CL - 8. kapitola

Překlad: Mirus
Kor.: Evudar

Během krátké cesty domů Mia o tom druhém páru přemýšlela. Člověk a Krinar a tak šťastní – vypadalo to, že to odporuje všemu, co Mia od hnutí odporu slyšela a co o roli charla v krinarské společnosti věděla. Jak se jim ten husarský kousek povedl? A copak si Marie nedělala žádné starosti o tom, že Armana nakonec ztratí, až její krása odkvete, zatímco on se vůbec nezmění?

Samozřejmě byl Arman úplně jiný než Korum. Skoro jakoby vůbec do té rasy lovců nepatřil. Na Krinara působil příliš mile a jemně a Mia si nedokázala představit, že by Marii zadržoval proti její vůli. Naopak to vypadalo tak, že ten první krok v jejich vztahu udělala Marie. Očividně bylo mezi Krinary stejné množství různých individualit jako u lidí a Mia musela potkat zrovna takového, který by se neztratil ani v pravěkém lese na Krině před miliardami let.

Korum by byl se svou směsicí bezohlednosti a vysoké inteligence jistě velmi úspěšný lovec, tím si byla Mia jistá. Jeho ctižádost ho vynesla až na vrchol krinarské společnosti a ona nepochybovala o tom, že by byl úspěšný i na jiném místě – byl prostě takový. Věděl přesně, co chce a podnikl všechno, aby to získal.

A momentálně chtěl ji.

Když přistáli na mýtině vedle Korumova domu, Mia s povzdechem pohlédla na zem. Loď se jemně usadila a okamžitě poté pro ni její stěny vytvořily východ.

Vstala, vystoupila z gondoly a následovala Koruma do domu. „Je ta pláž daleko?“, zeptala se, když si vzpomněla, že se o ní Marie zmiňovala.

„Ne, dá se tam dojít pěšky,“ odpověděl Korum, když vstoupili dovnitř. „Pokud bys chtěla, tak bych ti mohl zítra ukázat, jak se tam dostaneš, abys nemusela zůstávat doma, když tu nebudu. Ale beze mě, prosím tě, do vody nechoď – příboj je tam velmi silný a proudy nepředvídatelné.“

„Umím velmi dobře plavat,“ odvětila Mia. „Nedělej si o mě starosti.“

„To je jedno.“ Korum se zastavil a upřel na ni přísný pohled. „Buďto mi slíbíš, že sama do vody nepůjdeš, nebo beze mě nepůjdeš na pláž vůbec.“

Mia v duchu protočila panenky. A diktátor byl zpátky. „No dobře. Sama do vody nepůjdu.“ Jelikož vyrostla na Floridě, tak věděla přesně, na co si musí dávat pozor, pokud byly velké vlny a silné proudy. V moři se nebála ani, když bylo bouřlivé počasí. Ale nechtěla, aby jí Korum zakázal jít na pláž úplně, takže se rozhodla, že ustoupí a nebude se s ním hádat.

„Dobře.“ Vypadalo to, že se uklidnil. „Zítra ráno ti ukážu, kde je.“

„A soudní přelíčení?“

„To nezačne před jedenáctou. Když se probudíš brzy, tak si můžeme udělat procházku na pláž a já ti po cestě ukážu pár pěkných míst. Později tě tam provedu pořádně.“

„To by bylo pěkné,“ odvětila Mia. „Mohla bych zítra zase sledovat soud? Bylo to opravdu fascinující…“

Korum se na ni usmál. „Samozřejmě. Loris bude prezentovat svou obhajovací řeč – to by mělo být obzvlášť zajímavé představení.“

„Proč tě tak nenávidí?“, zeptala se Mia zvědavě, protože by se ráda o krinarské politice dozvěděla víc. „Měli jste rozpory už předtím, než byl jeho syn obžalován?“

