TWT - 2. kapitola

Překlad: Mishaacka
Kor.: Jitka

TRILLIAN

„Ten dort je úžasný,“ řekne April, když si nabere další kousek.

„Mám radost, že se ti líbí.“

„Líbí? Zasraně ho miluju! Mohla by sis otevřít vlastní cukrárnu,“ řekne a zasténá.

Zacukají mi rty, když ji sleduju, jak je špinavá od dortu a blaženě vzdychá. „O tom si promluvíme.“

„Trill, dneska ti to moc sluší!“ zakřičí Amanda. Jsou tady nejbližší přátelé April. Některé, jako třeba Amandu, znám. Jiné ne.

„Díky Amando, ty taky vypadáš úžasně,“ řeknu nesměle a žmoulám si lem černých šatů. Nejsou nějak odvážné, jako ty, které obvykle nosí April, ale jsou vypasované a vykreslují moji postavu. Nejsem štíhlá. Mám postavu přesýpacích hodin, teda tak to říká April. Mám širší boky, oblý zadek a plná prsa.

„Říkala jsem to,“ řekne April. „Taky zbožňuju tvé vlasy.“

Běžně mám vlasy šíleně kudrnaté, ale dneska jsem je ukáznila žehličkou. Jsou krásně rovné, upravené a spadají mi do poloviny zad. „Díky.“

„Dáš si ještě něco k pití?“ řekne a podívá se na moji skleničku, kde mám vodku s džusem.

Holčičí pití.

Taky v tom není moc alkoholu a nevnímám tolik jeho chuť, když ho mám ředěný džusem.

„Mám, díky,“ řeknu jí.

Natáhne se a zatáhne mě za pramen vlasů. „Přála bych si vlasy, jaké máš ty.“

Přejedu očima její štíhlé tělo a blond vlasy a obrovské modré oči. „Sklapni April.“

Zasměje se a pak se napije. „Mluvím vážně, Trill. Jsou tak černé, skoro do modra a v kombinaci s tvýma jasně modrýma očima, wau.“

Skloním pohled ke skleničce a snažím se skrýt rudé tváře. „Díky holka.“

„Hej, jen jsem upřímná. Budeš tu v pohodě? Půjdu se vmísit do davu.“

„Jdi,“ řeknu s úsměvem. „Nemusíš mě hlídat.“

Dá si ruce v bok. „ Já vím. Jenom, že to není prostředí pro tebe, takže na tebe dávám pozor.“

Protočím oči. „Jsem v pohodě. Užívám si své pití a poslouchám hudbu.“

Přikývne. „Jen se s každým přivítám a pak se vrátím.“

Odejde a při chůzi pohupuje boky, potom si povídá se svými kamarády. Dopiju své pití, takže vstanu a vydám se k ledničce. Pro změnu si vyberu brusinkový džus a vodku, mezitím se uklidňuju – podívej se na sebe, jsi tady a zkoušíš nové věci.

„Halo, Trill,“ řekne za mnou Amanda. „Hádej, co jsem dneska zaslechla?“

To není dobré. „Co?“

„Dneska přijde k Drakeovi Richard.“

Drake je jeden z barů, kam večer vyrazíme. April tam o víkendech pracuje jako číšnice, někdy i v týdnu po škole. Studuje, aby se stala učitelkou, jako já. Ale státní vysokou, ne soukromou.

„A?“

„A řekl mi, že by tě rád pozval ven,“ řekne s úšklebkem. „Ale no tak. Je to fešák, tak si to přiznej.“

Nevypadá špatně. Chci říct, že na něm není nic špatného. Jen mezi námi necítím žádnou přitažlivost. To vysvětluje, proč chodí každý den na zmrzlinu. Mám přes týden stejné směny a on se vždycky objeví.

„Nemám o něj zájem, ale jsem si jistá, že je to skvělý kluk,“ řeknu. „Proč za ním nejdeš ty?“

Uculí se. „Možná. Dneska bych si chtěla s někým užít.“

„Jdi do toho,“ řeknu a směju se.

„Kéž by se Zach jen podíval mým směrem,“ zamumlá a vyklopí do sebe své pití.

