BP - 18. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

Myrna zaparkovala auto vedle Liedova Centra v Lincolnu, Nebrasce. Přes okno k ní doléhala pulzující hudba z koncertu. Cesta byla dlouhá a bez komplikací, ale byla unavená. Nebyl zrovna nejlepší nápad odřídit čtyři hodiny po tom, co strávila celý den v práci a pak odpoledne balením. Vysoukala se z auta a vydala se nakonec k zábranám. Mohla jednoduše počkat na kluky v autobuse a pro kufry poslat kulisáky.

Ochranka v zářivém žlutém tričku jí zabránila vstoupit do prostoru u autobusů.

„Jsem tady s kapelou,“ řekla Myrna ochrance. Ten chlap měl snad šest pupků. Takový ten druh, který si vypěstujete denním popíjením piva.

„Tohle jsem už slyšel,“ řekl. „Nemůžete jít přes bariéry.“

„No, tak v tom případě tady prostě počkám, než kapela dorazí a potom potvrdí, že jsem s nimi.“

„To je jediná cesta, jak se přese mě dostat.“

Myrna si hlasitě oddechla, byla příliš unavená, než aby s ním měla nějakou trpělivost. „Nejsou kolem nějací bedňáci? Ti mě znají.“

„Slíbit nějakou odměnu kulisákům ti nezaručí, že budou kvůli tobě lhát.“

„Bože! Uškrtím vás. Kdy skončí vystoupení?“

Podíval se na hodinky. „Za čtyřicet minut, plus mínus.“

Tak to mohla počkat v autě. „Když vyleze Brian nebo kterýkoliv jiný kluk, tak mu řekněte, že Myrna Evansová čeká v autě. A po čtyřech hodinách za volantem z toho není zrovna moc šťastná.“

„Jsi Myrna?“

„Jo.“

„Ukážeš mi nějaký doklad?“

Prohrabovala se kabelkou, dokud nenašla svůj řidičák. Podala mu ho. Důležitě ho kontroloval, jako by byla nějaká patnáctiletá puberťačka, která se snaží protlačit do baru.

„Dobře,“ řekl nakonec a vrátil jí řidičák. „Ten kytarista sem pořád chodil a ptal se, jestli tě někdo neviděl předtím, než začalo vystoupení.“

Usmála se. Byl nějaký nedočkavý, co? Ochranka lehce odsunula zábranu, takže se mohla mezi nimi protáhnout. „Díky, že chráníte moje kluky.“ Poplácala ho po tváři a šla směrem k budově. U zadního východu stálo několik fanoušků a čekali, až kapela vyjde ven. Možná teď byla ta správná chvíle, aby začala se svým výzkumem.

Nic formálního. Ještě neměla připravený soubor otázek, ale položit pár otázek během nezávazného rozhovoru, je cesta, jak zjistit, jaké má pak pokládat otázky. Nejtěžší na studování psychologie bylo, jak vymyslet a správně pokládat otázky, aby zkoumaný subjekt nezískal podezření, že v tom byl nějaký postranní záměr.

Přistoupila k mladé holce.

„Ahoj,“ zeptala se Myrna holky. „Mohla bych s tebou na chviličku mluvit?“

„Jak ses dostala na druhou stranu?“ zeptala se.

„Jsem tady s kapelou.“

Rychle koukla na ochranku a pak Myrně zašeptala, „Můžeš mi dát propustku do zákulisí?“

„Ne. Promiň. Proč chceš propustku?“

„Abych se mohla potkat s Treyem Millsem. Proč asi?“

„Je to skvělý kluk. Neuvěřitelně talentovaný,“ řekla Myrna. „Co všechno o něm víš?“

„Och, všechno. Narozeniny má 9. června. Má sedmnáct tetování a dvanáct piercingů. Jeho pravé jméno je Terrance, které nenávidí, takže používá Trey. Jeho prostřední jméno je Charles. Trey se narodil a vyrostl v Los Angeles. Jeho nejlepším kamarádem je Brian “´Mistr“ Sinclair, se kterým se poznal, když mu bylo jedenáct. Začínali v kapele s názvem Crysys v osmé třídě. Když byl malý, tak měl psa, který se jmenoval Sparky. Srazilo ho auto. Znáš jejich píseň Good-bye Is Not Forever ? Byla o tomhle psovi a napsal ji Trey. On-“