Korum se lehce ušklíbl. „Nedá se tomu říct rozpory. Před pár stovkami let vlastnil podnik, který tomu mému konkuroval. Ale produkty jeho firmy byly mnohem horší než mé, a proto ji musel nakonec zavřít. Jeho syn – Rafor – v té době pracoval jako jeden z vedoucích inženýrů, a když se museli firmy vzdát, tak jeho postavení ve společnosti velmi utrpělo. Loris měl tenkrát ještě další projekty a silně se angažoval v politice, takže na něj to tolik vliv nemělo a rychle se z té ztráty vzpamatoval. Na rozdíl od jeho syna.“

Takže byl Rafor ten, kdo hnutí odporu zásoboval krinarskými přístroji. Teď to všechno dávalo smysl. Jeho vynálezy nebyly nikdy tak dobré jako Korumovy, proto nebylo divu, že hnutí odporu prohrálo.

„A proto tě Loris tak nenávidí? Že Rafor ztratil své postavení?“ Mia si nebyla na sto procent jistá, jestli ten koncept postavení ve společnosti chápe správně, ale vypadalo to, že je pro Krinary velmi důležitý.

„Ano, proto,“ odpověděl Korum. „Nenávidí skutečnost, že jeho syn nebyl jako designer dost dobrý a dává mi za vinu, že Rafor ve svém životě ničeho nedosáhl. A teď, když se z Rafora navíc vyklubal ubohý zrádce…“

„…to ti dává taky za vinu?“, tipovala Mia a lehce se zamračila. „To je důvod pro jeho pomstu?“

Korum přikývl a v jeho očích se zablýsklo cosi, co vypadalo jako radostné očekávání. „Přesně tak.“

„A to tě neznepokojuje?“, zeptala se Mia, zatímco se snažila svého milence pochopit. Měla z něho dojem, jakoby si nenávist druhého Krinara užíval. „Že tě někdo tak nenávidí?“

„Proč by mě to mělo znepokojovat?“ Ta myšlenka ho zřejmě pobavila. „Není ani první a určitě nebude ani poslední.“

Mia na něj zírala. „Tobě je jedno, jestli tě lidi nemají rádi? Jestli jsou tvými přáteli nebo nepřáteli?“

Korum se rozesmál. „Ano, proč ne? Pokud chce být někdo mým nepřítelem, tak je to jeho rozhodnutí – a to takové, kterého bude jednou litovat.“

„Chápu,“ pronesla Mia, která právě rozluštila další korumovskou hádanku. Věděla, že existují osoby, které mají takové sebevědomí – nebo byly tak arogantní, podle toho, jak na to kdo pohlížel –, že neměly touhu líbit se ostatním. A její milenec vypadal, že je jedním z nich. Dokonce jakoby z konfliktů profitoval. Zajímalo by ji, jestli to byl všeobecný rys Krinarů nebo prostě jen část Korumovy osobnosti.

Ale než mohla Mia tuto myšlenku dokončit, přistoupil k ní Korum blíž a zvedl ruku, aby jí odhrnul vlasy z tváře. „Ale teď už jsme mluvili o politice dostatečně dlouho,“ řekl a položil jí své velké horké dlaně na tváře. Jeho oči nabraly známý zlatý odstín. „Dovedu si představit hezčí věci, které bychom mohli dělat.“

Mie se okamžitě rozbušilo srdce a v podbřišku se jí stáhly všechny svaly, jelikož reagovaly na jeho dotek a jednoznačně sexuální podtón v jeho hlase. Taková pěkná pavlovovská reakce, poznamenala si studentka psychologie v jejím nitru – její tělo se na něho okamžitě přepnulo v očekávání potěšení, které jí dokázal poskytnout pouze on. Miu děsně štvalo, že nemá nad svým tělem kontrolu, protože si tak připadala, že ztrácí sebe samu ještě víc.

Sklonil se k ní, jednou paží jí objal kolem zad a druhou jí podebral pod koleny. Poté ji bez námahy zvedl. Mia zavřela oči, a zatímco ji odnášel do ložnice, opřela si hlavu o jeho rameno. Jak říkal před nedávnem, bylo jedno, do jakého šuplíku by chtěla jejich vztah zařadit – aspoň tato část.

