, spát ve stanu, dokud by Dixon nepochopil náznak a neodjel.“

„Zapomněl jsi, že mám špatná záda?“

Sevřel ji. „Co jsem nezapomněl je, že máš kouzelnou hůlku, která vypadá, že umí vyřešit všechno.“

Jessie zírala do temné dutiny pod postelí. „My… opravdu se nebudeme dneska milovat?“

„Ano,“ řekl s povzdechem. „Opravdu nebudeme.“

Sakra, co má za problém? „Tak kdy?“ odsekla.

„A už nebudeš cítit potřebu, nosit do postele podprsenku, Jess,“ řekl tiše a upravil svou pozici tak, aby měla hlavu pod jeho bradou. „Nebo pyžamo. Teď spi,“ zavrčel a znovu ji stisknul. „Měl jsem opravdu namáhavý den, když jsem zachraňoval ženu, která zjistila, že má tři muže, bojující o její pozornost, aby byli zabaveni.“

Proč ze všech…

„A Jess?“

„Co?“ odsekla znovu.

„Neproklouzávej ve tmě, ve snaze dostat se do postele k Tobymu. Stále ještě trochu rychle reaguji, když jsem nečekaně probuzený, díky mým službám v Afgánistánu.“

Jessie naprosto ztuhla. „To myslíš vážně?“ zašeptala.

Pokrčil rameny i s ní. „Je to obava, která ještě nebyla vyzkoušena, jelikož jsem neměl nikoho na přespání, od svého návratu.“ Znovu si ztěžka povzdechl. „Taky doufám, že nechrápeš moc nahlas.“

Skvělé. Nejen, že jí její nahota stále visí nad hlavou, ale nyní si ještě bude dělat starosti o to, jestli Ian má flashbacky.

*****

Jessie si sušila tvář ve velké veřejné koupelně v lyžařské chatě, pak chytila další hrst papírových utěrek, a usmála se na čtyřletou holčičku, sedící na pultu, a snažící se mluvit s Tobym, zatímco její matka myla tvář svého sladkého andílka. Potom, co ji její matka osušila tvář, zvedla tu úžasnou, malou divošku z pultu a dala ji do dětského kolečkového křesla, s povzdechem. „Opravdu se za to omlouvám, Jessie,“ řekla žena s nesmělým úsměvem, když pohlédla na Tobyho a zavrtěla hlavou.

Jessie rozcuchala blonďaté vlásky andílka, se smíchem. „Hádám, že to je důvod, proč se to jmenuje Tábor Přijď-takový-jaký-jsi. Nedělejte si starosti, Jane, Toby a já jsme přežili horší pohromy. Ale až půjdete zpátky do řemeslného oddělení, řeknete Megan, že vezmu Tobyho domů vykoupat?“

„Jistě, Jess.“ Jane, se natáhla dolů a nesměle poplácala Tobyho, pak musela chytit svou dceru, která málem spadla z křesla, když měla v úmyslu obejmout ho na rozloučenou. „Pojď, ďáblíku, půjdeme dokončit malování vánočního dárku pro tvého tátu, než se vrátí z lyžování,“ řekla, tlačíc dívku dveřmi, zatímco udělala zvuk túrujícího motoru a skřípějících pneumatik.

Jessie namočila hrst papírových utěrek, které držela a pak vedla Tobyho z koupelny, a držela obrovský žulový krb mezi nimi a chaosem, a rychle proklouzla dveřmi, vedoucími na masivní plošinu.

Čtyři noci, pomyslela si, když nasála chladný vzduch. Jessie strávila čtyři noci spaním, schoulená v Ianově náruči, a nemohla se rozhodnout, jestli se cítí jako frustrovaná panna, nebo jako idiot, když neví, co s tím dělat. Nejen, že se ještě nemilovali, ale minulou noc Ian přišel do ložnice ze své sprchy bez boxerek, vylezl na postel a přitáhl si ji ke svému, nádherně nahému tělu – s důkazem, tlačím se jí na záda, že ačkoliv není ochotný, je určitě schopný, se s ní milovat.

Jejich malý problém se spacím uspořádáním, vyřešil dost rychle, i když trochu ďábelsky. Druhý den, když přijeli domů z TarStone, potom co oba pracovali pro tábor, Jessie vešla do své ložnice a našla Ianovu obrovskou postel, stát tam, kde bývala její. A matrace byla tak vysoko nad podlahou, že Toby nemohl vyskočit nahoru, protože ta monstrozní věc, zabírala tolik místa, že neměl místo na rozběh.

Jessie nevadilo, že Ian přinesl svou postel, vzhledem k tomu, že její byla jen jeden a půl lůžka a byla velká sotva pro něj samotného. Ale určitě jí vadilo, že mu očividně musel pomoct Alec a Duncan, ji přestěhovat, což znamenalo, že oni – a nejspíš nyní už všichni ostatní – věděli, že Ian bydlí s ní.

To byl pravděpodobně důvod, proč ji Ianova matka, spontánně objímala poslední tři dny, a Morgan byl… no, v jednu chvíli ji Ianův táta spekulativně sledoval a v další chvíli, si vyžádal radu ohledně zlepšení Evropské reklamní kampaně pro lyžařský resort.