„Dobře, vypadá to, že o něm víš všechno. Proč se s ním chceš seznámit?“

„Bože. Je to Trey Mills.“

„Jo, já vím, kdo to je. Proč se s ním chceš seznámit?“

„Miluju ho. Chci ho. Potřebuju ho.“ Přitiskla si ruce k hrudi a pro zdůraznění zakroutila očima.

„A co si od tohohle setkání slibuješ?“

Zasmála se. „Dítě. Ty jsi reportérka nebo tak něco?“

„Ne, jsem jenom zvědavá. Takže chceš mít s Treyem Millsem sex?“

„No jasně, že jo. Ty ne?“

Myrna se nervózně zasmála. „Já mám jiné zájmy. Cítíš to samé i k nějakému jinému muži? Detailně se zajímáš o jejich život, myslíš si, že je znáš, prohlašuješ, že je miluješ a pokoušíš se mít s nimi pohlavní styk?“

Pokrčila rameny. „Týká se to jen dalších členů kapely.“

„Představ si, že se Trey o tebe nezajímá, ale Jace Seymour tě pozve do jejich autobusu, kvůli sexu. Půjdeš?“

Svraštila obočí. „Jo, udělala bych to pro Jace. Je sexy. Mohl by mě pak seznámit s Treyem. Oboustranně výhodný obchod. A víš, co by bylo úžasné? Trojka s Treyem a Mistrem Sin-“

Myrna zvedla ruku, aby ji přerušila. „A jak se teda chováš k mužům v reálném životě? K těm, co nejsou slavní.“

„Co tím myslíš?“

„Pravidelně se pouštíš do nezávazného sexu?“

Dívka na ni chvilku hleděla. „Ptáš se mě, jestli jsem lehce dostupná?“

„A jsi?“

„Jo, myslím, že jsem.“ Pokrčila rameny. „Je na tom něco špatného?“

„Tak dlouho, dokud jsi s tím v pohodě ty, tak je to v pořádku. Měla jsi už někdy sex s mužem, kterého jsi právě poznala?“

Vypadala zmateně, jako by její hlava měla z přemíry přemýšlení prasknout. „Myslíš, jako na prvním rande?“

„Ne, myslím tím, že teď ze dveří vyjde nějaký sexy chlap, přijde k tobě a řekne ´Dáme si spolu sex.´ Půjdeš?“

Zamračila se. „Ne, to je úchylné.“

„Dejme tomu, že ze dveří vyjde Trey Mills, přijde k tobě a řekne ´Dáme si spolu sex´. Půjdeš?“

„Jo. Rozhodně bych šla.“

„A jaký je rozdíl mezi tím prvním chlápkem a Treyem?“

Odmlčela se a pokrčila rameny. „Treye znám.“

„Znáš fakta z Treyova života, ale jeho neznáš. Nikdy jsi ho nepotkala, ne?“

„Vím, že ho znám,“ vyprskla. „Miluju Treye. A ve chvíli, kdy mě potká, se do mě taky zamiluje. Chápeš?“

„Jo, myslím si, že už tomu začínám rozumět. Vážně oceňuju, že sis se mnou promluvila.“

„Takže bys mě s ním mohla seznámit?“

„Přimluvím se u něj za tebe.“

Usmála se. „To by bylo skvělé!“ Vytáhla si z mini kabelky lesk na rty a několikrát si s ním přetřela rty.

Zatímco čekala na Briana, tak si Myrna promluvila ještě s několika dalšími. Objevil se mezi nimi určitý trend. Všechny měly podobné názory. Dokonce našla i holku, která milovala Briana. Mluvit s ní bylo fakt divné.

„Jak dlouho jsi do Briana zamilovaná?“

„No popravdě dává přednost Mistru Sinclairovi.“ Dívka zakoulela očima, které byly až moc nalíčené modrou linkou.