***

Když došli do ložnice, položil ji na postel, ale sám zůstal ještě nějakou chvíli stát. Zmateně ho sledovala, jak si na pravý spánek lepí malý bílý puntík.

„Co to je?“, zeptala se nedůvěřivě, když se nad ni naklonil.

„To hned uvidíš,“ pronesl tajuplně s šelmovským zajiskřením v očích. A poté se dotkl i jejího spánku. Mia s úlekem zvedla ruku k místu, kde se jí dotkl, a ucítila malou nerovnost. Také jí tam nalepil jeden puntík.

Mia nervózně otevřela ústa, aby se znovu zeptala, o co se jednalo, ale v tom momentě ji políbil a z hlavy se jí vypařily veškeré rozumné myšlenky. Jeho ruka ji uchopila za ňadro a lehce ho masírovala, zatímco palcem přejížděl po ztuhlé bradavce. Mia se okamžitě začala rozehřívat. Jeho druhá ruka se jí zabořila do vlasů, za které ji pevně držel, a jazykem jí plenil ústa. Mohla ochutnat hlad jeho polibku a krátce se podivila, co ho mohlo vyvolat.

A poté najednou přestala pod sebou cítit postel a v uších jí začala dunět hlasitá hudba, jejíž pulzující rytmus jí vibroval v kostech. Zděšeně nasála vzduch a odstrčila Koruma pryč, který ji okamžitě pustil a hleděl na ni se zneklidňující směsicí pobavení a žhavé touhy. Mia se posadila a začala se panicky a nevěřícně rozhlížet.

Nacházeli se na zemi obrovské kovové klece, teda aspoň to tak vypadalo a kolem nich se svíjela těla, otírající se o sebe a proti sobě. Mia byla naprosto šokovaná, když si uvědomila, že je obklopená tančícími lidmi. Blikající světla na ně vrhala modré a purpurové stíny a zesilovala tak pocit surreality této situace.

„Kde to jsme?“, vykřikla a vyskočila na nohy, zatímco zděšeně zírala na Koruma. To ji někam teleportoval, nebo to byl nějaký neznámý a nový virtuální svět?

Korum se usmál a ladným pohybem se zvedl ze země. „Pojď sem,“ řekl a přitáhl si ji k sobě.

Zmatená a podrážděná Mia se mu snažila ubránit, ale to bylo samozřejmě nesmyslné. O sekundu později si ji přitiskl k tělu a ona mohla cítit, jak se jí do břicha tlačí jeho erekce.

„Dnes jsem se dozvěděl něco velmi zajímavého,“ protáhl Korum jemně a jeho hlasu se nějakým způsobem podařilo přehlušit hlasitou hudbu. Jeho oči vypadaly v blikajícím světle skoro žluté. „Mému sladkému, malému charlovi se očividně líbí dotýkat se mě na veřejných místech – ale samozřejmě jen tehdy, když si myslí, že ji přitom nikdo nevidí. Když vychází z toho, že to nemohu cítit.“

Mia těžce polkla a vzpomněla si na to, co dělala při soudním přelíčení. Dotýkala se Koruma velmi intimně a byla si přitom jistá, že na to nikdy nikdo na celém světě nepřijde. Zlobil se na ni? Měl v úmyslu ji nějakým způsobem potrestat?

„Kde to jsme?“, zeptala se znovu a vrhla na něj nedůvěřivý pohled. „Proč jsi mě sem přivedl?“

„Jsme v nejexkluzivnějším klubu v Beverly Hills,“ prohlásil Korum. „A teď ti dám přesně to, co si přeješ.“

Mia vztekem a vzrušením přimhouřila oči. „Korume, prosím, nemyslím si…“

Než mohla větu dokončit, sáhl jí na zadek, zvedl ji nahoru a přimáčkl ji zády a roztaženýma nohama k mřížím klece. Pánví se k ní přitiskl, a když Mia ucítila skrz tenké šaty jeho tvrdý penis, zasyčela. Poté jí ústa překryl svými a líbal ji tak intenzivně a agresivně, že mohla sotva dýchat.

