THND - 16. kapitola

Překlad: Lucianna

Vědom si toho, že Claude drží krok za ním, Niall zabočil za roh Trading Post, jen aby tlumeně zaklel, když zachytil pohledem Shepa, běžet dolů po hlavní silnici, před malým červeným vozíkem. Nebyl překvapený, že pes byl následován Birch, ale přál si, aby ji její záchranná mise, udržela mimo město trochu déle.

Niall opravdu slyšel křik dvou táborů z restaurace a zpomalil natolik, aby si uvolnil cestu davem, shromážděným před restaurací, a snažícím se nakouknout okny. „Nechte mě projít, lidi,“ řekl a jeho tón mu otevřel průchod, jak se lidé odtahovali navzájem z jeho cesty. Pak vstoupil do Drunken Moose, aby našel bojové linie skutečně rozmístěné; neproniknutelný kruh mužských hostů – někteří z nich vypadali na turisty – seděl ve dvou řadách, obklopujích Silase Frenche, který byl zjevně nesvůj, a snažili se přeřvat stejně impozantní – a rozhodně naštvanou – zeď žen.

„Už jsem chtěla volat 911,“ řekla Vanetta, když šla k němu a musela zvednout hlas, aby ji slyšel. Zastavila se před Niallem a mávla utěrkou směrem k bitevnímu poli. „Neviděla jsem ty lidi tak vytočené, dokud nějaký idiot nenavrhnul, že by dámy z asociace měly platit daně ze staré železnice, kterou si jednoduše prohlásily za svůj park.“ Podívala se nalevo od Nialla, když se Claude postavil vedle něj, zamrkala, zarazila se a pak střelila po Niallovi úsměvem. „Chcete, abych šla na to a zavolala 911 a požádala je, aby poslali posily, nebo mám prostě zavolat Nicholase?“

„Nechte oboje na dobu, až budu opravdu čelit převaze,“ řekl Niall, mrknul na ni a vstoupil do chaosu. „Okej, lidi, uklidněte se,“ řekl nahlas, ale byl ignorován. „DOST!“ zařval a účinně tak způsobil okamžité ticho.

No, kromě Noreen Kentové, která se překvapeně otočila na patě, rychle se vzpamatovala a obrátila svůj rozčílený pohled na něj, když ukázala na Silase Frenche. „Chci, abyste toho muže zavřel. A donutil ho vrátit Loganovi peníze.“

„On nemá vaše peníze,“ řekl Niall jemně. „Mluvil jsem s Loganem po telefonu ani ne před půl hodinou a váš manžel mi řekl, že poslal ten šek přímo do včelařského obchodu, už včera.“

Její tvář potemněla. „To neznamená, že nás ten chlap nepodvedl. Co my víme, jestli ta firma není falešná jako on a netáhnou za jeden provaz.“

„Já viděla takovou věc na 20/20,“ přidala se Christina Richieová, a ta důchodkyně přidala autoritativní pokývnutí. „Podvodníci vytvoří falešnou firmu a dokonce udělají i televizní reklamu, která vypadá legálně, takže zavoláte a dáte jim číslo své kreditky. A pak nakoupíte, ale nikdy nic nedostanete, protože je to taky falešné.“

„Proč si myslíte, že podvodníci jako on, cestují takovou cestu až sem,“ dodala žena, „a pak se nastěhují k prvnímu muži, který jim zkříží cestu a žije sám? Já vám řeknu proč,“ dodala rychle, se stejně asertivním kývnutím. „Podvodníci nás mají za snadné cíle, protože si myslí, že jsme jen tupí burani žijící v divočině a proto neznáme nic lepšího.“

„Dámy,“ řekl Niall tiše, „zkontroloval jsem tu firmu a je…“

„To jen ukazuje, co víš, Inez,“ zavolal muž z vnitřku kruhu z židlí, a přerušil tak Nialla. „Tenhle mladík sem přišel, protože dává přednost divočině, stejně jako my a ví spoustu věcí o lese a zvířatech a rostlinách. A nepotkal jsem podvodníka, který by si tak rychle vyhrnul rukávy a zapotil se, aby člověku ukázal, jak ochránit kurník před liškou a neutratit jmění.“

„Silas mi ukázal, jak znovu přimět hortenzie, aby kvetly, když kolem nich dám jehličí,“ řekl další muž. „Vysvětlil mi, že mají rády kyselou půdu.“

„To jsem ti říkala už před dvěma lety, ty idiote,“ zavolal ženský hlas ze zadu. „A samozřejmě, že předstírá lásku k divočině – tak láká lidi do svého podvodu.“ Janice Cruppová, další ze starých dam, se protlačila dopředu a zlostně se dívala na Nialla, když ukazovala na Silase. „Chci proti němu také podat žalobu, za to že vkráčel na naši příjezdovou cestu, jako by mu to tam patřilo, když viděl mého manžela, jak pleje kolem plotových sloupků.“ Otočila se a mluvila k ženám. „Ten chlap řekl Amosovi, že kdyby koupil tucet hus, nemusel by už nikdy vytahovat tu svou hlučnou sekačku. Noreen, víš jméno té firmy, co jí Logan poslal tři tisíce dolarů? Vsadím se, že je to stejná falešná firma, od které chtěl, aby Amos koupil ty husy. Kdybych se nezeptala Amose, proč hledá naši šekovou knížku, byli bychom chudší o sto dvacet dolarů plus poštovné.“