Ve skutečnosti Myrna věděla, že nedával, ale nechala fanynku, ať si myslí, co chce.

„Um,“ pokračovala holka. „Viděla jsem ho naživo před několika lety, ještě než byla kapela tak slavná. Viděla jsi ho na pódiu?“

„Jo.“

„A není prostě hrozně sexy?“

„Jo, rozhodně je sexy.“

„A když hraje na kytaru, tak jeho prsty jsou jako…“ předvedla, jak prsty rychle tancují. „Je to jako, och můj bože, chci ho, chápeš?“

„Jo. Rozhodně chápu. A jak vlastně víš, že jsi do něj zamilovaná?“

„Pořád na něj myslím. Na zdi mi visí všechny jeho fotky. Jeho videa sleduju zpomaleně.“

Šel jí mráz po zádech a neobtěžovala se potlačit zachvění. „A není to spíše posedlost, než láska?“

„Ne, rozhodně je to láska. Udělala bych pro něj cokoliv.“

Neměla žaludek na to, aby dál mluvila s fanynkou, která byla posedlá Brianem. „Díky, že sis se mnou promluvila.“

„Seznámíš mě s Brianem?“

Kurva ani náhodou. Usmála se na holku. „Myslím, že nemá zájem, zlato.“

Možná by se měla zabývat raději zkoumáním fanynek ostatních členů kapely, s výjimkou Briana.

Otevřely se zadní dveře. Vynořil se Brian a linula se z něj pára, jak jeho zpocené tělo zasáhl studený vzduch. Rozběhl se k ní a popadl do náruče a uvěznil její rty ve vášnivém polibku. Začaly blikat foťáky. Myrnu něco praštilo do hlavy. Tvrdě.

Odtrhla se od Briana a třela si hlavu. „Au.“

Brian se na ni zadíval. „Co se stalo?“

„Něco mě praštilo,“ řekla a do očí jí vhrkly slzy. „Opravdu to bolí.“

Ze země zvedl kotníkovou botu. „Kdo to hodil?“ dožadoval se a prohledával dav fanoušků.

Za zábranami stála jen jedna holka, která měla na jedné noze totožnou botu a na druhé nic. Brian se k holce přiblížil a mával jí botou před obličejem. Ucouvla. Byla to ta stejná holka, která před chvilkou přísahala Brianovi nehynoucí lásku. „Hodila jsi tohle po mé přítelkyni?“

„Tvoje přítelkyně!“ Zařvala.

„Tvoje přítelkyně?“ zamumlala Myrna.

Myrna si promnula bouli na hlavě a byla více omráčena jeho slovy, než bolestí na zadní straně hlavy.

„Omlouvám se, Mistře Sinclaire,“ řekla fanynka. „Miluju tě. Miluju tě.“

„A ty si myslíš, že hodit někomu o koho se zajímám, zezadu na hlavu botu, ti zajistí moji pozornost?“

„Nemyslela jsem,“ plakala holka, slzy jí stékaly po tvářích. „Omlouvám se. Prosím, nezlob se na mě.“

Mávnul botou k její hrudi. „Vypadni odsud!“

Prohlížel Myrně hlavu a prstem přejížděl po bouli. Zasyčela a přes sevřené zuby bolestivě vydechla.

„Jsi v pořádku, zlato? Myslím, že to trochu krvácí.“ Podíval se na své prsty, které byly trochu červené.

Z budovy vyšel zbytek kapely. Sed se zastavil u Myrny, která se na něj podívala, pořád se ještě šklebila bolestí.

„Co se stalo?“ zeptal se.

„Nějaká děvka jí zezadu hodila na hlavu botu.“ Brian se znovu dotknul její boule. Vážně si přála, aby s tím přestal.

„Co to je?“ zeptal se Brian a znovu se prstem dotýkal její hlavy. „Jizva? Co-“

Odtáhla se od něj. „To nic není.“

„Jdeme, vypadneme odsud,“ řekl Sed. Ignoroval skupinu fanoušků, která každou minutou narůstala, a vydal se k autobusu. Sed řekl holkám, aby na něj počkaly venku.

