Thief - 19. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

„Myslím, že už nemůžu popírat skutečnost, že jsi spala s někým jiným, když mi ten bastard zírá přímo do tváře,“ řekne Dash a napije se vody. „Stejně, co tady kurva chtějí? Něco na způsob: „Ukážeme se jim spolu, jakože spolu šukáme“. Měli by nás do prdele nechat na pokoji.“

„Tolik zlosti,“ řekne Ryan a povzdychne si. „Chceš, abych je vykopl? Uvědomuješ si, že je to náš bar, že jo? Nemusíme tady jejich namyšlené tváře snášet. Proč jsou namyšlení, to nemám kurva tušení, protože oba právě teď vypadají jako blbci.“

„Ne, nevyhazuj je,“ řeknu a jejich směrem se ani nepodívám. „Pak by věděli, že nás dostali. Chtějí reakci, proto jsou tady. Musíme je prostě a jednoduše ignorovat.“

„Cítím se, jako bych byl zpátky ve škole,“ zasténá Dash a koukne na mě. „Ne, s takovými sračkami jsme se ve škole nemuseli zabývat.“

„A co ta příhoda s Jackie?“ poukážu.

„Kdo je kurva Jackie?“ zeptá se Dash a to mě rozesměje. Dokonce si už na ni nevzpomene. Neměla bych mít z toho takovou radost, když to byla jenom holka, kterou na střední políbil.

„Nikdo,“ zamumlám a položím mu hlavu na rameno. „Vůbec nikdo.“

„Zlato, teď máme mnohem větší problém,“ řekne a políbí mě na čelo. „Protože, jestli se ten chlap na tebe jen škaredě podívá, tak mě zavřou za to, že jsem ho zabil.“ Zasténá. „Na charitativní akci.“

Musím přiznat, že to znělo vážně špatně.

„Prostě si ho nevšímej. Nestojí ti za to,“ řeknu a chytnu Dashe za ruku. „Jsem šťastná, že jsme se dohodli, že dneska můžu pít já. Cítím, že pár panáků potřebuju.“

Dash se usměje a já přejedu prstem po jeho pravé tváři. Jestli budeme mít někdy děti, tak doufám, že zdědí jeho dolíčky. A jeho oči.

Fajn, doufám, že budou vypadat přesně jako on.

Summer pro mě přijde, abych losovala tombolu a předávala ceny.

Potom, co skončím, tak zamířím na záchody, kde narazím na Vanessu. Věděla jsem, že k tomu nakonec dojde, ale už jsem nedokázala svůj močový měchýř udržet.

„Bude mu z tebe špatně,“ řekne a zamračí se. „Udělá ti přesně to samé, co provedl mně.“

Zamrkám. „Potřebuješ mít nějakého koníčka nebo něco takového, co tě zabaví.“

Rozčílí se, „Dělej si srandu, jak jen chceš, ale víš, že je to pravda. A mimochodem, Riley je v posteli úžasný, že?“

Pokrčím rameny a zvážím její slova. „Všechno má v pořádku. I když není tak úžasný, jako Dash. Riley není moc dobrý v orálním sexu. Vypadá to, jako by si myslel, že jí kukuřici, chápeš, ne? Jen okouše obal. Doopravdy to trochu bolí.“ Položím jí ruku na rameno. „S tím ti přeju hodně štěstí. Užij si mojí odhozenou hračku.“

„Ty si užij moji,“ zavrčí.

Drze se usměju a vražedně se jí podívám do očí. „Dash byl můj mnohem dříve, než se potkal s tebou, nebo s kýmkoliv jiným a bude můj i dlouho potom.“

Otočím se k ní zády a vrátím se ke stolu, zpátky k Dashovi.

Ta ženská mi můj ráj nezničí.

Když cestou zahlídnu u baru Rileyho, tak prudce změním směr a jdu přímo k němu.

„Co tady děláš?“

„Mám rande,“ řekne a přežvykuje kostku ledu. „S nádhernou ženou. Rád tě vidím, Violo. Utekla jsi nějakému dalšímu ženichovi?“

„Vanessa mě našla a řekla mi, že jsi jí zničila život. Řekl jsem jí, že můj jsi taky zničila, takže nás tohle spojuje.“

„Zničila jsem jí život? Není nějaká melodramatická?“ zasténám a rozhlídnu se kolem, abych zjistila, kolik mám času, než si mě všimne Dash. „Víš o tom, že jeden z majitelů baru, je bývalý bojovník MMA? Navíc Dash ti může nakopat kdykoliv prdel, ale dneska je charitativní večer a nechceme tady žádný rozruch. Nemůžeš si vybrat nějakou normální sobotní noc, aby ses choval jako vlezlý bastard?“

Zúží na mě oči a otevře pusu, aby něco odvětil, ale pak jsem najednou odtáhnuta dozadu na tvrdou hruď a je mi jasné, že můj čas na to, abych poslala Rileyho do háje, právě vypršel.

„Vi,“ zavrčí Dash a přes moji hlavu zírá na Rileyho. „Hledá tě Summer.“

Ach, k čertu, že ne, nenechám ty dva o samotě.

