CL - 13. kapitola

Překlad: Mirus
Kor.: Evudar

Bude žít. Řekl, že jí neublíží. I přes svůj vztek.

Korum o její opravdové zradě nevěděl. Měla neskutečné štěstí.

Točila se jí hlava a každý sval v těle se jí chvěl jako následek přívalu adrenalinu. Zatímco tam tak stála, najednou si všimla, že se jí stáhl žaludek. Vrhla se k toaletě a sotva k němu doběhla, vyhodila všechno, co v něm měla. Jedovatá směs alkoholu a strachu byla na něj asi už příliš.

Zahanbeně dřepěla nahá před záchodovou mísou a nekontrolovatelně se třásla. Spláchla po sobě a posledními silami se doplazila zpátky pod sprchu. Pustila vodu, a když její ledové tělo zasáhl první proud teplé vody, blahem zavrněla.

Horká sprcha zapůsobila jako zázrak a po pár minutách se Mia cítila natolik silná, aby se zvedla ze země. Namydlila a umyla si každičký milimetr svého těla a poté spláchla všechny stopy této hrozné noci. Když byla hotová, osušila se, oblékla si tlustý, huňatý župan a dvakrát si vyčistila zuby, aby se zbavila té odporné pachutě v ústech. Teď byla připravená setkat se s Korumem, i když by nejraději odpadla a spala nejméně deset hodin.

Čekal na ni v obývacím pokoji, a když ostýchavě vstoupila, hleděl na něco na své dlani. Vzhlédl a kývl na ni, aby šla blíž. Mia se k němu přibližovala, ale dost opatrně, protože ještě stále byla plná nedůvěry.

„Tady máš, vypij to.“

Podal jí sklenici s růžově zbarvenou tekutinou.

„Co je to?“, zeptala se Mia viditelně nervózně.

„Žádný jed, můžeš se uvolnit.“ Když si všiml jejího váhání, řekl, „Je to jen něco, co pomůže tvým játrům zpracovat všechny ty sračky, co jsi dnes v noci vypila.“

Mia hanbou zrudla. Takže ji musel slyšet, když před chvíli zvracela. Bez dalších diskuzí si sklenici od něj vzala a trochu té tekutiny ochutnala. Chutnalo to jako sladká voda a bylo to úžasně osvěžující. Zbytek sklenice vypila na ex.

„Velmi dobře,“ řekl Korum. „A teď se posaď a promluvíme si o tom, co v našem vztahu očekávám… speciálně o mých představách o tvém chování, Mio.“

Mia nervózně polkla a posadila se vedle něj. Tekutina už v ní začala pracovat, protože cítila, jak se mlha v její hlavě rozplývá.

Otočil se k ní, uchopil ji za jednu ruku a lehce ji začal hladit. Jeho oči už měly skoro svou normální jantarovou barvu a už tam nebyly skoro žádné nebezpečně žluté flíčky.

„Ty patříš mě, Mio,“ řekl jí a jeho palec ji hladil po vnitřní straně zápěstí. „Patříš mi od té doby, co jsem tě uviděl v tom parku. A já se o svůj majetek s nikým nedělím. Nikdy. A pokud se ještě jednou podíváš na nějakého jiného muže – člověka nebo Krinara –, tak toho budeš litovat. A pokud by se tě někdo dotkl, tak si tím podepíše rozsudek smrti. Rozumělas mi?“

Mia jen přikývla, protože kvůli různým pocitům, které v ní momentálně bouřily, nemohla mluvit.

„Velmi dobře. Ten hezký chlapec, který s tebou dnes večer tančil, měl štěstí, že tentokrát vyvázl živý. Příště už tak milosrdný nebudu.“

Jeho volná ruka se sevřela v pěst.

„Dnes v noci jste se chovaly nemožně. Dvě hezké dívky si vyjdou takto oblečené – mohlo se vám stát cokoliv. A navíc jste se opily – proč si rovnou nezamluvíte nejbližší termín na transplantaci jater? Tvoje lidské tělo je i tak křehké, nedovolím, aby sis ho ještě navíc takto ničila.“

Mia si vzteky zaťala nehty do dlaní. Být hubovaná jako pětileté dítě bylo tak ponižující.