Brian usadil Myrnu u jídelního stolu a ošetřil jí ránu peroxidem z lékárničky. Zbytek kapely na ni hleděl, jakoby ji potkala hrozná nehoda a měla bych každou chvíli zemřít.

„Jsem v pořádku,“ trvala si na svém.

„Musíš si dávat větší pozor, Briane,“ řekl Sed. „Přece víš, jací někteří fanoušci jsou.“

„Vůbec jsem nemyslel.“ Brian odhodil na stůl vlhkou gázu a políbil Myrnu na hlavu. „Byl jsem prostě šťastný, že ji vidím.“

Sed se usmál. „Jo, chápu to. Ale ukazuj svoje štěstí raději v soukromí. Dobře? Nechceme, aby jí pak chodily výhrůžky smrtí.“

„Nechápu, kluci, jak se s těmihle nesmysly zvládnete vypořádat,“ řekla Myrna.

„Jaké nesmysly?“ zeptal se Brian.

„Fanoušci. Oni upřímně věří, že vás znají. Ta holka, která po mě hodila botou, tě zná mnohem víc, než já. Vykládají, že vás milují a myslí to vážně. Je to docela zvrácené. Nikdy se s vámi nesetkaly.“

„A to nám dodává hromadu kundiček,“ zazubil se Sed.

Myrna se zasmála. „Jo, taky si myslím.“

„Půjdeš s námi na party, Myr?“ zeptal se Eric.

„Dneska ne, Ericu. Byl to dlouhý den. Myslím, že si jdu rovnou lehnout.“

„Souhlasím,“ řekl Brian.

„No, takže vás vy dvě hrdličky necháme o samotě.“ Trey chytnul Erica za paži a vytáhl ho z autobusu.

„Dobře se o ni starej, Briane,“ řekl Sed. Jace přikývl. Potom vyšli ven za Ericem a Treyem. Fanoušky jejich návrat potěšil.

„Opravdu mě to mrzí, Myrno.“

„Nebyla to tvoje chyba.“

„Neměl jsem tě líbat.“

„Stálo to za to. A to, co jsem opravdu chtěla té holce říct, bylo, že jsi můj a že by měla svojí posedlost přesunut na někoho jiného.“

Široce se usmál. „Opravdu?“

„Jo. Uděláš pro mě něco?“

„A co?“

„Jdi si umýt ty oční linky. Právě teď chci být s Brianem. Ne s Mistrem Sinclairem.“

„Může nejdříve Mistr Sinclair dostat pusu?“

„Nejsem si jistá. Myslím si, že můj přítel by mohl žárlit.“

Usmál se a sklonil se, aby ji mohl políbit. Přitáhla si ho za ramena blíž, když jí jazykem dobýval ústa. Potom se odtáhl, aby se na ni mohl podívat, a jí se vzrušením rozbušilo srdce. „Máš pravdu, Brian je trochu žárlivý,“ řekl. „Ale to, že jsi ho nazvala svým přítelem, ho rozdovádělo.“

Pokrčila rameny. „Přítele zvládnu. To, co nemůžu tolerovat, je to slovo na M.“

„Magický?“

„Ne, magický je v pohodě. Jiné slovo na M.“

„Dobře,“ řekl. „Brian ti slibuje, že po vystoupení už nikdy po tobě nebude chtít masáž, dokonce i když si to hodně, opravdu hodně užíval a doufal, že bys mu to za pár minut mohla dopřát.“

„Víš, o čem mluvím. Proč mě opakovaně žádáš, abych si tě vzala? Opravdu mě trápí, že o takových věcech žertuješ.“

„Kdo žertuje?“

Zastavilo se jí srdce. „Doufám, že ty.“

Brian sklopil pohled. „První žena, kterou jsem požádal, aby si mě vzala, si myslí, že žertuju.“

Přestala dýchat. „První.“

„Jo, první. Jediná.“

Odtáhnul se od stolu a vešel do koupelny. V umyvadle tekla voda. Myrna se zhluboka nadechla a vysoukala se na nohy. Předpokládala, že byl ten typ, který říkal každé holce, aby si ho vzala. Skutečně mluvil pravdu a byla první? Stále byla přesvědčená, že se nechtěla vdávat – ne navždycky – ale věděla, že by měla být více citlivá k jeho pocitům. Nemohl vědět, proč ho pořád odháněla. Pravděpodobně by mu to měla vysvětlit. Přejela prstem po bouli na hlavě a potom i po jizvě, která byla hned vedle.