„Zach tam pravděpodobně bude taky,“ řeknu jí.

„Jo, ale on mě ignoruje,“ našpulí rty. „Je kouzelný. Nechápu, jak můžeš bydlet vedle něj, aniž bys na něj každou noc neskočila.“

Zaskočí mi pití. „Zvládám to.“

Za hodinu jsme se všichni vydali ke dvěma velkým taxíkům a vyrazili do baru. Už je tam narváno, když dorazíme, ideální pro páteční večer. Když se hrneme dovnitř, tak začínám litovat, že jsem si vzala čtyřcentimetrové podpatky. Každý dostaneme na ruku razítko, dovnitř vstoupíme jako jedna velká skupina, ale brzy se rozdělíme. Pár holek zamíří k baru a některé na parket. S April si vybereme parket. Snažím se uvolnit co nejvíce a pohupuju se v rytmu hudby.

Po několika písních poklepu April na rameno. „Půjdu si dát vodu. Chceš něco?“

Zakroutí hlavou a oplatí mi úsměv. Zamířím si to k baru, kde otevřu kabelku a vytáhnu peněženku. Když se pak podívám vpravo, tak dvakrát zamrkám.

Páni.

Určitě jsem ho ještě nikdy neviděla. Nikdy bych takový obličej nezapomněla, drsná tvář, světle hnědé vlasy po ramena, hnědé oříškové oči, silná čelist a rty, které bych chtěla líbat. Je nádherný a zaujal mě. Nikdy jsem ve svém životě nepotkala nikoho tak atraktivního, tak nevím, co mám dělat. Zhluboka se nadechnu a dívám se před sebe a jednou kouknu vedle. Fajn, musím se podívat ještě jednou. Snažím se být nenápadná a pomalu se na něj podívám a zjistím, že mě taky sleduje.

Do prdele.

„Ahoj,“ řekne a pozvedne koutky úst.

Taky má sexy úsměv.

Rozhlédnu se kolem, nejistá, jestli mluví na mě.

Mluví.

Do prdele. Mluví na mě

Znovu si prohlédnu jeho rysy.

Vypadá úžasně.

Ne, víc než to. Zkurveně nádherný.

K nakousnutí.

Ohromující.

Páni.

Jak dlouho na něho zírám?

Pohledem přejedu po jeho plných rtech, kolem kterých má roztomilou bradku. Krátké rukávy jeho trička odhalují tetování na obou rukou vedoucí až k ramenům.

„Ahoj,“ odpovím a zastrčím si vlasy za ucho. Odvrátím pohled a podívám se před sebe a snažím se získat barmanovu pozornost.

„Přišla jsi s někým?“ zeptá se hlubokým hlasem a projede pohledem bar, než se vrátí ke mně.

„S přáteli,“ odpovím a pod jeho upřeným pohledem mírně zčervenám.

„Jak se jmenuješ-“

„Ahoj fešáku,“ vklouzne nějaká žena na místo vedle něj.

Otočí k ní hlavu a usměje se nuceným úsměvem. „Ahoj.“

„Nechceš si jít zatancovat?“ zeptá se a pomalu si oblízne rty.

Zakroutí hlavou, na chvíli se otočí ke mně, než se obrátí zpět k ní. „Ne, díky.“

„Opravdu?“ zeptá se a zamrká. „Možná bys mi mohl dát své číslo a já bych ti později zavolala.“

„Promiň,“ odpoví a promne si zadní část krku. „Nemám zájem.“

Je trapné sledovat, když je někdo odmítnut, ale nemůžu odvrátit pohled jinam.

Otočí se od něj, střelí po mně pohledem a pak odkráčí pryč. Co jsem k čertu udělala?

„Můžu tě na něco pozvat?“ zeptá se a otočí k sobě mou pozornost.

„Díky, ale ne,“ odpovím s úsměvem. „Jak se jmenuješ?“

„Zdá se, že Sexy,“ odpoví a rty mu škubou smíchy.

No, ta ženská se nemýlila.

„Jsi tady na návštěvě?“ zeptám se ho zvědavě.