„Opravdu?“ zeptám se podezřívavě. „Jsi si jistý?“

„Vi.“

„Dobře,“ řeknu, a neochotně odejdu hledat Summer. Najdu ji, jak sedí u stolu vedle Reida a sleduje mě, jak přicházím ke stolu.

„Tohle je lepší, než nějaký seriál,“ řekne a poklepe místo vedle ní. „Řekni mi o všem, co mi uniklo.“

„Jsem si jistá, že tihle diváci s oříšky, tě už zasvětili,“ odpovím a kouknu se na Ryana, který na mě jen mrkne. Sednu si a podívám se na Dashe, který se právě baví s Vanessou a Rileym.

Tohle nedopadne dobře.

„Co jsi ode mě chtěla, Summer?“ zeptám se jí a nespouštím pohled z Dashe.

„Co?“ řekne a dá mi odpověď, kterou potřebuju.

Vrátím se k němu ve chvíli, kdy Riley říká tu jedinou věc, o které jsem nechtěla, aby Dash věděl. „Víš, proč zničila naši svatbu? Řekla mi, že to bylo proto, že nikdy nebude nikoho milovat tak moc, jako milovala Maxe. Kdyby tady dneska byl, tak by s tebou nebyla. Nikdy nebude nikoho milovat tolik, jako milovala jeho.“

První výstřel: zamířit a zásah.

Dashův výraz se nezmění, ale já vím, že ho to zasáhlo.

„Opustil jsi mě kvůli někomu, kdo tě nikdy nebude milovat naplno,“ přisadí si posměšně Vanessa. „A ví vůbec o chvílích, které jsme spolu strávili potom, co jsi byl už s ní? Ve tvé práci, v autě? Nebo jsi jí to zatajil?“

Podívám se na Dashe, jestli to popře, ale mlčí.

Riley se na mě ušklíbne.

Druhý výstřel: zamířit a zásah.

Přesné zásahy.

Byl s ní sám a nezmínil se mi o tom?

Byla za ním v práci?

„Celý život se budeš cítit mizerně, Vanesso,“ řeknu a pak se otočím k Rileymu. „Už je to několik let, Riley. Vykašli se na to. A netvař se jako neviňátko, když jsi na rozlučce se svobodou přefiknul striptérku.“

Zamířím rovnou ke dveřím, protože pro jednu noc mám dramatu až nad hlavu, pěkně děkuju. Vzpomenu si, že řídil Dash a já jsem už něco vypila, takže přejdu přes cestu a mávnu na taxíka, nastoupím do prvního, který zastaví. Sdělím řidiči adresu a pak uvidím na parkovišti Dashe, jak mě hledá.

Nesnáším, že nakonec Vanessa s Rileym vyhráli, ale je to tak.

Protože teď máme s Dashem něco, co musíme společně probrat.

*****

„Sakra, Vi, nemůžeš se jen tak vytratit a nechat mě, abych si lámal hlavu, kde jsi,“ křičí Dash a přechází sem a tam po pokoji.

„Jenom jsem chtěla odtamtud zmizet,“ řeknu a sleduju ho z postele. „Poslala jsem ti zprávu a Summer taky.“

Zastaví a podívá se na mě. „Vážně jsi řekla tohle o Maxovi?“

Přikývnu. „Řekla, ale…“

Ale ne v této souvislosti a ne přesně těmihle slovy. Riley to překroutil, i když to vůbec nic neznamenalo.

„Opravdu ses potkal sám s Vanessou a neřekl mi o tom?“ zaútočím na něj na oplátku a vyzývám ho, aby to zkusil popřít.

„Jo, párkrát,“ přiznává rozzuřeně. „Ukázala se tam, Vi. Přišla za mnou do práce; přišla do mojí posilovny… ale to všechno ona. Jenom jednou jsem jí nabídl, že se s ní sejdu, protože mi brečela do telefonu a já jsem se cítil provinile, že jsem se k ní takhle zachoval!“

„Měl jsi mi o tom říct, Dashi. Proč jsi mi o tom neřekl? Vypadá to tak, jako bys přede mnou něco skrýval,“ pokouším se mu vysvětlit.

„Vážně tohle přichází od slečny: ´Byla jsem zasnoubená´? To je báječné. Bylo opravdu skvělé dozvědět se, že moje žena se málem vdala ve stejnou chvíli, jako všichni moji blízcí,“ zavrčí a založí si ruce na hrudi. „Opravdu máme skvělé komunikační dovednosti.“

„Omlouvám se, že jsem ti to neřekla. Nebyla to zrovna moje nejoblíbenější chvíle,“ přiznám se a obejmu se. „Nevím, co říct.“

„Pojďme prostě do postele,“ řekne, vklouzne do ní a otočí se ke mně zády.

„Nechci jít do postele, když jsme oba rozčilení,“ řeknu do tmy potom, co zhasl stolní lampičku na nočním stolku.

„Spi,“ řekne hlasem bez emocí. „Promluvíme si ráno.“

Nemůžu spát.

A ráno jsme nemluvili.