Vydala se za Brianem, postavila se do dveří, odkud ho sledovala, když si umýval make-up.

„Omlouvám se,“ řekla.

„Za co se omlouváš?“

„Nechtěla jsem se tě dotknout. Myslela jsem… Neuvědomila jsem si, že jsem pro tebe něco výjimečného.“

Podíval se na ni. „A proč by ne? Jsi výjimečná.“

Odfrkla si. „Briane, můžeš mít každou holku, na kterou si ukážeš. Na mně není nic speciálního.“

Nesouhlasně zavrtěl hlavou. „Prodáváš se lacino, Myr. Jsi úžasná. A já nechci každou ženu. Chci tebe, ale ty jsi úplně proti představě, že by sis mě vzala.“

„Briane, nejsem proti tomu, abych si vzala tebe. Jsem proti manželství všeobecně. Kromě toho, sotva se známe, tak jak tě vůbec mohl takový bláznivý nápad popadnout?“

„Někdy to prostě víš.“

„Víš co?“

„Víš, že to je skutečné. Tohle. Ty a já. Tohle je pravda. Ještě nikdy jsem necítil nic tak opravdového.“

„A pro mě tohle není reálné. Je to jako pohádka.“

Sklopil pohled do umyvadla. „Fajn, tohle bolelo.“

„Omlouvám se.“

Zvedl k ní pohled a smutně se usmál. „Neomlouvej se za to, co cítíš, Myrno.“ Přešel k ní a dotknul se její tváře. „Myslím si, že vím, co za tím je. Řekni mi o svém bývalém manželovi.“

Odtáhla se a odvrátila se od něj. Přesunul se za ni a rukama jí krouživě třel paže, pak si ji přitáhl k sobě. Neuvědomila si, že se třese, dokud se za ní neobjevila jeho utěšující síla.

„Nerada o tom mluvím.“ Roztřásla se ještě více, když ji zasáhly vzpomínky.

„Držím tě,“ zamumlal. „Jsi v bezpečí.“

V bezpečí.

Brian opravdu dokázal, že se cítila v bezpečí. A za to mu všechno vysvětlí, aby pochopil, že chyba není v něm. Ale v ní. „Když jsem si Jeremyho vzala, tak to byl hodný chlap. Někdy se stalo, že byl opilý, a když se opil, tak se změnil v někoho úplně jiného. Zpočátku nebyl útočný, jen občas. Později to bylo každý týden. A na konci, to byl opilý každý večer. Obviňoval mě z věcí, které jsem neudělala a věci, které mě ani nenapadly. Myslel si, že ho podvádím. Byl paranoidní. Krutý. A když jsem to popírala, tak udělal-“ slova přerušil její zoufalý vzlyk.

Utřela všechny slzy. Proč plakala? Kvůli Jeremymu už roky nebrečela. Nechala ho za sebou. Už jí více nemůže ublížit. Ale dokonce i ona si uvědomovala, že to byla lež. Ubližoval jí každý den. Brian ji otočil a znovu si ji k sobě přitiskl.

Objala ho a čerpala jeho sílu. „Vyhrožoval mi, dokud jsem se mu nepřiznala ke všemu, z čeho mě obviňoval. Že jsem šukala nějakého chlapa. Dotýkala jsem se, flirtovala jsem nebo jsem se dokonce se zájmem dívala na jiného.“ Myrna se podívala na Briana, který se mračil, protože plakala. „Musíš mi věřit, Briane. Nikdy jsem. Ani nikdy neudělám. Nikdy jsem nepodváděla. Ani jednou. Dokonce mě to ani nenapadlo.“ Zatnula mu prsty do trička.