Měl v úmyslu mít s ní sex na veřejnosti, pochopila Mia svou napůl fungující částí mozku a to pomyšlení jí vyděsilo a současně vzrušilo. To nemohlo být reálné, pomyslela si zoufale, to by jí určitě neudělal… nebo ano?

Snažila se od jeho úst odtrhnout a přitom mu zaťala nehty do ramenou. Ale Korum jí to nedovolil, navíc ji kousl do spodního rtu, takže neměla žádnou jinou možnost, než se vzdát. Tlukot jejího vlastního srdce byl skoro hlasitější než dunící hudba kolem nich.

Korum ji jednou rukou držel nahoře, zatímco volnou rukou jí vyhrnul sukni tak vysoko, že jí obnažil spodní část těla. Mia panicky kňučela a zoufale mu nehty škrábala po ramenou. Jako další Korum osvobodil z kalhot i sebe. Cítila, jak se jí do citlivého středu tlačí jeho tvrdé pohlaví. A poté do ní pronikl, aniž by bral na vědomí její svaly, které mu chtěly ve vstupu zabránit.

Všechno se to stalo tak rychle, že Mia nedokázala situaci pochopit, blikající světla navíc zvyšovala její pocit dezorientace. Když do ní jeho penis pronikal s nemilosrdnou pravidelností a její pohlaví se tomu obrovskému cizímu tělesu přizpůsobovalo jen velmi váhavě, cítila nesnesitelné horko a celé její tělo hořelo zvláštní směsí studu a horečnaté touhy. Protože celá její váha spočívala na jeho paži, neměla vůbec žádný vliv na to, jak hluboko do ní pronikal. Byl příliš velký a narážel jí až do dělohy. Na chvíli měla pocit, že ji bolest přemůže, ale poté se jejímu tělu přece jen podařilo se jeho mase přizpůsobit a na místo nepříjemného pocitu vstoupila touha. Současně si brala jeho ústa vše, co chtěl a jeho jazyk imitoval nemilosrdné přírazy jeho pánve.

Miiny smysly byly úplně předrážděné a nebyla schopná dát dohromady souvislou myšlenku. Dokázala pouze vnímat, jak začal pohybovat boky a síla jeho přírazů ji tlačila proti mřížím. Kovové tyče se jí zarývaly do měkké kůže na obnažených zádech a pulzující rytmus hudby jakoby rezonoval celým jejím tělem. Hluk tančícího davu slyšela jen jako vzdálené šumění. Když jí jeho polibky vysály vzduch z plic, na chvíli jí všechno zčernalo před očima, ale poté ji pustil a nechal ji znovu se nadechnout. Hrozící mdloba zmizela a Mia si pomalu začínala uvědomovat situaci, ve které se nacházela.

Zoufale lapala po dechu a pevně zavřela oči, jakoby tak mohla vytěsnit vše, co se právě událo, jakoby před chvílí neměli sex uprostřed nočního klubu. To nemohlo být opravdové, nic z toho; určitě nemohla cítit na zádech tvrdý kov, nemohla slyšet, jak dav skanduje do rytmu hudby. A přesto – nesmiřitelné klouzání jeho penisu dovnitř a ven se nedalo zaměnit s ničím jiným, stejně jako vlhké horko jeho úst, které jí putovaly po krku.

Opět se přes ni převalila vlna studu, ale také přispěla k silnému napětí, které se v ní začalo shromažďovat. Jeho přírazy zrychlily, boky jí pleskaly o pánev a vypadalo to, že se jí stahují všechny svaly v těle současně. Skoro se to nedalo vydržet… a pak už jen křičela, když ji zasáhla vlna orgasmu silnějšího než cokoliv předtím a její pochva se sevřela kolem jeho penisu. Na krátko ho pustila a poté přišla další křeč.

