FTLOM - 4. kapitola

Překlad: Lucianna

„Proč slyším supění a funění?“ zeptala se její dcera.

Rana se usmála na cestu před sebou, když se natáhla a nastavila hlasitost na Bluetooth sluchátku ve svém uchu. „Protože jdu a mluvím ve stejný čas.“

Podrážděný povzdech se dostal přes sluchátko. „Prosím, řekni mi, že nelezeš na Whisper Mountain.“

„Ne, jdu do města.“

„Ale říkala jsi mi, že dům, který jsi koupila, je dvě míle po kempové cestě.“

„Pouhá procházka, dokonce i podle dnešních měřítek.“

„A já si myslela, že ti dávám dobrý příklad toho, jak být moderní ženou. Měla by sis koupit dopravní prostředek, mami, a Nicholas by tě naučil řídit. Jen se ujisti, že si kupuješ auto, ne motorku.“

Rana se přestala usmívat. „A kdo je teď přehnaně ochranitelský? A pro tvoji informaci, jsem dostatečně schopná se sama naučit řídit ten pickup, který jsem už koupila. A možná si taky koupím motorku, když si myslím, že to nemůže být o tolik složitější ji zvládnout, než tisíci-librového koně.“

„Kůň nejezdí sto mil za hodinu.“ Sluchátko najednou utichlo a pak Carolina řekla, „Omlouvám se. Ale na mou obranu, nemůžu smazat obrázek té motorky, která přijela po silnici na TarStone, minulý týden, když jsem obědvala s Alecem a jeho matkou, na verandě lyžařské chaty. Sadie se dusila salátem a já málem spadla ze židle, když ten chlap sundal helmu a my zjistili, že to je táta.“

Teď si povzdechla Rana. „Nemůžu se rozhodnout, jestli si koupil tu motorku proto, že doufal, že mě zaujme, nebo proto, že se snaží si vrátit mládí.“

„Rozhodně zaujal nejstarší MacKeage. Greylen a Morgan a Callum, všichni přiběhli na parkoviště, aby obdivovali tátovu novou hračku, a Alec mi říkal, že teď jeho otec a Greylen, mluví o tom, že si taky jednu pořídí. Um, mami? Vím, že jsi říkala, že to není moje starost, ale je skutečným důvodem, že jsi mi neřekla, proč jsi opustila tátu to, že se bojíš, že bych se naštvala? Maude, mě ujistila, že jen proto, že jsi ty měla těžký porod, neznamená, že i já budu.“

„Och, zlatíčko, ty jsi ta poslední křehká žena, kterou znám.“

„Tak proč mi neřekneš, co se mezi vámi dvěma stalo?“

„Protože to není tvoje věc. Takže,“ pokračovala, rozhodnutá změnit téma, „už jste vy dvě hrdličky, našli místo ve Spellbound, které si najmete, zatímco budete stavět váš letní dům?“

„Ach… ne přesně.“ Rana se zastavila, když slyšela, jak se její dcera zhluboka nadechla. „Alec výhodně koupil rychlý člun od prodejce tady v Pine Creek,“ řekla rychle Carolina, „takže jsme se rozhodli žít na stavbě, místo ježdění celé té cesty z fjordu, každý den.“

„Caro, jsi sedm a půl měsíce těhotná.“

„Takže jak to je, mami? Jsem křehká, nebo silná?“

„Není to tak, že bys nemohla kempovat v divočině, ale spíš, proč bys chtěla? Jaký má smysl žít v tomhle úžasném století, pokud budeš vařit nad ohněm a vláčet se do latríny pokaždé, když tě dítě kopne do močového měchýře?“

„Mít na výběr, je ten smysl. A mimoto, mám spoustu krásných vzpomínek na kempování venku s Alecem.“

„A až se dítě narodí,“ zašeptala Rana tak, aby nemusela křičet, „plánuješ pokračovat v žití v přístřešku s novorozencem?“

„Budeme v pohodě, mami. Tak, proč jdeš do města?“

Rana se nadechla pro uklidnění a znovu vykročila, rozhodnutá, že Carolina zdědila svou paličatost od Tita. Protože vzhledem k tomu, jak jejich dcera musela bojovat o to, žít v tomhle století, nejen že ironicky se rozhodla vzdát se kanalizace každé léto, ta holka také trvala na tom, zůstat Alecovou přítelkyní, až do data jejího porodu. Rana přemýšlela, jestli někdy Alec za těch osmnáct měsíců, nelitoval toho, že zachránil „Jane Smithovou“ před jejími únosci.