Brian ji těsněji objal. „Já ti věřím.“ Rty jí přejel po čele. „Udeřil tě?“

Zakroutila hlavou. „Ne, alespoň ne v době, kdy jsme byli manželé. Zvláštní, jak to zní, ale občas si přeju, aby to udělal. Bylo by pro mě pak snazší ho opustit. Většinou křičel. Donutil mě o sobě pochybovat. Občas i teď v hlavě slyším jeho hlas, který na mě křičí a nazývá mě kurvou. Kdyby všechny naše problémy zůstaly mezi námi, tak bych se s tím zvládla vypořádat. Ale Jeremy konfrontoval několik mých kolegů a obvinil je, že mě svádějí. Někteří z nich měli dokonce i manželky. Musela jsem opustit své první místo na fakultě.“

„Proč jsi s ním zůstala?“

„Byla jsem hloupá; odpouštěla jsem mu. Vždycky říkal, ´Miluju tě, Myrno. Miluju tě. Miluju tě. A to je vše, na čem záleží. Miluju tě.´ Dlouho jsem tomu věřila. Nevím, kolik další šancí, si tenhle bastard těmi slovy vysloužil. Stovky. Doteď tohle nemůžu slyšet. Ta slova mě odpuzují. Připomínají mi moji slabost. Moji hloupost. Myslím si, že nejhorší na tom bylo, že jako psycholog jsem věděla, co mi dělal – věděla – a nesnášela jsem se za to, že se nechám vždycky znovu a znovu ukecat. Bylo to jako začarovaný kruh. Chtěla jsem, aby to klapalo. Ale…“

Už toho řekla příliš, takže se kousla do rtu a odmlčela se.

Hladil ji po vlasech a políbil na spánek. „Ale opustila jsi ho, ne? Takže nejsi zbabělec. Zlomila jsi to.“

„Jo, nakonec jsem ho opustila, ale na tom nezáleží. A jestli něco, tak to bylo ještě horší. Pronásledoval mě. Myslela jsem si, že mě chtěl zabít. Měla jsem soudní zákaz styku. Ignoroval ho. Zatkli ho, ale okamžitě byl pak z vězení venku. Byl to v okolí významný muž. Bohatý. Rodinné peníze. Vysoce vzdělaný. Okouzlující. Většina lidí jeho pravou tvář neznala. A ti, co znali, tak se báli cokoliv udělat, protože měl významnou rodinu. Potom, co jsem ho opustila, mě všude několik měsíců pronásledoval; vždy šel tam, kde jsem šla já. Často jsem ho našla, jak stojí před mým domem. Sleduje mě. Na místech, o kterých věděl, že je tam najdu, mi nechával milostná psaníčka.“ Oklepala se. „Ale protože mi nikdy fyzicky neublížil, tak nemohli nic dělat. Slovní a citové obtěžování nemělo stejnou váhu, jako fyzické ublížení. Věděla jsem to, ale to neznamenalo, že by to pro mě bylo jednodušší.“

Brian ji hladil po zádech a jí se vrátila její odtažitost. Proč tohle všechno Brianovi řekla? Nikdy nikomu neřekla celý svůj hrozivý příběh.

„Rozvod,“ zašeptala. „Rozvod byl příšerný. Odmítl podepsat rozvodové papíry, takže jsme museli jít k soudu a tam jsem musela zase prožít celé to utrpení. Obvinění. Všechny ty věci, které mi řekl. Jak mě ponižoval před lidmi, u kterých jsem chtěla, aby mě respektovali. Díkybohu, mi soudce uvěřil a rozvedl nás, i když se Jeremy odvolal. V ten den jsem se od něj legálně osvobodila, ten den, kdy skončilo naše manželství, byl to nejlepší den mého života. Už nikdy nechci být takhle uvězněná – slovem láska nebo manželskou institucí.“

