ABC - 7. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Ryder

Odpotácel jsem se dozadu, jako kdyby mě Cobra praštil do žaludku. Sevřel jsem opěradlo křesla, abych znovu získal rovnováhu. Klouby se mi zbarvily do běla, jak pevně jsem se držel. To nedávalo smysl.

„Cobro, jsi na zasraných drogách, kámo? Co tím myslíš, že Jamie není tvoje dítě? To jsou zasraný kecy a ty to víš. Mia by tě nikdy nepodvedla. A hlavně ne s tvým bratrem. To je směšné.“

„Jo, taky jsem si to myslel.“ Zaklonil hlavu a zasmál se, ale znělo to víc jako zavytí. Výkřik zraněného vlka. O čem to mluví? Nemůže to být zasraná pravda.

Cobra vytřeštil oči, až mu obě bulvy téměř vypadly z hlavy, zatímco žíly na jeho silném krku pulsovaly. Otevřel a zavřel pěstí, jako by chtěl někoho zasáhnout. O pár kroků jsem ustoupil - jen pro případ.

„Řekni mi, že to není pravda. Že žertuješ.“ Nikdy bych nevěřil, že by Mia byla takové sračky schopná. Znal jsem ji lépe.

„Pomoz mi, Rydere. Pomoz mi udržet si Miu,“ prosil. „Nemůžu být bez ní.“

„To ale znamená, že musíš přestat být kretén. Dej se dohromady, bratře. To, co říkáš, je nepředstavitelné.“ Čím více jsem přemýšlel o tom, co řekl, tím méně mi to dávalo smysl. „Proč bys byl ten, kdo by o ni bojoval, kdyby ona byla ta, která… tě podvedla?“

Pokrčil rameny a zapálil další cigaretu. „Je to komplikované. Šílená noční můra. Nechci o tom mluvit.“

Přešel jsem k místu, kde seděl, vytáhl mu ze rtů cigaretu, přitiskl si ji mezi své a hluboce se nadechl. „Tyhle sračky tě zabijí.“ Odfoukl jsem kouř dýmu, než jsem ji típnul do popelníku. „Nikomu nepomůže, když budeš mrtvý. Nejméně ze všech Mie. Nebo tvému synovi.“ Sebral jsem balíček z pracovní desky a strčil ho do vnitřní kapsy své vesty. Cobra se na mě podíval, ale nic neřekl. „A teď, když mám tvou pozornost, přišel jsem sem, abych si s tebou promluvil o nějaké myšlence, kterou mám. Dokonce to může u tvé ženy dostat nějaké body. Chceš slyšet, o co jde?“

Cobra si překřížil ruce přes hruď. „Mám zasraně na výběr?“ Jako vždycky tvrdohlavý. Přinejmenším ta jeho část byla stále funkční.

„Spíš ne. Ale je to skvělý nápad. Právě to klub potřebuje. Něco dobrého naplánovat a na něco se těšit.“

„Jo?“ Zvedl skepticky obočí a čekal, až budu pokračovat.

„Jo. Chci udělat něco zvláštního na Vánoce.“

Cobra se zašklebil. „Vánoce? Jsi zasranej blázen,“ vyštěkl. „Jamie je stále nezvěstný, ty taky truchlíš nad ztrátou dítěte a říkáš mi, že chceš slavit zasraný Vánoce? Děláš si zasranou srandu, že jo?“

Zhluboka jsem se nadechl, abych se uklidnil, a nepraštil ho do hlavy, opřel jsem se o roh stolu a zadíval se na něj. „Ne, debile, nejsem. Vyslechni mě.“

„Co vyslechnout?“ ozval se Razor a posadil se do křesla naproti psacímu stolu. Měl vždy způsob, jak vejít do našich rozhovorů. Obvykle mě to naštvalo, ale dnes jsem potřeboval spojence. Už jsem si myslel, že jízda - získat souhlas Cobry byla jen formalita. Zhluboka jsem se nadechl a řekl jim svůj plán. „Na vzpomínku na Buráčka a na zvýšení povědomí toho, že děti jsou nezvěstné. Pokud budeme projíždět na motorkách po ulicích LA, sbírat hračky a darovat je dětem, kteří by nejspíše měly bezútěšné Vánoce…“

Razor vyskočil, než jsem mohl větu dokončit, tvář mu zrudla vzrušením. „A do nemocnic, ty děti potřebují vždy rozveselit. Zasraně brilantní, Rydere.“ Alespoň jednomu člověku se můj nápad líbí.

Cobra si překřížil ruce na prsou, ústa pevně semknutá a zadíval se zúženýma očima.