Přikývne. „Je to do očí bijící, co?“

Nikdy jsem ho tady nepotkala, takže musí být na návštěvě. Objednám si láhev vody a zaplatím.

„Paličáku,“ slyším, jak zamumlá.

Obočí mi vystřelí nahoru. „Protože nechci, aby mi nějaký cizinec kupoval pití?“

Cukají mu rty. „Fajn, kdyby to byl někdo jiný než já, tak bych řekl, že je to moudré.“

„Chceš být vždycky výjimkou z pravidel?“

„Tys to řekla, ne já,“ odpoví vesele.

Přijde za mnou April a obejme mě kolem pasu. „Trillian, kdo je k čertu tenhle fešák?“

Chlap se na otázku April usměje a pak se na mě podívá. „Trillian,“ řekne pomalu a převaluje mé jméno po jazyku. „Nádhera.“

April do mě zabodne prst. „Do prdele.“

Zlostně na ni hledím, což úspěšně ignoruje.

„Chceš jít tančit, Trillian?“

Ztěžka polknu. Chci jít tančit?

Natáhne ruku a já ji bezmyšlenkovitě chytnu. April mi pořád říká, ať se odvážu, užívám si každou vteřinu. Proč nezačít teď? Odvede mě doprostřed parketu. Pevně mě chytne kolem pasu a přitáhne k sobě.

„Je tohle místo, kde se ukrývají všechny krásné ženy?“ zašeptá mi do ucha a mně naskočí husí kůže.

„V Channonu je spousta krásných holek,“ řeknu a rozhlédnu se kolem.

Jsem nervózní. Necítím se dobře s cizími lidmi a někdo, jako on, mě vyvádí z míry. Z nějakého důvodu, ale nechci odejít.

Zatřese hlavou, jako by mi nerozuměl a přitáhne mě blíž k sobě. Pohybuje se v rytmu hudby a nespouští ze mě pohled. Jak jinak, je skvělý tanečník. Sklopím stydlivě pohled, když pohybuju boky. Zvedne mi prstem bradu. „Nemáš páru, jak úžasná jsi, co?“

Je to řečnická otázka?

Nevím.

Nevím kam s pohledem, očima těkám kolem, až nemám jinou možnost, než se podívat na něj. Zase mě pozoruje s vášnivým výrazem. Vypadá to, jako by mě chtěl celou zhltnout a já nevím, co s tím mám dělat. Vím jenom, že mě to šíleně vzrušuje. Buší mi srdce a dlaně se mi potí.

Nepamatuju si, že by mě kdy nějaký muž tolik znervózňoval. Čím to je? Přitahuje mě a je toho víc, než jen, že dobře vypadá. Potkala jsem spoustu atraktivních mužů, ale žádný se na mě nedíval tak, jako on. Nikdo se na mě tak intenzivně nedíval, jako by chtěl znát všechna má tajemství. Nevnímá jen, jak vypadám, ale jako by se chtěl podívat přímo do mé duše.

Možná jsem přišla o rozum.

Celou píseň se k sobě tiskneme, a když dohraje, tak mě neochotně pustí, ustoupí ode mě. Položí mi ruku na záda a vede mě zpět k baru. Jeho dlaň se mi propaluje do zad. Jsem na něj tak napojená, že můžu vnímat každý jeho pohyb.

„Trill, jdeme do dalšího baru,“ řekne April, chytne mě za paži, ale její pohled se soustředí jinam.

„Kam jdete?“ zeptá se a přisune se blíž ke mně. Cítím, jak z něj vyzařuje teplo, a já bojuju s touhou, se o něj opřít.

„Dream. Půjdeš taky?“ zeptá se ho drze a nadzvedne obočí.

Chytne mě za ruku a usměje se. „Půjdu. Ale svezu Trillian.“

Sveze?

Střelím po něm pohledem, že rozhoduje za mě, ale on se jen usměje.

„Pil jsi něco?“ zeptá se ho April a prohlíží si ho.

Zakroutí hlavou. „Jedno pivo. Jsem v pohodě. Nevystavil bych Trillian nebezpečí.“

April se na mě usměje. „Tvoje rozhodnutí, Trill. Potkáme se tam?“

Co udělám?

