čtvrtek 20. prosince 2018

DM - 23. kapitola

Překlad: 16terez



PETER


Další dva lidé na našem seznamu představují stejně velkou výzvu jako Bolton. První, Ian Wyles, je učitelem v důchodu, který je Hendersonův strýc z druhého kolene. Ti dva si pravidelně posílali emaily před Hendersonovým zmizením, a je tedy docela možné, že se s ním stále snaží nějakým způsobem udržovat kontakt.
Nicméně v okamžiku, kdy jsme toho starého muže sebrali na cestě domů z pošty, bylo jasné, že neví nic. Byl tak zasraně bezradný a ohromený našimi otázkami, že jsme to z něj dokonce nemohli ani vymlátit. Jen jsme ho svázali a nechali s jeho nepojízdným autem v lese, kde ho najdou během několika hodin, když se jeho žena vrátí domů a zjistí, že se pohřešuje.
Druhá osoba, Jennifer Lowsová, je kamarádkou Hendersonovy ženy. Baculatá žena ve středním věku, která se doslova posere, když ji sebereme venku před pečovatelským domem jejich rodičů. Během první minuty našeho výslechu je jasné, že je stejně bezradná, takže ji necháme svázanou za kontejnerem s odpadky v uličce, s roubíkem a vyděšenou, ale jinak nezraněnou.
„Nula tři,“ poznamenává Anton, když vyjdeme z uličky, ale já jen pokrčím rameny. Tohle není nečekané. Pokud by Henderson zůstal v kontaktu s těmito lidmi, pravděpodobně bychom to zjistili hned. A také bezpečnostní opatření kolem nich by byla mnohem větší. Skutečnost, že bylo celkem snadné je odchytit, mi dala tušit, že nepatří k Hendersonovu užšímu kruhu. Lidé, na kterých mu záleží – jeho žena a děti – jsou dobře skryti jako poklad.
V každém případě, získání informací o Hendersonovu pobytu není naším hlavním cílem. Tím je poslání zprávy, sdělení mu, že nikdo v jeho životě – bez ohledu, jak vzdálené je to spojení – není v bezpečí. Chceme ho rozzuřit a vyděsit, protože hněv, naštvání způsobí, že udělá chybu. Další osoba, kterou navštívíme je místní policejní důstojník, který byl Hendersonovým kamarádem v dětství. Jimmy Gander, věk padesát pět let, je jedním z nejstarších členů v jednotce, a když jsme ho unesli venku před jeho oblíbeným barem, zvládne zasáhnout Antona do obličeje, než ho knokautujeme.
„Kurva, já ho zabiju,“ zamumlá Anton, když jsme se vydali do lesa, kde hodláme vyslýchat našeho zajatce. „Udělám to.“
„Žádné zabíjení, pokud to není nutné,“ připomenu mu. „Budeme jen drsní, pokud nebude spolupracovat.“
Anton se zamračí. „Zkurvená práce. Budu mít monokl.“
„Neměl jsi nechat dědu tě zasáhnout,“ říká samolibě Yan. „Možná bychom mu měli dát tvé místo v našem týmu. Vypadá více schopně.“
„Buďte zticha,“ říkám oběma, když naše SUV zastaví na lesní mýtině. „Můžete si to vyřídit později.“
Vytáhneme policajta ven z auta a čekáme, až se probere, abychom ho vyslechli. Stejně jako ostatní, vypadá z téhle situace opravdu zmateně. Nicméně na rozdíl od našich ostatních dnešních cílů odmítá na naše otázky nejprve odpovědět. K Antonově radosti, skončíme tím, že mu dáme pár ran, předtím než uslyšíme obvyklé „nic o tom nevím“ a „vůbec s ním nejsem v kontaktu.“ Za jiných okolností bych obdivoval Ganderovu loajalitu k jeho příteli, ale vzhledem k tomu, že máme méně než dvě hodiny na otázky pro zbylé dvě osoby na seznamu, mě to zdržování poměrně frustruje.
„Střel do něj kurva kulku,“ říkám Antonovi, když nám policajt odmítne říct, kdy se naposledy viděl s Hendersonem a Anton vděčně splní rozkaz střelením Ganderova pravého ramena. Potom už není žádné zdržování s odpověďmi, jen nadávky a prosby o nemocnici.
„Jdeme,“ říkám chlapům, když jsem přesvědčen, že jsme z poldy dostali vše, co je možné. „Svažte ho a nechte tady.“
Když odjíždíme, dělám si duševní poznámku, abych zavolal 911 a sdělil jim mužovu polohu, až budeme bezpečně ve vzduchu. Hendersonův přítel nebo ne, není důvod, aby ten polda zemřel.