„Pro Kristovy rány, Janice,“ vyštěkl jeden z mužů, „nemůžeš na někoho podat žalobu za to, že navrhne někomu, aby něco koupil.“

„Jo,“ dodal jiný muž. „A vstoupit na příjezdovou cestu, která nemá za začátku nápis Nevstupovat, není zločin.“

„Lidi,“ řekl Niall, a udělal krok dopředu. „Proč se ne…“

„Moje vnoučata si hrají na té příjezdové cestě,“ odsekla Janice. „Máš představu, kolik slizkých hoven nadělá za den tucet hus?“ Otočila se směrem k Niallovi. „Zavřete toho podvodníka, nebo ne? Protože doufám, že víte, že jsme si všimli,“ pokračovala rychle, místo aby ho nechala odpovědět, „že jste tady šéfem policie už tři měsíce a zatím píšete jen pokuty za parkování.“

„A nezapomeňme, že odmítl zavřít Logana,“ dodala Christina Richieová, „ačkoliv Noreen musela utíkat jako o život, když rozstřílel její sporák na padrť.“

„Zapomněly jste, že zachránil Misty Vaughnové život?“ namítl mužský hlas.

„A Sally Vaughnové taky,“ dodal další muž.

„Všiml si někdo z vás, že nenajal žádné ženské důstojníky?“ vykřikla mladá žena přes zvýšený hlas několika mužů, snažících se bránit Logana a Nialla. „A ti dva chlapi, které najal, nejsou místní? Nejsou dokonce ani z Maine.“

„Oba vypadají dostatečně schopně,“ dokázal do toho vstoupit jeden z mužů.

„Nehlasovali jsme pro policejní sbor, jen abychom tu měli hordu cizinců, kteří se sem přestěhují a začnou nám říkat, co máme dělat,“ dáma jménem Inez, křikla zpátky na něj.

Následovalo hlasité mužské odfrknutí. „Wally Coots se hlásil na jednu z těch pozic. Chcete, aby ten idiotský mamánek, tady chodil okolo s nabitou zbraní?“

„Ten nový důstojník, mě dnes ráno pokutoval za riskantní jízdu,“ řekla Noreen, a střelila po Niallovi dalším zlým pohledem, „ačkoliv se můj vozík nepohyboval nikde blízko té rodiny, přecházející silnici.“

„Sakra, Noreen, nemáš ani řidičák,“ zakřičel muž.

Ignorujíc ho, Noreen se vrátila k ukázání na moudře tichého Silase Frenche – nebo to možná byla naprostá hrůza, která ho oněměla. „Zavřete tohohle podvodníka a získáte naše peníze zpět, nebo ne?“

„On nemůže, protože tady nebyl spáchán trestný čin.“

„Ne, důvodem proč nechce, je to, že všichni chlapi drží spolu!“

„Jen proto, aby udrželi vás ženské od toho, abyste nám ukradly kalhoty, abyste je mohly nosit vy.“

„Nebo proto, že náš nový policejní šéf, je taky podvodník!“

„Jo, ani o něm nic nevíme.“

„Kromě toho, že nenajímá ženské policistky!“

„To proto, že nechce slýchat slepičí kdákání celý den!“

„Nebo nechce, aby jedna z vás chodila okolo s nabitou zbraní!“

A kdy přesně tohle začalo být o něm? Niall sklopil s povzdechem hlavu, když obě strany pokračovaly v salvách jedna na druhou v neustále se zvyšující hlasitosti, zatímco se snažil odhadnout, kolik lidí se vejde do jeho zadržovací cely. No, kolik žen, když by si zatraceně jistě nedovolil dát muže k nim.

Dámy vůbec neustupovaly, naopak vypadaly, že jsou ještě agresivnější. Vlastně, několik mužů odsunulo židle a postavilo se, když jeden idiot okomentoval Noreenino jedovaté vaření, na čež ona odpověděla tím, že popadla talíř nedojedeného jídla z jednoho stolu a hodila ho po něm.

No, kurva. „DOST!“ zařval Niall, když viděl další dvě ženy, natahovat se po talířích, a ostří v jeho hlase zmrazilo všechny na místě.