„Pokud si budeš chtít jít zatancovat, tak si s tebou půjdu zatancovat. A další návštěvy párty s tvou spolubydlící už žádné nebudou – očividně vám nemůžu důvěřovat.“

Mia na něj jen pobouřeně zírala.

„A teď,“ řekl jemně, „bychom si měli promluvit o tvém malém nedorozumění před chvílí… o skutečnosti, že sis vážně myslela, že bych tě zabil, protože jsi políbila v klubu nějakého chlapce.“

„Málem jsi Petera zabil,“ řekla Mia, která zoufale hledala vysvětlení pro svou předchozí paniku. „Tak proč tě překvapuje, že jsem měla strach?“

„Peter dostal přesně to, co si zasloužil za to, že se dotkl mého majetku.“ Předklonil se blíž k ní. „Na druhou stranu, ty, se nemusíš ničeho obávat. Kdy jsem ti ublížil, kromě toho, když jsem tě zbavil panenství?“

To byla pravda. Nikdy jí nezpůsobil fyzickou bolest – aspoň žádnou nepříjemnou. Vždycky byl velmi opatrný, aby ji i přes svou mnohem větší sílu nezranil, ale to ovšem netušil, že pomáhá hnutí odporu.

„Mio, já vím, že pocházíme doslova ze dvou různých světů, ale některé věci platí všeobecně. Každou noc s tebou spím, líbám tě a laskám tvé tělo, velmi si užívám sexu s tebou – a ty si myslíš, že bych dokázal jen tak bez lítosti ukončit tvůj život?“

To by opravdu mohl, kdyby znal pravdu o její zradě.

Její ticho vyhodnotil jako souhlas a tak zklamaně zakroutil hlavou. „Mio, opravdu nejsem takové monstrum, jak si o mně myslíš. Nikdy bych ti neublížil – nikdy, ať by se stalo cokoliv. Rozumíš mi?“

„Ano,“ zašeptala Mia a potlačila slabé zívnutí. Cítila se naprosto vyšťavená, a během rozhovoru se jí zmocňovala stále větší a větší únava. Dokonce i po tom povzbuzujícím nápoji, který jí dal, se jí nechtělo nic jiného než spát. Zítra bude ráda analyzovat každé jeho slovo, ale pro dnešní noc byla prostě hotová.

„Tak dobře,“ řekl, „vidím, že jsi unavená. Pojďme si lehnout. Budeš se cítit mnohem líp, až se pořádně vyspíš.“

Mia vděčně přikývla. Korum ji zvedl do náruče a odnesl ji do ložnice.

Když vešli do místnosti, opatrně ji položil na postel.

Příliš unavená, než aby se hýbala, ležela Mia tam, kde ji položil, a sledovala, jak se svléká. Jeho tělo bylo neuvěřitelně krásné – samé svaly, pokryté jemnou zlatavě zbarvenou kůží. Každý jeho pohyb byl až nelidsky ladný a přesně odměřený. Poprvé si Mia uvědomila, kolik ho to musí stát sil tu enormní sílu, jakou dnes zažila, udržovat pod kontrolou.

Přišel k posteli se ztopořeným penisem a rozevřel jí župan. „Jsi překrásná,“ zašeptal, zatímco si prohlížel její tělo s očividným nadšením. I přes únavu cítila, jak se jí stáhly vnitřní svaly slastným očekáváním.

Naklonil se k ní blíž a políbil ji na citlivém místečku na krku. Mia zadržela dech a čekala na obvyklý nával chtíče, který vyvolávalo jeho kousnutí, ale Korum jednoduše pokračoval tím, že se propracovával směrem dolů. Dotýkaly se jí jen jeho rty a jazyk. Tiše sténala a chtěla víc, ale byl neúprosně pomalý a ústy se dotýkal každého milimetru její kůže.

Dorazil k jejím nohám, a když cítila, jak do úst vcucnul její palec, musela se začít smát. Poté se její nohy dotkly jeho teplé ruce, lehce, ale pevně ji masírovaly, a když jeho palec našel místečko, které jakoby bylo spojené s jejím podbřiškem, vzepjala se neočekávanou slastí. Najednou se její nálada změnila a mezi stehny začala cítit narůstající napětí. Celou proceduru zopakoval i s druhou nohou, a Mia vykřikla, protože měla pocit, jakoby se dotkl jejího klitorisu.