*

Jsme v časovém skluzu, takže to urychlíme tím, že naše dva poslední cíle sebereme a vyslechneme společně. Nechali jsme si je nakonec, protože zde je mezi nimi ještě vzdálenější spojení s Hendersonem, takže pokud bychom se k nim z nějakého důvodu nedostali, nebyla by to velká ztráta. První chlápek je bývalý přítel Hendersonovy dcery, Bobby Carston. Je mu dvacet, nějaké tři roky starší než jeho dcera a podle našich záznamů se rozešli, když se vyspal s její nejlepší kamarádkou na jejich promoci. Nemůžu vystát podvodníky, takže jsem na to děcko celkem hrubý, když se vyptáváme – což je krok, který zajistí, že náš poslední zajatec, oblíbený učitel Hendersonova syna, spolupracuje hned od začátku.
Ve skutečnosti, Sam Briars je ve svých výpovědích tak podrobný, že dostáváme něco, co jsme nečekali.
Možné vodítko.
„ – a byli na dovolené v Thajsku před pěti lety a Jimmy říkal, jak moc miluje místní kulturu a všechno to ovoce a že by tam chtěl žít. Mají tam nějakou místí rodinu v Phuketu, se kterou se opravdu sblížili. Není to nikde v turistické oblasti, víte, ale hlouběji ve vnitrozemí, pryč od všech davů. Jimmy o tom vykládal všem jeho přátelům ve třídě. A pak je tu Singapore, který miluje Jimmyho máma, protože tam je tak čisto, pak taky Island, kde slavili Jimmyho rodiče výročí, pak Maryland, kde se chystala chodit do školy Jimmyho sestra a najdu určitě nějaká další místa, pokud mi dáte čas přemýšlet…“
Učitel mluví tak rychle, že vlastně blábolí, tak ho necháme mluvit a poznamenáme si všechna místa, o kterých mluvil, takže je můžeme zkontrolovat později. Už jsme se na mnohá z těch míst dívali dříve, včetně Thajska, ale Hendersonovi byli stále v pohybu, aby se vyhli odhalení a o té místní rodině v Phuketu jsme nevěděli. Rozhodně stojí za to se na to podívat podrobněji.
Pominulo deset minut a učitel nevypadá, že by ztratil elán, jeho mluvení je nepochybně poháněno kvílením zraněného expřítele. V tomto okamžiku už se jen opakuje, motá se v kruhu všeho, co ví o Hendersonových, takže kývnu na Ilyu a on ho lehce bouchne do žeber.
„Dost,“ řeknu, když začne Briars křičet, jako by mu to lehké šťouchnutí zlomilo žebra. „Svaž je a nech je tady. Musíme jít.“
Když jedeme k našemu letadlu, dávám pozor, jestli nás někdo nesleduje, ale zvládli jsme to tady bez problémů.
Operace je oficiálně úspěch: poslali jsme Hendersonovi zprávu a získali jsme možné vodítko.
Měl bych se cítit dobře, ale když se kola letadla zvednou ze země, vše co dokážu cítit ohledně toho je, že jsem se nedostal blíž k tomu, co skutečně chci.
To, že jsem stále měsíce od toho, abych získal zpět Saru.

62 komentářů:

  1. Moc děkuji.Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  2. Super překlad a korekce, díky moc 😊🥀🌻

    OdpovědětVymazat
  3. Díky moc za kapitolku

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem a teším sa na pokračovanie 😊

    OdpovědětVymazat
  5. Ďakujem pekne za kapitolu

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za kapitolu :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za další skvělou kapitolu 😉

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za další skvělou kapitolu 😋.

    OdpovědětVymazat
  9. Moc děkuji za další kapitolu

    OdpovědětVymazat
  10. Myslím, že zpráva předána jasně a srozumitelně. Dík moc za další kapitolu 🌼

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuji za kapitolu ❤️❤️

    OdpovědětVymazat
  12. Moc děkuji za skvělé pokračování. Jana

    OdpovědětVymazat
  13. Ďakujeeem. Teším sa na pokračko :)

    OdpovědětVymazat
  14. Moc děkuju za další skvělou kapitolu.
    Už se těším na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  15. Ďakujem za super preklad a korekciu 🙂.

    OdpovědětVymazat
  16. Moc děkuji za pokračování.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)