„Mami?“

Raně chvíli trvalo, než si vzpomněla na otázku. „Máme dámské setkání v Bottoms Up, abychom probraly pokrok s klinikou a útulkem pro ženy.“

„Setkáte se v baru?“

„V tuhle hodinu je zavřeno, Caro. Vanetta navrhla, abychom se setkaly tam, místo v Drunken Moose, kvůli ranní špičce při snídaních.“

„Lyžařská sezóna tu pomalu končí, takže můžeš počítat se mnou, jako s více aktivním členem vaší malé skupiny, během pár týdnů.“

„Budeš mít starosti s tím, se vdát a porodit. Termín je tu za méně než šest týdnů.“

„Julie je tak skvělá plánovačka akcí, že všechno, co musím udělat, je objevit se,“ řekla Carolina, bezostyšně ignorujíc tu poslední část. „A chci ti pomoct s klinikou, protože plánuji začít s podobnou v Pine Creek, až se vrátíme zpátky příští podzim.“

„Caro.“

„Už jsem mluvila s Maude a navrhla, že když najdu místní sestru, ochotnou strávit léto jako stážistka ve Spellbound Falls, možná bude schopná přemluvit doktora Bentleyho, aby rozdělil svůj čas mezi obě města.“

Rana zrychlila, přemýšlejíc, proč je překvapená, když Carolina zjevně zdědila svou lásku k veřejně prospěšné práci, po ní. „Stálo mě to víc božského přesvědčování, než se mi líbí, abych pro nás získala Rogera, a ty teď chceš žádat toho chudáka muže, aby otevřel druhou porodní kliniku, téměř tři hodiny odtud?“

Pauza stejně těhotná, jako žena na druhém konci telefonu, prostoupila sluchátkem. „Chceš říct, že Mackie přispěl k získání doktora Bentleyho?“

„Myslím, že to byl Oliviin nápad, aby tvůj bratr jemně inspiroval Rogera, aby přišel praktikovat medicínu do Mainské divočiny.“ Tiše se zasmála. „Jsem si jistá, že ani splacení všech školních půjček, výměnou za pětiletou smlouvu, neublížilo.“

„Rozumím tomu, že porodní báby musí mít dohled, v tomhle století, ale stále jsem překvapená, že jsi najala doktora muže.“

„To byl návrh Olivie, Peg a Julie, když klinika bude nabízet také rodinné lékařství,“ vysvětlila Rana. „Poukázaly na to, že místní jsou stále trochu konzervativní a budou se cítit více spokojeně, kdy ve vedení bude muž. Vlastně navrhly, abychom se poohlédli po někom přes šedesát, nebo kolem sedmdesáti let, s bílými vlasy nebo pleší a nabručeným přístupem k pacientům. Och, a pokud bude mít přízvuk, tak raději kanadský.“

„To myslíš vážně?“ řekla Carolina se zalapáním po dechu. „Kdo chce nabručeného doktora?“

„Peg si taky myslela, že naverbovat lovce, nebo rybáře, bude jednodušší, než najít ženu, ochotnou přestěhovat se doprostřed ničeho.“

„A co krizové centrum? Prosím, neříkej mi, že hledáte muže, aby řídil útulek pro týrané ženy.“

„Ne aktivně,“ řekla Rana. Olivie tvrdí, že nemůžeme diskriminovat záležitost pohlaví, věku, nebo rasy, ale je si jistá, že najdeme kvalifikovanou ženskou vedoucí.“

„Ženu, která ráda loví a rybaří?“

„Pamatuji si, že jsi byla na lovu s Alecem.“

„Jen jednou,“ zamumlala Carolina. „Bylo to ještě nudnější, než rybaření. Alec mě nechal sedět na kameni s mrznoucím zadkem tři hodiny a jediné zvíře, které jsem viděla, byla protivná zrzavá veverka. Vyběhla na strom za vedle mě a začala celému lesu sdělovat, že jsem tam, dokud jsem ji nedonutila, aby sklapla tím, že jsem jí hodila kus svého jablka. Och, když mluvíme o mužích,“ dodala honem. „Slyšela jsi, že budete mít šéfa policie?“

„Už se to tedy rozhodlo? Olivie mi říkala, že radní Spellbound a Turtleback, jen projednávali tuhle myšlenku.“