Mlčím.

April mě odtáhne stranou a řekne, „Je tak sexy, že holky z něj padají do mdlob a nemůže z tebe odtrhnout pohled. Uvolni se! Uvidíme se v Dreamu.“

Protočím oči. Nepotřebuju, aby mi jako vždycky promlouvala do duše, protože už teď ho mám plnou hlavu.

Odejde a já se za ní dívám, zkouším si vzpomenout, proč se s ní vlastně kamarádím.

„Můžeš jet s nimi, jestli chceš,“ ozve se sexy cizinec zklamaně. Oříškovým pohledem přeskakuje ze mě na April, která je na cestě k východu.

„Chci jet s tebou,“ odpovím a dojde mi, že je to pravda.

A proč ne? Je to jen cesta do dalšího baru. Sny se plní a možná se o tomto cizinci dozvím něco víc.

Jeho pomalý zářivý úsměv může osvětlit celou ulici. „Dobře,“ zamumlá. Vztáhne ruku a položí mi ji vzadu na krk. „Chceš jít hned?“

Přikývnu. „Jasně.“

Na parkoviště kráčíme vedle sebe, paže se nám dotýkají. Když zastaví před nebezpečně vyhlížející černou motorkou, otevřu pusu.

„Už jsi někdy jela na motorce?“ zeptá se tónem, jakoby už znal mou odpověď.

Zavrtím hlavou a hraju si s uchem kabelky. „Nikdy.“

Kývne směrem k motorce. „Bude to zábava. Nasedni.“

Udělám dva kroky směrem k motorce a pak se zastavím. „Nejsem si jistá…“

„No tak, Trill, uvolni se trochu.“

Slyšel, co řekla April.

Teď si začneme dávat přezdívky? Vždyť já ani nevím, jak se jmenuje. Jednou jsem se zeptala a neodpověděl, teď se stydím zeptat se znovu. Nakonec se to dozvím.

Chytne mě kolem pasu a mně se rozbuší srdce.

„Prosím,“ řekne a podívá se mi do očí.

Jak bych mu sakra mohla odolat?

„Dobře,“ řeknu a vydechnu. „Jasně, proč ne.“

Udělám to.

Nebo umřu a budu ho pak strašit.

Roztáhne rty do širokého úsměvu, chytne mě za ruku a odvede k motorce. Vezme přilbu, nasadí mi ji na hlavu a pod bradou zapne. „Líbí se mi tvoje vlasy. Nádhera.“

Proč mi to najednou připomíná rande?

„Děkuji,“ tiše odpovím.

„Neděkuj, je to pravda.“

Vezme bundu a podá mi ji. „Obleč si ji nebo zmrzneš.“

Jednu po druhé strčím ruce do bundy a pak přitáhnu okraje k sobě. Chytne zip a zapne mě. „Je ti velká, ale co se dá dělat.“

Zas tak velká není, ale je milé, že to řekl.

Nasedne na motorku a otočí se ke mně a natáhne ruku. „Jsi připravena?“

Přikývnu, chytnu ho za ruku a nasednu za něj. Chytne moje ruky a položí si je kolem pasu. Ruce mi spočívají na jeho svalech.

A věřte mi, že to jsou teda břišáky! Jsou pevné, jako zatracená skála.

„Pevně se drž,“ řekne, než nastartuje motorku. Držela jsem se jako o život a zamračila jsem se, když jsem cítila, jak se třese smíchy. Položím tvář na jeho teplá záda, zavřu oči a užívám si to.

Když sjede na silnici, tak otevřu oči a dívám se kolem.

Cítím na tváři vítr.

Líbí se mi to.

Cítím se volná.

To se mi taky líbí.

Usměju se.

Nechci, aby tahle jízda skončila.

*****

Motorka zastaví na parkovišti baru Dream.

Sesednu a nohy mám jak z vosku, sundám si helmu a vrátím mu ji.

„Tak co říkáš?“ zeptá se mě, když sesedne z motorky. Stojí vedle mě a pozoruje mě.