S vědomím, že vrhá sám sebe v nebezpečí lynčování – s malou ďáblicív čele, která mu navlékne na krk smyčku, až to zjistí – Niall vytáhl z kapsy pouta. „Je mi líto, paní Kentová, ale budu vás muset zatknout za vyvolání pozdvižení, poškozování majetku a možná i napadení.“

„Ta pouta se jen dotknou její kůže,“ řekl impozantně výhrůžný hlas od dveří, „a zavolám státní policii, aby tě přijela zbavit odznaku.“

Niall se otočil, aby viděl, jak si Birch razila cestu přihlížejícími, až narazila do muže, který se nepohnul, a vykulila oči, když její ústa zašeptala slovo tati. Ale rychle ho obešla a razila si svou cestu přímo kolem Nialla a nezastavila se, dokud nedošla k Noreen. „Uklidněte se, drahoušku,“ řekla tiše a objala pažemi, nyní bledou ženu. „On vás doopravdy nezavře.“

„Obávám se, že ano,“ řekl Niall, jeho kroky se rozléhaly tichou místností, když zkracoval vzdálenost mezi nimi. „A vás také, slečno Callahanová, pokud budete zasahovat,“ dodal, a sotva se ubránil, aby se nenatáhl a nezavřel jí ústa, když jí spadla brada. „A nemusíte se obtěžovat s hledáním pomoci u vašeho otce,“ pokračoval, když si stoupla na špičky a podívala se směrem ke dveřím. „Jeho pravomoc končí na hranici.“ Pak zvedl pouta. „Vaše volba, paní Kentová; pouta, nebo mi dáte své slovo, že v klidu odejdeme.“

„Nedělej to, Nialle,“ zasyčela, Birch pod vousy.

„Udělám, lass,“ řekl stejně tak tiše, a pokynul Noreen, aby šla před ním ven.

Když očividně šokovaná žena vypadala, že se nemůže pohnout, Birch se vytáha na svou plnou výšku a upevnila sevření Noreen a s, uvidíme se v pekle pohledem, a vzdorně zvednutou bradou, s ní vykročila dopředu – Shep je vedl skrz dav velmi šokovaných přihlížejících.

Možná to nebyla dřevěná bouda v městském parku, usoudil Niall s povzdechem, jak je následoval, ale rozhodně to bylo veřejné. A, doufal, dost skandální pro ty dva vyděšené lidi, aby si vzpomněli, proč se, v první řadě, vzali – stejně jako proč zůstali v manželství čtyřicet tři let.

Teď jen, kdyby Birch, dokázala vidět brilantnost jeho plánu.

*****

Cítíc se víc jako mohutný surovec, než mírotvorce, Niall seděl u stolu, a snažil se dělat papíry, zatímco také zkoušel ignorovat mumlaná ujišťování, prokládaná trhavými vzlyky, vycházející z jeho cely. Pohlédl na své hodinky, aby viděl, že je to deset minut od té doby, co se podíval naposledy a uvažoval, co zatraceně trvá tak dlouho muži, který tak rád strká nos do cizích věcí, ujet na silné motorce čtyři a půl míle.

Jejich tiché procesí došlo k Trading Post, když Niall slyšel nově koupenou motorku Silase Frenche nastartovat, a právě zahnuli do uličky, když vystřelil po hlavní silnici, míříc na jih. Niall se rozhodl odpustit tomu muži, že překročil povolenou rychlost, když to sloužilo jeho záměru, jelikož si představoval, že Silasovi nebude trvat víc než pět minut, dojet na Kentův statek. Mělo to dát Silasovi tak minutu, aby řekl Loganovi, že jeho žena byla právě zatčena, možná pět nebo šest minut, než Logan najde svou šekovou knížku – nebo svou zbraň – a dalších dvacet minut, dojet zpátky sem, v Loganově starém, unaveném pickupu.

Tak kde zatraceně byli? Protože jeho brilantní plán by nemusel fungovat tak… brilantně, kdyby se Birch podařilo zastavit Noreenin pláč dřív, než by Logan přijel. Ale tak, možná Silas mohl teď být už dost jižně od Turtleback, rozhodnutý, neusadit se v téhle oblasti.

Když zjistil, že vzlyky ubraly na síle i hlasitosti, zvedl Niall telefon a vytočil Drunken Moose. „Tady náčelník MacKeage. Mohu mluvit s Vanettou Thurberovou, prosím?“ zeptal se, když to někdo zvedl, a ujistil se, že jeho hlas se dostane skrz mříže zadržovací cely, pak se usmál, když jak mumlání, tak vzlyky, ustaly. „Ano, Vanetto,“ pokračoval, když majitelka restaurace, zvedla telefon, s veselým ahoj. „Jen dvě rychlé otázky, jelikož vím, že teď máte hodně práce. Za prvé, už se tam všechno uklidnilo?“

„Jsme zpátky v normálním, večerním chaosu,“ ujistila ho Vannetta. „No, kromě toho, že hlavní téma konverzace je Noreenino zatčení, místo krásného počasí, které máme. Ale všechno jen šeptem,“ řekla protáhle, „protože všichni mají obavu, že přijdete zpátky a zavřete je. Člověče, MacKeage, přísahám, že jsem cítila, jak se budova otřásla, když jste zařval.“

Niall zavřel oči s tichým zasténáním. „Bylo to buď tohle, nebo vytáhnout zbraň a vystřelit do stropu,“ řekl, rozhodnutý se posunout dál a znovu zvýšil hlas. „Můžete mi říct cenu talířů, které paní Kentová rozbila?“