Poté z ní stáhl župan úplně. Natáhl se po polštáři, podložil jí s ním boky, takže měla zadeček vystrčený nahoru. Mia se v této pozici cítila velmi zranitelně. Ležela na břiše s tváří zabořenou do přikrývek, zatímco její zadní strana byla tomu dravci, se kterým spala, vydána na pospas.

Korum se nad ni naklonil, odhrnul jí tmavé, vlnité vlasy z ramenou a odhalil tak jemnou kůži na krku. Jemně ji políbil. Cítila, že jsou jeho ústa horká. Otřásla se a Korum se začal propracovávat obratel po obratli směrem dolů, až došel ke kříži. Rukama se dotkl jejího zadečku, masíroval její bledé křivky a cítila, jak ústy pokračuje k její pochvě, zatímco jazykem dráždil rýhu mezi jejími půlkami. Z toho neznámého doteku s sebou cukla a Korum se její reakci zasmál. „Nedělej si starosti,“ zašeptal, „to si necháme na jindy.“

A najednou byla předehra u konce.

Klekl si za ni a nohama jí roztáhl stehna do stran. Když Mia ucítila jeho tvrdý penis, jak do ní prudce proniká, zasyčela. I když byla vlhká, v této pozici měla pocit, že je obrovský a zatímco se její svaly snažily vytvořit pro něj místo, tiše zakňourala. Když si všiml jejích potíží, na chvíli se zastavil a natáhl se pod ni. Lehce jí začal masírovat klitoris a přitom se drobnými, jemnými pohyby posunoval dopředu. Díky jeho mnohem většímu a silnějším tělu měla pocit, že ji naprosto ovládá. Nemohla se pohnout ani o milimetr, a protože byla těsně před vyvrcholením, frustrovaně zasténala. Ale orgasmus nepřicházel. Korum se v ní stále pohyboval, dotýkal se její dělohy, ale když už byla jen krůček od toho, aby se něco stalo – slast, bolest, cokoliv, hlavně, aby konečně dostáhla vyvrcholení, v tom okamžiku se z ní napůl vytáhl a zase do ní začal pomalu pronikat. Napětí se stávalo nesnesitelným a Mia ho prosila a žadonila, aby ji nechal vyvrcholit. „Ještě ne,“ zněla jeho odpověď a dále se pohyboval tím šíleně pomalým rytmem, který ji udržoval mimo. Kdykoliv cítil, že už Mia skoro bude, tak zpomalil, aby poté co se trochu uklidnila, zase zrychlil. Doslova ji mučil a Mia pochopila, že toto byl její trest za dnešní večer.

„Korume, prosím,“ prosila, ale on od svého úmyslu neupustil. Toto pomalé dovnitř a ven ji přivádělo k šílenství. V jakékoliv jiné pozici by mohla něco dělat, trochu pohnout boky, aby orgasmus uspíšila. Ale když ležela takto, přimáčknutá jeho těžkým tělem, tak mohla akorát tak frustrovaně křičet.

„Patříš jen mně, teď mi rozumíš?“, pronesl drsným hlasem, zatímco v tom nemilosrdně pomalém tempu pokračoval. „Jen já ti to mohu dát – to, po čem tvoje tělo touží. Nikdo jiný… rozumíš mi?“

„ANO! Prosím, nech mě…“

„Nech mě, co?“, odfrkl si, protože to mučení si vybíralo daň i na něm.

„Nech mě vyvrcholit! Prosím!“

A on ji nechal. Jeho přírazy se začaly zrychlovat a ona se pod ním svíjela, zatímco vykřikovala stále hlasitěji… a poté explodovala a její tělo pulsovalo a třáslo se tak silně, že to cítila v každičkém svalu. Její orgasmus ho přiměl také vyvrcholit a Korum do ní vystříkal své horké semeno.

Mia ležela bez hnutí a cítila na sobě jeho váhu. Sotva mohla dýchat, ale bylo jí to jedno. Měla pocit, jakoby neměla žádné kosti, a proto se nemohla hýbat. Poté se z ní Korum odvalil, takže byla volná. Když ji do nahých, zpocených zad zasáhl chladný vzduch, lehce se zachvěla. Zvedl ji a znovu ji odnesl do sprchy, tentokrát ale jen na krátké opláchnutí, než konečně usnula. Dokonce i ve spaní ji Korum svíral v majetnickém objetí.