Sklopím oči dolů a pak zpátky na něj. „Kurevsky jsem to milovala.“

Rozzáří se. „Věděl jsem, že budeš.“

„Myslím to vážně, bylo to úžasné. Tak uvolňující. Nejdříve jsem se bála, ale pak jsem si to užívala,“ řeknu a snažím se vysvětlit všechno, co jsem cítila. Sundám si bundu a vrátím mu ji. „Děkuji.“

Pohled mu změkne, když si ode mě vezme bundu a naše prsty se dotknou.

„Bylo mi potěšením.“

Vejdeme do baru.

„Jdu se podívat po April,“ řeknu mu a potřebuju mezi nás dostat trochu prostoru. Co to k čertu dělám? Projíždět se na motorce s cizincem? Taková nejsem. V životě jsem nic podobného neudělala.

Nejsem si jistá, jestli je to smutné nebo ne, ale zní to stejně.

Je to bezpečné.

Vždy si dávám pozor.

Jsem předvídatelná.

Jsem typ holky, která by svého budoucího manžela poznala na internetové seznamce, kde by odpovídal mým představám, místo toho, abych chodila ven a poznávala nové lidi.

Dnešek je pro mě velkou změnou. Všechno, co jsem udělala, bylo, že jsem tančila s cizincem a pak s ním jela na motorce.

Tak proč si sakra stěžuju?

Bezpečně jsem dorazila sem, užila jsem si první jízdu na motorce, do které jsem se nakonec zamilovala.

Chci to prožít znovu a znovu.

April mě zahlédne a usměje se. „Zvládla jsi to! Co tady děláš? Kdybych byla na tvém místě, tak jsem kdekoliv jinde – a užívám si s ním.“

Protočím oči. „Je tady taky.“

Usměje se a jde se mnou tančit. Po několika písních jí řeknu, že si zajdu na bar pro láhev vody a odejdu z parketu. Prohledávám okolí, ale nikde ho nezahlédnu.

Když u baru uvidím Zacha, tak zamířím k němu a sednu si na židli vedle něj. „Co musí holka udělat, aby jí chlap objednal pití?“

Otočí ke mně hlavu a pak si mě prohlídne od hlavy k patě. „No podívejme, Trill. Vypadáš nádherně.“

„Díky. Taky dneska nevypadáš zle.“

„Vodu?“ zeptá se.

„Ano, prosím.“

„Můžu dostat láhev vody, prosím,“ zeptá se barmana, který projde kolem. „Pila jsi něco?“ zeptá se a prohlíží si mě.

Pokrčím rameny. „Měla jsem dva drinky.“

Barman postaví na bar láhev vody a Zach mi ji podá. Otevřu ji a pořádně se napiju. Netušila jsem, že mám takovou žízeň.

„Bavila ses?“ zeptá se.

Postavím láhev na bar a přikývnu. „Bavila. Vlastně jsem si to užívala.“

Můj komentář mě překvapí. Vážně jsem si to dneska užívala, měla jsem se skvěle.       

„Dobře. Zasloužíš si to.“

„Měla jsem jen dva slabé drinky. Nezvládla bych to, co pije April.“

Skloní se ke mně a hledí mi do tváře. „Jaká to malá, zodpovědná holka.“

„Hej, Zachu, tak tady jsi.“ Ozve se za mnou povědomý hlas. 

Zach mě propustí a zasměje se. „Trill, tohle je Xander. Xandere, tohle je Trillian.“

Otočím se a čelím páru oříškových očí.

No do háje.

Xander? Zachův přítel Xander, který u něj zůstane pár dní?

Nesnáším maloměsto.

„Už jsme se potkali,“ řekne a zvědavě mě pozoruje.

„Vážně?“ zeptá se Xander s rukou na mé šíji.

Xander přikývne. „Šel jsem k Drakeovi, ale nenašel jsem tě. Ona tam byla.“

Zach se na mě podívá. „Dobře. Jak bylo u Drakea?“

„Bylo tam fajn. Narváno jako vždy,“ odpovím, ale dívám se na Xandera, který sleduje všechno kromě mě.

„To mě nepřekvapuje. Odešel jsem po patnácti minutách.“

„Nezmínil ses mi, že máš holku,“ řekne Xander po tom, co si objedná pití. Zní naštvaně.