Odpovědí mu bylo ticho, a pak velmi neženské zaklení. „Já nebudu podávat žalobu kvůli pár rozbitým talířům.“

„Jen šestnáct dolarů a padesát centů?“ řekl překvapeně. „A co platba někomu za to, že uklidí ten nepořádek? Mohlo by… och, třicet dolarů to pokryje?“

Tentokrát uteklo několik vteřin a pak, „Co to děláte, MacKeage? A proč mluvíte tak nahlas?“

„Tak dobře tedy,“ řekl Niall. „Jsem si jistý, že paní Kentová ocení, že nenadsazujete cenu a tím pádem bude obviněna jen z přestupku.“

Ještě delší ticho a pak najednou smích. „Jistě, náčelníku, jak říkáte. Jsem jen šťastná, že jsem ve svých botách a ne ve vašich. Hodně štěstí,“ ukončila vesele, než linka utichla.

Niall položil telefon a napsal čtyřicet šest dolarů a padesát centů na list papíru. Přidal sedmset padestá dolarů hned pod to, udělal čáru a pak napsal celkovou částku sedm set devadestá šest dolarů a padesát centů, velkými, tučnými číslicemi. Ignorujíc blížící se kroky, udržel skloněnou hlavu, aby zakryl svůj úsměv a pak napsal KAUCE, nahoru na stránku.

„Když jsme byli uvězněni ve sklepě Vaugnových,“ zašeptala, Birch, když její stín padl na jeho stůl, „řekl jsi, že budeme pracovat společně, pro dobro mých klientů.“

„Vzpomínáš si taky, že jsem řekl, že se o ně starám stejně hodně, jako ty?“ zeptal se, aniž by vzhlédl.

„Pak mě nech zaplatit škodu a vzít Noreen domů.“

Niall položil pero, ohlédl se, aby viděl, že dveře cely jsou zavřené a závěsy zatažené, pak se zaklonil ve své židli a konečně se podíval na Birch. „Její domov je čtyři a půl míle po silnici,“ řekl tiše, „s mužem, se kterým je v manželství víc než čtyřicet tři let.“

„Jsem si dobře vědoma…“ Birch, se zastavila uprostřed věty a naklonila hlavu – stejně jako to dělá její otec, zjistil Niall. „Co máš za lubem?“ (v doslovném překladu je to něco jako „kolik měříš“ proto vysvětluji, protože to vysvětluje jeho odpověď – v češtině to nevyzní)

„Asi šest stop a tři palce, co vím,“ řekl a nebyl si přesně jistý, proč si ji dobírá. Kromě… no, nelíbilo se mu, že mu nevěřila; nejen s touto situací, ale jako muži. Ne, milenci. Zatraceně, ona svedla jeho; pokud mu ta žena může věřit se svým krásným, delikátním tělem, proč mu sakra nemůže věřit teď?

„Kdo dohlíží na tu ženu a dítě, cos ji právě zachránila?“ zeptal se, rozhodnutý změnit téma, než by řekl něco, čeho by opravdu litoval.

„Macie,“ zavrčela šeptem. „Poslala jsem Cassandru do Bottoms Up, když jsem zjistila, že stojí v davu a řekla mi, co se děje. Poslala jsem ji a Macie, aby vzaly tu ženu a dceru do útulku a zůstaly s nimi, dokud se nevrátím – což jsem slíbila, že bude za malou chvíli.“

Niall zamaskoval fakt, že zkontroloval znova hodinky tím, že zkřížil ruce na hrudi a potlačil zamračení, když zjistil, že French je pryč už skoro hodinu. „Přemýšlím o tom, jak je možné, že krizové centrum, které ještě před měsícem neexistovalo, najednou praská ve švech. Co dělaly ty ženy předtím?“

„Trpěly potichu,“ odsekla. Birch, se zhluboka nadechla, ve zjevném pokusu, udržet na uzdě svou vznětlivost. „Může to jít dvěma směry, když se otevře nový útulek,“ řekla klidně, nejspíš aby ho obměkčila, když odpoví na jeho otázky. „Může se stát, že se ženy hrnou v naději, že konečně najdou pomoc, nebo se neukáže žádná, protože nevěří něčemu, co nikdy předtím neviděly.“ Pokrčila rameny. „Tady to vypadá na padesát na padesát; Noreen a Macie přišli ze své vlastní vůle, ale pro některé jsem musela jet – hlavně mladé dívky jako Misty a Cassandra – a vysvětlit jim to, co dělám a poukázat na to, že budou více v bezpečí se mnou, než tam, kde jsou právě nyní.“

„Takže očekáváš, že se to zpomalí? Máš kolik – osm postelí?“

Přikývla, její hlas ztrácel napětí, zatímco zůstával nízký. „Budou časy, kdy budeme plní, díky dětem, které přijdou se svými matkami, ale vzhledem k populaci téhle oblasti, očekávám, že budu mít čtyři nebo pět klientek každou noc. Doufejme, že ještě méně, jakmile začnu vést konzultační lekce a budu pořádat jednodenní workshopy s různými státními agenturami, které ukážou různé možnosti. Když mluvíme o plných postelích, mohl by důstojník Sheppard kontrolovat kempovou cestu pro případ, že by manžel té ženy, ji přišel hledat?“ pohlédla k zadržovací cele. „A možná by mohl hlídat celou noc?“ dodala a něco z jejího vzteku se vrátilo.

