CC - 9. kapitola

Překlad: Lusesita

Jillian

Oh. Můj. Bože. Sleduju Jacka, jak leze do vody. Má krásné tělo, buchtičky na břiše a najednou je mi horko na místech, se kterými nemá vířivka nic společného.

A nenávidím se za to.

Proč musí být tak sexy? A proč je ke mně krucinál tak hodný? A to nejhorší na tom je, že přemýšlím, že toho využiju.

„Vykoupení? Pro člověka jako ty?“ Nakloním hlavu ke straně a přemýšlím o jeho otázce. „Možná. Hádám, že to záleží...“ Dívám se na něj zpříma a vyčkávám. Pohybuju se v oblasti obchodu už dlouho a vím, že ten, kdo promluví první, prohraje. A já prohrávám.

Jack přejede jazykem přes spodní ret a ponoří se až po ramena do vody. Pomalu se ke mně přibližuje. Zadržím dech v očekávání, co bude následovat. Všechny mé obavy o omrzliny na mém těle jsou pryč a jsou nahrazeny neovladatelnou touhou ho políbit.

Jack ke mně natáhne ruku a přejede mi palcem po rtu. „To záleží, zda či nikoliv vezmu tvé zaměstnance nazpátek? Chová se, jako by nevěděl, že jsem přišla jen kvůli tomu. Napiju se vína a pokrčím rameny. Chutná velmi draze. „Ne úplně, ale neuškodilo by to.“ Pohlédnu na jeho sexy ústa a díky touze vyzařující z jeho očí se celá rozplývám.

Vyčkávám, když se ke mně přibližuje a pak vydechnu, když si mě přitáhne do náručí. „Chceš, abych si zahrál na Santu a jako dárek vrátil zaměstnancům práci? Jill, proč si sem nesedneš a nepovíš mi o tom?“ Usadí si mě na klíně.

To je povzbudivé, otočím se k němu čelem a hravě se na něj ušklíbnu. Otevře pusu.

„Omlouvám se, ale raději mluvím s lidmi čelem, když vyjednávám.“ Nakloním se k němu a zašeptám mu do ucha. „Jsem vážně dobrý vyjednávač.“ Přitisknu se k jeho svalnaté hrudi a on zasténá, i to je sexy.

„Je to pro tebe hra?“ Řekne chraplavě. Přitahuje si mě k sobě a přitom kreslí prsty kroužky na mých bocích. Už je tvrdý.

Olíznu si rty. „Je snadnější předstírat, že ano. Ale po tom všem, jsi ty ten jediný, kdo si hraje se životy jiných lidí.“ Zhluboka se nadechnu. Nečekala jsem, jak moc mě jeho přítomnost ovlivní, a nezvažovala jsem, jak moc bych s ním chtěla být – ale tentokrát bych si to pamatovala. Naposledy mám všechno jako v mlze, ale stále mezi námi panuje určitá přitažlivost a to nemůžu popřít.

„Žádáš mě, abych upustil od svých obvyklých obchodních praktik? Vytvořil je můj otec, aby mu pomohli vybudovat naši rodinou firmu, a já v nich pokračuju, abych rozšířil náš majetek. A teď bych to všechno měl změnit? Kvůli čemu? Tobě?“ Řekne vášnivě, ale ne naštvaně. Svraští čelo a podle vrásek kolem očí, se zdá, že se mě na to ptá, protože není úplně proti tomu to udělat. „Normálně, bych propustil i tebe, ale myslel jsem si, že by tě mohlo bavit pode mnou pracovat.“

Dívám se na něj skrz řasy. „Myslím, že by se mi líbilo pod tebou pracovat.“

Ostře se nadechne.

Hýbu se nahoru a dolu po celé jeho délce a vytvářím tak úžasné tření. Srdce mi prudce buší. „Ale teď vážně, co musím udělat, abys přehodnotil své stanovisko ohledně mých kolegů?“ Navzdory tomu, jak moc ho chci, přijela jsem sem z určitého důvodu.

„Zrzečko, nemůžu přemýšlet, když mi sedíš na klíně.“