„Takže po rozvodu, ti dal konečně pokoj?“

Zakroutila hlavou. „Odmítal ho přijmout. Stále mě sledoval. Pokračoval v tom, že mě označoval za svoji ženu. Když jsem pak začala zase randit, tak ztratil nervy. V jeho představách jsem ho podváděla. Jsem si jistá, že když jsme byli na večeři, tak mi Jeremy propíchnul pneumatiky. Jednou večer se vloupal do mého bytu a požadoval, abych se vrátila domů. Moc si z toho nepamatuju, jenom to, že jsem se o dva dny později probrala v nemocnici.“ Vzala ho za ruku a přitáhla si ji dozadu na hlavu. „Tahle jizva. Udělal to on. Uhodil mě pohrabáčem, až mě poslal k zemi, zbil mě tak, že mi to stačilo do konce života a pak ten idiot zavolal záchranku.“

„Ježíši Kriste.“ Brian přitiskl rty k jejímu spánku.

„Ke všemu se přiznal a skončil ve vězení. Změnila jsem si jméno a přestěhovala jsem se, abych za sebou zahladila stopy, takže mě znovu nenajde.“ To byl důvod, proč se tak vyděsila, když ji Brian tak snadno našel.  Připomněla si, že Brian věděl, že měl hledat v Kansasu. Jeremy ne. Nemohl ji najít. Nemohl. Dokonce ani neznal její jméno. Ale ty květiny…. Jeremy věděl, že její oblíbené květiny byly gladioly.

„Děkuji, že jsi mi to všechno řekla,“ řekl. „To by vysvětlovalo pár věcí, které mi lezly na nervy.“

Lezla mu na nervy? „Co například?“

Zaváhal. „Já… No dobře, všimnul jsem si, že když zkoušíme něco nového a trochu výstředního, tak na pár vteřin zamrzneš.“

Zčervenala. „Všimnul sis toho, co?“

„Jsi to ty, tvé skutečné já, které nemá zábrany, je otevřené, sexuálně aktivní, ale něco tě přinutí cítit se špatně. A tady není nic špatně, Myrno. Je to nádherné.“

„Někde uvnitř hlavy to vím, Briane, ale jsem pošramocená.“

Stisknul ji. „Ne. Jsi perfektní.“ Znovu ji políbil na spánek. „Perfektní.“

Roztřeseně vydechla a pokusila se odtáhnout, ale on si ji přitiskl k sobě blíž. „Prosím, nedělej, aby pro mě bylo nemožné splnit tvoje očekávání, Briane. Je toho příliš moc. Příliš brzo. Nezvládnu to. Cítím… se v pasti. Nemůžu…“

Brian jí zaklonil hlavu a zadíval se jí do očí. Slíbával jí slzy, které jí tekly po tvářích. „Já nejsem jako on, Myrno. Beru tě takovou, jaká jsi.“

„Já vím,“ zašeptala.

„Mám chuť toho chlapa zabít. Nemáš jeho adresu?“

Zakroutila hlavou. „Nemám na něj kontakt. Neviděla jsem ho přes čtyři roky.“

Několik vteřin ji beze slov držel a ona si užívala pocit jeho silných paží, které měl omotané kolem ní. V bezpečí.

Ale pořád děsivé.

Odtáhnul ji od sebe a zadíval se na ni. „Takže vše, co ode mě potřebuješ, je citový prostor.“

„Ano.“

„A čas.“

„A trpělivost,“ doplnila.

Přikývl. „Pokusím se dát ti vše, co potřebuješ, ale nebude to lehké. Jsem do tebe pořádně udělaný, Myrno.“

Usmála se a zadívala se do jeho měkkých hnědých očí. „Taky jsem do tebe udělaná, Briane.“

„Myslím, že teď nebudeš ráda, kdybych použil to slovo na L.“

„Ne, pokud to neznamená líbat.“ Přetáhla mu tričko přes hlavu a přejela mu jazykem přes bradavku. „A laskat.“

„Anebo ještě příjemnější, Jdeme na to.“ Chytnul ji za ruku a zavedl ji rovnou do ložnice.

Zasmála se a šla za ním. „To byly tři slova.“

„Sémantika.“