Jessie zjistila několik velmi zajímavých věcí o Ianovi, od té doby, co spolu začali žít. Za prvé, ten muž nebyl mrzutý, jen když byl hladový; také se stával nedůtklivým pokaždé, když přišlo na téma Bradovy blížící se návštěvy – zvlášť při tom, jak měla v úmyslu strávit čas zabavením svého švagra – stejně jako při každé zmínce o Rogerovi. Ian také byl rozmrzelý, kdykoliv Jessie držela svou vycházkovou hůl a on a Toby už nebyli nejlepší kamarádi, jak to tak vypadalo, od té doby, co pes zjistil, že Ian mu sebral jeho teritorium.

Ale upadli do úžasně pohodlné rutiny, podobné, jak se Jessie obávala, starému manželskému páru. Jezdili spolu domů z TarStone, každý večer, snědli něco, co vytáhla z plechovky, nebo z mrazáku, pak sledovali trochu televizi, šli do postele – Ian ji vysazoval na matraci, zatímco se škodolibě usmíval dolů na Tobyho – a vstali příští ráno a začali všechno znovu.

Dnes večer, každopádně, kluci z tábora, měli mít své půlnoční plavání, takže by se Ian měl vrátit do TarStone někdy v době, kdy by měla bavit svého švagra, protože jí Brad volal dnes ráno, aby jí řekl, že právě opouští Boston. Musel volat na Ianův mobil – dala mu jeho číslo, když Roger měl vskutku ten její. Vážně jí napsal – ačkoliv neměla ponětí, jak věděl, že to má poslat na Ianovo číslo – aby jí řekl, jak nadšený byl, když se rozhodla mu dát svůj luxusní, moderní telefon, výměnou za hrnec a vozík. Och, a už se naučila dělat srnčí pečeni?

Jessie vyřešila toho starého kozla tím, že zrušila službu, ale musela volat svému poskytovateli do Atlanty znovu a opět to zrušit, když jí Roger poslal všechny fotky z telefonu na Ianovo číslo, s tím, že si myslel, že by je ráda měla. Jakmile skončí tábor, pojede do Greenvillu, sehnat si nový telefon a vrátí tenhle Ianovi zpět, jelikož používal ten, co patřil hotelu.

Jessie jestě neřekla Ianovi tu novinu, že Brad přijede dnes odpoledne, protože on, Alec a Duncan, byli na hoře se staršími dětmi a některými otci, lyžovat. Vypadalo to, že téměř každý v klanech, si vzal dovolenou ze své běžné práce, aby se dobrovolně podílel na chodu zimního tábora, a letní táboroví zaměstnanci, kteří to zvládli, se také ukázali. Tato návštěva byla u rodin tak populární, že celý třípatrový, devadesátipokojový hotel, byl nacpaný k prasknutí a hostující personál zůstával v pronajatých chatkách na úpatí hory. Většina denních aktivit, jako umění a řemesla, se odehrávala v masivní, lyžařské chatě pod sjezdovkami, a když to počasí umožnilo – což tento týden ano – táborníci a rodiče, jezdili lanovkou na vrchol na oběd.

Jessie se narovnala od chlácholení svého, trochu traumatizovaného psa, když uviděla Duncana a Aleca, sjet a zabrzdit vedle plošiny a začali si sundávat lyže.

„Co se vám dvěma sakra stalo?“ zeptal se Alec, když k nim Jessie přešla a musela Tobyho skoro táhnout za sebou.

„Někdo srazil plastovou nádobu s barvou,“ řekla, otírajíc si tvář namočeným, papírovým kapesníkem, „a když to dopadlo na podlahu, více méně to explodovalo.“ Zasmála se, sehnula se, aby otřela barvu z Tobyho čumáku, ale zjistila, že už začína usychat. „A jak můžete vidět, Toby byl v první linii. Takže jsem ho vzala ven, aby se vyválel ve sněhu, v naději, že bude méně… zelený.“

Alex se na ni ušklíbl. „To je riziko umění a řemesel a hlavní důvod, proč pracujeme venku,“ řekl, a kývnul, aby zahrnul Duncana – který se nesmál.

Vlastně, to zamračení, které Duncan mířil na Jessie, bylo tak žhavé, že ji to zarazilo uprostřed smíchu. „Co?“ zeptala se, dívajíc se a sebe a za sebe. „Nějaký problém?“

„No,“ řekl Duncan a zkřížil si ruce na hrudi, „jestli můžu hádat, řekl bych, že ty, jsi ten problém.“

„Prosím?“ Podívala se ke sjezdovce. „Um… kde je Ian?“

„Na hoře,“ řekl Duncan, „jde pěšky dolů.“

„Proč?“

Alec si odfrknul. „Protože to jediný způsob, jak se dostat dolů, bez lyží.“

„On spadnul a zlomil si lyži?“ zeptala se, ale ustoupila o krok, když Duncan vyrazil směrem k ní.