„No, už konečně souhlasili. Duncan volal v sobotu večer Alecovi a říkal, že zkoušel najmout Rowana, Danteho, nebo Micaha, ale Nicholas odmítl poskytnout jednoho ze svých mužů. Otec navrhoval, aby nabídl tu pozici Niallovi MacKeagovi, ale Duncan je proti.“

„Proč? Niall by byl skvělý policejní šéf. Kromě toho, že byl laird, byl taky výborný válečník tehdy ve dvanáctém století. Což byl důvod, proč ho otec přivedl sem, jako potenciálního manžela pro tebe.“

„Jo, no, Jack Stone, musel přivést Nialla na policejní stanici, když si nějací rodiče stěžovali, že pronásledoval jejich šestnáctiletou dceru.“

„Pronásledoval?“ řekla Rana překvapeně. „Ale to mi nezní jako Niall. Počkat,“ řekla se smíchem. „Nemusel vidět nic špatného na snaze o pěknou mladou dívku, když většina dívek ve dvanáctém století, byla vdaná a měla dítě, kolem šestnáctého roku.“

„Jo, což byl důvod, proč Greylen a Jack, museli Nialla posadit a vysvětlit mu moderní dvoření. Každopádně, Duncan požádal Aleca, jestli by nechtěl tu práci, ale můj velmi moudrý přítel řekl, že je velmi šťastný, být lyžařský flákač, sedm měsíců v roce a podporující manžel a milující otec, těch zbylých pět.“

„Doufám, že víš, jak šťastná žena jsi, Caro.“

„Vážně? Raději bych se viděla, jako chytrá.“

„Ano, rozhodně jsem měla na mysli chytrá.“ Rana konečně došla na konec kempové cesty. „Došla jsem do města, takže zavěsím a budu dávat pozor na provoz.“

„Spellbound má provoz v osm třicet v pondělí ráno, během blátivé sezóny?“

„Senilní provoz. Zjevně mají staré dámy z asociace také setkání dnes ráno, aby projednaly svůj letní projekt.“

Ze sluchátka se ozvalo tiché zasténání. „Má někdo ponětí, co plánují hodit na chudáky lidi ve městě letos?“

„Když jsem byla v pátek odpoledne v Trading Post, Ezra se zmínil, že Janice Cruppová ho požádala, aby se poohlédl po nějakém obchodu, který by šel do pronájmu, aby ho mohly použít na historické muzeum.“

„Ale vy zkoušíte najít budovu ve městě. A Spellbound potřebuje kliniku trochu víc, než potřebuje muzeum.“

Rana se otočila za zvukem běžícího motoru, aby uviděla Christinu Richieovou, vykukovat za volantem rychle se blížícího se sedanu, ačkoliv poznala Janice Cruppovou na sedadle spolujezdce vedle ní. „Uchovávat historii města, je stejně tak důležité,“ řekla, když se rozběhla na příjezdovou cestu ke kostelu.

„Co je to za hluk? Už jsi blízko vodopádu, nebo je to…“

Rana ztratila poslední Carolinina slova, když auto najednou nabralo rychlost, jak projelo kolem, právě když také ona spatřila pickup, se třemi ženami na předních sedadlech, jedoucí přes most z opačného směru – obě auta zjevně mířila na poslední zbývající parkovací místo naproti Drunken Moose.

„Mami!“ vykřikla Carolina, přes skřípění brzd pickupu při zastavení, když Christina vystřelila do prostoru před ním.

„Jsem v pořádku,“ ujistila dceru, jen aby zalapala po dechu, když pravá přední pneumatika vítězného auta zasáhla zbytek staré sněhové závěje, vyjelo předkem do vzduchu, než se konečně s kýváním zastavilo v nebezpečném úhlu.