„Už je to hotovo, Birch. Jsou tam oba, jak Jake tak i Shep.“

Když evidentně nechtěla, aby viděl její překvapení, podívala se, Birch, směrem k zavřeným dveřím stanice. „Víš, kde je můj otec?“

„Jelikož viděl, jak jsi zaneprázdněná, řekl bych, že se rozhodl zůstat a dát si večeři v Drunken Moose.“

„Jelikož mi neřekl, že přijede, ty víš, proč je tady?“ Přimhouřila oči. „A když už jsi věděl, kdo je, můžeš mi říct, proč se ti šel představit dřív, než aby prvně navštívil mě?“

„Obávám se, že to je něco, na co se musíš zeptat…“

Oba pohlédli ke dveřím, při zvuku auta, rychle jedoucího uličkou a jeho prudkého zastavení. Niall odtrhnul vrchní list zápisníku a postavil se, pak přešel, aby si stoupnul před zadržovací celu, když dvoje dveře dodávky se otevřely a s bouchnutím zavřely. Nepravidelné kroky dupaly po schodech a Logan vlítnul na stanici, a vypadal… no, šíleněji, než kohout, chycený v bouřce, pomyslel si Niall samolibě.

„Kde je!“ vykřikl, takže způsobil, že ohromená ďáblice, mu zmizela z cesty, když ten muž vykročil k Niallovi aniž by zpomalil. „Kde je sakra moje žena!“

„Logane? Och, Logane, jsem tady!“ vykřikla Noreen, když postel zaskřípala a závěsy se roztáhly, a její flekatá, pláčem oteklá tvář, se objevila v okně, když sevřela mříže. „Byla jsem uvězněna.“

„To sakra určitě. Půjdeš se mnou hned teď domů!“

„Je tu malá škoda, která musí být nejdřív zaplacena,“ řekl Niall tiše a pohnul se, aby zablokoval dveře, když se Logan pokusil ho obejít.

Muž po něm střelil pohledem, ačkoliv sáhl do zadní kapsy. „Zaplatím za ty zatracené talíře, co rozbila. Jen mi řekněte kolik.“

„Obávám se, že je tady taky kauce, která musí být splněna, než bude moct odejít.“

Logan ztuhnul s napůl otevřenou peněženkou. „Kauce za co?“

„Vyvolání pozdvižení.“ Niall zvedl papír, aby Logan viděl celkovou částku, což způsobilo, že ten muž zbledl až po kořínky svých šedivých vlasů a přiškrceně zalapal po dechu.

Další zalapání po dechu přišlo z boku. „Nemůžeš svévolně napsat kauci,“ řekla Birch. „Tuhle pravomoc má jen soudce.“

„My tady v Americe děláme věci jinak, slečno Callahanová,“ lhal Niall bez mrknutí oka, a věnoval jí výmluvný pohled a doufal, že je dost vnímavá na to, aby s ním držela krok. „Šéfové policie, ve městech takto vzdálených od svých okresních soudů, mají povoleno ukládat vlastní kauce, kvůli urychlení.“

Logan ukázal na papír. „Ale to je zlodějina!“ Přimhouřil oči. „A jaké důkazy vůbec máte, že to byla Noreen, kdo začal to pozdvižení?“

„Mám nejméně třicet svědků.“

Logan střelil nejistým pohledem přes rameno, na moudře tichého Silase Frenche, stojícího ve dveřích, otočil se a zamračil se na Nialla na pár vteřin, pak se naklonil stranou, aby viděl na Noreen – mužova hruď se vyfoukla a tvář se mu najednou zjemnila. „Plakala jsi tak moc, až je ti z toho špatně. Přestaň hned, slyšíš. Nenechám tě tu ani o minutu déle, než co mi dá dojít do banky a vyzvednout peníze.“

„B-banka je už zavřená, Logane,“ řekla Noreen, a slzy jí znovu začaly téct po tvářích. „A je pátek. Zůstanu tady celý víkend,“ zakvílela.

„Já můžu…“ začala, Birch, ale zaklapla pusu, když po ní Niall střelil zlostným pohledem.

„Tak dojedu zpátky a přivezu šekovou knížku,“ slíbil Logan a jeho pohled znovu zvrdnul, když se podíval na Nialla. „Když vám napíšu zatracený šek, necháte mě, abych ji vzal domů dnes večer?“

„Nebo, jelikož bych nerad měl pověst nerozumného,“ řekl Niall, „jsem ochotný nechat vás zaplatit jen tu škodu, pokud mi dáte své slovo, že použijete ty peníze za kauci, na nákup nového sporáku.“

Znovu se ozvalo dvojité zalapání po dechu – tentokrát jedno od Birch a jedno ze zadržovací cely – a Logan se zamračil tak, že ho to muselo bolet.