„Ne, já mu zlomil obě,“ řekl tiše. „A měl zatracené štěstí, že jsem na to použil strom, místo jeho zad.“

Duncan zastavil svůj postup, když Toby vstoupil mezi ně, ale to ho nezastavilo od toho, že se na ni dál mračil. „Když jsme Ianovi pomáhali přestěhovat jeho postel do tvé ložnice, v pondělí, říkali jsme si, že bude znovu aspoň snesitelný, ale vypadá to, že problém se jen zhoršil.“

„J-jaký problém?“

„Ty, Jessie,“ zavrčel Duncan. „Ty jsi ten problém. Než se k tobě nastěhoval, byl ten chlap hrozbou, ale poslední tři dny, je Ian tikající bombou.“ Usmál se, ale ne moc hezky. „Tak jsem ho konečně dneska odpálil, a musím říct, že jsem si to nikdy tak neužil.“

„Jessie,“ řekl Alec, trochu víc civilizovaně, když přišel vedle Duncana. „My ne… není to tak, že bychom si mysleli…“ Větrem ošlehané tváře mu zčervenaly, povzdechl si a podíval se na Duncana.

„Spíš, nebo nespíš s Ianem?“ zavrčel Duncan.

„Opravdu si nemyslím, že tohle je vaše věc.“

„Och, ale to je naše věc,“ namítl Duncan tiše, „protože sexuálně frustrovaný muž, je nebezpečný všem do značné vzdálenosti. Takže, až přijdeš dneska odpoledne domů sama, navrhuji, abys strávila svůj večer vymýšlením, jak ten problém vyřešit.“

„Já nejsem ten problém; to on,“ zašeptala Jessie a cítila, jak její vlastní tváře zčervenaly, jak jejich lyžařské bundy. Pohlédla na horu a pak zpátky na ně. „A proč půjdu domů sama?“

„Protože to chvíli trvá, sejít pěšky dolů ze severní sjezdovky, bez sněžnic,“ vysvětlil Alec.

„Ale bude zpátky včas na půlnoční plavání, ne?“

„Radši doufej, že ne,“ řekl Duncan a zavrtěl hlavou. „Nebo se nejspíš spolčíme a utopíme ho.“ Pak ji obešel – nebo spíš obešel Tobyho – a zamířil k chatě. „Vyřeš to, Jessie,“ řekl přes rameno.

„Opravdu to musíš vyřešit, lass,“ zopakoval Alec tiše, a také ji obešel, ale zaváhal. Usmál se a byl to mnohem hezčí úsměv, než Duncanův. „Neumím ani říct, jak šťastní jsme já a Duncan byli, když nás Ian požádal, abychom mu pomohli proklouznout a přestěhovat tu postel v pondělí. Přísahám, že tohle je poprvé, od té doby, co narukoval, kdy jsem viděl svého bratra se chovat tak… no, jsi pro něj dobrá, Jessie. Nikdo by ti to nepřiznal, ale všichni jsme si všimli, že to s Ianem šlo minulý rok z kopce. Ale co jsi přijela a zaujala ho, chová se víc jako muž, se kterým jsem vyrostl.“ Usmál se. „No, kromě toho, že je možná ještě trochu intenzivnější.“

Jessie se natáhla, aby ho zastavila, když vyrazil a plošinu. „Jsi také v pořadí na vedení TarStone, Alecu?“

„Jo, všichni kluci jsme,“ řekl s přikývnutím.

„A ty chceš vést resort?“

Jeho pohled cestoval na sjezdovky, pak k hotelu a pak k chatě, než se vrátil k ní. „TarStone je v naší krvi, Jessie, a bude až do dne naší smrti. Odejdeme na vysokou, pak bojovat v jakékoliv válce je potřeba a někteří z nás se zkusí odstěhovat, ale hora nás nakonec zavolá domů. Takže odpověď na tvou otázku je, ano, nastoupím, až přijde čas, stejně jako Ian, Duncan a ostatní.“

„Ale co kdybys nechtěl? Můžeš dělat něco jiného?“

Zavrtěl hlavou. „Tady není nic jiného; TarStone nás drží příliš silně.“

Toby zoufale zakňučel a strčil Jessie do nohy, a když se podívala dolů, viděla, jak se třese. „Ian říkal, že Tobymu naroste zimní kožich,“ zamumlala a couvala k parkovišti, „ale neděje se to moc rychle. Díky, Alecu, že jsi mi řekl o Ianovi. Já… uvidím, co můžu udělat pro vyřešení problému,“ dokončila, a rychle se otočila, aby nemohl vidět její stud.

Ale najednou zastavila a otočila se zpátky, naučená za těch pár posledních dní, jak tyhle klanové věci fungují. „Alecu,“ zavolala, právě když se chystal vstoupit do chaty. Ukázala k hoře. „Je moc špatné, že se Ian vrátí pozdě, protože vím, že se těšil na setkání s mým švagrem.“ Podívala se na hodinky. „A Brad by měl přijet každou chvíli.“ Jessie pokrčila rameny a znovu začala couvat. „Hádám, že ho budu muset vzít k Peteovi na drink sama.“ Otočila se, aby zakryla úsměv a mávla přes rameno. „Užij si plavání s divochy a klacky, dnes večer.“