„Svatá Athéno, co se děje?“

„Dvě auta, jedno parkovací místo a pár velmi odhodlaných žen,“ řekla Rana, než vypískla a uskočila k nejbližší výloze obchodu, když druhé auto najednou vystřelilo směrem k příjezdové cestě kostela. „Nemusíš mít strach, Caro,“ řekla vyčerpaně. „Rozhodně si nekoupím motorku.“

„Chůze nevypadá o moc bezpečněji. Hádám, že opravdu potřebujete policejního šéfa, i kdyby jen z toho důvodu, aby dával pokuty.“

„Doufám, že má koule z mosazi, jestli má v úmyslu pokutovat ty dámy.“

„Matko!“

„Protože ta řidička auta, které prohrálo, právě vystoupila a ukázala Christině Richieové velmi neženské gesto. Sbohem, dítě. Zavolám ti večer a řeknu, jak jsme pokročily.“

„Ok. Pozdravuj všechny, a že se uvidíme za pár týdnů.“

„Budu. Ty pozdravuj Aleca, miláčku. Och, a buď tak hodná, ano, a řekni mu, že jsem splnila jeho přání a to, tu bude s předstihem.“

„Jaké přání? A včas na co? Mami, co máš s Alecem v plánu?“ ptala se Carolina, když Rana nic neříkala.

Rana vytáhla mobil z kapsy. „Ahoj, dcero. Dobře se starej o mé vnouče,“ řekla a zmáčkla tlačítko konec.

*****

Rana se připojila k malému shromáždění žen, sedících u stolu u okna, s výhledem na Bottomlesské moře, setřásla bundu a posadila se k zajímavé konverzaci.

„Mac mi řekl, že není s čím si dělat starosti,“ řekla její snacha, Olivie, Duncanově manželce Peg. „A pokud nebudu mít jiný pocit, musím s ním souhlasit.“

„Ale musíš uznat, že od té doby, co dostali nového vůdce, před pár měsíci,“ oponovala Peg, „začali se chovat divně. Všichni začali nosit ty zvláštní tuniky a plandavé kalhoty a od ledna, chodí do města jen muži. Už jsme neviděli žádnou ženu, nebo dítě. Začínám souhlasit, že ta komunita vypadá více jako sekta, než prostě komunita hippies.“

„Pokud vím, jsou to cizí lidé, kteří je začali nazývat sektou,“ kontrovala Olivie. „A co se týká místních obyvatel, kolonisté byli dobrými sousedy celé čtyři roky. Ezra prodává v Trading Post organickou zeleninu, kterou vypěstují, poslední tři léta.“

„Můj táta říkal, že zrušili objednávku na čistá cedrová prkna,“ vstoupila do toho Julie – Julie byla Nicholasova manželka a její otec vlastnil cedrovou pilu, pár mil severně za městem. „Chtěli stavební dřevo na stavbu velké, veřejné sauny, ale když jim táta volal v únoru, že má splněnou objednávku, ten nový vůdce mu řekl, že změnili názor.“

„Duncan říkal, že praktikují nějaký druh magie,“ dodala Peg. Podívala se na Ranu. „Říkal, že Titus si myslí, že zkoušejí stvořit nového boha.“

„Vážně?“ řekla Rana překvapeně a pohlédla na Olivii. „Říkal o tom Maximilian něco?“

„Zmínil, že to zkouší. Ale říkal, že to potřebuje hodně soustředěné energie, aby se to stalo.“

„Je to vážně možné?“ zeptala se Peg Rany.

„Nevím proč…“

Vanetta Quintana proběhla dveřmi, spojujícími Bottoms Up s Drunken Moose, zkušeně nesoucí na rameni tác, plný šálků a velký talíř nakrájeného ovoce – a efektivně tak ukončila rozhovor, jelikož majitelka baru a restaurace, byla jediným členem jejich skupiny, která nebyla součástí jejich magické rodiny. Sundala nápoje, postavila talíř s ovocem doprostřed stolu a pak sebou plácla do jedné židle, s unaveným povzdechem.

Julie přejela pohledem z ovoce na Vanettu s úsměvem plným očekávání. „Další várka skořicových rolek půjde z trouby brzo?“

„Promiň, Jules,“ řekla Vanetta. „Staré dámy dostaly poslední várku.“

Těžký, těhotný povzdech, naplnil jinak prázdný bar. „Tak ať tvůj kuchař hodí do trouby další várku,“ navrhla Olivie sladce.

Vaneta pohlédla trochu zlostně na Maude, což byla Nicholasova matka, stejně jako brzy-oficiální porodní bába ve Spellbound Falls, a podívala se zpátky na Olivii. „Můj kuchař nezná recept na tyhle rolky. A i kdyby znal, dá to několik hodin, než vykynou.“ Usmála se na ty tři mladé ženy. „Ale mám spoustu ovoce.“

Rana se rozhodla přejít tyto novinky, stejně jako to, kdo dostal ty poslední Vanettiny nechvalně proslulé skořicové rolky, ačkoliv zaznamenala, že Peg MacKeagová se zamračeně sklonila nad šálek jantarové tekutiny před ní.