„Zrovna náhodou,“ pokračoval Niall, „jeden obchod v Millinocket, měl tento týden leták v novinách, a já si všimnul, že prodávají několik modelů sporáků, které stojí okolo sedmi až osmi set dolarů.“ Pokrčil rameny. „Vaše volba,“ řekl tiše. „Přijít zpátky, až banky v pondělí otevřou a vyplatit vaši ženu, nebo ji vzít domů hned teď za vaše slovo, že koupíte sporák.“

Logan se podíval dolů na svou peněženku v rukou na několik úderů srdce, pak ustoupil stranou a podíval se na Noreen. „Ach… potom co jsem poslal šek za to včelařské vybavení, jsem jel do Millinocket a šel do toho obchodu,“ přiznal chraplavě. „A viděl jsem tam opravdu luxusní sporák, který by se ti určitě líbil, když má sklokeramickou desku, takže bys nemusela stále drhnout ty misky pod hořáky. Dokonce má druhou troubu v zásuvce dole, a místo knoflíků je celý přední panel hladký s takovými čtverečky, kterých se jen dotkneš, takže je to také snadněji čistitelné.“

„Ale takový sporák musí stát jmění,“ zašeptala Noreen.

Loganovy tváře ztmavly, když se nepohodlně zachvěl a sklopil znova pohled k peněžence. „Totiž, no, nedávno jsem byl upozorněn, že kvalitní zařízení může změnit každodenní povinnosti v… práci z lásky.“ Vzhlédl a jeho světle-oříškové oči, se naplnily něhou. „A když jsem si vzpomněl, jak jsi vždycky trvala na tom, abych si koupil nejlepší a nejbezpečnější motorové pily, když jsem pracoval v lese, napadlo mě, že žena, která tak miluje vaření, jako ty, si zaslouží ten nejlepší sporák z obchodu.“

Okej, Niall musel připustit, že tohle je bod pro Silase Frenche.

Logan vytáhl dvě dvacetidolarové bankovky a desetidolarovou, zavřel peněženku a strčil ji zpátky do zadní kapsy, pak podal peníze Niallovi. „Tohle je za tu škodu. A máte mé slovo, že první nákup, který udělám, až na podzim prodám med, bude sporák.“

Niall stáhl svou ruku zpátky, aniž by si vzal peníze a zavrtěl hlavou. „Vaše slovo, že ho koupíte nejpozději v pondělí, nebo obvinění zůstává.“

Loganova čelist na okamžik spadla, ale pak celá jeho tvář potemněla, jako bouřkový mrak. „Zatraceně, já nemůžu! Z našich úspor sotva zbylo na nákup toho levného sporáku. Musel bych zaplatit jedním z našich depozitních certifikátů a banka by mi naúčtovala penále za předčasný výběr.“

„Já počkám,“ pípla najednou Noreen. Přiběhla ze zadržovací cely – jen surovec by skutečně zamknul dveře – a vklouzla paží do té Loganovy, když se usmála na Nialla – takže Niall uvažoval, jestli tu ženu viděl někdy předtím, se usmát. „Opravdu, nevadí mi počkat do podzimu, pokud to znamená rozdíl mezi tím, že dostanu obyčejný sporák, nebo ten se dvěma troubami a skleněnou deskou a bez knoflíků.“ Přivinula se k Loganovi, když jí ochranitelsky objal paží. „Budu prostě kreativní v salátech a sendvičích a s plynovým grilem.“ Lehce se zaklonila. „Máme stále ještě tu kempingovou troubu, co jsi vyrobil, jak jsme ji viděli v tom kempovém muzeu? Pak můžu stále péct koláče a sušenky,“ řekla, když Logan přikývl. „Tedy, pokud ti nebude vadit mi udělat oheň,“ dodala… dobrý Bože, ta ženská vrněla.

Vzala peníze z manželovy ruky, když to vypadalo, že jediné, co Logan zvládne udělat, je znovu přikývnout, a podala je Niallovi. „A vy máte moje slovo, náčelníku MacKeage, že už nevyvolám žádné pozdvižení. Omluvím se i Vannettě,“ dodala, když Niall zaváhal, než si konečně vzal peníze. Otočila se pryč, vzala sebou Logana a vyrazili ke dveřím – ve kterých už Silas French nestál, jelikož zjevně zjistil, že by si měl nejspíš hledat nové místo k bydlení.