Počkat, on si myslí, že jsem Zachova přítelkyně? Proč bych pak sakra s ním tančila?

Zach mě obejme a políbí na vršek hlavy. „To proto, že není moje holka.“

Xander nestihne skrýt, že vypadá zmateně. „Není?“

„Ne,“ odpoví Zach. „Vždyť je to Trillian.“

Po této poznámce vypadá Xander ještě zmateněji.

„Kde je naše oslavenkyně?“ zeptá se Zach.

„Na tanečním parketu,“ odpovím a ukážu k místu, kde April s Amandou a Molly tancujou.

„Vypadá to, že se dobře baví,“ řekne. „Půjdeš domů se mnou?“

Když mě o to požádá, tak sleduju Xandera a nerozumím jeho výrazu. Vypadá… rozčileně?

„Jo, možná jo,“ řeknu Zachovi a podívám se na něj. „V kolik chceš odejít?“

„Kdykoliv budeš chtít,“ řekne, vypije pití a vstane. „Jdu za April popřát jí k narozeninám. Xandere, dávej za mě na Trill pozor.“

Xander přikývne a sedne si vedle mě. Sleduju Zacha, jak přijde k April, obejme ji a začnou tančit.

„Nevadí ti to?“ zeptá se Xander hlubokým hlasem a sleduje tu samou scénu, jako já.

„Proč by mělo?“ zeptám se a otočím se k němu.

Oříškové oči s tmavými hustými řasami se mi zadívají do očí. „Myslím, že mi něco uniká.“

Cukají mi rty. „Proč si to myslíš?“

Olízne si spodní ret. „To je jedno. Nezáleží na tom.“

„Přijel jsi dneska?“ zeptám se, ale už znám odpověď. Zach to neřekl přesně, jen že Xander přijede.

Přikývne. „Jo, dorazil jsem před několika hodinami.“

„Musíš být utahaný,“ řeknu a pohrávám si s etiketou na lahvi.

Pokrčí širokými rameny. „Vyspat se můžu zítra. Zach chtěl jít strašně moc ven a teď už vím, proč.“

Jsem zmatená. „Proč?“

Přejede pohledem po mých šatech a odkašle si. „Nezmínila ses, že znáš Zacha.“

„Ani ty ne,“ odvětím a sleduju jeho profil.

„Maloměsto,“ zamumlá a zavrtí se na židli. „Mohlo mě to napadnout.“

Nudím ho? Možná by šel rád tančit s někým jiným. Sakra, jsem vyděšená z toho krátkého rozhovoru a nevím, co říct. Jediné co vím je, že nechci, aby odešel.

„Děkuji za projížďku,“ řeknu.

Otočí se ke mně a pohled mu změkne. „Nemáš zač. Překvapuje mě, že jsi ještě nejela na motorce, když jste si se Zachem tak blízcí.“

Pokrčím rameny. „Zkoušel to, ale vždycky jsem odmítla.“

Vyhledá můj pohled a intenzivně mě sleduje. Žádal vysvětlení, proč jsem odmítla Zacha, ale úplnému cizinci jsem dovolila, aby mě svezl na motorce. Neumím na to odpovědět, takže se to nedozví.

„Proč jsi jela se mnou?“ zeptá se a svraští obočí.

„Nevím,“ odpovím. „Asi jsem se rozhodla, že teď nebo nikdy.“

Neumím to vysvětlit.

„Mimochodem, upřímnou soustrast,“ vyhrknu. „Ohledně táty.“

Vážně soucitné. Taaak soucitné, Trillian.

Sleduje mě. „Zach ti o tom řekl, co?“

Sklopím pohled na své ruce. „Omlouvám se. Neměla jsem to vytahovat. Zvláště, když se snažíš si to dneska užít.“

„To je v pořádku,“ řekne. „A děkuju ti.“

„Kdybych pro tebe mohla něco udělat…“ zarazím se, než řeknu víc. Určitě nechce s někým cizím mluvit o tom, jak se cítí a určitě mu to nepomůže.

Do prdele.

Možná bych měla přestat mluvit.