„Mám pití někoho jiného,“ řekla Peg, zvedla šálek s pod talířkem a přičichla k němu, pak se rozhlédla okolo po stole, dokud se její pohled nezastavil na kouřícím šálku před Vanettou. „Ty musíš mít moje kafe,“ řekla, podala jí šálek, zatímco druhou ruku natáhla k výměně. „Šlehačka, dva cukry,“ dodala hlasitěji, když se Vanetta zaklonila ve své židli, zatímco držela ochranitelsky svůj šálek.

Maude, vzala šálek a talířek od Peg a postavila ho na stůl před ní. „Tohle je tvoje,“ řekla s vřelým úsměvem, o kterém Rana náhodou věděla, že je tajnou zbraní téhle porodní báby, na nastávající matky. „Zázvorový čaj, žádná šlehačka, neslazený,“ pokračovala, přestože Peg obrátila své zamračení na ni. „A žádný kofein.“

„Čaj?“ zopakovala Peg, dívajíc se na jantarovou tekutinu, jako by to byl bolehlav. Pohlédla na šálek před Julií, pak na Oliviin identický šálek, než se podívala znovu na Maude a napjatě se usmála. Nebo možná zoufale, usoudila Rana, když skryla svůj vlastní úsměv, za usrknutí svého čaje. „Četla jsem článek,“ řekla Peg porodní bábě, „který říká, že je v pořádku, když těhotná pije kafe. S rozumem,“ doplnila.

Ano, rozhodně to bylo zoufalství.

Maude, zvedla obočí. „Opravdu chceš, aby ti dva roztomilí malí chlapečci dělali kolotoče v tobě, celý den, Margaret?“

Peg přitiskla se zalapáním po dechu ruku k hrudi, její jasně modré oči se překvapeně vykulily. „Kluci? Myslíš, že čekám kluky?“

„Omlouvám se. Doufala jsi v dívky?“

„Ne. Kluky! Chci kluky.“ Peg zvedla svůj zázvorový čaj. „Chci říct, samozřejmě bych milovala holky stejně tak moc, ale…“ Její oči se zatřpytily vzrušením, Duncanova žena použila svůj šálek, aby pokynula Julii a Olivii. „Plánovaly jsme vychovávat tyhle děti v malé vlčí smečce a víc kluků, víc radosti.“ Ale jiskření náhle potemnělo, jak sledovala Maud přimhouřenýma očima. „Můj ultrazvuk minulý týden, neukázal nic, co by aspoň připomínalo penisy.“

„Možná to jsou stydliví kluci,“ řekla Maude.

Peg si odfrkla. „Jsou to MacKeagové.“ Konečně si srkla a okamžitě to vyplivla zpátky do šálku. „To myslíš vážně? Je to strašné.“

„Věř mi,“ pípla Olivie. „Přijdeš tomu na chuť.“

„Takže, dámy,“ vstoupila do toho rychle Rana, když viděla, jak Peg chystá další zamračení. „Jak jsme na tom, co se týká té kliniky pro ženy?“

„Zmínila jsem náš problém s hledáním prázdné budovy reverendu Peterovi,“ řekla Julie rychle, zjevně také odhodlaná odvést pozornost Peg. „A on nabídl, že můžeme využívat suterén kostela, dokud nenajdeme něco stálého.“

„No,“ řekla Rana a snažila se neznít zklamaně. „Suterén je dost tmavý pro porodní kliniku, ale aspoň je přímo tady ve městě. A je to jen dočasné.“

Vanetta nedbale mávla rukou. „Můžeme to prosvětlit svěžími barvami na vymalování a najmout Grundyho Wattse, aby postavil nějaké zástěny, na oddělení vyšetřovacích místností.“ Zářivě se usmála na všechny kolem stolu. „A co se týká útulku pro ženy, našla jsem perfektní dům.“

„Kde?“ zeptala se Olivie. „Je to blízko města?“

„Je to pěšky dostupné,“ řekla Vanetta, její tváře zčervenaly, když se její prohlášení setkalo s tichem. „Je to… um, můj dům. A bude prázdný, jakmile dokončím stěhování k Everestovi. Nechám tam většinu nábytku, takže stačí koupit víc postelí.“

„Ty a Everet budete bydlet spolu?“ řekla Peg překvapeně.