Když vyvrcholení pomalu opadávalo, zhroutila se Mia v Korumově náruči a ukryla svou tvář pod jeho bradu. Cítila, jak se zachvěl, mohla slyšet jeho drsné sténání, když v ní začal jeho penis sebou cukat a jeho teplé semeno jí zaplavilo nitro.

Teď, když bylo po všem, tak cítila jen děsivou hanbu a oči se jí naplnily slzami vzteku. Nechtěla se rozhlížet, nechtěla se střetnout s pohledy lidí, které je určitě lačně sledovali.

Po tvářích jí stékaly další slzy, zamokřily jí krk. Mia chtěla zmizet, chtěla dělat, jakoby nic z toho nebylo víc než jen zlý sen, ale nemohla utéci od toho, co právě cítila. Jeho penis, který pomalu ztrácel svou tvrdost, byl ještě stále ponořený do jejího nitra a mohla cítit, jak se jí do zad tlačí kovové mříže. A zrovna, když si myslela, že už to nevydrží ani o sekundu déle, zamumlal jí do ucha. „Ve skutečnosti tu nejsme, miláčku. To přece víš, že ano?“

„Co?“ Mia se od něj odtáhla a upřela na něj pohled plný zděšení a nevíry. Mohla slyšet hypnotizující rytmus nejnovějšího hip hopového hitu, mohla ho cítit – a on jí právě říkal, že to všechno se stalo pouze v její hlavě?

Rty se mu zkřivily do malého úsměvu. „Myslela sis, že je to opravdové?“

„Pusť mě dolů,“ řekla klidně a měla pocit, že se jí musí kouřit vzteky z uší. „Okamžitě mě pusť dolů.“

Tentokrát ji dokonce poslechl, a zatímco se z ní pomalu vysouval, postavil ji na zem. Na malý okamžik hrozilo, že ji roztřesené nohy neunesou, takže zatímco ji opatrně přidržoval, hleděl na ni s lehce pobaveným úsměvem. Šaty jí sjely tam, kam měly a zakryly tak její pohlaví.

Jakmile dokázala stát na vlastních nohách, zatlačila Mia Korumovi na hruď a on udělal krok dozadu, aby jí poskytl trochu volného prostoru. Jen, aby se ujistila, že to, co jí právě řekl, byla pravda, se Mia pomalu otáčela kolem své osy a prohlížela si ostatní tanečníky mimo klec.

Nikdo se na ně nedíval. Ani jeden z celého davu. Hudba hrála dál, tanečníci se stále po sobě svíjeli, ale nikdo jim nevěnoval pozornost. Přes to všechno to nebylo reálné. Všechno se stalo pouze virtuálně, podobně jako soudní jednání. Nebo ne?

Znovu se otočila ke Korumovi a bez okolků se ho zeptala: „Měli jsme právě sex, nebo se to všechno odehrálo jen v mé hlavě?“

Místo, aby odpověděl na její otázku, zvedl Korum ruku ke svému pravému spánku a lehce ho stiskl. Klub kolem nich zmizel, realita se rozplynula a znovu se obnovila a Mia se ocitla zpátky v ložnici. Stál od ní asi metr daleko, s rozepnutými šortkami, ze kterého vykukoval stále ještě napůl obnažený penis.

Mia zamrkala, aby normalizovala své lehce rozostřené vidění a analyzovala svou současnou situaci. V pohlaví jí tepalo a cítila se trochu odřená, stejně jako vždy, kdy spolu měli sex a cítila i vlhkost jeho sperma, stékajícího jí po stehně.

Takže sex byl definitivně opravdový.

Ale Mia se nemohla rozhodnout, jestli to celou situaci vylepšuje nebo zhoršuje. Teď, po odeznění adrenalinu, cítila, jak se lehce chvěje a mrzne, i když bylo v místnosti teplo.

„Potřebuji sprchu,“ vysvětlila mu a odmítala se na něj podívat.