„Ano, mohli bychom hračky doručit do nemocnic přímo. Podívat se na děti, které by je dostaly. Rozdělit je, víš?“

„Jak to kurva pomůže Jamiemu?“ zavrčel Cobra.

Razor zavrtěl hlavou. „Jsi někdy takový hlupák, bratře. Bude tam zpravodajství, kreténe. Skupina motorkářů, kteří jedou společně LA, nezůstane bez povšimnutí. A charitativní úhel je zasraně brilantní. Můžeme apelovat na každého, kdo viděl Jamieho, aby přišel -“

„Přesně tak,“ řekl jsem, spokojený, že to Razor pochopil. „Můžeme vzít plakáty s Jamiem. Pak bude jeho tvář všude. Pokud by někdo Jamieho viděl, mohli by nám dát info.“

Hammer zaklepal dvakrát na dveře, než vešel s oběma kávami, které jsem si předtím objednal. „Slyšel jsem to. Zasraný genius, Rydere! Ale ještě lepší než plakáty - můžeme na trika vytisknout Jamieho tvář a všichni budeme mít jedno na sobě. Můžeme rozdávat letáky všude, kam pojdeme.“

Razor se zvedl, vzrušení v hlase. Ruce se mu rozlétly, když divoce ukázal. „Jen myslete na všechny skvělé expozice. Někdo zasraně musí vědět něco o místě, kde je tvůj kluk. Jsem pro, Rydere. A vím, že ostatní kluci budou taky.“

Zadržel jsem dech a pozorně jsem pozoroval Cobrovu tvář. Chtěl jsem, aby do toho Cobra šel. Museli jsme to udělat jako tým. Setkal jsem se s jeho očima. Bolest v nich mi skoro zlomila srdce.

Ztišil jsem hlas a vytáhl trumf. „To není jen pro děti - naše a méně privilegované - je to také pro klub. Upadáme od doby, kdy Ratbag zemřel a Jamie je pryč. Potřebujeme něco, co nás přivede zpátky do zasraného života. Aby znovu všichni pocítili, že život stojí za to žít. Je to také pro všechny bratry. A Miu.“

Mia. Žena, která mě naučila, že ne všechny ženy opouštějí své blízké. Žena, která mi ukázala, jak jsem potřeboval milovat Jade, když jsem byl příliš hloupý, abych to viděl.

Cobrovi se zaleskly oči. Pomalu rozvinul ruce. Klepal na stůl tužkou na okamžik hluboce zamyšlený. „Nejsi jen hezká tvářička, Rydere.“ Něco, co připomínalo úsměv, mu stočilo rty. No to mě poser, Cobra konečně vidí můj úmysl. „Mia to bude milovat.“

„Ano, potřebuje zasranou přestávku. My všichni potřebujeme něco, na co bychom se mohli těšit, jinak tyhle Vánoce budou zasraně ponuré.“ Razor vyskočil ze židle. „Svolám schůzku za hodinu. Můžeme to říct klukům a začneme plánovat tyhle sračky.“

Hammer zamířil ke dveřím. „Pomůžu vám shromáždit bratry. Budou zasraně nadšený. Čas něco udělat a ne tady jen sklíčeně sedět.“

„Zadržte kurva. Ještě jsem neřekl, že to uděláme. Ne bez zasraný přípravy,“ vykřikl Cobra a bouchl pěstí do stolu. Byl naštvaný. Zvedl jsem hlavu a uviděl, jak muži zamrzli a dívali se na Cobru s otevřenými ústy.

„Kriste Cobro, už jsem se přihlásil a Hammer taky. Všichni kluci budou taky souhlasit. Co se ti, zasraně, na tomto plánu nelíbí?“ Razor neklidně klepal o podlahu a překřížil si ruce na hrudi, když osočil svého bratra. Některé věci se nikdy nezmění.

Vzdychl jsem. Tak zatraceně blízko.

Škoda, že Cobra nevidí v tom to dobré.

Zaplavilo mě zklamání. Nelíbilo se mi jít proti svému prezidentovi, ale už jsem se rozhodl, že to dělám. Nebylo cesty zpět od mého slibu, že Jade pojede pro Buráčka a Jamieho. Moje žena to potřebovala stejně jako já. Kurva, my všichni. Proč byl Cobra tak tvrdohlavý?

„Zklidněte, kurva, prdele, chlapci. Nejdřív to musím říct Mie. Získejte její souhlas.“ Usmál se. „Zorganizujte schůzku na později odpoledne… poté, co si promluvím s ní.“

Ve stejném okamžiku se ozvaly tři tvrdé výdechy. Zasranej Cobra a jeho potřeba mít vždy poslední slovo. Ale dostal jsem to, co jsem chtěl. Byli jsme jednotní, abychom udělali Vánoce, na které se nezapomene. Jo.