Vanetta zvedla levou ruku a použila palec, aby vystrčila svůj prsteníček s prstenem a její úsměv se vrátil, při hromadném zalapání po dechu. „Nemyslíte, že je tradiční, aby manželky žily se svými manželi?“

„Vy jste se vzali, lidi?“ vyjekla Julie. „Ale kdy? Nebo spíš, proč jsme nebyly pozvané na svatbu?“

„Vlezli jsme do chomoutu minulý týden, když jsme byli v Las Vegas.“

„Ale nechodili jste ty a Everest spolu jen tři měsíce?“ zeptala se Olivie, a její vlastní tváře se začervenaly – nejspíš proto, že Vanetta chodila s Oliviiným otcem, Samem, ani ne před čtyřmi měsíci.

Vanetta zvedla znovu svou kávu. „Pár dní před naší dovolenou, se mě Everest zeptal, proč vedeme dvě domácnosti, když se můžeme vzbouzet společně každé ráno, po zbytek našeho života. Vzala jsem to jako žádost o ruku a dotáhla toho muže do první levné kaple, kterou jsem našla, než mohl změnit názor.“

„Ví to táta?“ zašeptala Olivie.

„Ví,“ odpověděla Vanetta stejně tiše. „A Sam je s tím v pohodě. Vlastně mi poblahopřál a řekl, že je šťastný, že jsem našla někoho dost chytrého na to, aby si mě vzal.“

„Doufala jsem, že on bude ten chytrý.“

„Obě víme, že by se to nikdy nestalo, Olivie,“ řekla Vanetta jemně. „Sam je příliš velký samotář na to, aby byl domestikován. Takže,“ řekla zářivě a rozhlédla se znovu kolem stolu. „Oficiálně dávám darem svůj dům, pro náš útulek pro ženy.“

„Ale mohla jsi ho prodat za celé jmění,“ přerušila ji Julie. „Ne jen, že to je blízko města, je to přímo na břehu Bottomless.“

„Což ho dělá perfektním,“ namítla Vanetta. „Ty ženy si zaslouží krásné místo na pobývání, zatímco budou dostávat své životy zpět na cestu a sezení u vody je léčivé.“ Zavrtěla hlavou. „Opravdový problém, bude donutit je na prvním místě, aby opustily své násilnické manžele a přítele. Ale díky našim váženým radním, kteří konečně dali své počínání dohromady, můžeme těm ženám slíbit, že náš nový policejní šéf, na ně dá pozor. A mezi vedením Bottoms Up a Drunken Moose, budu příliš zaneprázdněná, až propukne naplno turistická sezóna, než abych mohla pomáhat s každodenním provozem útulku. Takže za sebe, daruji ten dům.“

„Ale to je příliš laskavé, Netto,“ řekla Olivie. „Rozhodly jsme, že založíme fond na ten útulek, protože chceme podporu společnosti.“ Zašklebila se. „Stejně jako zahrnutí starých dam, než přijdou s nějakým dalším praštěným plánem.“

Vanetta položila ruce znovu na stůl, její pohled se změnil na utrápený, když sevřela svůj hrnek v dlaních. „Mít tenhle útulek připravený a rozběhnutý co nejdřív to bude možné, je pro mě důležité, protože to je osobní. Modlila jsem se za místo, jako je tohle, před patnácti lety ve venkovské Alabamě.“

„Máte pravdu, paní Thurberová,“ řekla Rana. „Tvůj dům je perfektní. A jménem žen, které tenhle útulek zoufale potřebují, přijímáme. To je úžasné, dámy,“ pokračovala, rozhlížejíc se okolo stolu znovu. „Měli bychom být schopní přijímat hosty kdy… během pár týdnů?“

„Za předpokladu, že někdo odpoví na náš inzerát,“ řekla Olivie. „Ačkoliv ten velký plat, který nabízíme, nevypadá jako dostatečná motivace k nalákání kvalifikované sociální pracovnice, do divočiny.“ Podívala se na Maude a pak na Ranu. „Jsou nějaké ženy z… vašeho ostrova, které by třeba chtěly změnit výhled?“ zeptala se s nenápadným pohledem na Vanettu – která neměla ponětí, že Atlantida skutečně existuje.