„Mio,“ pronesl jemně a jeho ruka ji chytila za paži, když se snažila prosmýknout kolem něj. „Přece mi teď nechceš tvrdit, že se ti to nelíbilo?“

„Samozřejmě, že ne!“ Do očí jí vyhrkly slzy, když ji zalil stud a nechtěné vzrušení. Snažila se mu vytrhnout. Což bylo samozřejmě zbytečné a Korum si možná jejího počínání ani nevšiml.

„Lhářko,“ odvětil Korum a v jeho hlase rozeznala pobavení. „Mohl jsem jasně cítit, jak moc se ti to nelíbilo, když jsi vyvrcholila a tvoje malá mušlička se sevřela kolem mě.“

Mia cítila, jak jí zrudly tváře. „Já se teď půjdu osprchovat,“ zopakovala mu a nechtěla nic jiného, než od něho prostě utéci.

„V pořádku,“ řekl. „Půjdu s tebou.“ A než mohla cokoliv namítnout, zvedl ji znovu do náruče a odnesl ji do koupelny, kde ji postavil na nohy vedle vířivky.

„Chtěla jsem jít sama,“ stěžovala si Mia, když jí svlékl šaty a nechal ji tam stát nahou jen s přívěskem kolem krku a měkkými sandálky na nohách. Zašmátrala po uzávěru řetízku, otevřela ho a opatrně odložila na okraj vířivky. Neměla v úmyslu sprchovat se s milionem let starým šperkem kolem krku.

Korum se na ni usmál a svlékl si i svoje věci. „Proč bys to chtěla?“

„Protože tě momentálně nemám ráda,“ vpálila mu do tváře. A to zdaleka nevystihovalo její pocity. Nejraději by si na něm vylila všechnu svou zlost – tak, že by ho udeřila do té jeho krásné tvářičky, až by ho smích přešel.

„Protože jsem ti dal to, co jsi chtěla, ale neodvážila sis o to říct?“, zeptal se a naklonil hlavu na stranu.

„Já jsem to nechtěla,“ vysvětlila mu Mia důrazně. „A skutečnost, že jsem měla orgasmus, s tím nemá nic společného. Jsem víc než jen výsledek svých tělesných reakcí…“

„Samozřejmě, že jsi,“ odvětil Korum, přistoupil k ní a klekl si před ni, aby jí sundal boty. Mia na něj rozzlobeně hleděla, ale musela bojovat se směšným nutkáním prohrábnout mu jeho tmavé lesklé vlasy. Ladným pohybem se opět zvedl a s náznakem úsměvu dodal: „Pokud by ses opravdu cítila nepříjemně a vystrašeně, tak bych to okamžitě ukončil a vrátil nás sem. Ale cítil jsem tvé vzrušení a potěšení z toho, že děláš něco zakázaného. To je také důvod, proč sis se mnou dnes ve virtuálním světě hrála – protože pod tvou ostýchavou skořápkou miluješ, když můžeš být tak trochu neslušná…“

Na to neměla Mia žádnou dobrou odpověď, a proto sklopila pohled a vešla do sprchy. Následoval ji a změnil nastavení tak, aby voda stékala po obou. Poté si na ruce nanesl trochu příjemně vonícího šamponu a začal jí svými silnými prsty masírovat hlavu, až z ní všechno napětí opadlo.

Poté, co měla vlasy čisté a krásně měkké, věnoval svou pozornost jejímu tělu a něžně umyl každý milimetr její kůže, až zapomněla na všechen svůj hněv a ze slasti jeho doteků se skoro rozplynula. A právě, když si myslela, že Korum skončil, dřepl si a ústy a jazykem ji přivedl k dalšímu vyvrcholení.

Úplně uvolněná a neuvěřitelně unavená Mia skoro necítila, jak ji osušil a odnesl do postele. Jakmile se její hlava dotkla polštáře, byla mimo a ani si nevšimla, že v jeho teplé náruči usnula.