„Pamatuješ, jak jsme si dělávali fazole v zemi?“ pokračovala Noreen k Loganovi, když ten pár odcházel pryč. „Pokud mi vykopeš díru, můžu vařit i další jídla v zemi, včetně tvého oblíbeného, dušeného masa s tuřínem.“

„Vykopu ti díru,“ řekl Logan napjatě, když kolem ní znovu dal paži a sevřel ji. „A pověsím plachtu nad grilem, kdyby pršelo. Můžu i znovu natřít náš starý piknikový stůl a dát ho na mez pod ten velký kaštan, který miluješ, a můžeme tam ve stínu jíst, kdykoliv budeš chtít.“

Noreen se k němu přitulila ještě víc, se spokojeným povzdechem. „Takže kdy přijdou ty včely?“ Slyšel ji Niall se zeptat, když došli na verandu. „Kolik úlů jsi objednal? Och, Logane, kdo by si pomyslel, že budeme produkovat svůj vlastní med! Prodává ta firma takové ty roztomilé malé lahvičky, ve tvaru medvědů? Musíme navrhnout nějakou opravdu pěknou etiketu a přijít s chytlavým jménem pro náš obchod.“

Logan ji vedl dolů po schodech, ke svému rezavému, starému autu a otevřel dveře spolujezdce, ale zastavil ji, než nastoupila dovnitř. I z té vzdálenosti, kde Niall stál, mohl vidět, jak mužovy tváře ztmavly. „Já, no… přemýšlel jsem, že ty etikety, které dáme na sklenice s medem, by mohly mít na sobě napsáno Noreenin zlatý nektar.“

Niall cítil, jak mu vlastní brada spadla, když Noreen také zírala na svého manžela, než ta žena najednou hodila své paže kolem něj. „Och, Logi, to je krásné!“ Zaklonila se jen tolik, aby prsty projela jeho rozcuchané, šedé vlasy. „Vypadáte jako pirát, pane Kente.“

„Můžeš mě ostříhat na verandě, zítra ráno, pokud budeš chtít. Opravil jsem ta dvě zničená prkna a celé to natřel, aby to ladilo.“

„Hmm, uvidíme,“ řekla, políbila ho na jeho neoholenou tvář, pak se otočila a nasedla do dodávky. Zapnula si pás, dala ruce do klína a podívala se předním sklem, s dalším povzdechem. „Vezmi mě domů, manželi.“

Logan zavřel dveře, ztuhle oběhl auto zepředu a nasedl za volant. Dodávka nastartovala s hlasitým rachotivým kašlem, otočila se mezi stanicí a břehem a zmizela v uličce.

„Co…“ Birch, si odkašlala. „Co se to právě stalo?“

Niall se podíval dolů na dvě dvaceti – a jednu deseti – dolarové bankovky ve své ruce. „Myslím, že jsme byli svědky zázraku.“

„Um, jak jsi věděl, že sem Logan přiběhne jako naštvaný medvěd a zaplatí za Noreen kauci, když předím jí ani nekoupil sporák?“

Niall vzhlédl a pokrčil rameny. „Mám zkušenost, že je jedno, v jaké náladě je muž se svou ženou, ale když má pocit, že s ní někdo zachází špatně, bude se ohánět – a ne vždycky jen slovně.“

„Ale jak jsi mohl vědět, jak bude Noreen reagovat?“

Znovu pokrčil rameny. „Viděl jsem už moc chladných žen, změnit se v omdlívající lass, když jejich manželé, na které byli pět minut předtím naštvané, přilítnou na pekelných koních na jejich záchranu.“

Birch, ukázala na peníze v jeho ruce. „Můžeš opravdu ukládat kauce?“

„Ne.“

„Opravdu bys vznesl obvinění?“

„Ne.“

„Co bys dělal, kdyby se Logan neukázal?“

„Nemám tušení.“

Udělala krok blíž. „Jak je to dlouho, co se ti tenhle malý plán vylíhnul v hlavě?“

„Od té doby, co jsem navštívil Logana před třemi týdny a zjistil, že ten muž se prostě jen obával, že jim nevystačí jejich úspory, ačkoliv jsem nemohl přijít na to, jak ho přivést k rozumu, dokud jsem neviděl ten leták v novinách.“ Usmál se. „Už jsem chtěl sám, vyvolat nějakou situaci, když to Noreen udělala za mě.“

Další krok blíž. „A nikdy tě nenapadlo, abys mi dal vědět o svém plánu?“

No, to byla těžká otázka. „Takže bys mi dala požehnání, zavřít Noreen?“

Birch, otevřela ústa, ale zavřela je, aniž by něco řekla, pak naklonila hlavu a tiše si ho prohlížela.

Niall byl tak zaneprázdněný snahou slyšet tu konverzaci v její krásné hlavě, že byl trochu zpomalený, aby si všimnul rostoucího ohně v jejích očích, a sotva měl dost času připravit se na její útok.

Každopádně nebyl připravený na tak… vášnivou explozi.

„Přivádíš mě k šílenství,“ zavrčela, objala ho pažemi kolem krku a nohy obtočila kolem jeho pasu, když ji chytil.

„Pak jsme…“

Niallovi nevadilo, že ho to nenechala dokončit, když vypadala víc zaujatá útokem na jeho ústa, než na to, co se chystal říct. Takže spustil ruku k jejímu svůdnému zadečku a políbil ji zpátky, ačkoliv pohlédl ke dveřím, ve snaze vymyslet, jak zavřít a zamknout, aniž by si všimla, že to dělá.