„Žádná, která by rozuměla potřebám obyvatelek našeho útulku,“ řekla Rana s posmutnělým úsměvem. „Jelikož domácí násilí je na ostrově prakticky neslýchané.“

Vanetta ztuhla, se svým hrnkem na půl cesty k ústům. „Vážně? Žádný z mužů ve vaší zemi nikdy nevztáhl ruku na vaše ženy? No, zatraceně,“ pokračovala, když Rana zavrtěla hlavou. „Proč plýtvat úsilím na stavbu útulku? Prostě přepravíme všechny ženy, které přijdou k nám pro pomoc na… kdekoliv to je, odkud ty a Maude pocházíte.“

„Protože utíkat od problému, nic neřeší,“ řekla Rana, ignorujíc skutečnost, že ona sama, utekla od těch svých. „Naším cílem je, nabídnout program, který dá těm ženám schopnosti, pomoct si samy a jednoduše je poslat někam na bezpečné místo, je v podstatě jako zacházení s nimi jako s dětmi.“

„Jo,“ Vanetta řekla s povzdechem. Najednou se rozzářila znovu. „Možná bychom měly poslat ty manžele a přítele, na váš ostrov, a nechat vaše muže, aby naučili ty bastardy, jak zacházet se ženami.“

„Tenhle návrh podporuji,“ řekla Peg, zvedla svůj šálek k zasalutování, než se napila, jen aby se celá otřásla, když polkla. „Proklatě, to je hnus.“

„Proklatě?“ zopakovala Vanetta.

„Vzdala jsem se opravdového klení,“ vysvětlila Peg, a namířila andělský úsměv na Maude, „protože jsem četla, že miminka začínají s rozvojem mluvy už v děloze.“

Julie se zakuckala hltem čaje, který si právě dala. „Vzdala ses klení znovu,“ řekla a použila svůj ubrousek, aby si otřela bradu, „protože Charlie včera přiběhl ke Christině Richieové v Trading Post a řekl jí, že Jacob vzal jeho zatraceného ptáka.“ (friggin´ cock)

„Hodiny! (clock) “ řekla Peg a tváře jí zčervenaly. „Charlie má stále problém s L a zkoušel říct, že Jacob vzal hodiny, na které koukal.“

„Hmm,“ zamumlala Julie, její oči tančily nezbedností. „Hádám, že to znamená, že říkal Christině, že jeho bratr vzal létající (flying) hodiny.“

(cock – pták x clock – hodiny ; friggin´ - zatracený x flying – létající:  v češtině to nevyzní, proto dávám vysvětlení zde :-D   )

Peg se podívala na hodinky. „Když mluvíme o tom malém andílkovi,“ řekla, odstrčila svou židli a zvedla se. „Slíbila jsem Duncanovi, že se s ním sejdu v přístavu v půl desáté a vezmu od něj Charlieho, aby mohl odjet do Pine Creek. Uvidí, jestli přemluví jednoho z MacBainových bratranců, aby se stal šéfem naší policie.“

„Ale já myslela, že se bude ptát jeho… bratrance Nialla, aby vzal tu pozici,“ vykroutila se rychle Julie, když Vanetta také neměla ponětí, že Niall byl Duncanův vzdálený předek. „Aspoň mi to tak říkal Nicholas.“

Peg popadla kabelku a bundu ze své židle a začala couvat pryč. „Zjistili jsme, že Brodie MacBain se právě vrátil z Afganistánu a Duncan měl pocit, že je fair, dát přednost vyznamenanému veteránovi.“

„Vyprovodím tě,“ řekla Rana a taky se zvedla. „Chci tě požádat o laskavost, Peg,“ řekla šeptem, jakmile došli ke dveřím.

„O co jde?“ zeptala se Peg, když vklouzla do bundy, jen aby si povzdechla, když ji zkusila zapnout, ale nemohla. „Sak… zatroleně,“ zamumlala a hodila si kabelku přes rameno. „Vypadá to, že už budu muset vytáhnout své staré těhotenské oblečení.“

„Zakulacovala ses už ve čtvrtém měsíci, když jsi čekala Peta a Jacoba?“

„Ne tak moc.“ Peg si uhladila mikinu, přes své lehce vystupující břicho. „Nenafukovala jsem se jako Pillsbury Doughboy, až do sedmého měsíce, což byl důvod, proč jsme nevěděli, že budeme mít dvojčata, dokud Repeat nevylezl ven a nepřekvapil Billyho, mě a doktora.“ (Pillsbury Doughboy – reklamní maskot společnosti Pillsbury)