„Pět hloupých dní,“ zachrčela v zadýchaném zasyčení, když se nadechla. „Už nikdy mě nenaštvi tím, že se změníš v jeskynního muže. Ta postel v cele vypadá opravdu bytelně,“ dodala, a znovu ho políbila dřív, než mohl odpovědět.

A proč nebyl překvapený, že byla dva kroky před ním? Niall ji usadil výše na svou hruď a vyrazil ke dveřím – a vymyslel, že vymyslí, jak je zamknout, aniž by ji pustil dolů, až k nim dorazí – jenže s trhnutím se zastavil, při pohledu na Claudea St. Germainea, stojícího na verandě, s rukama zkříženýma na hrudi a nečitelným výrazem.

Birch, se odtáhla pryč, a její výraz byl naprosto čitelný. „Nedovoluj si zpomalit a zmlknout právě teď. Je to pět zatracených dní a já jsem…“ vykulila oči, při zvuku odkašlání, těsně před tím, než sklonila své čelo k Niallovu, se zamumlanou kletbou – Niall už věděl, že merde, znamená do prdele – následovanou zašeptáním táta.

„Pět dní od čeho?“ zeptal se Claude.

Birch, se zakroutila, aby byla spuštěna dolů na podlahu, pak si přejela hřbetem ruky přes ústa, stáhla dolů lem své blůzy s hlubokým nádechem a konečně se otočila. „Díky, že jsi mi dal vědět, že přijedeš na návštěvu,“ řekla protáhle, zjevně rozhodnutá jít raději do útoku, než odpovědět na otázku.

Claude si povzdechl ještě hlasitěji. „Myslel jsem, že jsi chtěla, abych byl víc spontánní.“ Uvolnil ruce, zvedl je od boků a usmál se. „Překvapení.“ Když Birch, nevypadala, že by pospíchala s odpovědí, Claude pohlédl přes její hlavu na Nialla, jeho úsměv se rozšířil. „Slepnu, nebo to byla ta žena, kterou jsi právě uvěznil, přitulená k muži, řídícímu otlučenou, starou dodávku, která mě málem přejela, když jsem zahnul za roh?“

„Co tady děláš, tati?“ zeptala se, Birch ve stejnou chvíli, kdy Niall přikývl.

„Zjistil jsem, že mi chybí Mimi.“

Niall byl šťastný, že nebyl jediný, kdo si rád dobíral, Birch, ačkoliv přemýšlel nad Claudeovou motivací. Tedy, pokud ten muž neotálel proto, že nechtěl společnost, až přijde se zprávou, že není jen na návštěvě.

Ale tak, možná ten chlap byl unavený z toho, být vychováván.

Ne, to nebylo ono, když Claude mluvil laskavě o snahách Birch, udělat z něj snesitelného otce, s čímž začala, když jí bylo šest.

„Och, maudit, jdeme,“ zamumlala, Birch, vyšla na verandu a vklouzla paží do Claudeovy. „Když trváš na tom, že budeš protivný, můžeš to dělat, zatímco mě povezeš domů. Protože na rozdíl od některých lidí, kteří si berou dovolenou, aniž by to někomu řekli a prostě se objeví, i když nejdřív nezavolají, já jsem stále v práci.“ Zastavila je oba na vrcholu schodů a otočila se zpátky k Niallovi. „Když o tom mluvíme, kde je máma? Nemá tady vozík.“

„Ona a Sam jeli do Turtleback, zkontrolovat pro mě místa pro stanici,“ řekl Niall, zadržujíc úsměv, když zalapala po dechu a při Claudeovu jsi šílený? výrazu.

„Sam Waters z Trading Post?“ vyjekla, Birch. „Nechal jsi jí jet do Turtleback s ním? Jen oni dva? Sami?“

„Omlouvám se,“ zamumlal Niall, a přejel si rukou přes svou tenkou koženou vestu – počasí ho donutilo vyměnit svou bundu. „Nechtěl jsem působit dojmem jeskynního muže, nařizováním Hazel, že nemůže nikam jet se Samem… sama.“

„Och, tu l´homme tannant!“ odsekla, a táhla svého otce dolů ze schodů a zamířila uličkou. „Můžu se vypořádávat jen s jednou krizí v jednu chvíli a právě teď to je žena a její dcera, čekající na mě v útulku. Jen doufám, že Macie a Cassandra vytáhly toho krocana z trouby, než z něj bylo uhlí.“

Díky seznamu od Hazel – o kterém se ujistil, že si zapamatuje – Niall teď taky věděl, že ho právě Birch nazvala nesnesitelným mužem, což jak zjistil, nahradilo mohutného surovce.

No sakra, zdálo se, že dělá pokroky.

Birch, se najednou znovu zastavila, a také tím zastavila svého otce. „Zatraceně do pekla a zpátky,“ zavrčela ve staré dobré angličtině, když střelila po Niallovi starým dobrým, ďábelským zamračením. „Právě jsem přišla o kuchařku.“