Billy byl zesnulý první manžel Peg, jak Rana věděla. Byl to Billy Thompson, kdo dal Jacobovi přezdívku Repeat, když vykřikl na porodním sále, „Hej, to je Pete a Repeat!“ Ten muž zemřel při neštěstí na stavbě, o čtrnáct měsíců později, a nechal Peg samotnou vychovávat jejich dvě dcery a dvojčata kluky. Až do doby, kdy Duncan MacKeage nějak dokázal získat chráněné srdce té ženy, nejspíš tím, že si bláznivě zamiloval její malou tlupu divochů. Nově vzniklá rodina, se rozrostla o devět měsíců později po jejich svatbě, když Peg porodila krásného a družného člena druhé generace Mainských horalů, kterého pojmenovali Murdoc Charles MacKeage. Duncan říkal chlapci Mur Skvělý a Peg ho tvrdošíjně nazývala Charlie.

Rana se už těšila na jejich nadcházející bitvu o jména těchto nových dvojčat.

„Tvoje prosba?“ připomenula jí Peg.

„Och, ano.“ Rana se přiblížila a dostala se mezi Peg a ženy na druhém konci místnosti. „Přemýšlela jsem, jestli bys mě nenaučila řídit.“

„Auto?“ řekla Peg překvapeně.

Rana přikývla. „Pickup, vlastně. Spíš starší. Bylo mi řečeno, že má standartní řazení, ať už to znamená cokoliv.“

Peg se na ni pokřiveně usmála. „Znamená to, že doufám, že máš dobrou koordinaci ruka-noha a opravdu silné svaly na krku.“ Najednou se zamračila. „Jaký sadistický prodejce ti prodal manuální řazení?“

„Nebyl to nákup ze salonu, ale od muže, od kterého jsem koupila dům.“

Pegyin výraz se změnil ve vyděšený. „Mluvíš o Popsovu starém pickupu?“ Zavrtěla hlavou, když Rana přikývla. „Ale to mi nezní, jako Gene Latimer. On je posledním člověkem, od kterého bych čekala, že využije někoho, koho nezná, zvlášť ženu. Gene je tak čestný, že se i reverend Peter, cítí nepříjemně.“

„Gene, se mě snažil přesvědčit, abych ten pickup nekupovala,“ ujistila ji Rana, „ale já trvala na tom, aby ho zahrnul ke svářečskému a kovářskému vybavení. Já stejně nechtěla vlastnit novou dodávku, když by se zničila, až ji naložím starým a rezavým železem.“

„Až co?“

Rana otevřela dveře a vedla Peg ven. „Také jsem koupila svářečské vybavení Averilla Latimera a Zack mě naučí, jak řezat a svářet železo, do krásných soch.“

Peg se znovu usmála, ačkoliv znovu trochu nakřivo. „Wow. Když sundáš korunku, nechodíš kolem horké kaše, co?“

Rana si uhladila halenku. „Stála mi v cestě pokaždé, když jsem chtěla udělat něco… ne-královského.“

„Jo, chápu, v čem může být problém. Ale nemohla bys ho prodat alespoň za tolik, aby sis mohla koupit dodávku s automatickou převodovkou?“

Rana překvapeně vzhlédla. „Myslíš, že nemůžu řídit se standartním řazením?“

„Och, ne, samozřejmě, že můžeš,“ řekla Peg a horlivě přikyvovala. „A já tě to ráda naučím. Kdy chceš začít? Mám volno dneska, dokud autobus nepřiveze mou tlupu divochů ze školy. Co kdybych dojela vyzvednout Charlieho, pak se rychle vrátila sem a vyzvedla tě? Vy dámy si zatím můžete užít svůj čaj a ovoce, ne?“

Rana ji podezřívavě sledovala. „Uvidím přístavní šálek kafe ve tvé ruce, až mě vyzvedneš?“

Peg začala couvat pryč. „Neuraz se, ale Maude je trochu děsivá.“

„Ale není to kvalita, kterou bys měla chtít od porodní báby? Och, a Peg?“

Zastavila. „Ano?“

„Ty lekce řízení budou naše malé tajemství?“

„Není problém. Um, nějaký zvláštní důvod, proč jsi požádala mě?“

Rana položila ruku na kliku dveří. „Proč, myslela bych si, že důvod je zjevný. Předpokládám, že žena, která se ochotně vdá za Duncana MacKeage, určitě musí mít nervy ze železa,“ řekla a vstoupila do dveří, když Peg vybuchla smíchy.